Jackjelly komentáře u knih

Nejspíš není Klímovo dílo, viz text na :
http://www.bubinekrevolveru.cz/levne-zajimave-nad-novym-vydanim-filosofa-z-predmesti

Silná kniha, další kamínek do mozaiky běsů a hrůz které přinesl komunistický zločinný režim do všech oblastí lidského života. A neušetřil ani děti.
Mimochodem následky událostí popisovaných v této knize jsou v dnešním Rusku stále aktuální a ten konflikt vlastně stále neskončil.

7 27.07.2017

Zajímavě psaný historický román z období honů na čarodějnice. Zpočátku jsem měl trochu problém zvyknout si na neobvyklé střídání deníkových zápisků, popisu děje z pohledu vnějšího pozorovatele a vnitřních úvah jednoho z hlavních protagonistů. Po chvíli jsem si zvykl a začal si vychutnávat opravdu zajímavé pojetí reálné události tvořené subjektivními pohledy jednotlivých postav.
Nakonec měla pro mne kniha až nečekaně aktuální vyznění, vždyť "hony na čarodějnice" jsou stále používanou metodou mocných pro pobavení a uspokojení davů a touhy lůzy po krvi. Ať to bylo před 400 lety nebo dnes.
A citace na závěr:
"Vy hledáte pravdy, které by vám mohly pomoct, Minete. To nakonec dělají všichni. Není na tom nic zvláštního. Ale vy nehledáte žádné jiné pravdy, protože vy žádné jiné pravdy nepotřebujete. Hledání pravdy je teprve tehdy odvážné, když hledáte pravdy, které k vlastnímu prospěchu nepotřebujete. Vy se od nepotřebných pravd odvracíte."

Potřeboval jsem si odpočinout od Zubovových (děsivých) Dějin Ruska a Filuta byl ideální volba. Mám rád Pratchettův inteligentní humor a jeho "výlety" mimo Zeměplochu jsou hodně kvalitní.
Slušný příběh na pozadí reálné a pro mnohé těžké doby, plný Terryho lehkého a přesného humoru, se četl příjemně a s potěšením.

11 08.04.2017

Možná až příliš zjednodušující pohled na společné znaky fašismu a komunismu se snahou především dát do roviny německý nacismus a komunismus tak jak jej realizovali bolševici a jejich epigoni u nás.
Celá kniha na mě působila spíše jako obsáhlý "výpis z četby" s komentářem, což ale neznamená, že bych ji nedoporučil k přečtení. Obzvlášť v dnešní době, kdy ožívají obě tyto děsivé ideologie, jdou často ruku v ruce a co je ještě děsivější, těší se podpoře některých politiků, kterým totalitní a autoritativní sklony nejsou zdaleka cizí.

6 28.02.2017

"Chudí řemeslničtí tovaryši, nevědomí a hladoví, jimž několik zlatých vyzbrojilo paže. S těmi se vedou války a provádějí popravy, Miroule, zatímco Montpensierová se cpe mandlemi v cukru a sušenými švestkami na poduškách z hedvábí."
Jedna z důležitých vět knihy dokládající, jak málo se za ta staletí změnilo.
Jinak kniha, jako zatím celá série, je lahůdkou pro čtenáře a vyváženost historických reálií s výborným příběhem ji řadí k tomu nejlepšímu v této kategorii.

11 20.12.2016

Bylo obzvláštním potěšením čísti tuto knihu. Jak kouzelný mírně anachronický (v dobrém slova smyslu) překlad, tak literární kvality samotné řadí tuto knihu dle mého názoru mezi vrcholy historické prózy. Nechápu, proč mi ležela v knihovně bez zásadnějšího povšimnutí nějakých 30 let. I když už jsem se na ságu několikrát chystal, až přečtení pár knih (darovaných) od tak vychvalovaného (a značně přeceňovaného) Vondrušky mě donutilo sáhnout do zadní řady knihovny a vytáhnout Merleho s očekáváním, že si spravím chuť. Očekávání bylo naplněno a já vytáhl jsem rovnou celou řadu. Mám na co těšit.

20 22.11.2016

Jedna z "knih", po jejímž přečtení a následném shlédnutí představení "Plešatá zpěvačka" v podání už nevím (každopádně ještě někdy v 80-tých letech), jsem usoudil, že nemám rád "kamenná" divadla. Obzvlášť v případě tzv absurdního divadla. Lepší je režie ve vlastní hlavě. Po 30 letech jsem si ji koupil v antikvariátu a už se těším, jak se vypořádám s umírajícím králem a nenajatým vrahem. Plešatá zpěvačka mě bohužel tak nějak provází celý život. Ať už je to mimoběžná komunikace a nebo "rocker" Janda.

