Ikkju komentáře u knih
Klasika. Strýc Podger strašívá v různých podobách ve většině domácností x)
Tehnle díl se mi zdál o poznání temnější. Na pokračování zatím sbírám sílu...
Hodně zvláštní kniha, ale líbila se mi.
Zajímavé čtení k zamyšlení. Cílkovo spojení posvátna a přírody, geologie, míst se mi hodně líbí, a přitom zůstává při zemi.
Jako u podobných románů, těžko říct, co je pravda, ale pokud na to přistoupím, kniha se mi bohatě odmění.
Tahle trilogie (zatím?) mi přinesla hodně zajímavé a občas hodně netradiční scifi povídky. Pokud by se objevil další díl, určitě bych do něj šel...
Krásně zemité čtení docela představitelné, ale ne moc přitažlivé budoucnosti.. U povídky Čerpadlo 6 jsem si zavzpomínal na svojí práci na čistírně na začátku devadesátých, tam taky tenkrát nikdo moc nevěděl co se kam a proč čerpá x), a tamní zrezivělá obří čerpadla v potemnělé strojovně čistírny při čtení téhle povídky prostě nemůžu pustit z mysli...
Hodně se mi líbil nápad se světem, kde se energie akumulovala do pružin (stroji, zvířaty či otroky), nebo boj patentových vlastníků geneticky upravených potravin kteří sami vytvářeli viry, aby si zachovali co nejširší možnost distribuce... ale žít bych v těch světech nechtěl :o
Vtipné příběhy, třeba zážitek ze zazenu, kdy si hlavní mnich po odsezení pěti minut jde do vedlejší místnosti, a už je slyšet jenom jak otvírá lahváč, zapaluje cigaretu a listuje si komixem x)
Líbila se mi hlavně vysvětlení s letícím světelným paprskem ve vesmírech s jinou než "placatou" geometrií; třeba na kornoutu jdou spojit body kratší cestou jinak než na rovném papíře. Též mě zaujal svět postaviček v 2d prostoru - pokud jim "malíř" nevhodně vede trávící trakt od úst k zadku, rozpadnou se v půli x). Též by mě vadilo kdyby všechny postavy po rovině papírového světa cestovaly po střeše mého domku x)
Pravda, obálka a zvláštní název mě odradily od půjčení v knihovně... Zkusím jí dát šanci..
Tenhle druh populárně naučné mám rád. Navíc se čas od času pokusím o malý projekt nějakého netradičního plavidla (naposledy to byla motorová kánoj), tak vím, že každý detail je třeba pečlivě řešit a odhadnout situace, které můžou nastat, opačný stav může ohrozit celou akci. Na rozdíl od Trieste bych ale vytáhl kánoj o pár metrů dál na břeh, rozdrcení obrovskými tlaky mi nehrozilo.
Rád čtu o řešení jednotlivých detailů (spoje, vstupní komínek, detekce bublin ve svrchlících nádrží), už jenom představa prostředí, ve kterém se měl stroj pohybovat je naprosto šílená.
Víno, měsíc a skály... Tohohle chlapíka můžu..
Tuhle knihu jsem četl několikrát, pro mě kultovní záležitost..
Tuhle knihu mám rád. Věřil jsem že Russell vynalezl autogen, stejně jako Štorchův Kopčem rozdělávání ohně třecími dřívky...
Vtipný je nápad kdy má italský fiátek budoucnosti kvůli nedostatku parkovacích prostor garáž sám v sobě x). Výborná je též třeba povídka o muslimovi odsouzeném k svobodnému rozhodnutí. Autor má velkou fantazii a umí do ní čtenáře zavést (není se co divit, vždyť z jeho pera vyšel i Nekonečný příběh).
Výborné čtení, už vím proč si nemám na plesech/večírcích z nudy z paměti počítat x), vím jaké to je hrát s nudnými spoluhráči karty na "divočinu" nebo co nejspíš dělají manželské páry u krajnice silnice, když žena najíždí s rozsvícenými světly na klečícího manžela. Takže buď jsem našel knihu, nebo jsem ztratil zábradlí!
Knihu jsem četl na čistírně odpadních vod, když mi běžela čerpadla, a téměř alchymické termíny jako "kal" (též s odkazem na meyrinkovi úvahové věci) najednou začaly dostávat úplně jiný význam.
V zadumání v mezičase mezi manipulací s čerpadly a čtením sútry mi zčistajasna došlo, že těch šest kubíků kalu, do kterých kompresor pumpuje vzduch, aby je transmutoval na kultivovanou směs bakterií, která vyvezena na pole či zahradu přináší život, je vlastně vesmírem s nepředstavitelným množstvím bakterií, hub a virů, nad kterými stojím já jako Šiva, který jim otočením regulačního kohoutu vzduchu může přinést civilizaci nebo je vrátit barbarství, a dokonce je v krajních polohách ventilu absolutním pánem nad životem či smrtí, vše závisí jen na jediném drobném gestu ruky.
Nicméně nejsem staroindický bůh, a případná genocida miriád živých bytostí tohohle mikrosvěta by nebyla ani pro mě bez následků, ale ten pocit byl tak opojný!
Výborné, jenom nevím proč tuhle knihu nemůžu v knihovně najít ve svém oblíbeném fochu SF... Komixové zpracování v Kometě se mi též líbilo...
"Kdo je to ten Morrison? Ta holka říkala že jsem mu podobnej" "Tak to byla pěkně sjetá" x) Kde jsou ty doby kdy bylo čtení tohohle kousku absolutní povinností ...
Klesněmež do mravního bahna kamarádi mutanti! :D Výborné!