hanak_v_exilu hanak_v_exilu komentáře u knih

☰ menu

Toulavá země Toulavá země Liou Cch'-sin

Fantazie autora je neuvěřitelně bohatá, a jím vytvořené světy doslova fascinující, ovšem jeho literární talent pokulhává. Úvod do děje je zbytečně rychlý, dialogy jsou zbytečně žoviální, děj neplyne přirozeným tempem, ale skáče v křečovitých záškubech. Povídky proto občas připomínají myšlenková cvičení, jen pro efekt obalené dějem. Kdyby byly méně nápadité, nebo triviálnější, byl bych téměř zklamaný. Jenže vize Bublinového světa, společnosti Posledního kapitalisty, nebo například civilizace Požírače jsou natolik omamné, že nejde jít pod pět hvězdiček. Tohle jsou nápady na úrovni Stanislawa Lema, nebo Franka Herberta. Titulní povídka byla zfilmovaná a když už pro nic, tak pro rozmáchlou výpravu stojí alespoň za zkoušku.

15.11.2021 5 z 5


Malí bohové Malí bohové Terry Pratchett

Zaměňte církev a víru v boha za aktivismus a menšiny, případně biopaliva a ochranu přírody, a tahle vynikající satira pořádně zhořkne. Občas lituji, že Terry Pratchett psal humoristickou fantasy, protože takový vhled do podstaty moderního světa má jen málokdo. Oželet všechny ty výborné vtípky by ovšem byla snad ještě větší škoda.

19.03.2020


Pyramidy Pyramidy Terry Pratchett

Od knihy které nepatří ani do jedné z minisérií Zeměplochy neočekávám tolik jako od těch s Mrakoplašem, Hlídkou, nebo čarodějkami. Pyramidy jsem četl kdysi dávno a považoval jsem je za stěží průměrné. Ovšem musím říct, že napodruhé byly mnohem lepší. Terry Pratchett představil další kousek zajímavého světa a jen tak mezi řečí napsal trefnou satiru na konzervativismus obecně a zkostnatělé režimy zvláště.

13.10.2018 5 z 5


Korán Korán neznámý - neuveden

Přečetl jsem jen malý kousek (cca 100 a něco stran), takže nebudu tvrdit, že bych z něj něco pochopil. Pochybuji ovšem, že kdybych ho přečetl celý, tak by se na tom cokoliv změnilo. Korán se téměř nedá číst. Nedává vnitřní smysl, protiřečí si a mnohokrát se opakuje. Někdo tvrdí, že je to lépe přepsaná Bible. Já tvrdím, že je to mišmaš. Kniha neobsahuje příběhy v biblickém stylu, ty si musíte poskládat z náznaků a nezřetelných odkazů. Korán se veskrze točí okolo příkazů a zákazů. Arabský originál není psaný chronologicky, což musí být noční můra z hlediska srozumitelnosti. Český překlad je naštěstí redigovný, ale dojem to nevylepšilo. Dvě hvězdičky nejsou za obsah, ale za formu. Muslimové věří, že Korán je dokonalá kniha, slovo od slova zjevená pravda přímo od Alláha. Existoval v ideální podobě dávno před stvořením světa a bude existovat věčně. Pokud to tak skutečně je, odvedl Alláh mizernou práci, nehodnou boží inteligence. Neříkám že Bible je na tom výrazně lépe, ovšem tu psalo spoustu lidí v průběhu mnoha staletí a tudíž se dá očekávat jistá míra zmatenosti a ztrát v překladu.

08.10.2018 2 z 5


Spad Spad František Kotleta (p)

Zvláštní kniha. Celou dobu jsem si říkal, že je vyprávění těžkopádné, že vymyšlený svět ani není zajímavý a že bych ocenil sofistikovanější děj. A najednou byl konec a já jsem si uvědomil, že jsem se výborně bavil a taky jsou dvě ráno a já za čtyři hodiny vstávám do práce. Takže tak. Začátek je rozpačitý, ovšem čím dál se sled událostí dostal, tím víc jsem si to užíval. Pochopitelně je kniha brak, takže kdo čeká dalšího Franka Herberta, nebo Dana Simmonse, tak ji ani neotvírejte. Kdo čeká dalšího Jiřího Kulhánka, nebo Roberta Fabiana, tak je tu správně.

