jana1874 komentáře u knih

,,Vypadá to, že mi Jake Connelly právě vyhlásil válku."

Uuu, tohle bylo skvělé. Na Brennu a Jaka jsem se hrozně těšila. Po jejich setkáních v jedničce bylo jasné, že to mezi nimi úžasně jiskří a jejich příběh bude super. A bylo to tak.

Líbila se mi povaha obou hlavních hrdinů, oba dva byli sebevědomí, nebo tak aspoň působili. Věděli, co chtějí a šli si za tím. Nic si nedarovali, ale zároveň bylo vidět, jak se oboum ten druhý dostává pod kůži. Jenže ti dva by se vůbec neměli stýkat, jelikož Brenna je dcerou trenéra briarského týmu a Jake hraje za tým soupeře, je tedy jasné, že se spolu utkají v zápasech, kde půjde o postup na mistrovství a rivalita je obrovská.

Děj je trochu zahalen oblakem tajemství ohledně jednoho z hrdinů a čtenář se později dozví o co se jedná. Zároveň je tu řečeno i pár vážných témat. Dál ukázka toho, jak rychle se může něčí život změnit rovnou o 360°, z hvězdy být najednou na dně. Co všechno se může stát, když mezi lidmi zůstávají některé věci, které jsou nevyřčené a přitom by se o nich nemělo mlčet

8 11.02.2024

4,5
Fuerza. Familia. Verdad.
Síla. Rodina. Pravda.

Na Lucase jsem se hodně těšila. A musím říct, že se mi tento díl líbil o něco víc než Marco  Lucas a Val tu měli mnohem víc prostoru, kdy se mohli poznávat. On, drsňák, který se nechce vázat, si myslí, jak má svůj plán promyšlený, ale zjistí, že nepočítal s Valentinou a tím, že ho okouzlí. Ona, která miluje módu, moc neřeší otcovo „podnikání“, život a bohatství si užívá plnými doušky. Zezačátku se jevila jen jako rozmazlená mafiánská princezna, která se stará jen o sebe a zábavu, ale časem se ukázalo, že to tak úplně není. Nejen to, Val má ostrý jazyk a nebojí se ho použít. Ti dva byli super, párkrát jsem se bavila díky jejich střetům 

„Nechtěla by ses obléct?“
„Hele, ty asi nebudeš nejostřejší tužka v penále, viď? Jako ta kabelka, co jsi viděl, není kabelka Hermiony Grangerové z Harryho Pottera. Nemám v ní sprcháče, dokonce ani oblečení, natož abych tam nosila něco jako pyžamo. Což jsi viděl sám, když jsi mi z ní vytáhl telefon.“

A ta bonusová kapitola? Tak tu si rozhodně nenechte ujít  Ta byla kouzelná 

3 08.02.2024

„Měla jsem pocit, jako bych zavírala knihu, která se dotkla mé duše, knihu, kterou si budu navždy pamatovat Cítila jsem tu lítost, že jsem dočetla kouzelnou a neuvěřitelnou knihu a že je jedno, jestli ji budu moct číst znovu, nikdy to nebude jako poprvé. Tam, toho rána, jsem uzavřela důležitou kapitolu svého života. Kapitola, ano ale nesmíme zapomínat, že po kapitole vždy následuje další kapitola nebo třeba epilog.“

Noah sžírají výčitky svědomí z toho, co udělala a touží to nějak napravit, ale Nick s ní nechce mít nic společného, mučí ho představy a myšlenky na to, co se stalo. Přestěhuje se pryč, a oni se znovu střetnou skoro po roce na svatbě jejich společných přátel, kde to vypadá, že se nic nezměnilo, že čas rány nezhojil. Po několika dalších událostech a řečených slov Noah pochopí, že už nemají naději a snaží se nějak žít dál. Oba bolí, že by ten druhý měl být s někým jiným, ale vrátit se k sobě nedokážou. Ale pak se přihodí něco, co ani jeden nečekal a co by mohlo některé věci změnit

Asi tak třetinu knihy jsem měla pocit, jak kdyby to byla nějaká telenovela. Oba se snažili nějak překonat, co se stalo, Noah toužila být zas s ním, Nick nemohl, byl pak i s někým jiným, ale když se potkali, jejich city vyplavaly na povrch a přitažlivost byla stejná jako dřív a někdy jí podlehli, pak se odloučili, že to nic nezměnilo a takhle to párkrát bylo. Chápu jejich pocity, to s čím se měli vyrovnat zamává s nejedním vztahem, ale někdy to jejich chování bylo takové, jak kdyby se nijak nepoučili.

