Korán

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Korán je už třináct století neodvolatelnou autoritou pro celý islámský věřící svět. Zrodil se během asi dvaceti let Muhammadovy kazatelské činnosti a zůstal po celou dobu posledním slovem a duchovním těžištěm islámu. Z velké části přímo navazuje na rytmy, obrazy a jazyk předislámské beduínské poezie. Vydání celkem 7., v tomto překladu 4....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/20777/koran-20777.jpg 2.4168
Žánr:
Duchovní literatura, Náboženství

Vydáno: , Academia
Originální název:

Al Qur´ān قرآن, 1972


více info...
Nahrávám...

Komentáře (37)

Kniha Korán

Geomatik
20. března

Pro ateistu velmi náročné čtení. Neustálé opakování hlavních témat (bojte se Boha a soudného dne, konejte dobré skutky a přijdete do zahrad, v opačném případě skončíte v ohni, ...), mnohdy i doslova, je únavné, vymezování vůči křesťanství (Bůh je jediný, tak jakápak Trojice, Ježíš se narodil Marii z vůle Boží, není Božím synem,...) až úsměvné. Zajímavé je sledovat postupné změny hlavních myšlenek knihy dle momentální situace Mohameda v českém, chronologicky řazeném, vydání. Díky bohatým komentářům jsem neztrácel tolik, jako bych se ztrácel bez nich. Ještě lépe by se kniha četla, kdyby vysvětlivky k jednotlivým veršům byly formou poznámek pod čarou místo samostatné sekce na konci.

Jara.v
08. března

Nejvíc mě zaujalo čtení vzniku Islámského náboženství a samozřejmě jsem si ze zvědavosti přečetla i zbytek.
No každý si z toho dle své inteligence vezme své.


Set123
11.08.2020

Inu, pusťme se do toho. Mnozí zde přítomní hodnotí Korán hodnocením „odpad“ – což je mimořádně neuctivé vůči jakékoliv knize, o knize, která je pro stovky milionů obyvatel této planety svatá ani nemluvě – a to většinou s tím komentářem, že to nedočetli. Já se na to pokusím jít poněkud jinak.

Nežli jsem se konečně dostal ke čtení této knihy, myslel jsem si, že je stejné struktury jako Bible, což byl hrozivý omyl. V pravdě jsem překvapen, že tolik lidí považuje tuto knihu za slovo boží, protože když člověk pochopí účel vzniku jednotlivých textů – za což v mém případě může doktor Ivan Hrbek a jeho naprosto geniální poznámky a komentáře – nemůže se již na knihu dívat jinak než jako na souhrn právních a sociálních norem, která stanovují velice účelnou morálku a vlastně do jisté míry převracejí běžný proces – morální pravidlo tvoří zákon – a boha de facto odsouvají na druhou kolej. Samozřejmě se na tuto knihu nelze dívat takto kriticky, jste-li vychování v dogmatické společnosti, jak tomu bývá u muslimů. Mohamed opravdu stavěl své texty tak, jak se mu co nejvíce hodilo podle jeho konkrétní životní situace, což je zcela pochopitelné, ale dosti to podle mě podrývá onu „svatost“. Konec konců už dělení Koránu je velice politicky motivované. Korán se skládá ze tří Mekkánských období a jednoho Medínského. Mekkánská období se dělí podle toho, jak moc zrovna Mohamed nenáviděl své drahé spoluobčany z Mekky. U prvního období je ještě naděje na usmíření a texty jsou o něco více odpouštějící, kdežto třetí období všechny jeho politické nepřátele posílá rovnou do Pekla.

Když už jsme u toho Pekla… Bible, hlavně poté Nový zákon, se snaží hrát si na hodnou knížečku, která se vás snaží utáhnout na Ráj. Mohamed si u Ježíše zjevně povšiml jedné chyby. Ježíš hlásal svou víru pouze dobrým slovem (pomineme-li vyhnání penězokazů z chrámu a podobné legrácky), kdežto Mohamed v průběhu svých kázání přišel na efektivnější způsob. Když to nejde po dobrém, půjde to po zlém. A na řadu přišla válka. I Korán je tedy koncipován spíše na principu zastrašování dnem soudným. Na druhou stranu ale v Koránu netrhají dvě medvědice čtyřicet dětí, aby pomstily proroka. To najdete jenom v Bibli.

Chování k ženám bylo z dobového pohledu v Koránu dokonce pokrokové, což dnes mnoho lidí nechápe. To jak je zacházeno s muslimskými ženami dnes – tedy některými – není ani tolik problém Koránu – ten samý problém by měla i Bible – ale spíše problém dogmatického fanatismu některých psychopatů. Rozhodně se však tento problém nedá svalovat na všechny muslimy. Obecně právo šaría není tak hrozné jak ho například pan Ok… ehm, tedy někteří prezentují. Vše je jenom o osobní interpretaci a většina muslimů toto právo prezentuje tak mírně jak to jenom jde.

Korán je hrozný – podle mne – ze čtenářského hlediska až přehnanou repetetivností. Opravdu vám stačí přečíst si pár súr z každého období a k tomu několik těch důležitějších, abyste celou knihu pochopili. V některých částech – a to se musí uznat – je však Korán co do obraznosti úžasný.

