hanak_v_exilu

Příspěvky

Vládcové vesmíruVládcové vesmíruIvan Adamovič

Zlatým hřebem sbírky je pochopitelně jinak nedostupný román Jana Bardy - Nevychovaní. Však také zabírá zhruba třetinu stran. Nepřekvapivě má i zbytek povídek svou kvalitu. Ivan Adamovič vybral vskutku reprezentativní směsku, v níž se našly téměř všechny odstíny sci-fi. Zajímavé je, že stará československá fantastická literatura okázale ignorovala zlatý věk sci-fi, a místo toho předcházela revoluční vlnu, ukotvenou sbírkou Nebezpečné vize. Probíraná témata jsou tudíž překvapivě moderní a nadšasová. Za všechny práce zmíním vynikající povídku Mor profesor Solomitnikova, beznadějnou Muž, který se ztratil ve své utopii a tragickou Elektrická Galatea. K pobavení slouží svěží hříčka Jana Weise - Po operaci.

20. července


PřevychováníPřevychováníJan Barda

Excelentní, buřičský, nadčasový. Množství přívlastků kterých bych mohl použít k popisu románu Jana Bardy, alias Ferdinanda Krejčího je úctyhodné a téměř nevyčerpatelné. Kniha je průlomová nejen v naší literatuře, ale i ve světové. Autor rozvíjí vizi dystopického světa, založeného na rigidním a extrémním prosazování hesla Velké francouzské revoluce - volnost, rovnost, bratrství. Teorie je skvěle fungující a rozšiřující blaho mezi obyčejný lid, jenže v praxi se ukáže, že ne všichni se s univerzálním režimem ztotožňují. V době vydání kniha nevzbudila téměř žádný zájem, což způsobilo, že se do dnešní doby zachovalo jen několik málo svazků. Naštěstí je román včleněn do povídkové sbírky Vládcové vesmíru, což ho zpřístupnilo i dnešním čtenářům.

20. července


Mongolské pohádkyMongolské pohádky neznámý, neuveden

Sbírka jedenadvaceti krátkých pohádek, vesměs s ponaučením na konci. Mongolské pohádky se částečně podobají ruským - i tam je většinou hrdina který vládne nadlidskou silou a kromobyčejnou čestností. Také příběhy jsou podobně syrové. Nešetří se intrikány, krutými postavami, ani smrtí. Život na nekonečných mongolských pastvinách asi nebyl lehký.

20. července


Třetí planeta smrtiTřetí planeta smrtiHarry Harrison

První díl stál na šokující pointě objasňující povahu vražedného světa. Ten druhý byl pokus ještě jednou vstoupit do stejné řeky. Ten třetí už je klasické dobrodružství, které by se bez motivu smrtonosné planety úplně obešlo. Pointa je tu také, ale dopředu odhadnutelná a vcelku banální. Říkám si, jestli autora příliš nesvazoval ústřední motiv série.

19. července


Vůdcové lidstva a jeho svůdciVůdcové lidstva a jeho svůdciLev Borský

Borský napsal rozporuplnou knihu. Jím propagovaná biopolitika si mě moc nezískala. Představa postupného "stárnutí" kultury, nebo možná vhodněji étosu jednotlivých národů má mnoho mezer a úplně opomíjí vliv ekonomiky, ideologie a vnějšího či vnitřního tlaku. Názorným příkladem nedokonalosti biopolitiky je jeho analýza židů, které suverénně řadí mezi staré, čili úpadkové národy, neschopné kreativity, postrádající bojového ducha a vyznačující se malou kulturností. Realita je přesně opačná. IDF je pravděpodobně nejefektivnější armáda na planetě, Izrael proslul jako startupový národ a centrum inovací, a o obrovském vlivu židů na americkou, potažmo světovou kulturu asi nemusíme mluvit. Na druhou stranu musím Borskému přiznat, že projevil mimořádnou předvídavost, takže ve třicátých letech pojmenoval problémy, jimž čelíme teprve dnes. Nabízené řešení je ovšem tak radikální, že se k němu v Evropské Unii odhodlají možná jen v Polsku a v Maďarsku.