Na jedničku to dle mého nemá, ale bylo to lepší než dvojka. Mohlo to být kratší o pár stránek a méně překombinované - hlavně na konci se toho pak dělo hodně a něco dle mého bylo už zbytečné. Na druhou stranu se to četlo dobře, autorka umí psát, je zde postupně vidět nějaký posun, který oba hrdinové prodělali oproti prvnímu a druhému dílu. Například se mi líbila snaha Noah o nezávislost, přestože její nevlastní otec byl velmi bohatý, ona stejně pracovala i při studiu a tak.

4 07.02.2024

4,5

,,Ka Mate Haka je to, co předvádíme před každým zápasem. To, co nás pohání a stmeluje, to, co nás donutí cítit se spojení a silní. To, co dělá z jednotlivých hráčů rodinu."

Nejdřív bych chtěla zmínit tu nádhernou obálku, upoutala mou pozornost okamžitě, ale až při čtení se stejně jako u Haky ukáže, jak dokonalá je - krásně vystihuje děj je famózní

Henry uzavře sázku, kterou prohraje a musí si nechat udělat tetování. Jen to má háček - hrozně se bojí jehel, ale nikdy z žádné sázky necouvl a nechce ani teď. Jinak má nečekaný koníček, který by u něj nikdo nehádal , ale to se mi líbilo. Yumiko se přestěhovala z Japonska, v Novém Zélandu žije už 6 let a konečně se jí začíná dařit, pracuje v tetovacím salónu, kam chodí i rugbyovský tým. A právě ji Henry požádá, zda by mu udělala tetování. Snaží se mu pomoct překonat strach, najít motiv, který by se mu líbil a mezitím se poznávají a nacházejí v sobě zalíbení, ale pak se to začne komplikovat....

I tento díl se velmi dobře četl. Líbí se mi, že se tu objevují i ostatní postavy z předchozích dílů. Děj je vyprávěn z úhlu obou hlavních postav. Jejich chemie je uvěřitelná, nechyběl ani humor, několikrát jsem se při čtení pobavila. Jsou tu lehce zmíněna vážná témata jako rasismus a předsudky. Ze série se mi stále nejvíc líbí Haka, ale tenhle díl je také super

Čekala jsem, že se Yumiko za sebe v určité konfrontaci postaví víc a Henry byl skvělý chlap, chápavý, a tak všechno, že to je snad jen v knihách

Líbilo se mi, že postavy zmínily různé významy některých tetování, měly nějaký důvod, proč si je nechaly udělat, co pro ně  znamenají. Sama to tak mám, mám dvě tetování, a obě jsem si nechala udělat z nějakého důvodu, jako připomínku, vystihují pro mě něco důležitého

2 03.02.2024

„Kolik dívek musí zmizet, než si toho někdo všimne?“

Moje první setkání s autorkou a její sérií, takže jsem poznávala nejen případ, ale i detektiva Josie Quinnovou.

Případ, který se v prvním díle vyšetřuje je hodně popsán v anotaci (kterou jsem nečetla, takže nic nebylo vyzrazeno ), při čtení jsem přemítala a čekala, až se dozvím víc, nejen o případu, ale i o detektivovi – Proč ji suspendovali? Co se jí stalo, když byla malá? A spoustu dalšího. A většina byla postupně odhalena.

Přišlo mi, že od půlky se s různými odhaleními snad roztrhl pytel, jelikož  jich bylo hodně. Pak i když už čtenář věděl, kdo je za tím, tak detektivové posledních několik stránek potřebovali na to, aby vše mohli dotáhnout do konce, a stejně se našlo ještě pár nečekaných odhalení či některé drobnosti byly ještě dovysvětleny.

