Hadati komentáře u knih

Další výplňový díl, kde se toho kromě střetu s Pištcem moc neodehraje. A konečně se zdá, že se Artur konečně setkává s částí Vůle, která je praktického založení. Doufejme, že se v dalších dvou dílech bude konečně dít něco zajímavějšího než v tomhle díle.

12.06.2017

První román ze série Milese Vorkosigana, který je vyprávěn prostřednictvím jeho bratrance Vorpatrila. Jeho známý Byerly Vorutrier ho na Komarru zaplete do jednoho svého případu, ve kterém figuruje jako špion. Požádá ho, aby ochránil jednu dívku. Více nelze z děje prozrazovat, ale každý, kdo zná Vorpatrila z předchozích románů, se více než jen pobaví zápletkou, která sice moc nepřekvapí, ale vy se smějete už dopředu tomu, co předpokládáte, že se stane, protože většinu postav tohoto románu znáte již tak dobře, že si dokážete představit, co se bude dít. Vorpatril sice není takový myslitel jako Miles, ale hloupý a neschopný také není. Knihu budete hltat, přestože není děj tak napínavý a akční jako jiné knihy této série. A skoro vůbec mě netrápilo, že se Miles do děje zapojil jen lehce okrajově.

03.03.2017

Přestože by se tato kniha dala číst před celou sérií Milese Vorkosigana, stojí na zvážení, zda se chcete natvrdo dozvědět vše o postavách hned, anebo zda chcete minulost těchto postav odkrývat postupně. V prvním případě si přečtěte Cáry cti a Barrayar. V druhém případě si tyto dvě knížky přečtěte až po zvládnutí celé série Milese Vorkosigana začínající knihou Účedník války. Pokud bych měl doporučit, tak asi začít knihami Cáry cti a Barrayar, a pak pokračovat dále Učedníkem války. Musím však přiznat, že bylo těžké doporučit jeden ze způsobů, jak tyto knihy číst.
Kniha Cáry cti je o tom, jak se setkali rodiče Milese Vorkosigana – Aral Vorpatril a Cordelie Naismithová – a jak se dali dohromady. Těžko vám tak může tato kniha něco prozradit o ději celé série Milese Vorkosigana o dvacet let později. Na druhou stranu se však kolem těchto dvou hlavních postav ochomítají další známé postavy této série. Za příklad můžeme uvést seržanta Bothariho. Prozraděním jejich historie si pak vybudujete odlišnou představu o postavě jako takové a na tyto postavy pak budete nahlížet jinak při čtení série Milese Vorkosigana. Dalo by se to připodobnit k tomu, kdybyste po úmrtí vašeho milovaného a hodného dědečka z jeho pozůstalosti zjistili, že ve svém mládí spolupracoval s Gestapem. Na druhou stranu, díky neznalosti série Milese Vorkosigana budete více překvapení probíhajícími událostmi.

2 03.03.2017

Příběh pokračuje přesně tam, kde skončily Cáry cti. Je to ta nejtemnější kniha z vesmíru Milese Vorkosigana. I přesto se nad některými pasážemi občas usmějete. Hlavní dějovou linií je občanská válka, která nastane po smrti starého císaře.
Další text je určen pro ty, co již četli chronologicky navazující sérii Milese Vorkosigana. V této knize se dozvíte spoustu informací. Zjistíte, jak Cordelia získala úctu vorů srovnatelnou s Komarrským řezníkem, kdo mohl za atentát, který tak postihnul Milese, o snahách jeho dědy Pjotra se ho zbavit, o temném dětství císaře Gregora, o vznikajícím vztahu Koudelky a Drou, o vývoji seržanta Bothariho, a dokonce i o okolnostech kolem narození Ivana Vorpatrila. Oproti Cárům cti je zde opravdu velmi mnoho informací o minulosti „starých“ známých postav.

1 03.03.2017

Přestože není nezbytné přečíst si tuto povídkovou sbírku předtím, než se vrhnete na samotnou ságu o zaklínači, je to vhodnější pro její lepší pochopení. V jednotlivých povídkách se totiž dozvíte o pozadí některých podstatnějších věcích – o záchraně dcery krále Foltesta, proč má zaklínač přezdívku „Řezník z Blavikenu“, jakým způsobem byla Geraldovi z Rivie přislíbena Ciri nebo proč je osud Geralda tak pevně propojen s osudem čarodějky Yenifer. Sapkowski jako základ povídek využívá klasické pohádky jako jsou Kráska a zvíře, Sněhurka a sedm trpaslíků, Popelka, Zlatý kolovrat, Rapunzel nebo Aladin a 40 loupežníků. Základy těchto pohádek pak přetváří do zcela jiných příběhů.