28. června


Sicilský klanSicilský klanAuguste Le Breton

Syrový thriller který se nebojí krutých scén ani složitých charakterů. Hlavní (anti)hrdina by byl téměř sympatický, kdyby ovšem víc než ochotně nesahal k násilí. Auguste Le Breton vymyslel chytlavý příběh a zabydlel ho postavami, jenž jsou bytostně lidské a především uvěřitelné. Není divu že se kniha dočkala filmové adaptace. Trio těžkých vah francouzské kinematografie podpořil génius filmové hudby, a vznikl snímek, překonaný až fantastickým Kmotrem.

24. června


Kletba drápuKletba drápuL. Beach (pseudonym)

Když jsem se k sešitu ve čtvrté třídě dostal, tak mi příběh připadal děsivý, ale už tehdy jsem věděl, že je to brak. Zápletka je na příběhu zdaleka nejzajímavější, ale ani ona není pořádně využita. Relativně vlídné hodnocení jsem dal kvůli tomu, že tahle série si nikdy na nic nehrála. Jako čtení do vlaku to stačí, a víc od toho nikdo čekat nemůže.

24. června


Na stopě zkázyNa stopě zkázyFrank Rehfeld

Lepší než předchozí díl. Sled událostí konečně dovedl hrdiny do minulosti, takže se děj hemží dinosaury všech možných tvarů a stravovacích návyků. Nechyběli dokonce ani mí oblíbení mravenci. Pointa potvrdila to, co jsem si domyslel už v minulém sešitu. Autor neodolal pokušení a zahrál si na konspiračního teoretika. Nedivím se mu - ani já bych neodolal.

11. června


Právo na smrtPrávo na smrtRex Stout

Ani nevím proč jsem čekal, že bude Nero Wolf podobný detektivům z noirových kriminálek. Drsný typ co nejde pro ránu daleko, s flaškou jako neodbytným společníkem. Muž v jehož životě se hromadí problémy a pochybné ženštiny. Jenže on je to detektiv s vynikající pověstí, spoléhající především na logiku a dedukci. Při povrchním seznámení mi připomněl (slavnějšího) kolegu Sherlocka Holmese. Kniha zdařile evokuje kriminální romány přelomu 19. a 20. století. Jazykem, charakteristickou zdvořilostí i pečlivě vystavěnými charaktery. Jen prostředí a společnost se mezitím proměnili, takže případ je ryze dobový - a kupodivu i ve 21. století stále aktuální.

08. června


Padlí hrdinovéPadlí hrdinovéDafydd ab Hugh

Mám rád když star trekovské příběhy respektují pravidla seriálu, a ideálně jsou nerozpoznatelné od epizod. Rebelantsví autora vyjádřené přáním pobít všechny postavy mě tudíž příliš nepovzbudilo. Netrvalo to ovšem dlouho a tato vize si mě získala. Jeho příběh je svižný a na univerzum překvapivě temný survival, občas přesahující až do hororu. Dovedl bych si ho představit zfilmovaný někým jako je James Wan - a on si o zfilmování říká, protože některé scény jsou přímo lahůdkové. Nebýt poslední kapitoly, kdy posádka velína asi zmagořila, bylo by to za plný počet.

07. června


PohádkyPohádkyAlexandr Sergejevič Puškin

Podle mého mínění je poezie nevhodná pro vyprávění příběhu, protože vyměňuje hloubku obsahu za dokonalost formy. Pokud je spisovatel génius, tak může napsat i rozmáchlé epické drama ve verších, jenže kolik takových v dějinách bylo. Jestli se k nim řadí Alexandr Sergejevič Puškin, tak se k nim určitě neřadí paní překladatelka. Takže pohádky jsou sice hezké, ale radši bych si je přečetl v půvovní neveršované verzi.

