hu_87 komentáře u knih

Perfektní knížka populárně-naučného stylu. Není divu, že je tak žádaná v knihovně (alespoň v té naší). Ptáci nejsou hloupí, jak se o nich často traduje, naopak. Poznají věci, které my zdaleka ne a jejich rituály, tanečky, nebo to, jak samečci lákají samičky, jsou samy o sobě tak nějak roztomilé a zároveň tak hezky organizované. Určitě doporučuji. Nechci tu moc psát spoiler alert, knížku se vyplatí si přečíst celou.

16 09.02.2021

12 příběhů s místy komickým nádechem. Jedna si myslí, že je kanárek, další je hraničářka. A tak dál a tak dál.
Mělo to o dost větší potenciál, vzhledem k propagaci knížky jsem na ní měla vyšší očekávání.
Celé je to takové nepropojené, spíš snaha o to být vtipná (?). Krom toho, i autorka, byla v Bohnicích, tudíž se sama dá považovat za "ženu z Bohnic". Proč nerozvíjela svůj příběh, případně, proč to nevzala spíš jako takový krátký román z prostředí léčebny?
Mnohem lepší by bylo, kdyby to nebylo ve jménu těch 12 krátkých kapitol o jednotlivých pacientech, ale spíš aby to mělo celé celistvější ráz.
Ilustrace jsou místy zajímavé, ale spíš si kladou za cíl šokovat...
Nemonu doporučit.

10 22.09.2021

Koho by napadlo, že udělat rozhovory s několika lidma bude tak geniální. Je to určitě super, hlavně pro lidi, kteří si neustále na něco stěžují. Aby si uvědomili, že v naší republice nemusí být všechno černý.
Ale to se zase opakuju, knížka má spoustu recenzí a je napříč knihkupectvími velmi žádaná, takže asi jen vzkážu autorce - dobrá práce a zasloužené ocenění!

10 08.09.2021

Co k tomu dodat? Dokonalost sama, byť jsou některé pasáže v porovnání s jinými poměrně nevyvážené. Je to hutná bichle plná vědy (prim hraje lidské chování - takže mišmaš psychologie, neurologie, evoluční psychologie, viz štítky), napsaná hezky, s nadhledem, i když pro někoho můžou být některé kapitoly a pojmy složitější na pochopení.

9 18.08.2021

Perfektní, prostě skvělé - autor si dal opravdu záležet a jednotlivé pasáže jsou popisovány podrobně, srozumitelně, tak, aby je každý pochopil a udělal si obrázek, co se v ten osudový den (a vlastně i co bylo celé špatně už předtím, než ke katastrofě došlo) stalo, proč se to stalo a jaké hrozné to mělo následky. Jak to vlastně vypadalo v oblastech, které byly zasaženy smrtící radioaktivitou, co vše byly úřady ochotné zamlčovat na úkor zdraví svých občanů. Výhodou je, že kniha je vhodná i pro naprostého laika v oblasti radioaktivity a Černobylu obecně, protože autor zpočátku probírá vysvětlení toho, co to vlastně radioaktivita je a že i v minulosti byly jisté havárie související s radioaktivním světem (ono totiž ukrást někde ozářený kus plutonia a pak tím ozářit zbytek města a ještě se podivovat nad tím, že to "pěkně září" může leckomu připadat padlé na hlavu, ale bohužel - dříve nebyly takové poznatky...), ale pak se konečně dostává k jádru věci. Autor si z havárie Černobylu poctivě nastudoval co nejvíce pramenů a je to na knize znát.
Jsou tu i pasáže, ve kterých popisuje svou cestu do Pripjaťi a na konci knížky jsou některé (nechci říkat pěkné, to by bylo neuctivé ke všem obětem této katastrofy, spíše - podnětné, podněcující představivost) fotografie.

Čest všem vojákům, pracovníkům elektrárny, hasičům, lékařům - prostě všem, kteří se zachovali tak jak se zachovali, i když věděli, že za to nejspíše zaplatí životem!