5 03.03.2017

Ve třetím díle se toho moc neodehraje. Dozvíme se něco málo o minulosti Alany a Vůle, a to je přibližně všechno. Slabší než předchozí dva díly, tak snad se to v dalších částech zase o něco více rozjede.

2 03.03.2017

Pokračuje se v nastaveném kurzu, kdy se více dozvíme o rodičích Marca, něco málo o jeho dětství, ale hlavně o tom, jak se stalo, že se Marco a Alana do sebe zamilovali. Příběh jako takový se o moc dál neposune a kvalitativně je druhý díl o něco slabší než ten první. Jedinou nevýhodou tohoto komiksu je, že ho budete mít přečtený velmi rychle.

3 03.03.2017

Pokud jste si oblíbili Herbertovy filosofické a náboženské disputace v jeho předchozích knihách, tak si užijete i tuto knihu. Pokud jste spíše akčně založení, tak budete muset přetrpět 350 stran, kde se téměř nic neděje, abyste si trochu užili posledních 100 stran, které jsou akčnější. O něco lepší než předchozí kniha. Kdo však četl předchozí knihu, tak ví, že původní Duna (Arrakis) byla na konci předchozí knihy zničena, takže Herbert s touto planetou v poslední knize své hexalogie již nijak nepracuje.

2 03.03.2017

Jedná se téměř o 1300 stránek příběhů o barbaru Conanovi, které jsou propojeny tím, že tyto příběhy předčítá vezír svému princi ze zápisků, které posháněl, kde se dalo. Příběhy tak nejsou poskládány chronologicky, ale různě se přeskakuje v životě Conana. Většina z příběhů je o zloději Conanovi, na druhém místě pak jsou příběhy vyprávějící o dětství Conana, než se vydal ze své rodné Cimerie do světa. Pár příběhů je pak o králi Conanovi.
Promísení všech těchto příběhů této komiksové sbírce více než prospělo, protože čtenář nemusí čekat až přeskočí jednu z kapitol života o Conanovi na druhou, ale jednou si přečte něco o zloději, jindy o králi, jindy o dítěti... A přestože se jedná o ten nejobsáhlejší komiks, jaký jsem měl možnost kdy číst, tak je zřejmé, že se bude toto kompendium pokračovat. Nedočkáte se totiž dokončení příběhů prince, který poslouchá příběhy o Conanovi, a přestože se zde objeví pár příběhů o králi Conanovi, cesta k trůnu Aquilonie je zde jen lehce načrtnuta.

Příběhy jako takové byly skvělé, i když bych uvítal o něco méně magie a více meče. Jen na několika místech jsem se nudil, ale v tom množství stránek nuda snadno zapadla. Také zde nelze očekávat nějaké úžasné zvraty. Conan, jak je pro jeho postavu přirozené, používá častěji svůj meč a pěsti, než mozek, a nijak se neohlíží na důsledky svého jednání. Pro někoho to musí být osvěžující změna po těch mnoha moralistických hrdinech poslední doby, pro jiné to může být nedostatečné. Tu druhou skupinu však nechápu, protože pokud někdo od Conana očekává nějaké vychytralosti, tak pak tuto postavu vůbec nezná, a tedy ani nechápu, jak se k tomuhle dílu vůbec dostal.

Kromě toho, že jsem toho názoru, že komiksy by měly být takového formátu, aby se daly číst na cestách, mám však jednu závažnou výtku. Nevadí mi, že se jedná o kresby, které nejsou kresleny pomocí počítačové techniky nebo počítačově kolorovány, i když pro mladší generaci, která nevyrostla na komiksech z časopisů ABC nebo Kometa, by to problém být mohl. Problém ale mám s první pětinou tohoto komiksu, kterou měli na starosti kreslíři Nord a Yeates. Jejich kresby jsou totiž dost často odfláknuté. Nejčastěji se jedná o obličeje postav, kdy když se kreslíři nepovedl obličej, prostě to tak nechal a nesnažil se obrázek lépe překreslit. Postavy tak na některých kresbách vypadaly jako retardi, přestože tak vypadat neměly. Možná to byl jejich kreslířský styl nebo umělecký záměr, ale každopádně se mi to nelíbilo a jen to zkazilo celý dojem z komiksu. A to tak moc, že to nakonec rozhodlo o hodnocení 4/5.