07. června


Guliverovy cestyGuliverovy cestyJonathan Swift

Guliverovy cesty si nesou pověst pohádkové knihy, ale překvapivě jsou v mnohém podobné Slunečnímu státu Tommaso Campanelly, nebo Utopii Thomase Morea. Dobrodružství toulavého námořníka pravidelně ztroskotávajícího na místech s nezapamatovatelnými jmény a podivnými obyvateli, nese znaky satiry a dystopie. Zvlášť mě zaujala pasáž z úpadkové země Balnibardi, kde vědci umanutě vymýšlejí zjevně bláznivé vynálezy. A když ty nefungují, tak ".... jdou si za svými plány ještě padesátkrát vášnivěji a jsou štváni stejně tak nadějím, jako zoufalstvím." Kupříkladu vědec snažící se vyloučit z okurek sluneční paprsky, které by uschovával v lahvích, a za studeného léta vypouštěl, aby zahřívaly vzduch. Zjevně šílený a pošetilý nápad, ale pořád méně bláhový, než přejít na elektromobilitu opřenou o obnovitelné zdroje energie. Jonathan Swift má očividně mnoho co říci i dnes.

30. května


Konzervativní revoluce: Ideové základy nové konzervativní praviceKonzervativní revoluce: Ideové základy nové konzervativní praviceAndrej Duhan

Knize by slušel méně provokativní název, protože zdaleka největší část textu zabírá rozbor myšlenkového podhoubí konzervativismu a jeho hlavního ideového rivala dneška - liberalismu. Dále autor krátce probral islám, populismus a progresivismus, jakožto nově nastupující ideologie snažící se ovládnout Západní společnost. Jeho analýza je trefná a výstižná, částečně se opírající o myšlenky jiných. Zvláště mi v paměti utkvěla tato věta. "Zastánci liberálního konsenzu tuto víru projevují s nesnesitelnou arogancí a ostentativním pocitem nadřazenosti. Tato arogance pramení z přesvědčení, že liberální názory nejsou odrazem ideologie, jsou evidence-based -postavené na faktech a ten, kdo jim rozumí, musí být liberál." Já ještě dodám - A ten kdo tyto hodnoty nezastává jim zjevně nerozumí. K debatě nedokáže nijak přispět a musí z ní být vyloučen.

13. května


Svět zkázySvět zkázyPeter David

Připadalo mi to jako pohádka kterou jsme si psali přes maily během nudných dní v práci. Každý táhl děj svým vytouženým směrem, a nakonec z toho vyšlo cosi jako příběh. Na kapitolách je poznat, že je vždy píše někdo jiný. Takový machr abych poznal kdo to byl zase nejsem, ale rozdíl ve stylu nezakryl ani překlad. Navzdory roztěkanosti děje je pointa dopředu odhadnutelná. Stačí jen posbírat indicie a použít logiku.

04. května


RagnarökRagnarökNathan Archer

Tohle bych chtěl vidět jako díl (dvojdíl) seriálu, protože generační bitva obřích flotil musí vypadat opravdu působivě. Kromě toho a zajímavě vymyšlené P'nirské rasy nemá příběh moc co nabídnout. A ještě něco. Chování posádky se mi vůbec nepozdávalo. Přílišnou žoviálnost, výbuchy vzteku a záchvaty vzpurnosti bych omluvil na makistické lodi, ale na Voyageru pod vedením Kathryn Janeway nikdy.

25. dubna


Spím v Hitlerově pokojiSpím v Hitlerově pokojiTuvia Tenenbom

K Tuviu Tenenbomovi se člověk musí pročíst, a tohle není vhodná kniha kde začít. Jeho styl psaní je zkratkovitý a občas až rušivý. Skáče od tématu k tématu a umanutě rozpitvává zdánlivé malichernosti. Pokud popisoval osudy migrantů v Německu nebo pronikání progresivismu do amerického života, tak se to sneslo, protože to byla témata hýbající světem. Jenže hledat v tom korektním, mírumilovném a nekonečně vyspělém Německu hluboce zakořeněnou posedlost Židovským národem je neobvyklé, téměř hraničící s předpojatostí. Ovšem než uběhlo těch 350 stran textu, tak mi to ani tak zvláštní nepřišlo.

22. dubna


ÚnikÚnikKristine Kathryn Rusch

Navzdory hodnocení si myslím, že příběh měl být chytřejší a zamotanější. Vize rigidní byrokratické civilizace rutinně cestující časem má totiž slušný potenciál. Mohla posloužit jako studie stagnující společnosti, kritika odlidštěné úřední mašinérie, nebo jako kulisa napínavé detektivky plné překvapivých zvratů. To že z něho autoři vymámili jen pohříchu nevzrušivé pátrání, je docela škoda. Opravdu výborných je jen posledních pětadvacet stran.

