huhuhu
komentáře u knih
Jízda v levém pruhu - rozhovor s Jožinem Valentou
Marek Vácha
Když jsem knihu začala číst, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Velice mě zaujalo vyprávění o Orkově dětství a dospívání, o tom, jak se už jako kluk dostal k biologii i duchovnímu životu. Stejně fascinující bylo vyprávění o Antarktidě. Je pravda, že v knize jsou i "hluchá" místa, kde se čtenář může cítit trochu "mimo", vzniklá tím, že rozhovor probíhá mezi dvěma přáteli, kteří se velmi dobře znají. Ale i tak dávám pět hvězdiček, protože čtení o Orkově životě i názorech je neskutečně obohacující.
Strážce nádrže
Zdeněk Svěrák
Mně se to moc líbilo. Milé, úsměvné, lidské... Prostě takové typicky svěrákovské.
Tokijské květy
Aleš Palán
Rozhovor A. Palána s knězem, jezuitou a pedagogem prof. Armbrusterem je hutný a výživný, žádné čtení na dva večery. Leccos z filozofie a teologie, spousta zajímavostí ze života jezuitů i z japonské kultury. Prof. Armbruster je velice vzdělaný, pracovitý, schopný a moudrý člověk. Vždycky jsem ráda, když někoho takového "objevím".
Mapa a území
Michel Houellebecq
Moje první kniha od autora a věřím, že ne poslední. Zaujalo mě, jaký je drsný, drzý a sžíravý kritik společnosti (zvláště snobského světa umělců), a překvapilo mě, jakým způsobem do příběhu zakomponoval postavu spisovatele Houellebecqa a jak ji vůbec nešetřil. Líčení toho, jak je H. divný, špinavý apod., bylo to nejmenší. Jen jsem zírala, co se dělo ve třetí části... Krimi zápletku jsem rozhodně nečekala.
Mám za to, že stojí za to seznámit se i s autorovými dalšími knihami. Ale chápu, že mu leckdo nemůže přijít na jméno, a to přeneseně i doslova. :-)
Slavnost bezvýznamnosti
Milan Kundera
Knihy M. Kundery mě kdysi fascinovaly, ale tohle bylo takové... bezvýznamné.
Sedlák proti Hitlerovi
Erna Putz
Životopis rakouského sedláka Franze Jägerstättera, který byl popraven za to, že za druhé světové války z důvodů svědomí odmítl sloužit v nacistické armádě. V roce 2007 byl papežem Benediktem XVI. prohlášen za blahoslaveného.
Franzův příběh je obdivuhodný, představuje člověka, který se odvážil jít proti proudu, i když věděl, že za to zaplatí svým životem. Toto knižní zpracování mi sice přijde trochu nedotažené, rušilo mě např. přeskakování v čase a v českém překladu též překládání německých jmen (Franz jako František, Rozálie jako Růženka apod.), ale pro seznámení s osudem tohoto nevšedního člověka svůj účel splnilo.
Ratajský les
Aleš Palán
A. Palána jsem dosud znala jen jako autora vynikajících rozhovorů, tak jsem byla zvědavá, jaké píše romány. A musím říct, že jsem rozhodně nebyla zklamaná. Líbila se mi kombinace skutečných událostí a autorovy fabulace i zvolená kompozice, díky níž autor mohl ukázat více úhlů pohledu. I když je kniha drsná, temná a plná ponuré atmosféry, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Navíc čtenáře vede k hlubšímu zamyšlení, což na knihách obzvláště oceňuji.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Obdivuji autorčinu píli a mravenčí práci, která napsání (obou dílů) Šikmého kostela předcházela. Druhý díl mě nezklamal, opět se jedná o velice čtivou záležitost - ač jde o dost tlustou knihu, neměla jsem problém ji zhltnout za poměrně krátkou dobu. Oceňuji autorčinu nestrannost a to, jak na jednotlivých členech rodiny ukázala, jak za druhé světové války vypadal osud lidí, kteří se přihlásili k polské, české či německé národnosti (třeba o osudu Poláků jsem toho moc nevěděla).
Celkově pak knihu vnímám jako určité varování před tím, kam až může lidstvo zavést fanatické prosazování jedné skupiny lidí na úkor skupin jiných. Jak nenávist plodí jen zlo a další nenávist. Jak je skutečnost, že tady v Evropě žijeme už poměrně dlouho v míru, nesamozřejmá a hrozně křehká. Proto je potřeba o tom, co za hrůzy se dělo, vědět a mluvit. Jsem ráda za každou knihu, která tomu - tak jako Šikmý kostel - napomůže.
Ze života knihomolky
Debbie Tung (p)
Dokonalé! Ve spoustě situací jsem se našla. (Třeba to zklamání, když musím někde čekat, a nemám co číst. Nebo balení spousty knih na cesty. Čtení více knih najednou. Čtení kdekoliv...) Milé, vtipné, se skvělými obrázky.
Přečetla jsem v autobuse cestou z práce (a knihovny) domů. Úsměvné bylo, že vedle mě seděla paní, která taky náruživě četla. (A ano, dívala jsem se jí přes rameno, abych zjistila, co čte.) Doma se na komiks hned vrhla moje 10letá dcera, taky (začínající) knihomolka.
