Jana77 komentáře u knih
Kniha s velkým tématem, která se mi ovšem hodně špatně četla.
Docela zklamání. Dlouho jsem netušila, o co v knize jde. Styl psaní mi nevadí, ale nedokázala jsem se začíst. Ta přede mnou byla rozhodně mnohem lepší.
Moc hezká knížka, kterou jsem po delší době přečetla na jeden zátah. Staré tajemství, přesuny do minulosti, já jsem nadmíru spokojená.
No nevím, knížka dobrá, zápletka taky, ale že bych si nějak sedla na zadek. Číst se dala, ale znovu už nepotřebuji.
Už Ledové sestry byly skvělé a tahle knížka byla vynikající taky. Napětí, tajemno, dokonalé!
Jednoduchá, nenáročná a poklidná detektivka se sympatickým, stárnoucím detektivem. Docela oddechové počtení.
Opět naprosto dokonalé! Nenechá vás vydechnout, dokud vás nedovede k úžasnému konci, který je opět plný překvapení. Vedle Tmy ji řadím mezi nejlepší.
Tak jsem se na ni těšila a jsem trochu zklamaná. Zbytečně moc stran, na kterých jsou pro mě zbytečné informace. Samotný příběh dobrý, ale ta omáčka kolem mě nudila.
Hrůzná výpověď o zvěrstvech za vlády Stalina. Věděla jsem, že existovaly gulagy a dělo se bezpráví, ale až teď mi naplno došlo, že holokaust a Stalin-to jsou dvě totožné věci. Strašně silná knížka, alespoň pro mě.
Zodpovědně musím říct, že Případ Amélie byl lepší. Tam kde ji našli je místy hodně, hodně zmatená, tolik osob a vyprávění, různé časové roviny, až jsem se chvílemi ztrácela. Ale samotný příběh byl dobrý, napínavý, rychle plynoucí, jen na mě prostě trochu zmatený.
Tak jsem se na knížku těšila a tedy trochu zklamání. Chvílemi jsem netušila o co jde a chvílemi jsem nevěřícně kroutila hlavou. Asi jsem měla jako první číst Očistec, abych spisovatelce přišla na chuť.
Přečetla jsem ji, ale jenom silou vůle. Zbytečné kudrlinky, které v knížkách nemám ráda. Za mě nuda.
Velmi tenká knížka, přečtena za dvě hodiny. Ale silná, hodně silná, až je mi z ní smutno.
Stylem je trochu podobná Zmizelé a Dívce ve vlaku, ale i tak je jiná. Nic akčního, jenom docela klidně plynoucí příběh, z kterého ovšem mrazí! Za mě plný počet hvězd.
Tak psychothrillerem bych to asi nenazvala, spíš detektivka. Dala se číst, konec trochu překvapivý, ale už jsem četla mnohem lepší knížky.
Vzhledem k recenzím jsem se jí trochu bála, ale naprosto mě pohltila od první stránky. Trochu mi vadily ty dopisy, ale byly důležité a leccos jsem díky nim pochopila. Má zvláštní styl psaní, je úplně jiná než ostatní spisovatelé, ale právě proto mě knížka tak nadchla.
Nějak nevím, co si o knize myslet. Zmatené, přeskakování v čase tam, zpět mě jen mátlo, nevyznala jsem se v tom, kdo je kdo. Za mě zklamání.
Naprosto dokonalé. Po zklamání ze Zimního moře, je Ohnivý pták jako závan čerstvého vzduchu. Autorčinu první knížku Mariana zbožňuju, stala se mou srdeční záležitostí. Ale Ohnivý pták se jí v mnohém vyrovná. Krásný příběh minulosti, který promlouvá hlavními aktéry v současnosti, vás prostě musí vtáhnout do děje, ať chcete nebo ne.