22. dubna


OchránceOchránceL. A. Graf

Proč bych zbytečně rýpal. Úvodní dvojepizoda Voyageru je velice povedená, takže o příběh jsem strach neměl. Autorky k němu dodaly i něco navíc, čímž prohloubily charakter starých známých postav a připomněly nešťastné oběti katastrofálního přenosu do Delta kvadrantu. Nejvíce prostoru dostal Tom Paris, ale ocenil jsem i vynalézavý pohled na PZH.

07. dubna


Gulliverovi chráněnciGulliverovi chráněnciKeith Sharee

Tohle dobrodružství je rádoby mrazivá dystopie z totalitního světa, kterou autor obalil tlustou vrstvou něčeho, co nemůžu nazvat jinak, než žvásty. Počet do nebe volajících kravin je přímo neuvěřitelný. Od předpokladu, že by Riker nevěděl, že jsou na palubě dva velvyslanci jiné mocnosti, přes téměř magickou technologii v rukou vcelku primitivní civilizace, po doslova bláznovské chování všech zúčastněných. Speciálně Odpadlící se drží příčetnosti už jen konečky prstů. Akční pasáže přerušují dlouhé snové sekvence ničící tempo, a když autor nevěděl kudy kam, vycucal si z prstu náhodně zvolenou hloupost vydávanou za překvapivé řešení. Slabé dvě hvězdičky, protože tohle není surrealismus, tohle je nepovedená fantasmagorie.

30. března


Vlastní krvíVlastní krvíK. W. Jeter (pseudonym)

Přiznám se, že už jsem zapomněl jak napjaté byly vztahy mezi postavami v začátcích seriálu. Kira Nerys měla pocit že Bajor možná jen vyměnil jednoho pána za jiného, Julian Bashir působil jako otravný panák a Odo ještě neměl obroušené hrany. Jen Benjamin Sisko byl ten skvělý velitel jako vždy. Proto mi nevadila "uvítací" první polovina knihy, v níž se toho zdánlivě moc nestalo. Druhá polovina nabrala na tempu i na atmosféře. Takové thrillerové dobrodružství z mého oblíbeného univerza si dám líbit.

29. března


KacířkaKacířkaAyaan Hirsi Ali

Mám pocit, že autorka tady hází hrách na stěnu. Ne tady u mě. U mě se se svým apelem na nezbytnost reformy islámu naopak vlamuje do otevřených dveří. Přesněji řečeno do doširoka rozevřených dveří s uvítacím transparentem, a se stolečkem s trochou pohoštění v předsíni. Mohl bych opakovat své výtky, které jsem uvedl u poslední kapitoly její knihy Z područí islámu, protože se na nich nezměnilo vůbec nic. Ani nebyl důvod - autorčiny postoje jsou vesměs stejné.

23. března


SaratogaSaratogaMichael Jan Friedman

DS9 je z těch klasických star trekovských seriálů asi můj nejméně oblíbený, což ovšem neznamená, že je špatný. Má silné postavy, zajímavou zápletku i výjimečné epizody, jenže TNG i TOS je zkrátka ve všem lepší. Podobné je to s tímhle dobrodružstvím. Je tu trocha napětí, trocha beznaděje, i trocha humoru, ale star trekovská laťka je o dost výš. Z tohohle námětu mohl vzniknout opravdu dobrý příběh, jenže to by autor musel rezignovat na vedlejší motivy a soustředit se na hlavní dějovou linii.

23. března


Štvanice napříč časemŠtvanice napříč časemFrank Rehfeld

Frank Rehfeld by si měl důrazně promluvit se svým mladším já, protože to co v jednom díle napsal, v tom dalším popřel. Příběh z toho profitoval a ještě bude, takže jsem to mlčky přešel. Pátý díl by se dal nazvat odpočinkovým. Neoplývá novými událostmi ani akčními scénami. Sled událostí rozjetých ve čtyřce se vykrystalizoval do aktutní hrozby a charakter postav získal na plastičnosti.