18.06.2018 5 z 5


Solaris Solaris Stanisław Lem

Dílo Stanislawa Lema se dá rozdělit do několika témat. Jedním z nich je rozvíjení myšlenky kontaktu lidské a mimozemské civilizace. Z původního optimismu se autor postupně propracoval přes střízlivý realismus, zklamaný pesimismus, až do rezignovaného odmítání porozumění. Solaris je z předestřených vizí asi ta nejdepresivnější a filosoficky nejhlubší. Není to lehké čtení. Nedává nic zadarmo a často jsem se musel zastavit a přemýšlet. Stojí to za to. Závěrečná pointa je patřičně drtivá. A poučná.

20.07.2017 5 z 5


Robinson Crusoe (převyprávění) Robinson Crusoe (převyprávění) Josef Věromír Pleva

Robinson Crusoe je dost možná moje nejoblíbenější dobrodružná knížka. A že má v různých verneovkách, foglarovkách, nebo v Terroru od Dana Simmonse hodně tvrdou konkurenci. Příběh světoznámého trosečníka je tak napínavý a pohlcující, že mě neomrzel ani po pátém přečtení. Jen poslední kapitoly nemám rád. Chápu že Robinson celou dobu bojoval za zlepšení svého života, takže by bylo kruté nechat ho v tom plácat pořád dokola. Bohužel se v závěru z knihy vytratilo ono nadšení z nových vynálezů, a s dostatkem zdrojů a nástrojů robředl jak strach z budoucnosti, tak atmosféra.

20.06.2017


Na Západě zuří válka: Jak přežít v bláznovské době Na Západě zuří válka: Jak přežít v bláznovské době Douglas Murray

Pomyslný trojboj s knihami Douglase Murraye jsem zakončil tou nejčtivější z nich. Vyzněním jde o rozvinutí předchozího Šílenství davů, ale autor už jen nepředstavuje myšlenková východiska uvědomělých aktivistů, ale rovnou pojmenovává nejdůležitější bojiště, zatím pořád ještě kulturní války. Jak kdosi trefně poznamenal, "válka je to jen proto, že jsme se postavili na odpor, jinak by to byla kulturní genocida". Boj se vede nesmlouvavě, občas brutálně a vždy zákeřně. Tradiční společnost je v hluboké defenzivě a na čím dál urputnější výpady odpovídá jen neochotně a ustrašeně. Není to veselé čtení, ale nemohl jsem se od něho odtrhnout.

03.05.2024 5 z 5


2010: Druhá vesmírná odysea 2010: Druhá vesmírná odysea Arthur Charles Clarke

2001 Vesmírná odysea pokračování nepotřebuje a zároveň potřebuje. Nepotřebuje protože je to ucelený příběh, a potřebuje protože zanechává víc otázek než odpovědí. Arthur C. Clarke navázal na svůj sice ne nejlepší, ale pravděpodobně nejslavnější román ve velkém stylu. V prvním díle jsme sledovali jednu posádku, v tom druhém máme rovnou dvě. Překvapivě poklidná koexistence mezi Sovětskou a Americkou částí průzkumné výpravy je stěžejní částí knihy, a navzdory úžasné pointě i nejzajímavější. I tenhle díl byl zfilmovaný. Peter Hyams sice nebyl žádný Stanley Kubrick, ale za výsledek se rozhodně stydět nemusí.

31.03.2023 5 z 5


Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách? Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách? Philip K. Dick

Je zvláštní že kniha a film vyprávějí tak podobný a přitom tak rozdílný příběh. Předloha je dějově složitější, s více motivy a do jisté míry filosoficky bohatší, přesto svým způsobem přízemnější. Verze Ridleyho Scotta je lyričtější, v určitých ohledech přímočařejší, ale jeho ústřední téma je silnější a zobrazovaný svět zajímavější. K filmu hrál Vangelis a skvěle dotvářel tajuplnou atmosféru. Ke knize by se hodil spíš psychedelický rock.