Myslím, že přečtu ještě několikrát, než vrátím do knihovny. :-)
Tajná řeč stromů
Erwin Thoma
Název knihy je trochu zavádějící. Čekala jsem víc zajímavostí ze života stromů a informací o komunikaci stromů s jejich okolím, ale asi polovina knihy byla spíše propagací autorovy firmy vyrábějící domy ze stoprocentního dřeva. Takže pro mě spíše zklamání, i když několik zajímavých informací o stromech tam zaznělo. Ale okolo bylo dost (pro mě) zbytečné omáčky a reklamy. Navíc české vydání je plné chyb, překlepů apod. a překlad působí nedotaženě.
Vděk
Delphine de Vigan
Moje první setkání s autorkou, a určitě ne poslední. Příběh je vcelku jednoduchý, až banální, ale napsaný velice poutavě a čtivě, ale zároveň i neuvěřitelně citlivě. Potěšilo mě téma slov, jejich postupné ztrácení bylo smutné i komické zároveň, sny tomu všemu dávaly ještě další rozměr. Kniha musela být velkou výzvou i pro překladatelku, která svou roli zvládla na výbornou.
Klaun si povídá s Bohem
Jiří Suchý
Když o věcech mezi nebem a zemí nehloubá teolog či filozof, ale kabaretiér a klaun. Skvělé!
O lásce a jiných běsech
Gabriel García Márquez
Čtivé, zajímavé, drsné a šílené. Prostě Márquez, jen tentokrát trochu kratší.
Proč hlupák zůstává hlupákem? A další psychologické fenomény
David Lacko
Zajímavá a dobře zvolená témata z nejrůznějších oblastí psychologie, ale způsob jejich zpracování (včetně grafické úpravy textu) se pro populárně-naučnou knihu skutečně příliš nehodí.
Neumělcům života
Marek Vácha
Příjemné a inspirativní čtení. Nejvíce mě zaujala kapitolka Ti druzí o boji dobra a zla - nikoliv ve světě, ale v nitru každého člověka.
"Mohlo by to tak být, aby tatáž láska, tentýž oheň, se pro jednoho stal plamenem milosti, výhní lásky, a pro druhého spalujícím žárem pekla, pokud není člověkem přijat?"
Naděje v dějinách
Tomáš Petráček
Zajímavá, čtivá, podnětná a kvalitně zpracovaná kniha rozhovorů, které jdou do hloubky. P. Tomáš Petříček na mě zapůsobil jak po odborné, tak po lidské stránce. Zaujalo mě, jak dokáže propojit různé souvislosti, minulost se současností, jak obrovský má rozhled, vhled i nadhled... A nesmím zapomenout ani na M. Bedřicha, výborného tazatele a partnera v rozhovoru. A všudypřítomnou naději...
"Před časem jsem ... provázel slovinského velvyslance - což byla kdysi silně katolická země - po Číhošti a Zahrádce a povídali jsme mu o Josefu Toufarovi, o němž měl už předtím velvyslanec všechno pečlivě nastudováno, včetně mého rozhovoru v Hospodářských novinách. Říkal nám, že ve Slovinsku by bylo nemyslitelné, aby katolický kněz dal celostránkový rozhovor do celostátního deníku. Takhle taky může vypadat realita, jen my si pořád stěžujeme na to, co u nás funguje vlastně docela dobře. My tady máme neuvěřitelně velkorysý prostor. A jde to napříč spektrem, nejde jen o T. Halíka, M. Váchu nebo třeba biskupa V. Malého. Kolik prostoru dostává například kardinál D. Duka. Nezdá se, že by nemohl říkat, co chce!"
Partneři a rozchody
Jeroným Klimeš
Moc zajímavé čtení nejen pro ty, kteří se zrovna s někým rozcházejí, ale i pro všechny (odborníky i laiky), kteří se toho chtějí více dozvědět o psychologii partnerských vztahů.
Pláž v noci
Elena Ferrante
Znám knihy E. Ferrante pro dospělé, tak jsem byla zvědavá, jak píše pro děti. No..., vlastně podobně jako pro dospělé. Drsně, temně, až hororově. 8letá dcera si tuto knihu vybrala pro společné čtení před spaním a musím přiznat, že jsem některé věty, pasáže nebo slova vynechávala a hororovost příběhu jsem tak zmírňovala, protože jsem nechtěla, aby z toho měla špatné sny. Aspoň že příběh skončil dobře... Knihy pro dospělé si od EF ještě ráda přečtu, ale bez jejích knih pro děti se dost dobře obejdeme...
Hanin kufřík
Karen Levine
Kniha má v první řadě na konkrétním příběhu seznámit děti a mládež s tématem holocaustu, takže je krátká, psaná jednoduchým stylem a ani krutosti, které se odehrávaly v koncentračních táborech, nejsou popisovány do podrobností, ale spíše jen naznačeny. Jako dospělák jsem ji přečetla za odpoledne. Ale musím říct, že mě i přes svou stručnost a "jednoduchost" dojala, a to nejen příběhem malé Haničky, ale i obdivuhodnou houževnatostí Japonky Fumiko.
Joni
Joni Eareckson Tada
I když české vydání této knihy není příliš kvalitní (překlepy, chyby v překladu), příběh sám o sobě je strhující. Člověk si uvědomí, jak spousta okolností jeho života, které považuje za samozřejmost (že můžu chodit, sama se najím atd.), vůbec samozřejmostí být nemusí. Je fascinující, jak Joni po úrazu, po němž ochrnula prakticky na celé tělo, (díky víře v Boha) dokázala najít smysl života a sílu žít, jít dál a ještě přinášet naději a radost druhým.