havranice havranice komentáře u knih

☰ menu

O mráčkovi O mráčkovi Pavel Čech

Moc pěkná kniha pro děti cca od 2 do 4 let. Na každé straně věta či dvě, doplněná krásnými ilustracemi, které příběh dobře a srozumitelně dokumentují. Kniha je poetická, ale způsobem, který děti pochopí, nejsou v ní fráze či slova, která by dětem nedávala smysl. Příběh je jednoduchý, snadno pochopitelný, smysluplný. Jsou v něm momenty, se kterými se děti mohou snadno ztotožnit, rozvíjí představivost, vnímání krásy obyčejných věcí. Nemám ráda knihy pro děti, kde nějaké lyričnosti je hodně a je to na úkor příběhu - mám dojem , že takové knihy děti prostě většinou nebaví, ale zde je to pro dětskou duši ve správném poměru. Doporučuju!

07.05.2017 5 z 5


Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! Jiří Žáček

Nejsem nijak na poezii, sama od sebe jsem si nikdy žádnou dospělou knihu s poezií nepřečetla - nejsem tedy někdo, kdo tohle umí nějak zvlášť ocenit. Dětem čtu dětské říkanky, to jo, vím, že děti to potřebují. Už jsme doma ale měli podobných knížek s dětskými básničkami hodně a neměla jsem vůbec v úmyslu kupovat nějakou další. Ale tato kniha mě prostě zaujala a dětem jsem ji koupila - ty básničky tam jsou krásné, u mnohých se mi hnaly slzy do očí - vyvolávaly ve mně nostalgii, pocit dobra, krásy. Jsou tam nádherné slovní obraty, témata, dýchá z toho atmosféra. Jsou to básničky vhodné až tak od 4 let, né úplně na začátek. Kdykoliv je čtu, vždycky mám stejnou reakci - některé nedokážu dočíst, aniž by ve mně nevyvolaly silné emoce a oči se mi nezalily slzama. Vím, že to zní pateticky, ale je to první knížka básniček a říkanek pro děti (a máme jich doma asi 20 dalších), která na mě takhle působila. Přitom Žáčka znám - máme od něj doma další asi 4 knihy. Možná jsem to jen já, nevím, jestli by ty básničky takhle prožívali i druzí.

07.05.2017 5 z 5


Zatím dobrý Zatím dobrý Jan Novák

Ta kniha je tak skvělá, tak skvělá!!! Nebojte se počtu stran, zhltnete to jedním dechem. Je to fantasticky čtivě napsané, prostě fantasticky, ten styl je tak svižný, hluboký a odlehčený zároveň, tak plastický, vtahující....Já si to tak užila! Je to skvěle napsaný román a navíc se dozvíte, jak to bylo s těmi Mašíny - příběh je silný, má neskutečně velký potenciál budit otázky, myšlenky, provokuje vás k tomu, abyste si udělali názor na mnoho věcí. Souhlasíte s nimi nebo ne? Schvalujete jejich jednání? A co následky - pro jejich rodinu, co tu zůstala. A stálo to vše za to, když výsledkem je to, co na konci knihy vidíme, že je dnes jejich život...Je to fantastický román z hlediska kvalitní beletrie, z hlediska poučení o historii (skvělé jako učebnice dějepisu o 50. letech například), z hlediska přemýšlení o morálních hodnotách a o tom, co je či co není pravé hrdinství. Styl vyprávění je neotřelý, originální, místy nesmírně vtipný, což je dobře, protože se občas potřebujete u této knihy i zasmát a trochu to odlehčit, protože jinak je to dost husté. U většiny pasáží mi srdce tlouklo fakt rychle, oči dokořán vytřeštěné, čelist pokleslá...Kniha mi pomohla protříbit si spoustu myšlenek a svůj názor na Mašíny jsem si utvořila. Jsem knihou zcela unešena.

