Mapa a území

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Čtenáři, kteří mají v souvislosti s Houellebecqovou tvorbou jistá očekávání, budou překvapeni – v knize není jediná sexuální scéna. Autor se evidentně rozhodl znovu šokovat, ale tím nejméně očekávaným způsobem: je „vyklidněný“ a úspěšně se snaží o poctu realistům devatenáctého století. Houellebecq vypráví příběh malíře a fotografa Jeda Martina. Jeho matka spáchala sebevraždu, s otcem se vídá jen sporadicky. Kariéru umělce začal na akademii Beaux-Arts fotografováním neživých objektů, když ale zjistil, jak fascinující záležitostí je mapa, a začal se zabývat zejména relací mapy a zobrazeného území. Objevil zcela originální tvůrčí postup spočívající ve fotografování michelinovských map z různých úhlů – vzniklé umělecké fotky při náležitém zvětšení a patřičné instalaci dostávají rozměr neobyčejného uměleckého díla…...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/85_/85941/mapa-a-uzemi-85941.jpg 4.3167
Orig. název:

La Carte et le Territoire (2010)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (17)

Kniha Mapa a území

Přidat komentář
kristleko
16.11.2018

Je to jiný Houellebecq než ten buřič z přelomu milénia, který pohoršoval explicitními sexuálními scénami a nevybíravou kritikou společnosti. Tentokrát se vydal do světa současné umělecké komerce, kterou důvěrně zná a docela něžně a ironicky si vyřizuje účty s celou branží, kde jedna zdařilá kniha nebo výstava může „no name“ umělce vystřelit do výšin pohádkových výdělků a společenské smetánky. Na jednu stranu je to klasický román, kdy čtenář sleduje životní osudy fotografa a malíře Jeda Martina od dětství až po stáří, na druhou stranu typická postmoderní koláž žánrů, motivů, úvah a aluzí. Do děje vstupuje i sám Houellebecq, v podstatě jako mediální karikatura sebe sama, jako podivínský literát hnijící v bezútěšném domě kdesi v Irsku. Oba umělci ve středobodu románu v podstatě vystihují Houellebecqův princip „rester vivant“, tedy jak nezemřít a být schopen tvořit přes apatii a nechuť k životu – tvoří a jejich díla se těší obdivu kritiky i veřejnosti, nejsou ale schopni opětovat lásku, navázat smysluplný vztah s blízkými, zkrátka se tak trochu bezcílně toulají životem… Je to méně naštvaný a emotivní Houellebecq než ve starších románech, ale důraz na osudovost určitých životních rozhodnutí je přítomná i zde: „Existuje chvíle, kdy je třeba věci udělat a dosáhnout možného štěstí, tato chvíle trvá několik dní, občas několik týdnů nebo dokonce měsíc, ale dochází k ní jedinkrát, a chceme-li se k ní později vrátit, jednoduše to nelze, pro nadšení, přesvědčení a víru už není místo a zůstanou po nich něžná rezignace, vzájemný posmutnělý soucit, zbytečný a pravdivý pocit, že k něčemu mohlo dojít, že jsme se zkrátka neukázali hodni daru, který nám byl dán.“ (8/10)

ynot
05.08.2018

Zaujalo mě několik originálních nápadů, ale celkově příběh nemá moc spád, obsahuje nudné popisné odbočky a s hlavním hrdinou se těžko někdo ztotožní - téměř postrádá emoce jak uvnitř tak navenek. Bavilo mě pár chytrých myšlenek a neotřelých vtípků, naučil jsem se několik nových slov, kdy jsem potřeboval wikipedii, ale to je prostě na román málo. Zpětně jsem se dozvěděl, že je to kontroverzní autor. To nevím proč. Jeho sebestřednost je v knize zřejmá, ale co je na tom dnes kontroverzního? Jeho dílo celkově už asi neposoudím, protože na další knížky mě nenalákal. To si radši vezmu Murakamiho nebo McEwana, kteří mi dají totéž ve větší míře, zábavnější formou a s lepším vypravěčským umem. Dávám přednost lehčím žánrům a občas si přečtu i něco intelektuálštějštího. A je pravdou, že tady se mi vcelku dostalo toho, co v takovém případě očekávám. Škoda, že to nebylo zábavnější.

