Vraní ulice

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ponurý skotský bard Iain Banks, jeden z nejoriginálnějších současných britských spisovatelů, tentokrát přichází se ságou rodiny McHoanových a jejích četných temných tajemství. Kromě pátrání po strýčku Rorym, jenž kdysi zmizel za záhadných okolností, poutá pozornost hlavního hrdiny Prentice McHoana hlavně sex, drogy, smrt a otázky po přítomnosti Boží na tomto nešťastném světě – jak ostatně znalce Banksova díla ani v nejmenším nepřekvapuje. Román, který začíná výbuchem v krematoriu, a končí vykřičníkem. První vydání....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12247/vrani-ulice-12247.jpg 4.571
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Volvox Globator
Originální název:

The Crow Road, 1992


více info...
Nahrávám...

Komentáře (15)

Kniha Vraní ulice

Penicuik333
06.07.2019

Moc mě bavil Banksův smysl pro humor, nadsázka, sarkasmus, ironie.
Detektivní zápletka mi připadala hodně pomalá a nedotažená zvlášť ze současného pohledu a ve srovnání s rychlými důmyslnými severskými thrillery, ale autorův cíl byl někde jinde.

Acamar
29.07.2018

Sympatická kniha, psaná lehkým osvěžujícím jazykem, bohatá na neotřelá přirovnání a "glosy", které mi dostatečně vykompenzovaly to, že její obsah mne bohužel nezaujal až tak, jak jsem očekávala.


KlariN
09.03.2018

Bez debat vynikající bildungs román. Nadšení je slabý slovo. Rozhodně se k němu ještě někdy vrátím.

Káča2015
07.08.2016

Prvních sto stran jsem se dost nudila, navzdory svému zvyku jsem vytrvala do konce a nelitovala jsem. Nakonec jsem byla vtažena, lapena a pohlcena. Jednu hvězdičku ubírám za zbytečně zmatený začátek.

IYv
21.09.2015

pro mě výborná věc, vracím se k ní často, protože Skotsko a ta rodina mi přirostli k srdci.

Witt
06.08.2015

Banksovo trojnásobné hledání
Jméno Iaina Bankse není již u nás naštěstí neznámé: kromě jeho temné prvotiny „Vosí továrna“ jsme již mohli například ocenit jeho geniální „Most“, postkatastrofický román „Píseň kamene“ či sci-fi „Líc a rub“. Román „Vraní ulice“ nám s dvanáctiletým zpožděním představuje autora z trochu jiné strany, než jsme byli zvyklí: ze jmenovaných románů je totiž relativně „nejnormálnější“, makabrózní prvky upomínající na raná díla Iana McEwana se tu vyskytují jen stopově, násilí je pomálu, zato humoru víc než dost.
Ačkoli někteří recenzenti pojímají „Vraní ulici“ jako rodinnou ságu tří generací rodiny McHoanů, přesnější je mluvit o bildungsrománu hlavního hrdiny Prentice McHoana. Příběh charakterizuje trojí hledání: hledání Boha, hledání lásky a hledání strýčka Roryho. Hledání Boha je Prenticovou reakcí na smrt jeho kamaráda Darrena Watta a zapříčiní ústřední konflikt celého díla, neboť Prenticův otec Kenneth jako zapřisáhlý ateista syna po příklonu k mystice zavrhne. Neopětovaná láska mučí Prentice v podobě nádherné Verity Walkerové. A strýček Rory? Toho už od úvodní scény, kdy v krematoriu vinou neodstraněného kardiostimulátoru vybuchne v rakvi babička Margot, už šest let nikdo neviděl. Neoficiálního pátrání po Roryho osudu se ujme právě Prentice a posléze odhalí indicie, které svědčí o temném rodinném pozadí celé věci.
Více čtenáři prozrazovat netřeba, je ovšem nutné vypíchnout, že „Vraní ulice“ je z technického hlediska brilantně napsaný román, který nenásilně mapuje historické i třídní proměny skotské společnosti za posledních padesát let. Nenudí a nepoučuje, jen nenápadně předkládá myšlenky a nechává na čtenáři, jak s nimi naloží. Postavy „Vraní ulice“ jsou vykresleny tak plasticky a uvěřitelně, že na ně čtenář hned tak nezapomene. Není divu, že BBC z románu udělala veleúspěšný čtyřhodinový seriál.
Tak jako každý Banksův román klade i „Vraní ulice“ na překladatele mimořádné nároky. Matěj Turek se s většinou nástrah dokázal vypořádat poměrně dobře: skotský dialekt, pro nějž neexistuje formální ekvivalent, přesvědčivě převádí obecnou češtinou, podařilo se mu vymyslet i většinu slovních hříček. Jedním dechem ale musíme dodat, že dopouští celé řady banálních chyb. Že z agentky Micy Cheethamové udělal v poděkování „Mica Cheethama“, to lze ještě pochopit, angličtina je v tomto ohledu velmi zrádná; rezignovaný povzdech „what the hell“ („S tím nic nenaděláš...“) však rozhodně nelze překládat naštvaným „je to na píču“. „Cloth rations“ nejsou v poválečné Británii „příděly ošacení“, ale lístky na šaty, Prentice také nepovažuje Salmana Rushdieho za „vyčůránka“, leč za rozumbradu („smart Alec“) a „proprietorial software“ není „pochybnej software“, ale vlastní operační systém. Turek rovněž často sklouzává stylisticky níž, než je originál: suché konstatování „see you at thirteen hundred hours“ („sejdeme se v třináct nula nula“) například překládá „nashle ve třináct děleno hajzlem“. A kdyby snad čtenář váhal nad poněkud kryptickou větou „Kéž by to můj šátek pochopil a udělal z toho darebáka Isadoru Duncanovou“, máme pro něj vysvětlení: z věty vypadlo klíčové sloveso „unravel“ a neurčitý člen před Isadorou. Prentice tedy nepoctivému nálezci šátku nepřeje změnu pohlaví, ale osud slavné tanečnice, jíž se dlouhý šátek zapletl do zadního kola kabrioletu a zlomil jí vaz.
To vše by se snad dalo odbýt poukazem, že jde jen o pár kazů na jinak dobré práci. Možná to tak je. Ale za těch bezmála 500 korun už mají čtenáři právo žádat bezvadný výrobek – obzvláště když i originál je o 120 korun lacinější.

Hokkejka
17.06.2015

Po Vosí továrně druhá kniha, kterou jsem od Bankse četla. Tenhle autor mi svým stylem psaní fakt sedí. Hlavní postava opět skvělá.

Serja
18.01.2015

Nejslabší Banksovka.

1