07.05.2017 5 z 5


Vítěz je sám Vítěz je sám Paulo Coelho

Pro mě kniha stála za přečtení. Myslím, že je tam vcelku bravurně popsán prázdný svět showbyznysu, ta tyranie snahy dostat se výš, ta prázdnota v hledání správných kontaktů, ta marnost v touze po slávě, která nakonec lidské duši nic podstatného nepřinese a zanechá člověka ve slepé uličce...Já jsem si o tom světě přečetla ráda, bavilo mě to a přišlo mi to poučné, má to potenciál. Příběh jako takový a postavy v něm mi přišly slabší, ale stačily k tomu, aby mě tím prostředím provedly. Sonda do hlubin vrahovy duše mi nepřišla až tak povedená, nějak mi to nepřišlo dobře psychologicky pochopitelné ani uvěřitelné. Styl psaní bych hodnotila jako průměr. Celkově ale doporučuju.

07.05.2017 4 z 5


Brida Brida Paulo Coelho

Knihu jsem sice dočetla bez odporu, ale nic mi nedala, nic ve mně nezůstalo. Je to plné jakéhosi magického pseudoduchovna, myšlenky nic moc, sem tam něco pseudofilozofického, příběh nic moc. Určitě nebudu mít potřebu se ke knize vracet.

07.05.2017 2 z 5


Jedenáct minut Jedenáct minut Paulo Coelho

Knihu jsem četla cca před 10 lety a kromě toho, že byla o prostitutce, si už nepamatuju vůbec nic. Nezanechala ve mně žádné silnější dojmy, pamatuju si, že jsem si ji zhodnotila jako průměrnou, nevadilo mi sice, že jsem ji přečetla, sem tam mě něco zaujalo, ale celkově nic moc. Knihy, které přečtu a líbí se mi, mám pak tendenci přátelům kupovat jako dárek, u této knihy by mě to ale nenapadlo. Veronika se rozhodla zemřít se mi líbilo mnohem více.

07.05.2017 3 z 5


Veronika se rozhodla zemřít Veronika se rozhodla zemřít Paulo Coelho

Už je to několik let, co jsem knihu četla, ale vzpomínka na ni je stále živá. Je to kniha s velmi čtivým a svižným dějem, která stojí za přečtení. Lze ji doporučit k četbě některým třeba v danou chvíli zoufalým mladým lidem, co jsou v nějakém mrtvém bodě, kniha má tendenci je nakopnout k životu. Velmi dobře je zde jednáno s tématem sebevraždy - nevyšla, a když pak Veronika musela žít s tím, že přeci jen z jiných důvodů brzy zemře, vedlo ji to k jinému přemýšlení, chování, k objevení autentičtější podstaty sebe sama. Kniha není dlouhá, přitom je dost silná. Mně se líbila moc,ale všimla jsem si, že kniha nemá tendenci líbit se starší generaci - někteří lidé prostě ty popisy masturbace apod. v knihách nemusí a pro některé lidi je tato kniha natolik se vymykající jiné Coelhově tvorbě, že to prostě nedají...Já knihu četla, když mi bylo cca 25 let a řekla bych, že jsem na tuto knihu byla v ideálním věku. Myslím, že lidem o něco zkušenějším se kniha už tak líbit nemusí - sama nevím, jak bych ji hodnotila dnes. Ale tenkrát mě nadchla.