Kniha je čtivá, má krátké kapitoly, které nutí číst dál a dál, až se dostanete na konec. Co mě zarazilo, byly určité kapitoly týkající se jisté osoby a Josiin velitel. Jeho chování na začátku a na konci bylo odlišné – byla to předtím jen přetvářka nebo opravdové a pak prozřel a změnil chování?

Ale líbilo se mi to a zařazuji si autorku na seznam a postupně bych si chtěla přečíst všechny její knihy

4,5

„Očekávání a realita jsou dvě naprosto rozdílné věci. A pravda je obvykle někde uprostřed.“

Oba dva hlavní hrdinové se už objevili v předchozí sérii Off-Campus, takže kdo to četl, tak ví, o koho jde. Summer přechází na jinou školu, jelikož na předchozí se stal jistý indicent, kvůli kterému musela odejít a hledá bydlení. Její bratr Dean ji pomůže a domluví, že může bydlet s jeho bývalými spoluhráči, kteří čirou náhodou shání čtvrtého spolubydlícího. Jenže jeden z nich je Colin, do kterého se Summer zakoukala už v díle, který byl o jejím bratrovi, kde ho potkala poprvé. Ti dva jsou úplně odlišní. Summer je veselá, společenská, přitahuje pozornost kam přijde a Colin je spíš tichý typ, co nemá rád být středem pozornost, pokud není zrovna na ledě a navrhuje videohry. Ale jak se říka - „Protiklady se přitahují“ a v tomhle případě to platí.

Kniha se četla opravdu dobře, s touhle autorkou mám dobré zkušenosti, její knihy se mi líbí. Summer mi byla sympatičtější, než Colin. U něj mi dávala trochu zabrat ta jeho nerozhodnost a z ní vyplývající chování, ale měl i světlé okamžiky, kterých s dalšími stránkami přibývalo.

Už teď se těším na další díl, který bude o Brenně, kterou jsem si tady oblíbila

3 29.01.2024

„Nikdy nenajdeš sebe sama, když se předtím ztratíš v někom jiném.“

Minulý rok jsem si řekla, že bych si postupně chtěla přečíst knihy od CoHo, hlavně ty, které jsem ještě nečetla, přestože vyšly už před nějakou dobou. A tahle je jedna z nich.

Hned na začátku jsem zjistila, co Fallon prožila a s čím se musí vyrovnat. Setkání Fallon a Bena bylo snad osudové, oběma je 18 let, ale Fallon se za pár hodin stěhuje do New Yorku, což je od Bena hodně daleko a i bez toho ani jeden není připraven na vztah. Přestože se znají jen pár hodin, tak představa, že by se už nikdy neviděli je bolestná a uzavřou dohodu – budou se přesně na den, tedy 9. listopadu, scházet na domluveném místě v určitý čas, ale po zbytek roku nebudou spolu nijak v kontaktu. A takhle to budou dělat 5 let, dokud jim nebude 23. Během té doby budou žít, poznávat sami sebe, získávat zkušenosti, ona zkoušet pokračovat v herectví a on bude psát knihu inspirovanou jejich příběhem a budou doufat, že to pro ně nakonec skončí happy endem.

Jak už je CoHo zvykem, tak mě to okamžitě vtáhlo do děje. Upřímně po letmém přečtení anotace jsem měla teorie o některých věcech, ale sekla jsem . Moc se mi líbila maminka Fallon, to jak ji podporovala, chovala se, ale i to, co v jeden okamžik řekla, s jejím otcem to bylo horší, jejich vztah na začátku za moc nestál. Fallon jsem v hodně věcech chápala, rozuměla jejímu chování, Ben byl zlatíčko, to jak se díval pod povrch, i když po chvíli bylo znát, že i jeho něco trápí, že něco skrývá. A pak začalo poznávání jejich příběhu Čte se vlastně jen o jednom dni v roce, 9.11., kdy se setkávají, vyprávějí si, co zažili a pak se musejí i různě vypořádávat s některými událostmi (na konci mě trochu zaskočilo, že se čekalo zas na 9.listopadu, než se to vyjasnilo, rok se trápit, minimálně aspoň dodrželi dohodu, co se týče doby trvání, ale teda )