2 16.11.2016

Kdyby byl autorem někdo jiný, nebyl bych v hodnocení tak přísný. Nicméně od Ecova románu čtenář přece jen čeká zážitek na jiné úrovni než je trochu podrobněji rozpracovaný námět.
Zajímavý text, dle mého názoru dokonale zapadající do jedné z linií Ecových románů - o proměnách "nakládání s informacemi" z pozice mocenských elit. Od utajování (Jméno růže) přes hermetismus a tajné spolky (Foucaultovo kyvadlo) a propracované šíření lží a nepravd s cílem vyvolat nenávist či ospravedlnit zločiny (Pražský hřbitov) až po současnou relativizaci potřeby pravdivých informací.
Ne že by nestála za přečtení, to rozhodně ano, jen mi to trochu připadalo, jako by si třeba takový Janáček odskočil a napsal nějaké to dobré blues. Pořád tam bude kvalita, ale trochu jiné nároky na soustředění.

9 21.04.2016

Zajímavá kniha mapující způsob, jakým se ponořila východní Evropa do temnoty bolševického totalitarismu sovětského typu. Na jednotlivých oblastech veřejného života autorka ukazuje jak byly tyto postupně podřizovány jediné autoritě a moci.
Bohužel je tam Československo zmíněno jen velmi okrajově, kniha se zabývá především situací v Polsku, Něměcku a Maďarsku, kde byl komunismus obyvatelstvu vnucen proti jeho vůli výrazněji než u nás.
Rozhodně stojí kniha za přečtení a může sloužit jako jeden ze střípků k porozumnění přetrvávajícího společenského marasmu v oblasti bývalých komunistických zemí.

2 19.03.2016

V mírné parafrázi cituji :"Jaký má smysl zvítězit nad barbary, když je nyní napodobujeme a jsme už jako oni".
Výborná kniha mapující období, o kterém nikdo v Evropě nechce moc slyšet a každý národ si vzpomínku na něj přikrášluje k obrazu svému. Nicméně je to kniha více než alarmující obzvláště v dnešní době, jelikož dává nahlédnout do zběsilosti v srdcích a duších nás, Evropanů, kteří se tak rádi považujeme za tu nejvyspělejší civilizaci. Bohužel díky uprchlické krizi se začínají probouzet temné stránky evropské historie opět k životu.
Barbaři nejsou jen na jih nebo východ od nás, jsou naší součástí a měli bychom udělat vše pro to, abychom je v sobě znovu neprobudili.
Každopádně doporučuji k přečtení, v kombinaci s Gulagem od Anne Applebaum, Krvavými zeměmi Timothy Snydera a Poválečnou Evropou Tony Judta dává více než znepokojivý obraz naší možné a znovu krvavé budoucnosti.

17 14.02.2016

Vynikající kniha o dějinách Evropy po 2. světové válce. Na první pohled odrazující rozsah knihy se po prvních přečtených stránkách už nezdá tak děsivý, autor umí opravdu, jak již zmínil v komentáři Akana, podat dějiny čtivě a poutavě.
Jako jedna z mála západních knih se věnuje i vývoji ve východní Evropě a čtenáři dává možnost pochopit příčiny hlubokého morálního, společenského a hospodářského úpadku této části Evropy, které nás provázejí dosud. Současně si všímá obdobného problému napříč Evropou - denacifikace, debolševizace a nebo defašizace neprobíhá vždy tak, jak by si lidé přáli a vyrovnání se s temnými úseky vlastních dějin je pro všechny národy poměrně bolestivé a vlastně probíhá po několik generací. A bohužel, jak si můžeme všímat v dnešní době u nás, prochází vztah ke zločinnému komunistickému režimu určitým resentimentem s pro mě osobně děsivým příklonem k Rusku.
Každopádně nelze jinak, než doporučit k přečtení každému, kdo má rád nejen historii, ale především souvislosti, které historické události provázejí.
A ideálně doplnit ještě skvělou knihou rozhovoru Tonyho Judta s Timothy Snyderem "Intelektuál ve dvacátém století".

Edit: jako reakci na komentář uživatele "ondra2" a jeho: "V závěru se pak vcelku zajímavě zabývá problematikou vyrovnání se jednotlivých států s jejich podílem na válečných zvěrstvech, když konstatuje, že po válce raději všichni zapomněli, aby se později vzpomínalo až příliš. Tak nějak evropský přístup ode zdi ke zdi.",doporučuji doplnit tuto knihu následujícím dílem, kde lze nalézt zhodnocení onoho neblahého období evropských dějin.
https://www.databazeknih.cz/knihy/zdivocely-kontinent-evropa-zasazena-druhou-svetovou-valkou-247856

9 10.01.2016

Ranné Vonnegutovy povídky stojí rozhodně za přečtení,. U většiny z nich lze již cítit ten lehký humorně hořký pohled na svět a figurky v něm zabydlené.