07.05.2017 5 z 5


Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky J. R. R. Tolkien

Knihu jsem četla poprvé až jako dospělá, četla jsem ji jako první knihu od Tolkiena, na Pána prstenu se teprve chystám. Do Hobita jsem se pustila i proto, že mám ve zvyku přečíst nejdříve knihy, které se chystám doporučit svým dětem. Začátek knihy se mi docela líbil, ale pak mě to poměrně dlouho nudilo. Prostě putovali, u toho rozvleklé popisy krajiny... Popisy krajiny mně v některých knihách nevadí, pokud jsou prostě takové, že na to moje představivost stačí a skutečně to ve mně vzbouzí ten obraz, protože těm geografickým popisům porozumím - tady to tak někdy bylo, někdy ne, a když ne, působilo to na mě rušivě. Pořád jsem čekala, jestli se děj nějak víc rozvine, ale bohužel první 3 čtvrtiny knihy se uspokojení z četby moc nedostavovalo, v podstatě v každé fázi by mi bylo jedno, kdybych knihu nedočetla - nevznikalo ve mně žádné napětí dozvědět se, jak příběh bude pokračovat. Celé mi to přišlo trochu stereotypní a takové lineární - hobit s trpaslíky jdou, narazí na nějaké tvory ze Středozemě, udá se nějaký střet, oni ho vyřeší a jdou dál - a né vždy mi ty střety a setkání přišly až tak zajímavé. Chyběl mi taky nějaký přesah, poučení, myšlenky. Trpaslíci neměli nijak prokreslenou osobnost - prostě 13 trpaslíků, nešlo k nim získat nějaký individuálnější vztah, Hobit byl na tom o malinko lépe, ale celé ty 3 čtvrtiny také nic moc. Výjímkou byla kapitola o setkání s Glumem, ta byla super, Glum tam byl plastický. Také mi přišlo, jako kdybych v kapitole s Glumem vnímala příběh zblízka, kdežto ty jiné kapitoly byly, jako bych se koukala a pozorovala příběh z větší dáli. Takže jak se stalo, že nakonec 4 hvězdičky? No, někde v té poslední čtvrtině jsem asi přestala očekávat něco, co mi tato kniha nemohla dát a začala vnímat to, co mi dát může - začalo na mě působit kouzlo Středozemě, celé to prostředí, a začala jsem mít vztah ke všem těm tvorům a rasám. No a v poslední čtvrtině jsem se také dočkala i nějakého uspokojivého vyvrcholení, myšlenky, přesahu a poučení. Skončilo to způsobem, který ve mně vyvolal pocit celistvosti knihy, kniha ve mně nakonec zanechala hřejivý pocit, a také vzniklo pouto ke Středozemi, jejím tvorům, a chuť dál číst Tolkiena. Po knize jsem měla pocit, že jsem to dobrodružství prošla s Bilbem a užívala jsem si ten konec - přijde mi prostě dobře napsaný. Ohledně toho, jestli a kdy to doporučím svým dětem jsem ale trochu v rozpacích - příběh je vlastně jednoduchý a byl by fajn už pro dítě cca 7 či 8 leté, ale mně tedy ten styl jazyka moc jednoduchý nepřišel - z tohoto pohledu bych to viděla až tak nejdřív od 11 let. Některé děti by se tím podle mě prostě nemusely prokousat a kniha by mohla skončit nedočtená - zvlášť u mladších holčiček nevím, jestli by je ten styl dobrodružství chytl natolik, aby se přenesly přes ty popisy a rozvláčnost. U kluků bych to viděla nadějněji - přeci jen skřeti, drak, poklad, boje atd. - to kluky táhne víc.

07.05.2017 4 z 5


Kvak a Žbluňk jsou kamarádi Kvak a Žbluňk jsou kamarádi Arnold Lobel

Všechny knihy o Kvakovi a Žbluňkovi jsou super. Dá se číst dětěm od 3 let - sice nepochopí všechny pointy a roviny humoru, ale pochopí dost. Kniha je psaná velmi jednoduchýn jazykem, v krátkých větách, každý příběh je tak na 5 min.max., přitom to ale fakt má styl, pointu, humor, poučení. Má to v sobě také velkou laskavost. Je to jakoby vícevrstevné - dítě to ve 3 letech pochopí nějak a stačí mu to ke štěstí a pobavení, v 5ti letech to pochopí ještě trochu víc a v dospělosti ještě jinak. Což je na tak jednoduchoučké a krátké příběhy prostě super. Když knihu čtu, je chytlavá pro všechny mé děti - 3,5,a 9 let - všechny rády poslouchají, všechny je to osloví a pobaví. Není to žádná těžká filozofie, ale mnoho psychologických fenoménů v lidském životě je tam ukázáno velmi trefně a vtipně (když se někdo bojí, že něco bude trapné, a nechce, aby si toho někdo všiml, začne se chovat právě tak, že to tu pozornost vzbudí..., nebo naše snaha mít pevnou vůli a nepřejídat se a absurdity, které to mohou provázet..., nebo obsese z toho, dělat si přesný plán a pak ho plnit). Miluju také tu krátkost příběhu - při únavě je to super a pokud má člověk naopak trochu energie, může dát celou knihu na jeden zátah. Jsou to také nepřekonatelné knihy jako první čtení pro prvňáčky - fráze se tam opakují, text je velmi předvídatelný, takže dítě rychle získává dobrý pocit, že mu to čtení jde.Vřele doporučuju!

