helenah komentáře u knih
Tušila jsem, že to bude náročné....a proto moc děkuji za to, že kapitoly jejichž čtení vyvolávalo úzkost, bolest, vztek, bezmoc, byly střídány prostým provázením životními osudy hlavních postav. Děkuji za to, že je paní spisovatelka nesoudí. Že během čtení poznáváme, jak v kontinuitě svého života jednají vlastně logicky a ikdyž nejsou sympatičtí a mnohdy třeba až protivní, že asi prostě nemůžou jinak....
První dva díly jsem přečetla každý dvakrát, zamilovala si hlavní postavy. A těšila jsem se a zároveň trochu bála, jak "rudá doba" zamotá jejich osudy, jak máma a babička můžou přežít ztrátu milovaného dítěte, jak se nezbláznit ze zážitku znásilnění, jak unést výčitky svědomí (když jako ženě mi trápení ženských hrdinek byla pochopitelnější a bližší).A to jsem netušila, co budou - nejen ženy - zažívat dál. Ufff...
Je to dobré, je potřebné takové knihy psát a číst.
Děkuji Vám paní Lednická. Poprvé jsem knížku zhltla, protože nešlo odložit ji. Teď si ji vychutnám znovu.
Dvě ženy z nichž mi popravdě nebyla sympatická ani jedna a mezi nimi muž, který....věděl nebo nevěděl co vlastně chce? Poslouchala jsem jako skvělou četbu na pokračování v Českém rozhlase. A určitě doporučuji.
Přečtu si dvě tři stránky...a mám celý den o čem přemýšlet. Mám takové knihy moc ráda. Vůbec mám knihy pana Váchy moc ráda a děkuji za tuto zatím poslední (kterou jsem si pořídila během loňských, vzhledem k okolnostem trochu posmutnělých Vánoc)
Taková moc fajn praktická kniha, přibližující obě techniky ručních prací, spousta vzorů,rady jak na to. Škoda že jsem ji neměla po ruce tenkrát,když jsem se učila plést a háčkovat:-)
Milovaná paní hlasatelka, vtipné, krátké texty, fotografie... moc milá knížka, která potěšila
Koupila jsem si ji dnes na Knihobotu. Protože to je další z "totalitních knih", které jsem tehdy kdysi nesehnala a trochu ji záviděla kamarádce;) Líbil se mi tehdy i dnes široký záběr knihy, od všeho co se kuchyně týká trochu...a přitom všechno, co je důležité vědět.
Vždycky jsem po této knize toužila a opakovaně si ji půjčovala od kamarádky, protože když kniha vyšla, nesehnala jsem ji. Už nám svoji, z antikvariátu;) A pořád se mi líbí. Asi proto,jak mi připomíná mládí, čas brzy po svatbě, čas kdy jsem hltala všechny rady, jak udělat
domov hezčí...
Moc ráda se z nostalgie k této knížce vracím. Byla v době dederonových zástěr a trvalých á la žena za pultem jako nádherné zjevení a byla v ní spousta inspirace a nápadů, které voněly po v té době nedostupných zahraničních časopisech:-))
Baví mě knihy,ve kterých bez patosu a těžkých duchovních pravd dokáže ten, kdo píše vyznat, že věří v Boha... Živel, františkán Šebestián v rozhovoru s Ondřejem Havlíčkem (spolutvůrcem skvělého podcastu Bez filtru) vypráví o svém životě, o putování a objevování dobrého Boha a své touze a úsilí dávat o tomto Bohu vědět těm, které potkává...
Krásné, děkuji.
Ano, nádherná pohádka a reakce vnučky, která patří do cílové skupiny tohoto typu knížek, její nadšení a radost, mluví za vše. Babi,to je tak hezký, jako Selekce ale ještě trochou lepší. Vnučka sem na Databázi knih zatím nechodí, tak těch pět hvězdiček je vlastně od ní:)
Slíbila že si tu knížku přečte ještě jednou a pak mi ji půjčí
Říkala jsem si, že po "zásadních" těžkých tématech by to chtělo střihnout si něco úplně jiného..a umístění v desítce nejčtenějších novinek, hodnocení čtenářů, taky obal a jméno autorky,která se mi jako herečka fakt líbí ...to vše rozhodlo. Ta kniha je moc fajn. Směs nadsázky až srandy,trochu vážných úvah nad tím, co řešíme všichni....taky sympatická praštěnost hrdinky Lucky, po celou dobu čtení jsem si říkala "doprčic jakto, že je mi u toho tak hezky...? Vždyť je to přeci knížka pro mladé potrhlé holky a ne pro babičku:)"
Doporučuji, děkuji za milé dva dny...a jdu shánět předchozí Janiny knihy.