17.03.2023 4 z 5


Špinavý kšefty na North Ganson Street Špinavý kšefty na North Ganson Street S. Craig Zahler

Filmy S. Craiga Zahlera mám rád, ale nebudu zastírat, že si u drsnějších pasáží zakrývám oči. To u knihy dost dobře nejde, takže jsem se před čtením v duchu pokřižoval a připravil se na tradiční nával hnusáren. Překvapivě jich zase tolik nebylo, respektive dost jich je jen naznačených. Přirovnal bych to k Dragged Across Concrete - většina nejnechutnějších situací se odehrává "mimo záběr". Atmosféře to pochopitelně neublížilo. Je temná a hutná, tak jak je u autora dobrým zvykem. A teď to prosím zfilmujte.

15.07.2021 5 z 5


Puls Puls Stephen King

Zombie survival, který není až tak úplně zombie, ani až tak úplně survival. Připadalo mi, že Stephen King roztáhl povídku do podoby románu. Prázdná místa vyplnil banálními situacemi, takže se vyprávění chvílemi nepěkně táhne. Kniha nevyniká ani atmosférou, ani zápletkou, ani pointou. Určitá síla leží v postavách, jenže ta nejsympatičtější se posledních stránek nedočkala. Pokud tím autor zamýšlel zvýšit drtivost děje, tak selhal. Na Kinga slabé, na postapo málo beznadějné, na dystopii příliš plytké.

02.07.2021 3 z 5


Vzpomínka na Zemi Vzpomínka na Zemi Liou Cch'-sin

Došly mi superlativy, protože třetí díl je znovu lepší než ten předchozí. Zdálo by se, že se osud Země uspokojivě uzavřel, ale to bych autorovu imaginaci hrubě podcenil. Liou Cch'-sin přišel s úchvatným příběhem a dotáhl svou vizi na hranu představivosti. Běžná praxe Temného lesa je po všech stránkách mrazivá a vize dlouhé, protahované války a jejích důsledků je doslova fascinující. Jen k té ženě co zklamala lidstvo hned dvakrát jsem si cestu nenašel a upřímně nechápu, proč pro ni má autor tolik pochopení.

04.06.2020 5 z 5


Manifest komunistické strany Manifest komunistické strany Karl Marx

V době kdy Karel Marx psal svůj Manifest komunistické strany, vypadala budoucnost dělníků vcelku jasně. Buď skončí kapitalismus, nebo stále rostoucí bída a bezvýchodná situace dožene dělníky ke vzpouře. Politické špičky se zachovaly racionálně. Kapitalismus se přizpůsobil a přežil. Převzal spoustu z původně nepřijatelných požadavků dělnického hnutí. Zdravotní a sociální pojištění, dovolená, důchody, zákaz dětské práce, výpovědní lhůta, právo na odbory. Aneb jak kdysi řekl Václav Cílek "Není alternativa k systému, jehož podstatou je alternativa." Manifest komunistické strany je, jakkoliv už dávno zastaral, stále zajímavá literatura. Minimálně jako výpověď o situaci, kterou by nikdo z nás nechtěl zažít. Á propos, ti kdo nevěří, že by se kapitalismus mohl zhroutit kvůli stoupající bídě, deziluzi a pocitu bezvýchodnosti, ať si připomenou proč se zhroutil socialismus.

20.11.2017 3 z 5


Střet civilizací Střet civilizací Samuel Phillips Huntington

Na konci devadesátých let stála tato kniha a Konec dějin Francise Fukuyamy v názorové opozici. V době publikování se zdálo, že pravdu má Fukuyama. 9.11.2001 se svět změnil a liberální demokracie získala mocného nepřítele. Huntington náhle působil jako vizionář, naopak bájný konec dějin se odložil na neurčito. Přiznám se, že tehdy na mě víc zapůsobila idea zápasu různých civilizačních okruhů. Ovšem jakkoliv se zdá, že ji praxe posledních patnácti let potvrzuje, moje dřívější nadšení z Huntingtonových myšlenek se postupně vytratilo. Pravdu mají nejspíše částečně oba, svým vlastním způsobem. Fukuyama ve filosofické rovině, Huntington v zahraničně-politické. Za přečtení každopádně stojí obě knihy. Pokud ovšem budete mít čas jen na jednu, přečtěte si tuhle.