07.05.2017 5 z 5


Štěně Solo Štěně Solo Hugo van Lawick

Tuto knihu jsem četla cca v 11 letech a byla jsem z ní úplně unešená. Je tam skvěle popsáno chování psů hyenovitých ve smečce- pravidla, hierarchie, vše zasazeno do příběhu- protože autor tu smečku dlouho a dlouho pozoroval. Skvělá kniha.

05.05.2017 5 z 5


Skellig Skellig David Almond

Je to pěkná kniha, přečteno jedním dechem, kniha není dlouhá. Jsou tam moc pěkné vztahové momenty a vůbec různé momenty, které zanechají dojem. Trochu mi nesedla nejednoznačnost postavy Skelliga, přišel mi někdy dost sebestředný a nevděčný a v celkovém vyznění knihy a v tom, že je to kniha pro děti, mně ta nejednoznačnost, zda je to dobrá postava či ne, nějak rušila. Dcera to četla v 8 letech a kniha se jí také líbila. Celkově určitě doporučuju, ale dá se žít i bez přečtení této knihy.

30.04.2017 4 z 5


Popoupo aneb Podivuhodná pouť pouští Popoupo aneb Podivuhodná pouť pouští Zuzana Holasová

Krásná kniha, poutavá, dobrý příběh, poučení, hodnoty, myšlenkový přesah. Dcera ji četla v 8 letech a moc se jí libila.

30.04.2017 5 z 5


Daleká cesta za domovem Daleká cesta za domovem Richard Adams

To je vám tak nádherná a čtivá kniha. Je psaná nesmírně krásným jazykem, jsou tam nádherné slovní obraty, metafory, přirovnání. Doporučuju nevzdat to na začátku - prvních 30 stran jsem měla pocit, že je to sice docela ok, ale nějaká bomba to není a proč bych si vlastně měla číst o králících..ale pak to přišlo! Naprosto úžasně jsem u knihy zrelaxovala a přitom zároveň je tam toho tolik na přemýšlení. To, že je to o králících mi pak přišlo úplně geniální. Autor toho o králících musel hodně nastudovat, protože i když jsou polidštění, zároveň si zachovávají svůj králičí způsob života (strava, nory, rozmnožování) a ten je teda vylíčen fantasticky detailně - budete mít pocit, že králíkům fakt rozumíte. Příběh je krásný sám o sobě, nesmírně dobrodružný, plný prokreslených charakterů, které vám přirostou k srdci, a navíc vše dopadne tak, jak má. Je to celý skvěle vykreslený králičí svět a kultura - historie, mytologie, zvyky, jazyk... Krásně srozumitelně je tam ukázáno fungování totalitních režimů. Nezapomenutelně a zároveň geniálně jednoduše a nepřekombinovaně je tu ukázáno, co různé typy režimů udělají s psychologií skupiny i jednotlivce. Celou knihou se pro mě mimo jiné prolíná nesmírně aktuální téma- a sice jaká omezení svobody je člověk ochoten přijmout ve jménu bezpečnosti či pohodlí ( v době rostoucího terorismu nesmírně aktuální). Je to nádherná nadčasová kniha. Četla jsem ji až jako dospělá. Nechápu, jaktože jsem o ní takovou dobu vůbec nevěděla. Doporučila bych ji pro děti cca od 12 let.