14. března


VyhnanciVyhnanciHoward Weinstein

Ve světle zrůdně racionálního meziplanetárního konfliktu Eminiaru VII s Vendikarem tahle rádoby trpká roztržka bledne, takže autor musel vytáhnout jiné trumfy. Bohužel jen blafoval, protože zápletka která mě napadla na první dobrou se opravdu udála a řešení které se přímo nabízelo se opravdu použilo. Kdyby to byla epizoda Nové generace, byla by v sedmé sezóně, kdy už nápady docházely a kvalita kolísala kolem průměru.

14. března


Oči vidoucíchOči vidoucíchAnn Carol Crispin

Objektivně to na čtyři hvězdičky není, ale zápletku s objektem nepochopitelným lidskými smysly musím ocenit. Oči vidoucích jsou se zalomily jiným směrem než jsem očekával. Autorka do děje nastražila několik vějiček, a já jsem se po nich naivně vydal. Nelituji, byla to zajímavá cesta.

14. března


SnySnyPeter F. Hamilton

Válka s Dokonalými je 1200 let vzdálená minulost. Lidstvo si užívá Zlatý věk. Expandovalo do galaxie, rozdělilo se na tři různé civilizace a zvolna pracuje na svém evolučním cíli - stát se nehmotným druhem. Jenže vesmír je plný hrozeb. Druhá sága Společenství představila nový problém a nové hráče. Sem tam se objevují relikty minulosti, ale dá se předpokládat, že do děje může naskočit i čtenář který Pandořinu tetralogii vynechal. Některých ztracených postav mi bylo líto, zmizení jiných mi bylo podezřelé (kde je AI?). Kapitoly ze snů o Prázdnotě jsou ovšem více než adekvátní náplast.

07. března


Svědectví o životě v KLDRSvědectví o životě v KLDRNina Špitálníková

Severní Korea je nepodobná jakékoliv jiné zemi na planetě, ale překvapivě se v jedné věci podobá USA. Téměř každý člověk o ní má nějakou představu, a je přesvědčený, že je velice blízká pravdě. Jenže stejně jako USA, i Severní Korea je od svého mediálního obrazu v mnohém odlišná. Nina Špitálníková nabídla jiný obrázek než v jakém se vyžívají reportáže "objevující" stalinistický skanzen. Její pohled není tak bulvární, ale je o to cenější.

07. března


Encyklopedie fantasy filmuEncyklopedie fantasy filmuPetr Cífka

Trochu mě zamrzelo že si autoři dali práci s trefným rozdělením do subžánrů, a pak ho vesměs ignorovali a vyzobávali si filmy podle svého. I tak mi poskytli asi nejvíc inspirace ze všech zatím vyšlých knih volné edice encyklopedií.

10. února


Věčná válkaVěčná válkaJoe Haldeman

Druhý nejskandálnější případ klamavé reklamy, hned po Nekonečném příběhu. A teď vážně. Věčná válka je fantasticky vymyšlené a zručně napsané (anti)military sci-fi s přesahem, jehož od těch úplně nejlepších dělí jedna podstatná vada. V 70. letech byli lidé posedlí přelidněním a nevyhnutelným kolapsem společnosti. Natočili na toto téma několik filmů, nespočet dokumentů a napsali stovky studií. Ani Joe Haldeman neodolal a vepsal ho do své nejslavnější knihy. Kvůli tomu jsou popisy budoucí společnosti částečně úsměvné a částečně hloupé. Ten zbytek se ovšem dotýká hvězd. Knížka je útlá, takže pro vylepšení zážitku ještě doporučím povídku Rozdělená válka, popisující osudy druhé poloviny zamilovaného páru.

10. února


Útok ze vzduchuÚtok ze vzduchuFrank Rehfeld

Změna autora sérii prospěla. Čtvrtý díl je pomalejší, výpravnější a slibuje napínavé dobrodružství. Trochu mi vadilo že mi vše docházelo rychleji než postavám, ale to se dá brakové literatuře lehce prominout. Ani tak jsem si totiž nedokázal představit, jak bude do děje naroubován náhle erudovaný Boris Corman.

27. ledna


1 ...