3 03.03.2017

Údajně poslední Feistův román z Midkemie má velmi pomalý rozjezd, do kterého není snadné se začíst. Ještě více nudy však zažijete, když se některé hlavní postavy vydají na pouť za svou osobní „nirvánou“. Tyhle části byly natolik nudné a zbytečné, že jsem měl co dělat, abych je nepřeskakoval. Nevím, proč tyto části Feist psal, nejspíš jen kvůli tomu, že svému vydavateli slíbil přes 500 stran, jinak si to vysvětlit nedokážu.

Po překlenutí těchto nudných pasáží se děj přece jen rozjede, kdy sledujete hlavní dvě dějové linie – občanskou válku v Království a osud celého vesmíru. Tyto dvě linie se za celou knihu nijak neprotnou a nemají na sebe vliv. Ironií je, že více zajímavá a napínavější mi přišla ta méně závažná dějová linie. Důvodem je, že hrozící „vesmírná katastrofa“ je neosobní, a po tolika Feistových sériích, kdy už tolikrát hrozilo Midkemii úplné zničení, jste z toho navíc otupělí. Čtenáře vždy více zasáhnou osudy jednotlivců než jakkoliv velké anonymní skupiny. A je jedno, jestli se jedná o elfský kmen, celý národ, planetu či vesmír.
Pokud to mám shrnout, tak závěr celé Midkemijské ságy byl pro mě zklamáním, přestože jsem nic světoborného od něj nečekal. Nepřítel i hrozba, která je prakticky totožná s předchozí sérií Konkláve stínů pak nepřináší nic překvapivého, nového či objevného. Přesto je to stále Feist, takže až na rádoby filosofické, existenciální a náboženské proslovy je to celkem čtivé. Knize dávám tak 65 % (a to jako fanoušek Midkemijské série).

1 03.03.2017

Druhá povídková sbírka o Zaklínači mi přišla ještě lepší než ta první. Opět tu jsou odkazy na klasické pohádky jako jsou příběhy o dracích, ledová královna, malá mořská víla, sedmero krkavců apod. Povídky mi zde přijdou více rozmanitější. Máme tu výpravu za drakem, milostný trojúhelník, příběh obchodnický, ale hlavně osudová setkání Geralda s Ciri. Také tu je humorně podaná svatba Geralta s Yennifer.

1 03.03.2017

Tahle kniha (trilogie) pojednává o tom, co se stalo 10 000 let před prvotním příběhem Duny Franka Herberta. Autorem knihy je Kevin J. Anderson a Brian Herbert, syn Franka Herberta. Nemusíte se však této změny bát. Andersonova verze historie Duny je totiž velmi svižná a akční. Objevuje se zde mnoho zajímavých postav a vy sledujete počátky mnoha frakcí, které znáte z původní Duny. Seznámíte se tedy nejen s tím, co se odehrálo během Služebnického džihádu, tedy ve válce lidstva proti strojům, ale i mnoho dalšího. Seznámíte se se zakladately rodů Atreidů, Harkonnenů a Corrinů, se vznikem Bene Gesseritu, cestování pomocí Navigátorů, s Tleilaxany a Iksany, s Mentaty a Zbrojíři, nebo dokonce i s počátky fremenů. Anderson však ne všechno prozradil hned v první knize, takže na některé věci si budete muset počkat až do pokračování série (druhé a třetí knihy).
Přijdete tak jen o náboženské a filosofické Herbertovi disputace. Možná mě někteří skalní fanoušci této série za to ukamenují, ale v tomhle vidím hlavní klad této série. V Duně sice měly takové pasáže své místo, ale čím více jsem se pročítal Herbertovou sérií, tím víc jsem měl pocit, že autor stále omílá to samé, jen jinými slovy, a k závěru mě to začalo čím dál víc nudit a měl jsem co dělat, abych takové pasáže nepřeskakoval. Tohle se vám zde nestane, protože tady se stále něco děje a Anderson se více soustředí na akční děj, než na nezáživné popisy okolí nebo přehnané vhledy do osobností hrdinů.