30.04.2017 5 z 5


Garpíškoviny aneb Bibi a čtyři kočky Garpíškoviny aneb Bibi a čtyři kočky Barbara Nesvadbová

Nejhorší kniha pro děti, která se mi dostala do rukou. Už je to pár let, tak nevím, jestli si děj pamatuji přesně, ale vím, že jsem se fakt zhrozila. Přišlo mi to jakoby vulgární, zcela pro děti nevhodné, takový nějaký často sexualizovaný podtext a jakoby vtipy, hlavní postava tuším otěhotněla s nějakým pánem, který se dál v ději nevyskytoval a dál vztah nijak nepokračoval (což nebylo nijak vysvětlováno ani komentováno) a takové věci tam byly jen tak mimochodem, pak tuším snad nějaký mladý pes tam měl milostný vztah se starší kočkou a poněkud hrubě tam bylo okomentováno to, že ta kočka je vlastně už stará a neplodná , do toho se tam řešila homosexualita ve stylu "láska je láska" - přeskakovala jsem některé stránky, takže možná mi v něčem unikl přesný kontext, ale ten vjem jsem měla opravdu velmi velmi špatný. Nikdy bych to dětem nedala do ruky.

30.04.2017 odpad!


Děti z Bullerbynu Děti z Bullerbynu Astrid Lindgren

Vím, že se dětem kniha líbí, ale já jako dospělá ji na rozdíl od jiných knih, které dětem čtu, vnímám prostě jako prázdnou nudu. S vypětím všech sil jsem dceři přečetla první část, k té další už jsem se nebyla schopná přinutit a řekla jsem dceři, že si to může dočíst, až se sama naučí číst. Já vím, že jsou tam pěkná přátelství těch dětí, že je asi pěkná právě ta milá všednost a běžná malá dětská dobrodružství, která spolu tak pospolitě prožívají - to vše bych měla ráda, ale mně tam prostě chybí nějaká hlubší myšlenka, přesah, nebo alespoň více propracované příběhy a zápletky. Mně to vše vyznívá strašně ploše typu - sáňkovali jsme, byla u toho sranda a taky jsme někdy spadli, konec ....Ale dceři se to líbilo. Mě to nezaujalo právě ani v mém dětství - holky o tom mluvily ve škole, tak jsem to zkusila (byla jsem nadšený čtenář), ale jako jednu z mála knih jsem to ani tehdy nedočetla..

30.04.2017 3 z 5


Birlibán Birlibán Eduard Petiška

Krásná kniha. V dětství neuvěřitelně podněcovala moji fantazii - představovala jsem si ty různé vesničky, hrála si na to s panáčky...Teď jako dospělá jsem to četla své dceři i synovi vždy v jejich 5ti letech a nesmírně se jim to líbilo. Dcera si pak Birlibána přečetla podruhé sama, když se naučila číst - motivovalo jí to ke čtení. Je to dobrodružné, milé, plné morálních hodnot krásně a nenásilně zasazených do příběhu. Skvělá kniha pro děti ve věku 5 až 8 let.

30.04.2017 5 z 5


Kristýnčina postýlka aneb Příběhy pro celou rodinu Kristýnčina postýlka aneb Příběhy pro celou rodinu Pavel Dolejší

Opravdu nesmírně povedená kniha, je v ní vše to, co čekám od knihy pro děti - je poutavá, probouzí fantazii, je dobře napsaná a je v ní opravdu spousta morálních a životních poučení, která tam ale nepůsobí uměle. Hlavní hrdinka má spoustu charakterových neduhů, často se jí nepovede jednat správně a ze správných motivů a večer se pak vždy octne v jiném světě, kde zblízka zakouší tuto špatnost v její nahosti a se všemi důsledky, které to pak pro každého má, a toto porozumění v ní pak probouzí touhu jednat správně. Kniha učí děti rozpoznávat zlo v mnoha podobách a jeho důsledky a vede děti k lásce k dobru. Dcera četla již 2x (je jí 8 let) a moc se jí to líbilo. Doporučuju pro věk 8 až 11 let.