9 19.03.2021

Perfektní, tolik zajímavostí, které se asi v žádném dokumentárním filmu nedozvíte. Autorka to téma podala srozumitelně a čtivě, něco jako když se díváte na dlouhý dokument o vlcích, akorát v tištěné formě. Vlci jsou pospolití, hraví, citliví, ale také velmi chytří; učí se ze zkušeností a ví moc dobře, kdy si na sebe ušili velké sousto a kdy je třeba se raději stáhnout (než riskovat ztráty). Vlčí smečka je něco jako vyšší inteligence, existuje zde hiearchie, která ovšem není striktně dodržovaná a pojem "alfa samec", jak se dozvíte, je v případě vlčí smečky spíše mýtem, než pravidlem, které by v praxi skutečně fungovalo. Určitě doporučuji, asi jedna z nejlepších knih na téma o přírodě, které jsem kdy četla. Od vlků se toho lidé mají ještě co učit.

9 16.03.2021

Zajímavá knížka. Doporučuji každému, kdo se zajímá:
a) o chyby v našich úsudcích
b) o to, jak obecně máme sklony přemýšlet
c) o autory jako je Tversky, Kahneman a další

Aneb, lidské myšlení je často podivuhodně odolné vůči takzvané racionalitě, o kterou se tolik jedinců opírá.
Po této knížce si budete opravdu říkat: tak přece ten svět není tak hroznej, jak je nám často prezentováno.
Jo a, neděste se těch grafů, slouží pouze k lepšímu pochopení vysvětlované věci :-)

9 14.11.2020

(SPOILER) Tahle kniha mě tak extrémně nebavila, až mi přišlo, že jí nedočtu.
Prostě:

- myšlení FIXNÍ je idea toho, že je něco daného, neměnného (třeba váš talent, inteligence), což může vést k tomu, že se pak přestanete snažit, protože přece "máte talent" a kdybyste se začali snažit, okolí tím přesvědčíte, že vlastně talent nemáte. Když se setkáte s chybou, vnímáte to jako vlastní selhání, což blokuje váš seberozvoj.

- myšlení RŮSTOVÉ je opak, prostě chybu vnímáte jako možnost se v něčem zlepšit nebo se něco naučit; nic není předem dané, máte potřebu se rozvíjet atd.

Stačilo by to napsat na pár stránek. Autorka se VELMI ČASTO opakuje a osobně nesnáším knihy, u kterých se autoři musí opakovat, aby zaplnili stránku. Tohle mě prostě extrémně nebavilo, pardon.

8 25.04.2023

Legenda mezi naučnou literaturou. Je to knížka, kterou se vyplatí mít přímo doma, protože tak krátký čas, který máte na přečtení v rámci různých knihoven, vám stačit nebude. Za předpokladu, že chcete knížku opravdu poctivě přečíst, projít si jí a vnímat ty krásný fotografie, kterýma je celá knížka doslova protkaná. Je to taková informační bomba. Plno super informací, pěkně podaný... a k tomu krásný fotky. Co víc si přát.

8 03.06.2021

Knížka je přínosná a zaslouženě získala to ocenění, které je zobrazeno na obálce. Po přečtení knihy "Černobyl 01:23:40" od A. Leatherbarrowa jsem to brala jako takové možné rozšiřující předchozí knížky. Ovšem od A.L se tato knížka diametrálně liší. Plokhy nás seznamuje s příběhem velmi dějovou formou a poměrně zdlouhavě. Musím taky říct, že jsem se ztrácela v tom nepřeberném množství jmen, poněkud to snižovalo pozornost a místy i pochopení děje. Knížka by mohla ubrat na počtu stránek, ale - jsou tu i zajímavé věci, které jsem se od A.L nedočetla.
Pro začátečníky v oblasti Černobylu doporučuji knihu "Černobyl 01:23:40" a až poté se zaměřit na tuhle knížku; vyplatí se to, protože už o dané oblasti něco budete vědět a pro přehlednost v této knížce se to hodně vyplatí.