Lector
13.09.2017

Při čtení mého prvního Houellebecqova díla jsem měl pocit, že jsem potkal člověka s jednou nohou kratší. Zvláštní disproporce časové osy vycházející jakoby z logaritmické škály mne příliš neuchvátila a závěr děje mi připadal poněkud krkolomný. Říkal jsem si v duchu, proč je hlavní postava odklizena tak zvláštním způsobem?
Nevím, zda autorův záměr napsat tuto knihu byl iniciován „posedlostí“ výtvarným uměním, ale je patrné, že to téma je klíčové. Určitě stojí za povšimnutí poněkud parodický popis (pro neformálního smrtelníka nepochopitelného) trhu s výtvarným uměním, či zaujatost bizarní estetikou Damiena Hirsta odrážející se v způsobu provedení vraždy a následně pachatelových dalších zločinů.
Stejně tak mě zaujal popis Francie coby země podléhající globalizaci a rozpadající se přitom do drobných fragmentů izolovaných komunit a jedinců.
Svým způsobem jsem měl štěstí, že jsem začal tímto románem. Autobiografické prvky mi pomohly v orientaci v dalším Houellebecqově díle.
Celkově mě v té knize zaujalo pár momentů a cítím, že Houellebecq je mimořádný autor. Po přečtení prvního z jeho děl si však zatím nejsem jistý, jak nám to bude nadále rezonovat.
Určitě si ale ještě dvě tři knihy přečtu. Pak teprve budu moci vyvozovat obecnější závěry.

Ghandimaster
12.06.2017

Autorův styl psaní je brilantní. Číší z něho velmi silná sociální inteligence, kterou neustále dokazuje společenskými postřehy, kterých si spousta lidí nevšimne ani když jim je omlátíte o hlavu. Syrový, cynický a velmi reálný způsob nahlížení na svět je mi velmi blízký. Nikomu nemaže med kolem huby a s dekadencí pozoruje společnost i sebe samého. Jsou knihy, které přečtete bez jediného úsměvu nebo úžasu ale tahle to není. Některé pasáže jsem si chtěl podtrhnout či někam přepsat, jak syrové a pravdivé byly.

puml
24.12.2016

Zatím asi nejlepší román autora. Mix společenského románu s břitkým a ironickým pohledem na současné umění a zároveň thriller a detektivka.

yueh24
05.01.2016

Zklamání... po nadšení z Možnosti ostrova, Platformy nebo Elementárních částic trochu jiný Houellebecq... trochu nudný... Hodně mě bavily akorát části, kde se vyskytuje sám autor.

dalia1769
05.11.2015

Hodně odlišné od Možnosti ostrova, ale i tato kniha se mi četla výborně a líbila se mi. Spíše společenský román s mnoha trefnými postřehy o současné společnosti a lidských slabostech a neřestech v poslední třetině trochu překvapivě přechází v napínavou detektivku. Pozoruhodné a nezvyklé je zapojení samotného autora do děje jako jedné z postav. Originální a čtivá kniha s řadou námětů k zamyšlení.

Gracian1964
16.08.2015

Knihu mi pozical priatel Balla... Nebolo to moje prve stretnurie s Houellebecqom...cital som Moznost ostrova, ale tam som sa dost natrapil, kym som to docital...ale Mapa a uzemie bola ina kava...pre mna rozhodne ovela lepsia a hlavne citavejsia...zvladol som to za 5 dni...pobavilo ma zakomponovanie samotneho spisovatela do pribehu, akym sposobom sa nechal zavrazdit...som nadseny...nechapem negativne kritiky...hm...


Štítky

francouzská literatura Goncourtova cena

Autor a jeho další knihy

Michel Houellebecq

Michel Houellebecq
francouzská, 1958

všechny knihy autora

Kniha Mapa a území je:

v Právě čtených2x
v Přečtených209x
v Čtenářské výzvě4x
v Doporučených19x
v Knihotéce78x
v Chystám se číst91x
v Chci si koupit11x