19.06.2016 5 z 5


On mne vede On mne vede Walter Ciszek

Vynikající kniha, nemohla jsem se odtrhnout. Velmi autentické, autor si na nic nehraje, popisuje svá mnohá selhání, kdy zdaleka ne vždy v tlaku při výsleších KGB obstál. Autor ze sebe nedělá nikoho výjimečného, popisuje své vnitřní myšlenky a stavy, díky kterým se s ním každý z nás může ztotožnit. Díky tomu pak pro mě bylo dobře pochopitelné, které postoje a zkušenosti víry vedly postupně k jeho zpevnění a k získání větší míry vnitřní svobody ve všech těch hrůzách, kterými musel projít. Pomohly mu úplně obyčejné jednoduché pravdy, které se jen naučil více a více skutečně vnitřně žít. Díky knize je pro mě představitelnější, že pro každého člověka je v době krize a pronásledování dostupná možnost vnitřně se k tomu obstojně postavit, nezbláznit se a se ctí tím projít. Kniha je velmi sympaticky psaná z pozice obyčejného chybujícího člověka, ne z pozice duchovního superhrdiny.

26.12.2015 5 z 5


Dobrodružství pavouka Čendy Dobrodružství pavouka Čendy Pavel Čech

Čteno 3,5 letému synovi a 7mi leté dceři. U obou úspěch. I pro syna byl už příběh zcela srozumitelný a pro dceru stále zcela dostatečně zajímavý a krásný, nepřipadal jí jako pro "prťata". Krásné ilustrace, příběh má hloubku, atmosféru, dojemnost, a díky prvkům jako zloděj, bagr, demolice domu, natahování na klíček a prasknutí pérka, povolování matičky aj.- tak díky těmto prvkům se zvyšuje atraktivita příběhu i pro chlapečky. Aspoň totiž u nás jak v příběhu není žádný bagr....
Mně jako dospělé se příběh také moc líbí a hlavně se mi dobře předčítá - to mi nepřijde vůbec samozřejmé, je spousta krásných knih, které se mi ale předčítají nahlas nějak špatně a kostrbatě.

25.08.2015 5 z 5


O zahradě O zahradě Pavel Čech

Opravdu krásná kniha, máte pocit, že v ruce držíte výtvarné umělecké dílo, je to skutečně hluboký zážitek, ilustrace jsou krásné, snové, zároveň dostatečně konkrétní, zároveň i s trochou abstrakce, výrazně podporují atmosféru knihy a fantazii, opravdu ten text díky ilustracím prožíváte hluboko. Čteno se sedmiletou dcerou, moc se jí to líbilo, to tajemství zahrady, to napětí, jestli vše, co se o ní povídá, se ukáže jako pravda nebo ne. Kdybych nebyla na kvalitu knih Pavla Čecha upozorněna kamarádkou a jen tak knihu prolistovala v knihkupectví, pravděpodobně bych se bála, že je to pro dítě moc lyrické, příběhu je v tom málo a to výtvarné krásno bych se bála, že by samo o sobě nemuselo dětskou duši uspokojit. Ale to by byl mylný povrchní vjem při pouhém rychlém prolistování. Příběh je hluboký a funguje na dětskou duši aspoň u nás výborně. Líbí se mi existenciální prvky, které v knize jsou a které asi zvláště u dospělých budou působit bolavě smutné nostalgické pocity - plynutí času, stárnutí, nemožnost vrátit se do dětských let a znovu tím dítětem být - u mě to čtení nezůstalo bez slz. Dcera tam tohle také vnímala, určitý moment jí rozesmutněl, ale ne nadmíru. Celkově její dětská duše byla tím koncem knihy potěšena - její nejpodstatnější touha a otázka nebyla zklamána, ale byla zodpovězena a naplněna. Vnímám knihu jako pro děti velmi vhodnou, v mnoha směrech dětskou duši rozvíjející, a zároveň dospělý má pocit, že je to kniha zrovna tak pro něj.

25.08.2015 5 z 5