8 20.03.2021

Vyčerpávající knížka, která je nadupaná velkým množstvím informací. První polovina knížky je zaměřená více historicky, na naše předky a taky evolučně. Autor zde rozebírá např. vliv stravování na stavbu čelisti, rozvoj mozku/myšlení, rozvoj bipedie a uvolnění rukou, GIT soustava a vstřebávání potravy ala maso vs nestravitelná celulóza, na stránkách jsou také nějaké obrázky, potažmo grafy (i když mi upřímně celkem vadilo, že na jedné stránce se píše něco ve smyslu "jak vidíme na obrázku č. 15", který je ve skutečnosti asi tak o 3 stránky dál) a na těchto ilustracích se např. porovnávají lebky nějakých Australopitéků vs dnešní člověk atd. Zkrátka a prostě - první polovina je zaměřená evolučně, historicky, lovecko-sběračsky/zemědělsky - v kontextu těla (mozek, bipedie...) a nejen vlastně, autor se v průběhu vyprávění dotýká tak rozličných a rozsáhlých témat, že mi chvilkama knížka přišla jako taková bichle všeobecného vzdělání.

V další části knihy jde o porovnání lovecko-sběračských pospolitostí a zemědělského způsobu života a jeho nevýhod (včetně možnosti míti větší počet potomků s jejich dřívějším odstavením v druhém případě, na úkor rozvoji epidemií, odpadu, splašek...). Dále tu jde o to, že hodně nemocí vzniká na základě faktu, že my jako lidé jsme v prostředí, kde to, zjednodušeně řečeno, některým věcem příliš nevyhovuje a tak nepoužíváme tolik některé soustavy, jako používali naši předci. Nebo polopaticky - když přesunete zvíře do úplně jiné oblasti, na kterou není zvyklé, přijdou jiné obtíže a dotyčné zvíře se třeba přestane potýkat s nejrůznějšími neduhy a nástrahami, ale přijdou jiné potenciální obtíže.
Asi každého napadnou různá civilizační onemocnění, vysoký cholesterol, některé druhy rakoviny a další, zkrátka neduhy mnohem intenzivněji spojované s nástupem průmyslové revoluce, nebo prostěji řečeno - pohodlnějším a na druhou stranu stresovějším způsobu života.
Autor se také dotýká některých potíží, jako jsou např. myopie (krátkozrakost) a tím, jak je důležité oko "trénovat" různými vizuálními podněty a že děti, které tráví spíše volný čas doma, častěji trpí tímto problémem a že pro naše oko je de facto přirozené nějakým stylem zaostřovat a lámat paprsky světla, naproti tomu je tento mechanismus v dnešní moderní době často znevažován a oko je namáháno třeba čtením (u vš studentů je častější výskyt myopie). Stejně tak třeba tenisoví hráči mají v používané ruce silnější kosti (používáš to = rozvíjíš to) a nebo damani, kterým budeme dávat tužší stravu, začnou mít mohutnější čelisti, což je v podobné paralele jako fakt, že tužší strava obecně namáhá čelisti a ty se tak více používají a čelisti jsou mohutnější.

Knížka je tlustá až moc a autor se často opakuje tím stylem, že se k jednomu tématu třeba vrací a více ho rozvíjí (napadá mě trochu podobnost s Maslowem, který ve svých knihách dělá něco podobného) a vy si říkáte, proč o tom píše zas, když je to přece jasný. Je to taky ideální volba pro lidi, kteří mají pocit, že trochu zaspali školu a mají dojem, že si chtějí doplnit nějaké to všeobecné vzdělání. Autor knihy všechno rozebírá až až a dostává se k celkem pestré škále témat.

8 13.02.2021

(SPOILER) Navzdory názvu knížky jde o velmi pěkně napsaný soupis několika zážitků autora nejen s dětmi, ale i se zaměstnanci - kteří se, bohužel, několikrát projevili jako typičtí vyhořelí lidé, co by vůbec s dětmi neměli dělat.

Velmi se mi líbí styl, jakým autor píše. Ačkoliv se nejedná o nějaký vytříbený, oku lahodící styl, tak autor dokáže čtenáře přesto zaujmout. Několikrát se v jednotlivých příbězích setkáme se slovem "p*ča", ale nejde o nějakou pravidelnou věc, se kterou byste se v knížce setkávali na každém rohu - to rozhodně ne.

