Gimli
komentáře u knih
Ekonomické bubliny
Dominik Stroukal
Čtivý průvodce ekonomickými bublinami s identifikací příčin a poučeními, které z toho plynou. Rozhodně je Stroukalův text mnohem přístupnější než Skořepovy Ekonomické jednohubky, které jsem četl před o týden dřív.
Maják na konci světa
Jules Verne
Průměrný román, od kterého se čtenáři dostane osobitý Verneův standard. Postavy jsou šablonovité, děj značně předvídatelný. Ale čte se to dobře.
Ekonomické jednohubky
Michal Skořepa
S Ekonomickými jednohubkami mam podobný problém jako s Edelmanovou populárně neurovědeckou knihou Širší než obloha a to je ohromné množství informací na docela malém prostoru. Cílová publika obou knih patrně budou oborově poučení čtenáři, což se mě ani v jednom případě netýká. Nicméně Skořepa aspoň přidal slovníček pojmů a navíc má členění jeho knihy tu výhodu, že se k různým tématům lze snadno vracet. Lze konstatovat, že nějaký povšechný přehled jsem z toho výkladu získal. Takže za mě 3,5 hvězdičky s tím, že od poučenějších čtenářů bude zřejmě dostávat vyšší hodnocení.
Artemis
Andy Weir
Strhující jízda měsíční krajinou! A do té Weir, stejně jako ve Spasiteli (Marťana jsem zatím nečetl), umně vplétá zajímavé vědecko technologickcé exkurze!
Ekonomie dobra a zla
Tomáš Sedláček
Jsem naprostý ekonomický laik, ale souzním se Sedláčkem v tom, že blahodárnost neustálého růstu je mýtus, který je zcela oproštěn o prvky lidství. To vnímám jako chybu, nikoli jako ctnost. Samotné pojetí knihy, kdy Sedláček sleduje ekonomické myšlení od nejstarších písemných pramenů západní civilizace, pro mě bylo svým způsobem zjevením, které vrhlo zcela jiné světlo např. na Starý či Nový zákon. Už jenom toto poodkrytí ekonomie (nejen) v dávných spisech je dle mého soudu komoditou, kvůli níž stojí Ekonomie dobra a zla za přečtení.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Tučková se vrátila k polodokumentárnímu stylu Žítkovských bohyní, což kvituji s povděkem, jelikož mi tento její přístup mimořádně dobře sedí. Můžu jen spekulovat, zda je to mnou nebo tím, že je Tučková nejen spisovatelka nýbrž také vedkyně, jejíž upozadění ve výsledném díle (jako např. u Gerty Schnirch) je spíše ke škodě.
Umění zkratky: Jak lépe myslet
Marcus du Sautoy
Umění zkratky je druhá kniha po Hudbě prvočísel, kterou jsem od du Sautoye přečetl. Musím říct, že se z něj stává můj oblíbený autor. Byť už jsem toho o tématech mnoha kapitol přečetl docela dost jinde, du Sautoyův přístup mi na ně ukázal jiný úhel pohledu. A to samo o sobě může vést k účinné zkratce :-)
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Dobře napsaný příběh o neslavné kapitole našich dějin.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
O tématu knihy jsem nevěděl nic. Jen jsem věděl, že je kniha oblíbená. Bylo to velmi poutavé čtení, při němž jsem se dozvěděl o fenoménu, o kterém jsem do té doby neměl tušení. Nesmírně mě bavil investigativní háv výstaby celého příběhu. Navíc se odehrává v oblasti, odkud možná pocházeli někteří mí předci.
Jan Žižka
Petr Čornej
Čornejův Jan Žižka je brilantní, z pestrých pramenů vychazející průvodce životem slavného hejtmana, který je napsaný s takovou bravurou a citem pro jazyk, že svět dob minulých ožívá před očima a i výčty osob přítomných všelikým událostem jsou zde poutavější než leckteré romány.
V pasti pohlaví: O politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku
Silvie Lauder
Tahle kniha na mě má podobný účinek jako Bez loga od Naomi Kleinové. Člověk o nerovném postavení žen něco ví z vlastní zkušenosti, od blízkých či přátel, a dost toho tak nějak tuší. Ale když to dostanete v uceleném balíku a pečlivě zasazené do dobových a společenských kontextů, tak je to docela náklad, který jednoho donutí zamyslet se i sám nad sebou a přehodnotit svůj postoj k této problematice.
Zasažen bleskem
Jeffrey S. Rosenthal
Kniha je skvěle napsaná, snadno se čte a baví. Ale čekal jsem hlubší vhled do světa pravděpodobností. Možná, kdyby se mi kniha dostala do rukou před deseti lety, kdy jsem ještě nepřicházel skoro denně do styku se statistikou, byl bych unešen.
Jak se jmenuje tahle knížka?
Raymond Merrill Smullyan
Tuhle knihu jsem jako kluk zbožňoval. Trávil jsem hodiny řešením těch všelijakých hádanek!
Mikrosvěty jihočeského venkova: Bošilec 1600–1750: Tradiční společnost raného novověku v Čechách
Jaroslav Čechura
Poučný exkurz do každodenního života v raném novověku. Pro mě asi nejzajímavější zjištění byl fakt, že kvalitu života běžného člověka v té době neurčovalo nutně jeho společenské postavení, ale v nemalé míře i schopnosti a ctižádost. Často se stávalo, že neschopní sedláčtí synkové končívali jako slouhové a žebráci, zatímco schopní z podružských rodin se mohli vypracovat. A vůbec obecně na mě dobový každodenní život běžných lidí nepůsobil tak temně, jak nám často předkládají např. filmy. Navíc, pro genealogy pátrající v oblasti Bošilce, což já bohužel nejsem, je tahle kniha zlatý důl.
Matematika bez čísel
Milo Beckman
Chytlavé čtení o matematice. Připadalo mi to jako Devlinův Jazyk matematiky pro širší publikum.
Spasitel
Andy Weir
Spasitel se čte naprosto hladce, je napínavý, strhující i dojemný a celkově působící dobrou náladu. Dlouho jsem takovou knihu nečetl.
Poplach v Kovářské uličce
Václav Řezáč (p)
Dobré čtení tak akorát pro šestiletou dceru, s níž jsme Kovářskou uličku četli. Vnímala, co je špatné a co je dobré, i to, že konat za každou cenu dobro po svém taky nemusí být ta nejlepší cesta. Za ni i za mě spokojenost.