Nepíši zde vše, co by bylo potřeba napsat, ale není zde pro to prostor. Tento komentář nemá být obhajoba toho, či onoho náboženství – náboženství je podle mne dosti anachronický konstrukt -, ale spíše žádost. Nemějte zbytečné předsudky a neposlouchejte hlupáky, kteří hrají svou politiku jenom na zastrašování. A už vůbec neházejte celou množinu lidí do jednoho pytle s fanatickými blázny, kteří vše zbytečně vyhrocují. Děkuji vám…

Rimmsi
23.06.2020

Co říci o Koránu, nebudu rozebírat kdo je jakého vyznání či jakého vyznání jsem já.
Jelikož mi duchovní literatura ani duchovno nic neříká, tak jsem po přečtení Bible přidal i Korán.

Kdo chce přečte, kdo nechce nemusí.

Luque17
11.02.2020odpad!

Výborně, takže z důvody cenzury nemůžu uvést část knihy, kterou nejvíce kritizuji, takže pouze - za mě jednoznačně odpad.

stoun25
06.03.2019odpad!

Knihu jsem nebyl schopen dočíst a nemám v úmyslu se k ní vracet.
Myslím si, že je v nás 2000 let zakořeněné křesťanství (i když nechodíme do kostelů a nejspíš nevěříme, ale naši předci tak žili).
A tohle patří do jiných krajin a jiné kultuře.. Snažil jsem se pochopit, ale...

JulianaH.
17.03.2020

Čteno v patnácti, dodnes umím zarecitovat al-Fátihu (ale přirozeně to nedělám :D). Nejvíc mě obohatila výborná kulturně-historická předmluva prof. Ivana Hrbka, která zasazuje Korán do kontextu staré Arábie a beduínské mentality. Zabírá asi stovku stran a bylo by možné číst ji jako samostatnou studii. Vzpomínám si, jak mě pobavila informace, že arabisté dlouho luštili etymologii některých Mohamedových výrazů, než přišli na to, že si je prostě vymyslel. :)

Co se týče samotného textu, jeho zhodnocení je stejně těžké jako zhodnocení Bible. Jak k němu přistoupit? Jako k prameni, uměleckému dílu, výchovné literatuře, nebo jednoduše jako ke čtivu?
Vezmu-li to od konce: jako kniha je Korán takřka nečitelný. Že súry většinou nemají děj, by ani tak nevadilo, lyrická poesie ho konec konců také nemá. Čtenářský komfort spíš narušuje opakování a pozměňování stále týchž motivů. Pro mě se ukázalo jako největší problém, že text je (v našem kulturním prostředí – zatím) nesrozumitelný bez gigantického poznámkového aparátu. Někde mezi třetinou a polovinou knihy mě čtení stylem „verš, vysvětlivka, další verš, vysvětlivka..." natolik unavilo, že jsem toho nechala.
Jako literatura moralistní a výchovná je to peklo srovnatelné se Starým zákonem. Ale co jiného chtít od nábožensko-právnického spisku, který sepsala poměrně primitivní společnost poloviny 7. století? Problém spočívá v tom, že je Korán anachronicky pokládán za morální autoritu i dnes. Kdybychom totéž udělali s Illiadou, také bychom se ocitli v rozporu s morálním Zeitgeistem (..., ale my to naštěstí neděláme).
Jako básnické dílo nemohu hodnotit, protože za nejkrásnější bývají pokládány poslední, eschatologické súry, k nimž jsem se nedostala. To, co jsem četla, mělo občas nějaký hezký motiv, ale orientální literatura podle mě může nabídnout větší skvosty.
Pramen vypovídající o arabské společnosti 7. století je to samozřejmě cenný, takže by nebylo záhodno ho likvidovat. Nejlepší se mi zdá číst Korán asi tak jako tzv. barbarské zákoníky (lex barbarica) raného středověku: se zájmem, ale s nadhledem. Největší neštěstí vidím v tom, že tahle sbírka Mohamedových básniček brání výuce evoluce na arabských universitách, protože prý „co zmůže několik kůstek (rozuměj fosilií) proti slovu Prorokovu"? *hluboký povzdech*
Úhrnem: Korán ukazuje, jaký vliv může mít literatura (směs poesie a právničiny) – v dobrém i zlém.

MM1979
26.01.2019odpad!

Tuto knihu jsem nedočetl a ani jsem si ji nepořídil do knihovny (na rozdíl od Bible, kterou vlastním a mám ji strčenou v knihovně mezi sci-fi a fantasy). Jakékoliv náboženství v dnešní době se mi zdá směšné… Ať je to „mírumilovný“ křesťan nebo „sebevražedný“ islámista. Pro mě to je prašť, jak uhoď – pouhý unik od reality, slabošství a projev zoufalství s přáním někam patřit, být součástí něčeho většího, v jehož jménu konám to, či nekonám tamto. A ty jednotlivci by mi ani tak nevadili jako ty organizace a představitelé, co zastupují jejich falešné bohy na zemi. Pupkouni v hábitech, co sami nevěří a mají to jen jako klasické zaměstnání. Dříve jsem tak vyhrazený nebyl, ale dnes je člověk obklopen církevními restitucemi a sebevražednými atentátníky a buď začne věřit, že je to boží plán nebo je musí „jen“ nenávidět. Ani nevím které z náboženství má nejvíce krve na svých ruchách, ve jménu které víry bylo povražděno více lidí? Možná nějaký statistický sborník zavražděných lidi dle počtu a náboženství by byla hodnotnější kniha než tato. A jak je to opravdu s Bohem? Odpovědi najdeš ve filmu P.K. ! :-)

1

Doporučujeme

Bible Svatá
Bible Svatá