Takže sečteno podtrženo:
- silné příběhy o dětech, ke kterým se osud nezachoval příliš přívětivě
- dozvíte se, proč zlobivé nebo jinak nezvladatelné dítě jen dělá to nejlepší, aby vlastně přežilo
- dozvíte se, jak rozhodně nepracovat s dětmi + to, že k dětem NENÍ dobré přistupovat stylem "já všechno vím a znám a ty jsi něco méně"
- některé faktické informace o tom, k čemu jsou třeba Klokánky a jiná zařízení, jak dlouho tam může dítě být, nebo kdo rozhoduje o umístění dítěte do takového zařízení

Autor je rozhodně člověk se srdcem na pravém místě (byť svým vzhledem může budit dojem přesného opaku) a prototyp člověka, který by rozhodně MĚL pracovat s dětmi. Jenom bych vytkla to, že knihu jsem přečetla asi za 2 hodiny. Chtělo by to více stránek, nebo přinejmenším pokračování...

7 07.05.2023

No takhle - nejdřív je třeba si ujasnit to, komu zhruba je knížka určena. Jinak bude reagovat člověk biologií nedotčen a člověk, který z přírodních věd minimálně maturoval, k tomu se o přírodu zajímá atp.
Ti z první kategorie - biologií nedotčení - těm je primárně knížka určena. A je sepsána dobře, srozumitelně, překladatel taky odvedl kvalitní práci, takže je tam znát jakási "uživatelská přívětivost".
Ti, kteří něco o přírodních vědách už ví, z knížky nebudou mít takový užitek, jako lidé biologií nedotčení.

Ono je to znát už z toho názvu. Biologie v pěti lekcích (5 delších kapitol, kde autor rozebírá různé zajímavosti a zákonitosti z přírodních věd) - nejedná se o odbornou učebnici nebo studii. Prostě je to pěkně napsaná, útlá knížečka, která si klade za cíl rozšířit znalosti biologie mezi širší publikum. A to se povedlo. Takže opravdu nerozumím hodnocení s jednou hvězdou...

7 17.10.2021

(SPOILER) Menší upozornění pro všechny, kteří si knížku plánují přečíst a chtějí zažít ten wow efekt překvapení - TOHLE JE MEGA SPOILER - protože si nemůžu pomoct.
Protože na týhle knížce je toho tolik, jak by řekla Jolanda, velkých špatných. Takže ti, co teprve plánují číst - nečtěte dál a nechte se překvapit.

K mojí recenzi.
Ono se řekne snadno, napsat knížku. Přidat na obálku nápis "thriller" a k tomu vytvořit rádoby tajemnou obálku, která má ve čtenáři vzbuzovat jakýsi dojem tajuplnosti, pochmurnosti. Plus ten název evokuje obraz nějakého super napínavého thrilleru s ještě napjatější zápletkou a já nevím co ještě.
Složitější je ovšem zařadit knihy do správných kategoriích. Očividně. Doteď jsem si nemyslela, že něco takovýho napíšu, ale je to tak. Aspoň co se tohoto "thrilleru" týče.

Jak jsem už psala v předchozí recenzi na knížku "Nalezený" (Found) - když čtu knížku jakože beletrii (třeba nějakej thriller), chci něco napínavýho, nějakej šok a k tomu, aby to mělo v sobě něco reálnýho, protože o to tu přece jde: to napětí, teoreticky - mohlo by se tohle stát i nám? Co za tímhle stínem číhá a tak, dilema strašpytle, že?

Teď o co tu jde - ti, kteří teprve začínáte číst a dali jste si tu práci se přelouskat touhle slohovkou, zklamu vás. Nic, co právě vidíte před sebou, není ve skutečnosti realita. Více viz níže.
Pan autor očividně nezažil člověka, který si právě prochází psychózou, protože vykreslit tenhle případ až takhle, to chtělo notnou dávku fantazie a hlavně naivity. Nejen, že se v téhle knížce podporují různé mýty související s touto nemocí (resp. v našem případě spíše symptomu, protože se nejedná o případ typické paranoidní schizofrenie), ale tohle má s psychózou asi jediné společné to, že je dotyčný třeba paranoidně nastavený, vidí všude hrozby apod.
Po traumatu, jako je v tomto případě, by určitě nemohlo dojít k tak spletitému, rádoby dramatickému příběhu, ze kterého vyjde nakonec psychóza a aha, ono to celou dobu bylo vlastně jinak. Sice až moc detailní a na to, že měla hlavní hrdinka právě stavy těžké psychózy, na stranu druhou byla však schopná podivuhodně logického uvažování, ale což.
Čtenáře to má asi zaujmout. Možná.
Jenže od tohohle člověk nečeká, že se bude jednat o nějaké fantasy nebo tak něco. Prostě je to špatná kategorie. Navíc nabytá plnou snůškou mýtů o tom, jak v praxi vypadá psychotický stav. Je v tom pramálo reality.
Já vím, já vím - pořád melu o realitě. Jenže o to tak trochu jde, ne? Zvlášť, uvážíme-li, že se autor rozhodl nastínit nám případ jakési posttraumatické psychózy, je poněkud realistické očekávat, že se něco z knížky bude aspoň blížit něčemu, co by se MOHLO stát i v realitě.