I babička se ráda vrací do časů mládí, zamilovanosti, hledání, tápání...díky sérii Selekce se mi toto milé navracení daří a vůbec se za to nestydím;) Navíc jsou tyto knihy ozdobou knihovny, protože i vizuálně jsou opravdu krásné.
Milé a povzbudivé čtení - milé tak, jak to paní Pinknerová umí. Navíc jsou v knize krásné něžné obrázky Markéty Müllerové, jedno téma na každý měsíc, krátký text na každý den... Je fajn začít den s hrnečkem čaje a kapitolou z této krásné knížky. Děkuji za ni a doporučuji.
(SPOILER) Už tato první kniha paní spisovatelky byla jako zjevení. Osudy tří generací žen z jedné rodiny napříč stoletím které začalo i končilo válkami,krizemi, bylo naplněno radostí a nadějemi i bolestí a utrpením. Annu, Alžbětu i Anežku jsem si zamilovala, možná proto jak krásně jsou každá jiná. Bylo mi moc líto, že kniha končí, četla bych ráda dál,jak plynul život dalších generací.
Přidám malý spoiler - vrátila jsem se po letech k této naprosto skvělé knížce i proto, že narozdíl od dvou posledních knih paní Mornštajnové má Slepá mapa šťastný konec a po přečtení nezůstal pocit zmaru a smutku...
Děkuji paní Mornštajnová za to že píšete a za to, jaké knihy píšete. A za Slepou mapu děkuji z výše uvedeného důvodu dvakrát....:-)
Sázkou na jistotu...je začíst se do detektivky Michaely Klevisové. Stejně jako ve svých předešlých knihách dokázala do děje dokonale přenést atmosféru místa, snad i zvuky, vůně.... Jednání všech postav je uvěřitelné, jakoby logické a já jsem docela brzy nějak začala tušit, kdo by možná mohl být vrahem-abych na konci zjistila, že jsem vedle jak ta jedle:)))
Díky za dva fajn napjaté dny kdy mi všechno šlo rychleji od ruky,abych mohla číst.
A ještě, pan kriminalista Bergman a jeho mladá kolegyně Sedláková jsou fakt moc príma dvojka...
Ach joooo...k tomu není co dodat Cácoro.
Dokonalé, strhující...strašné.
Přiznávám,že nadšené komentáře tady mě přesvědčily sehnat si tuto knihu. A nelituji. Nádherný příběh opravdové lásky ve všech podobách -rodičovské, sourozenecké, milenecké, manželské...taky ale příběh o tom jak bolí zrada, zklamání. Jak se s nikým život nemazlí. Jak platíme za své chyby.
Jako milovnici hudby se mi moc líbí i prostředí, ve kterém se příběh odehrává.
Druhá kniha, kterou jsem od této paní autorky četla a určitě ne poslední.
Další z knih, které mapují minulé století, to Divné století jak zpíval Nohavica. Století plné ideologií, ismů, které přinášely naději...a utrpení a znovu naději...a utrpení....tak moc na jeden život Josefa, jeho milované Růženky, jejich holčiček....od té knížky nešlo se odtrhnout. Je psána tak prostým a čistým jazykem. Krátké odstavce mi vyhovovaly a kniha se krásně četla.
Děkuji za ní. Děkuji i za to, že v knize ožívají vedle hlavních postav i skuteční aktéři doby, v níž Josef a jeho rodina nejvíc trpěli - Zápotocký, Milada Horáková,Rudolf Slánský.... netušila jsem jakou hrůzu se svou ženou prožili dávno před tím, než se stal nepřítelem socialismu.
Není to kniha na čtení před spaním. Zvlášť když je člověk máma, manželka....a taky dcera Černého barona, nespolehlivého reakčního.... co to píšu? jen zbožného kluka který se znelíbil proto, že se začátkem 50. let scházel s pár kamarády a jedním farářem a u stolu se společně modlili. A mařili dozor státu nad církvemi. A bylo třeba je v dolech v Orlové a Ostravě tři a půl roku převychovávat. Díky Bohu i můj táta obstál a převýchova se nezdařila. I můj tatínek se jmenoval Josífek.
Díky za úžasnou knihu paní Jitko.
Krásná kniha...u mě je dojem umocněn tím,že se děj odehrává v kraji, kde od narození žiju, hrdinové mají příjmení, jejichž mnohé nositele znám....Je dobře že knihy s touto tématikou vycházejí. Protože dějiny se opakují, charaktery lidí se nemění . Za to, KDE jsme se narodili a žijeme nemůžeme. Za to JAK žijeme ale ano.