Bylo to úžasné čtení, plno emocí jsem u toho zažívala -

3 24.01.2024

3,8
Je to už pár let, co jsem tuhle sérii četla, a řekla jsem si, že by to chtělo #rereading. Je to asi série spíš pro mladší, než jsem já, ale i tak se mi to líbilo

V tomhle díle je spoustu věcí, které čtenář musí poznat, jako to už u prvních dílu bývá, což může zapříčinit, že některé části v knize nejsou úplně záživné, jak se všechno různě popisuje, nicméně pro celý děj jsou tyto části důležité. Ale plus je, že děj začíná hned první stránkou, a tyhle informace se člověk dozvídá postupně, takže jsem neměla pocit, že by těch informací bylo najednou moc

Rose má složitou osobnost, na jednu stranu se chová na svůj věk, ale na druhou některé věci bere mnohem vážněji, než někteří mnohem starší. Ale mě se líbí, umí se omluvit, když udělá chybu, je spontánní, impulsivní a spoustu dalšího.

Líbí se mi obě romantické linky, které se tu objevily.

21.01.2024

„Tak těsně spjato je mé srdce s tvým, že vlastně je jen srdcem jediným.“

Přiznávám, že jsem tady nečetla anotaci, knihu jsem měla na seznamu, protože jsem četla předchozí dva díly a chtěla jsem sérii dočíst, znát příběh Briony. Při přípravě obrázků na příspěvek jsem zjistila, že je dobře, že jsem anotaci nečetla. Dle mého toho o ději prozrazuje až moc.

Myslím, že tuhle sérii je lepší číst popořadě, minimálně tento díl číst až po Poznej & důvěřuj, jelikož tam se stalo pár věcí, na které navazuje děj tady. Kniha je vyprávěna z pohledu obou hlavních hrdinů a objevují se tady i postavy z minulých dílů.

Briony a Sebastian spolu hrají v divadelní hře jedny z hlavních rolí. Chemie mezi nimi, souznění – to vše se projeví skoro hned na začátku, přestože v tu chvíli se pořádně neznají, naopak jejich poslední setkání nedopadlo nejlépe. Při přípravě na role a zkoušení se ale postupně sbližují. Je tu několik replik z jejich nadcházejícího představení Snu noci svatojánské.

Oba trpí problémy, které velmi ovlivňují jejich život a přesto se to snaží před ostatními skrývat. Jsou si velmi podobní ve svém jednání. Je tu znát Brionin posun, jak se s tím vypořádává, přiznává postupně, co potřebuje. Sebastian má strach se svěřit, jak to má on, přestože sám je velmi chápavý, co se týče jejích problémů, myslí si, že ty jeho by neskousla a tak se snaží předstírat, že s ním nic není.

Kniha se dobře četla, je tu zmíněno několik vážných témat, které se můžou týkat kohokoliv. Také naznačeno, že bychom neměli soudit ostatní, nikdy nevíme, s čím se dotyčný vypořádává.

1 19.01.2024

3,8
Přemýšlela jsem, jak popsat tuhle knihu - vyjádřit se k jednotlivých částem a zvlášť každou ohodnotit ? Vzít to jako celek a jen děj přiblížit? Nakonec jsem si řekla, že to vezmu jako celek, protože vyjádřením k jednotlivým epilogům bych mohla nechtíc říct až moc

Druhé epilogy k dílům, kde se můžeme dozvědět něco víc, odpovědi na otázky, které po dočtení jednotlivých dílů napadli asi nejednoho čtenáře, např.:
Otevřel Simon někdy dopisy od svého otce? Čekalo na některého z hrdinů nějaké překvapení po několikaletém manželství? Jak to dopadlo s Posy? Hašteřili se Anthony a Kate stále jako na začátku? Dozvěděla se Hyacinth někdy, jak to bylo s diamanty? Měli Francesca a Michael nějaké děti?
A spoustu dalších otázek i pár drobností navíc se můžeme dozvědět zde.