Samozřejmě pozornější čtenář si může povšimnout toho, že se to celé možná odehrává pouze v hlavě hlavní hrdinky.

Konec samozřejmě fantasmagorní, já netvrdím, že to v jádru celý není smutný, určitě je.
Styl psaní byl celkem v pořádku, konverzace a další věci jsou taky celkem dobré a proto nebudu hodnotit jednou hvězdou, jak jsem původně zamýšlela.

Prostě - je jednoduchý napsat něco rádoby napínavýho a fantastickýho a konec utvořit absolutně mimo a říct si, ono se to nějak poddá a čtenář to ocení.

Protože ten konec, ten to prostě celý komplet zazdil a kdyby tady byla kategorie "Nedoporučuji", tahle knížka by byla jedna z prvních, kterou bych tam zařadila.

7 25.09.2021

Po přečtení této knihy se budete na svět dívat jinak - to platí, minimálně ve světě literárním. Velmi, velmi špatně napsaná kniha. Autor to neuměl podat a náležitě to dopadlo. Knížka je sice protkána různými polygenními skóre a dalšími odbornými pojmy, ale tak suše a připomíná to spíš nějakou závěrečnou práci. Koho zajímá v populárně-naučné knížce dlouhé vysvětlování různých výzkumů nebo toho, že tohle má korelaci 0,5, tohle 0,3 a tohle 0,8; a ještě to dát do grafu, který je pro člověka genetikou nedotčeným peklo.
Navíc, autor se opakuje a prakticky vám stačí si pamatovat ty body, které jsou napsané na zadní straně obálky. Prostě geny jsou důležité a některé věci v našem životě moc prostředí neovlivní.

7 21.02.2021

Legendární dílo. Musím uznat, že při zběžném listování v knize mě začínala některá témata trošku odrazovat od dalšího čtení, ale opak byl pravdou. Tohle by měla být povinná četba, ne jak některé žvásty, co se dnes na školách čtou. Původně se mi nechtělo si jí kupovat, přeci jen si obvykle kupuji knihy v poměrně nižší cenové kategorii. Nakonec se mi koupě dost vyplatila.
Každého, koho aspoň trochu zajímají témata, kterým se věnuje dle popisu tahle knížka , by přečtení tohohle mělo potěšit a obohatit.
Knížka má cca 500 stránek-když nepočítám poznámky na konci a rejstřík- takže si se čtením dejte na čas, protože se nevyplatí knihu jen tak přelétnout a je třeba se na jednotlivé kapitoly opravdu soustředit. Ale ne zas, že by se mi kniha špatně četla. Nakonec se dozvíte široký rozsah nových informací, o kterých vás třeba běžně nenapadne moc přemýšlet.

7 08.09.2018

(SPOILER) Upřímně jsem v rozpacích a nevím moc, jak knihu hodnotit.

Je plná informací, které jsou místy na sebe nacucanější a je náročnější je vstřebat.
Jiné kapitoly mě zas vyloženě nebavily, protože číst neustále o tom, jak si tvoříme koncepty ohledně emocí (upřímně, po téhle knize začínám být na slovo "koncepty" alergická) a opakovaně přicházet do styku s x příklady o konstruování emocí - je na mou pozornost zkrátka příliš.