2 03.03.2017

V prvním díle se seznámíte s mladým Catonem, propuštěným otrokem, který svou svobodu musí vykoupit tím, že vstoupí do armády. A služba v římské armádě v době 42 n. l. je na nejméně 25 let, takže je zřejmé, že o příběhy nebude nouze ani v dalších knihách.
Odborně posoudit reálie nedokážu, ale přestože je příběh fikcí, je postaven na historických skutečnostech jako je tažení do Británie, i skutečných postavách jako je Vespasianus, Flavia, Vitellius nebo Narcissus.
Catona i jeho přímého nadřízeného Macra si velmi brzy oblíbíte a s napětím očekáváte, jak se bude jejich vztah i kariéra postupně vyvíjet. Zápletka příběhu je slabší, dalo by se říct, tuctová, tak doufám, že se autor v dalších knihách rozepíše a v budoucnu to bude zajímavější.

1 03.03.2017

První kniha trilogie, kterou bych označil za „klasickou“ fantasy. Je to příjemné, protože už dlouho jsem nečetl knihu, která by se soustředila jen na jednu postavu, což považuji za osvěžující. Od počátku sledujeme příběh Vélina al Sorny, který byl v deseti letech předán do výchovy bojového kněžského řádu. Samotný výcvik zabere třetinu knihy, takže si zde přijdou na své hlavně ti, co rádi sledují vývoj hrdiny už od jeho začátků. Až na krátké úvody každé kapitoly sledujeme příběh z pohledu hlavní postavy. Postupně si oblíbíte i jiné postavy, které se kolem Vélina objeví, kdy si nemůžete být jistí, která z nich přežije do závěru této knihy.

4 03.03.2017

Tuto knihu jsem po letech přečetl znovu, abych zjistil, proč je považována za kultovní. Ani napodruhé jsem to však nezjistil. Nápad, na kterém je děj postaven, je sice originální, ale styl vyprávění mi moc nesedl. Je totiž vhodnější spíše do komiksu než do románu, protože Gaiman neustále odbíhá od hlavního tématu a vypráví příběhy, které s hlavním příběhem nijak nesouvisí. Hlavní postava pak má ten problém, že díky stylu vyprávění vypadá dost ploše a jako by byla bez emocí, přestože to není pravda. Občas jsem měl pocit, že se Stín chová jako neosobní pozorovatel. Přestože jsem příznivcem Sandmana, Dobrých znamení a Nikdykde, tohle mi na Gaimana přišlo slabé, bez šťávy.

5 03.03.2017

Po delší době jsem se k této sérii vrátil. Jedná se o odpočinkové počtení, protože příběh není nijak zvlášť komplikovaný, ale stále zajímavý. Ocitneme se v postapokalyptickém světě, kdy již po 250 let trvající doba ledová zcela změnila fungování lidské civilizace. Ta se už nedělí na národy, ale na železniční společnosti, které proti sobě válčí o tenčící se materiální zdroje. Hlavní postavou je glaciolog, který je v ohrožení života, když objeví tajemství, které mělo zůstat skryto.

1 03.03.2017

Velmi dobré zakončení celé série Preachera, který si po celou dobu udržel kvalitu i humor, i když vysoce nastavenou laťku ne vždy udržel. Líbilo se mi, že se nejednalo o žádný pitomý otevřený konec. Byl vyřešen Bůh, Genesis, grál i Cassidy, takže vše, na čem záleželo. Jsem rád, že série skončila předtím, než se stihla sama vyčerpat (jako tomu bylo třeba u Lucifera).

02.01.2017

Dozvíte se tu něco o Tulip a jejím otci, což bylo překvapivě zábavné. Více se i dozvíte o temné stránce Cassidyho, což mě naopak spíše nebavilo. Hlavní děj se však prakticky nepohne, vše ale spěje ke konečnému závěru.

1 02.01.2017

Přestože celý tento díl jde mimo hlavní linii, já se bavil zcela neskutečně. Jediné, co prozradím na ději, že se Preacher sám objeví v městečku Spása, kde se rozhodne chránit jeho obyvatele před psychopatickým podnikatelem, který se z této ospalé díry snaží udělat vlastní "království". Každému, kdo pronikl do Preachera je jasné, že ten na obranu města nebude používat konvenční způsoby. Tenhle díl mě bavil ze všech nejvíc. Možná je to i tím, že mě dost začaly štvát Tulip a hlavně Cassidy. Tady však Preacher řeší věci bez nich, což bylo více než osvěžující.

2 02.01.2017

Tentokrát nesledujeme osudy Arťoma, ale staršího muže Homéra, který se vydá za úkolem s Hunterem. Už od začátku knihy je pak zřejmé, že Hunterova osobnost prošla od prvního dílu značnou proměnou. Slabší než první díl, ale atmosféra malého uzavřeného světa tu stále je.

1 02.01.2017