Pro mě to bylo milé dokončení k sérii o osmi sourozencích Bridgertonových, některé epilogy se mi líbily více než jiné, ale velkou byla novela o samotné Violet, která se mi opravdu moc líbila Violet byla velkou oporou všem svým dětem, vždy věděla, co jim říct a tady byla možnost ji poznat o trochu víc v různých etapách jejího života. Například právě u ní bych brala klidně více stránek čtení

1 14.01.2024

Tady na hodnocení neexistuje dostatečný počet

,,Na hvězdy, které naslouchají, a na sny, které se plní. "

Tenhle díl čtu minimálně už potřetí a stále se mi líbí. Je to . Pokaždé najdu něco nového, čeho jsem si předtím nevšimla, další souvislosti, které mě víc zaujmou či něco přiblíží. Druhý díl mám radši než první hlavně díky tomu, že od začátku fandím Rhysovi

Rhysand je nejkrásnějším vladařem.
Rhysand je nejrozkošnějším vladařem.
Rhysand je nejmazanějším vladařem.

Tenhle svět je neuvěřitelný, jak je všechno promyšlené a zapadá to do sebe. V tomhle díle je víc vidět, jak je jejich svět obrovský, jen popisy jednotlivých dvorů zahrnují velkou oblast, svět smrtelníků, Hybern a to všechno začínáme poznávat spolu s Feyre, které ostatní dělají průvodce, vyprávějí ji, co vědí, poznávají se, stává se z nich rodina. Rhysanda a jeho nejužší kruh zbožňuju, všechny do jednoho. Moje milovaná knižní rodina.

„Pravda je smrtící. Pravda je svoboda. Pravda dokáže ničit, napravovat a spoutávat."

K stránkám této série (a hlavně tohoto dílu) se budu vždy s láskou vracet, protože má v mém pevné místo. Mohla bych toho tolik napsat, jen by na to nevystačil limit písmen Ale pokud někdo váháte, tak tuhle sérii 100% doporučuji.

,,Mít něco takového, co mají oni - to je dar."

Jack - kapitán týmu, nejlepší Alekův přítel - v prvním díle jsme měli možnost ho trochu poznat, a ukázalo se, že je to muž, který svůj tým považuje za rodinu a udělal by pro ně hodně. Též jsme viděli, že má zdravotní potíže, díky kterým možná bude muset ukončit svou kariéru.

Riley - jelikož její rodiče už nežijí, tak je to ona, kdo se stará o svého bratra, pracuje v baru a ještě studuje vysokou, protože by jednou ráda dělala něco jiného. Má toho hodně, a ještě se ukáže, že její bratr má nějaký problém, ale jelikož není k nalezení, zůstane na ní, aby to vyřešila.

V knize se střídají pohledy hlavních hrdinů, což já mám ráda. Příběh mě chytl hned na začátku Ti dva tvoří hezký pár. Říkala jsem si, co se asi stane, a pak to přišlo. To byl tak obrovský šok. Bylo mi Jacka líto, to si vůbec nezasloužil. Chápu, že to potřebovala nějak vyřešit, ale mohla zkusit najít jiné řešení. Už dlouho se nestalo, abych byla na jednoho z hlavních hrdinů tak naštvaná jako tady

Byla jsem ráda, že se v knize vyskytovaly i hlavní hrdinové z předchozího dílu, protože ty dva jsem si zamilovala

,,Stojím za svým kapitánem."

4 09.01.2024

,,Jeden bez druhého dokážeme žít, ale spolu jsme silnější"

První kniha od autorky Marcy Jell. Mám ji i ve své letošní výzvě a byla jsem zvědavá, jaké to bude, jelikož na mě vyskakovala všude možně Ale myslím, že bych si ji všimla i tak, protože ta obálka upoutá hned

Trochu jsem kroutila očima nad tím začátkem Brooke převáží do cizí země balíček, kde neví, co je obsahem (musí věřit svému šéfovi, přestože si o něm myslí svoje a není to pozitivní názor) s tím, že jakmile balíček předá, tak si může užívat luxusní dovolenou, kterou má zaplacenou. To mi úplně nesedlo. Jí na tom nebylo něco divného už na začátku?