Další části mě zase bavily, jako zajímavé mi přišly úvodní stránky knihy a pak třeba informace o tom, jak emoce ovlivňují naše zdraví, jak je jejich projevování pod vlivem kultury v níž vyrůstáme nebo proč je soudnictví v USA genderově zaujaté ("žena by neměla cítit vztek vůči pachateli násilí") nebo jak se americké soudnictví plytce dívá na problematiku emocí v prokazování viny nebo schopnosti se "ovládnout".

Troufám si říct, že velká část stránek přišla nazmar právě kvůli tomu nekonečnému vysvětlování toho, jak tvoříme koncepty emocí (upřímně, to by stačilo vysvětlit opravdu na pár stránek) - místy mi to přišlo takové tlachání do prázdna.

Ve zkratce: to, jak vznikají emoce, závisí dost na našem vnímání reality nebo na našem tělesném stavu. Když zčervenáte a buší vám srdce, můžete to v závislosti na situaci, ve které se nacházíte, vnímat jako projevy nervozity, vzteku, nebo pocit že jste něco špatného snědli. Stejně tak ani projevy emocí nejsou úplně univerzální a přichází i s odlišnými výsledky ohledně studie univerzálnosti emocí. Náš mozek neustále předvídá, tvoří si vlastní realitu a interpretace událostí, ale i našich tělesných stavů.

Na konci knihy jsou i některé přílohy, ta nejobsáhlejší o tom, jak funguje lidský mozek, z čeho je složen apod.

Přišlo mi škoda, že se místo toho nekonečného uvažování o konceptech emocí autorka nezaměřila na exaktnější stránku věci, třeba na čistá fakta. Mohla třeba zmínit více zdravotních rizik spojených s potlačovanými emocemi - oblast emocí je zajímavostí plná. Zkrátka se na problematiku emocí mohla podívat více doširoka.

Nesouhlasím se všemi autorčiny názory ohledně emocí a některé argumenty ohledně emocí mi nepřijdou příliš silné - ale je to nový přístup k emocím, moderní a má něco do sebe.

Velmi chválím paní překladatelku! Odvedla skvělou práci a věřím, že překládat tuto knihu nebyl žádný med. Oceňuji i poznámky pod čarou, které místy vysvětlují nebo doplňují pasáže z knihy. Třeba že zmínila špatnou definici lítosti, kterou autorka uvedla.

6 26.01.2023

Zajímavě podané téma, určitě stojí k zamyšlení. Digitální technologie nám zkrátka - a dětem - pomáhají v jistém smyslu hloupnout, zlenivět a následky to má dalekosáhlejší, než jsme si jako lidstvo schopni připustit.
Prostě a jednoduše - nedávejte zbytečně malým prckům tablety, když se můžou prodírat normální papírovou knížkou...

6 18.09.2022

Beru to jako takové volné pokračování titulu "Genialita ptáků", který je zaměřen více všeobecněji, na ptačí žití, fungování a chování, než na primárně vyzdvihování jejich schopností, o kterých si my lidé můžeme samozřejmě nechat leda zdát. Knížka se hodně povedla.

6 11.12.2021

Neskutečně zvrhlé a podivínské prostředí. Slabší povahy mohou mít s dočtením potíže, jelikož jsou zde právě ty všemožné "sodoma gomora" věci popsány s ohromným nadhledem a pocity samozřejmosti.
Jak se o někom říká, že žije v odlišném vesmíru, tak pro tuhle rodinku to platí jakbysmet.
A jak může někomu chybět to, co nepoznal, že? Jak se může někdo pozastavovat nad normálností chování své rodiny, když dosud nepoznal chování odlišné?
Je to zvrhlost sama plná podivínství, pryskyřice a nádechu pochmurnosti, který se ne každému autorovi povede nastínit. Tohle není běžná krimi, nebo taková ta rádoby tajemná detektivka, ze které se nakonec vyklube akorát horší průměr.
Protože tohle je právě něco, co mezi všemi těmi thrillery náramně vyčnívá právě tou zvrhlostí a proto mohu knihu jenom doporučit. Hlavně náročnějšímu čtenáři, který mezi všemi těmi thrillery hledá něco jiného, něco, co by ho konečně nadchlo. Protože tady to najde.

6 26.09.2021