Hokkejka komentáře u knih
První díl mě moc nezaujal, přesto jsem tomu ještě dala šanci. Trápila jsem se několik měsíců, strašně jsem se do čtení musela nutit. Nakonec jsem knihu dočetla zhruba do půlky a rozhodla jsem se ji odložit. Spousta postav, spousta míst, bylo pro mě těžké se v tom orientovat a v podstatě mě ani nezajímalo, jak to dopadne. Své čtenáře si tato série našla, bohužel já mezi ně nepatřím.
Ponorka mi dala zabrat, četla jsem ji několik měsíců (stydím se). První polovina je taková nudnější, nic moc se tam neděje. Pak se to konečně rozjede a vy čtete s otevřenou pusou, strachem a napětím, jak to dopadne. Šílený tok myšlenek hlavního hrdiny během nebezpečí tomu dodává opravdu napjatou atmosféru. Nejdříve jsem chtěla, aby to dopadlo špatně, pak jsem doufala ve šťastný konec a brečela jsem.
Vůbec mě to nechytlo jako první díl a konec byl teda hoodně odbytý (i když mě rozbrečel).
Po Vosí továrně druhá kniha, kterou jsem od Bankse četla. Tenhle autor mi svým stylem psaní fakt sedí. Hlavní postava opět skvělá.
Četla jsem na doporučení kamarádky, byla to taková smutná oddechovka na jedno odpoledne.
Ze začátku se autorka strašně snažila psát vtipně, ale efekt to mělo spíš opačný, působilo to křečovině, trochu trapně a nudně. Naštěstí se jí podařilo se uvolnit a pak už se zážitky četly dobře, některé mě fakt rozesmály a někdy mi přišlo, že jsem stejně divná jako autorka.
Velké zklamání. Úvodní představování bylo nudné, potom se to konečně rozjelo a vypravování Duclosové mě fakt bavilo. Ostatní vypravěčky už v knize dostaly jen málo prostoru a postupné vraždění obyvatel zámku bylo taky dost ošizené, chyběl mi aspoň popis nějakých zrůdností s dítětem Konstance. Čekala jsem od této knihy mnohem víc. Asi už mám načteno dost prasáren, jinak si to nedokážu vysvětlit.
Ze začátku trochu nudné čtení, pak se to rozjelo a ke konci jsem si i trošku fňukla do polštáře. Nedoporučuju číst s prázdným žaludkem.
Moc boží, opravdu lepší než první díl, už se sakra těším na poslední díl.
Některé dialogy byly vážně trapné a občas bylo celé vyprávění příliš zdlouhavé a tudíž nudné. Jsem ráda, že jsem se donutila knihu konečně dočíst, ale trvalo mi to asi dva měsíce.
Jako malá jsem chvilku byla do Jimmyho zamilovaná, ha ha.
Dost podobné charaktery postav jako ve Staříkovi a podobně švihlý děj protkaný absurdními situacemi. Takový slabší odvar Staříka, docela zklamání.
Varování pro slabé povahy je úplně mimo. První dvě třetiny knížky to bylo takové pohodové, lehce matoucí počteníčko, ve třetí části se to rozjelo, chvilku jsem četla s otevřenými ústy. Těším se na pokračování!!
Chudák Martínek se celý rok stará o jabloňku, na které se nakonec urodí jen dvě jablka a jedno z nich ještě k tomu spadne. :D
Žádný hnus a odpor se nekonal!! Knížka má strašně zvláštní atmosféru, hlavní postava je i přes "drobné" excesy fakt sympatická a Továrna je fascinující zařízení.
Nedoporučuju lidem se slabší povahou, viz rozhořčené komentáře pod mým. Nechtělo se mi zvracet, nic jsem nemusela rozdýchávat, neměla jsem husí kůži. Zato mnohačetná porucha osobnosti mě vážně fascinuje.