22.08.2017 5 z 5


Konec dějin a poslední člověk Konec dějin a poslední člověk Francis Fukuyama

Na konci devadesátých let stála tato kniha a Střet civilizací Samuela Huntingtona v názorové opozici. V době publikování se zdálo, že pravdu má Fukuyama. 9.11.2001 se svět změnil a liberální demokracie získala mocného nepřítele. Huntington náhle působil jako vizionář, naopak bájný konec dějin se odložil na neurčito. Přiznám se, že tehdy na mě víc zapůsobila idea zápasu různých civilizačních okruhů. Ovšem jakkoliv se zdá, že ji praxe posledních patnácti let potvrzuje, moje dřívější nadšení z Huntingtonových myšlenek se postupně vytratilo. Pravdu mají nejspíše částečně oba, svým vlastním způsobem. Fukuyama ve filosofické rovině, Huntington v zahraničně-politické. Za přečtení každopádně stojí obě knihy. Pokud ovšem budete mít čas jen na jednu, přečtěte si Střet civilizací.

22.08.2017 4 z 5


Dědic impéria Dědic impéria Timothy Zahn

Občas zalituji, že Disney Studios nenatočilo místo nedomrlé Epizody VII radši tohle. Třeba tenhle týden už jsem litoval třikrát a to je teprve pondělí. Není to jen kvůli rozpačitému dojmu z The Force Awakens. Stejný pocit, totiž že bych si přál Dědice Impéria vidět na stříbrném plátně, jsem měl už kdysi dávno po prvním přečtení. Timothy Zahn vymyslel nádherně čtivý příběh, kterému nechybí téměř nic. Je tu epické dobrodružství, napínavé situace, geniální zloduch i protivník z donucení. A především je tu uvěřitelný svět s postavami, jejichž chování dává smysl. Tím se scénář Abramsova filmu pochlubit nemůže. Zápletka by se ovšem musela trochu přepsat. Jak trefně podotkl Eridan, vysvětlující pasáže zpomalují děj a snižují napětí. Až na tohle nemá první díl trilogie žádnou chybu.

14.08.2017 5 z 5


Zdivočelý kontinent: Evropa po druhé světové válce Zdivočelý kontinent: Evropa po druhé světové válce Keith Lowe

Je to neradostné čtení. Popisuje úplně jinou realitu, než jakou si ji pamatujeme z televizních dokumentů a dobových fotografií. Zatímco v Evropě pochodovali na přehlídkách šťastní a usměvaví spojenečtí vojáci, ty německé čekal strastiplný přesun daleko do vnitrozemí Sovětského svazu a roky zajetí. V době kdy Alfred Eisenstaedt vyfotil svou proslavenou fotku námořníka líbající na oslavu vítězství ženu v bílých šatech, v Polsku a na Ukrajině umírali lidé v etnických čistkách a v Německu hlady a vyčerpáním. Autor má pravdu když tvrdí, že většina zde vypsaných událostí je přímý důsledek druhé světové války a následného zhroucení vlády a morálky. To je ovšem nečiní o nic méně hrůznými.

06.04.2017 5 z 5


Skleník Skleník Brian Wilson Aldiss

Poprvé jsem Skleník četl ve výběru Nejlepšího SF z roku 1961 a tam mě úplně uchvátil. Učaroval mi ten naprosto cizí svět plný obrovských možností. O několik let později jsem se dostal k samotné knížce, začetl se a moje nadšení trochu opadlo. Brian Aldiss jakoby nevěděl kam má svůj příběh vést. Nechává postavy putovat bezcílně sem a tam, jen aby mohl popsat co nejvíce z fantaskního ekosystému daleké budoucnosti. V druhé části příběhu už se vyprávění vleče a ztrácí na zajímavosti. Povídková verze se mi líbila víc, i když tuším že zrovna mí oblíbení transorbitální pavouci v ní úplně chyběli.

31.01.2017 4 z 5


Neználkovy příhody Neználkovy příhody Nikolaj Nikolajevič Nosov

První a ideologií zdaleka nejméně zatížený díl. Ne že by mi to jako dítěti vadilo. Neználkovy příhody jsem vnímal nezkaženýma očima jako úžasnou pohádku a úplně stejně se dá číst i po letech. Bez výhrad plný počet. Ale Sluneční město mám přece jenom mnohem raději.

21.01.2017 5 z 5