Ále pak? Jak se děj rozjel, objevili se i ostatní jezdci, tak to bylo super. A abuela? Ta byla naprosto dokonalá   4 vysocí muži s potetovaným tělem, ale před svou babičkou měli respekt a když něco provedli, jak jim to vyčetla (například když zjistila, že Marco kouří )

Těším se až si přečtu příběhy ostatních bratrů, hlavně Lucase

1 07.01.2024

,,Tohle je tvoje šance dokázat si, že řeči ostatních ani trochu neurčují, kým jsi. To umí jen tvoje činy.“

První kniha letošního roku a mně se moc líbila. Na knihu mě nalákala literární kouzla (které znovu moc děkuji) svou krásnou fotkou a recenzí, kde když jsem zjistila, že se děj odehrává v zábavním parku, tak jsem ani nečetla anotaci, protože mi bylo jasné, že si ji přečtu

,,Co je ta ženská zač a proč se nedokáže srovnat do latě jako všichni ostatní? Chová se, jako by srala třpytky a k snídani jedla duhu. Nevím, v jakém pohádkovém lese vyrostla, ale nikdo nemůže být takový optimista."

Jistě, asi každý dokáže vytušit, jakým směrem se bude děj ubírat, ale. Obě postavy byly skvělé, od začátku měly mezi sebou chemii, které se dalo věřit. Jejich vztah se rozvíjel - jejich setkání, smsky, gesta a chování vůči druhému. Rowan se zachoval jak blb, ale člověk je trochu shovívavý, když zjistí, co zažil od jiných. Zahra byla úžasná, to, jak si nic nedělala z toho, že je to její šéf a normálně s ním mluvila, byla až drzá Byly to pěkně vykreslené postavy s povahou, které jsem dokázala porozumět díky tomu, že se postupně poznávali jejich zážitky, zkušenosti a tak.

,,Podle mámy jsem asi tak jemná jako blesk a povahu mám jako ohňostroj. Řekla mi, že takový přírodní úkaz dokáže ocenit jen stejně silný muž."

Moc se mi líbilo, že byl děj zasazen do zábavního parku, je to originální nápad a jelikož jsem dvakrát byla v Disneylandu v Paříži a úplně mě to okouzlilo, tak čtením této knihy jsem si to dokázala zas vybavit a bylo to o to víc skvělé

3 05.01.2024

4,5
Druhý díl Zlodějského tance. Naši hrdinové se vracejí zpět do Ďáblova chřtánu s novinou a zároveň s obavami, jaké bude jejich přijetí a vzhledem k tomu, jak probíhal jejich odchod, tak k obávám mají nejspíš důvod, jenže jejich příjezd nedopadne tak, jak čekali, jsou napadeni, rozděleni a oba mají namále. Jak to dopadne?

Tohle bylo pěkné, některé situace byly o nervy, úplně jsem doufala, že budou v pořádku, že nic dalšího se jim už nemůže přece přihodit, hlavně Kazi. Autorka si pěkně pohrála, v jedné chvíli jsem myslela, že se sejdou, ale ono nee Na tu chvíli jsem si musela ještě počkat.

31.12.2023

Kniha mě zaujala obálkou, pak jsem četla anotaci a koupila jsem si ji. Dlouho trvalo, než jsem se k ní dostala a přečetla ji, ale stihla jsem to ještě v tomhle roce

Nečekaně se děj chvíli odehrával v době, kdy postavy slavily Silvestr, takže jsem se trefila dobou, když i nám zrovna zbývají poslední dny v roce 2023

Letuška, která miluje matematiku a jejím snem je studovat v Oxfordu a pilot s duší umělce, který se umění nemůže věnovat kvůli rodině. Ona, která na střední měla stipendium, byla tam sama proti ostatním a on z bohatší rodiny, dva cizinci a přitom spolužáci ze střední se chvíli po maturitě nečekaně potkají a zjistí, že pracují u stejné letecké společnosti.

Je tu ukázka krásného přátelství... co mohou udělat fotky, které by nikdy neměly být poslány a i kdyby ano, tak nijak dál šířené... rodinná tradice a přesto sen dělat něco jiného... rodina a vztahy mezi blízkými i těmi, které neznáme...