3 16.09.2015

Zajímavé, ne zcela standardní sci-fi. Kdo očekává čtivou knihu s napínavým dějem bude asi zklamán. Plynulost čtení narušují změny autorů a tím pádem i stylu každé povídky, na druhé straně to dodává knize na pestrosti pohledů na situaci postaviček postižených "divokými kartami".
Jednotlivé povídky pak reflektují mimo jiné ne vždy okouzlující minulost USA, ať už je to období Mccarthismu v americké variantě 50 let, bojů za rovnoprávnost barevných menšin a nebo hippie hnutí let 60. V tomto směru mi přišlo poměrně vtipné zakomponování Jima Morissona a Doors do děje případně parodie (alespoň mi to tak připadalo) na styl Huntera S. Thompsona a odkaz na jeho motorkářské extempore s Hells Angels.
Každopádně pro dnešní dobu s narůstající netolerancí k menšinám (různého typu) představují Divoké karty jednu ze zábavnějších možností, jak se zamyslet nad soužitím zcela odlišných kultur.

4 25.08.2015

Co dodat ke komentáři Zdeňka Brdeka?
Snad jen to, že je to kouzelná kniha, která kromě vtipných postřehů může některé nasměrovat k tomu, aby se na běžnou realitu dokázali podívat z neobvyklého pohledu. Prostě trochu jinak.
Pokud v knihách nehledáte jen příběh, napětí či romantiku, rádi otevítáte knihy na náhodných stránkách aby jste se potěšili pár řádky inteligentního textu, je to kniha právě pro Vás.

2 18.06.2015

Skvělé počtení plné humoru a současně poměrně ne zrovna optimistický pohled na nepoučitelné lidstvo, ať už se vyskytuje kdekoliv ve vesmíru.
Ústřední postava, nenápadně geniální Haviland Tuf, se s "božskou" trpělivostí snaží vyléčit lidi z jejich sebestředného pohledu na život a nakolik je tato snaha marná si už musí odpovědět po přečtení každý sám :-)

6 09.04.2015

Mám rád Toma Waitse.
Rád poslouchám jeho hudbu.
A tak co bych si o něm i něco nepřečetl.
A proč ne zrovna neautorizovaný životopis?
Protože je dobrý!
Posbírané historky z Waitsova života, pozadí vzniku jednotlivých alb a i většiny skladeb - a kupodivu se to celé čte snadno a na nudu nedošlo.
Když si k tomu člověk pouští nejen Toma, ale i nahrávky muzikantů, kteří jej ovlivnili a které ovlinil on, uvědomí si šíři jeho (nejen) hudebního talentu a významu pro současnou "populární" hudbu.

7 05.04.2015

Čtivě napsaná kniha, poskytující zajímavý pohled na vývoj americké politiky posledních 80 let a filozofické a politické posuny obou hlavních amerických politických stran - to vše z hlediska liberálních názorů na společnost. Zajímavý je obzvlášť vývoj republikánské strany a její postupný příklon ke značně destruktivní politice známé z doby Bushe juniora.
Doporučená četba pro každého, koho zajímají politické procesy, zásadně ovlivňující společenskou atmosféru na celém světě.

3 05.04.2015

Dokonalý Boris Vian. Poprvé jsem tuto hru četl někdy v 80-tých letech ve výboru "Boris Vian" , vydaného Jazzovou sekcí a měl z ní pocit, že přesně sedí na tehdejší dobu. Všechno šlo k horšímu, ty co to viděli nikdo neposlouchal a v koutě společnosti seděli ti, do kterých si většina ráda kopla.
Tehdy mě Budovatelé nadchli podobně jako Ionescova "Plešatá zpěvačka" a nebo Beckettovo "Čekání na Godota". A když jsem si to nyní přečetl po letech znovu, nic se na mém pocitu nezměnilo a hra mi připadá stále více než aktuální.

3 15.12.2014

Kniha pro ty co mají rádi život na hraně, na odvrácené straně spořádanosti, na doraz.
Kniha pro ty co si o někom takovém rádi přečtou, protože sami na tento sebedestrukční životní styl nemají koule.
Kniha pro ty co se už ničím nenechají překvapit.
A nakonec i kniha pro ty, co se rádi pohoršují.
Každý se může zařadit, každý si to může přečíst a každý si z této knihy něco odnese. Ať už znechucení, závist a nebo pocit samoúčelné exhibice.
Rozhovory v závěrečné části knihy skvěle doplňují předchozí obsah.

5 28.10.2014