Úplně TOP kniha to není, už jsem četla i lepší tohoto žánru , ale měla v sobě silné pasáže, zvlášť jedna mě opravdu dostala (e-mail od Ever) a některé části byly důležité, poučné, ale možná mohla být o trochu kratší, nebo spíš některé části záživnější, protože mě to hlavně zezačátku nevtáhlo hned do děje, trvalo mi se začíst. Ale jinak to byla hezká jednohubka

Saudade - portugalské slovíčko a označuje hluboký pocit nostalgické touhy po někom či něčem, co je nepřítomné

30.12.2023

Cesty lidí předznamenávají konce, ke kterým dojdou, když na nich setrvají," pravil Kolenovrt, ,,ale když onu cestu opustí, snad se změní i konce, ke kterým dospějí."
.
.
.
Vánoční koledu znám zfilmovanou v kreslené verzi a líbí se mi, letos jsem si řekla, že si ji i přečtu a když jsem viděla tohle krásné vydání, které letos vyšlo, tak jsem si ji koupila i do své knihovny.

Je to krásný příběh s velkým poselstvím. Tuhle knihu by si měl přečíst asi každý, či ji aspoň vidět v TV

7 25.12.2023

Nejvyšším uměním války je podrobit si nepřítele bez boje.
.
.
.
A máme tu třetí a závěrečný díl série Královská elita.

,,Uteč a budu tě pronásledovat.  Skryj se a budu tě dobývat. "

Přítomnost se tu střídá s minulostí Elsy a Aidena. Díky tomu je konečně možnost zjistit spoustu věcí, nad kterými jsem přemýšlela při čtení předchozích dílů. Zodpovědely spoustu otázek.

To, co k tobě cítím, není jen láska, posedlost nebo závislost. Je to tohle všechno a ještě víc.

Tenhle díl mě opět upoutal, nebyly tu hluchá místa, furt se něco dělo, zaujaly mě i nové postavy, které se tu objevily. Aiden se velmi změnil, jeho chování tady se liší od Zvrhlého krále. Což mě tedy vůbec nevadilo Byl otevřený, i Elsa si v jejich vztahu víc upevnila svou pozici. Pokračovala v odkrývání své minulosti, chtěla vědět, co se stalo a nakonec to i odhalila.

Jsme ztracené duše, které spolu souzní v dokonale nedokonalé harmonii.

Zajímalo by mě o co šlo mezi Kim a Xanderem. To tu nebylo vysvětleno, přitom jejich chování jsme měli možnost vidět celou dobu.

2 23.12.2023

Po prvním díle, který mě hodně zaujal a ten konec přiměl co nejdřív si přečíst pokračování, bylo tohle trochu zklamání. Nezaujal mé myšlenky tolik jako Zvrhlý král, místy mi to přišlo dlouhé.

Co se týče některých tajemství a otázek, které se objevily při čtení jedničky, tak tady se jich pár objasnilo, ale některé zůstaly a další se objevily Tak snad se vše objasní ve Zvráceném království.

1 21.12.2023

"Svět je nebezpečné místo pro život, ne kvůli lidem, kteří páchají zlo, ale kvůli těm, kteří to vidí a nic nedělají."
.
.
.

Letos objevená autorka. Je to teprve druhá kniha, a obě se mi moc líbily. Tady jsem si nečetla anotaci, takže jsem nevěděla, o čem to bude, tím větším překvapením pro mě příběh byl. Děj mě vtáhl od první strany a nepustil až do konce.

Hned na začátku tolik událostí- zneužívání dětí, zločin za znásilnění, vražda... - které vyžadovaly pozornosti a okamžitě upoutaly.

Tady se odhalily další podrobnosti o Kim Stoneové, jejím životě, povaze. Upřímně se mi líbí. Zažila hodně věcí, které by některé položily, ale snaží se jít dál. Ví, jaká je, zná svou povahu. Věří svým instinktům a následuje je, přestože nikdo jiný tam nic nevidí. Moc se mi líbilo, co udělala pro (Barneyho. U toho jsem byla dojatá.

Vesměs je to detektivka, kde se řeší opravdu těžké věci, a přestože jsem chtěla furt číst, abych věděla, jak to bude dál, tak jsem taky potřebovala po určitém úseku na chvíli přestat, abych to mohla zpracovat a srovnat si sama, co jsme se už dozvěděli.

Autorka zahájila psaní tohoto dílu s cílem představit povahu skutečného psychopata. Manipulace, která se v tomto dílu objevila byla až děsivá.

Moc se těším na další díly série

11 16.12.2023