Gimli
komentáře u knih
Rozhovory o mnohosti světů
Bernard Le Bovier de Fontenelle
Populárně naučná literatura z konce 17. století. Fontenellovy Rozhovory jsou velmi čtivé, vizionářské a často až překvapivě současné. Rozhodně jsem nečekal, že se budu tak dobře bavit a zhltnu to jedním dechem.
Syn lovce medvědů
Karel May
Rozečetli jsme to s pětiletou dcerkou. Ale ji to po třech kapitolách přestalo bavit, tak jsme knihu odložili. Ovšem já jsem byl zvědavý, jak to dopadne, takže jsem se k Synu lovce medvědů později vrátil a za dvě odpoledne to dorazil. Svou naivitou se nezapře jistá podobnost s knihami Julese Vernea. Ale ta podobnost je taky v tom, že jde prostě o dobré dobrodružství. Bavilo mě to.
Posilování stresem: Cesta k odolnosti
Pavel Kolář
Posilování stresem vnímám jako kvalitní procházku po hájemství stresu, jeho záporech a hlavně přínosech. Důležité je pečlivé zasazení stresu do kontextu fungování lidského těla po fyziologické i psychologické stránce. Až jsem byl překvapen, kolikrát jsem se v lecčems poznal. Co však zamrzí, je odfláknuté vydání. Vazba se velmi snadno a rychle rozpadá. Ale i samotný text obsahuje překlepy a stylistické chyby. Připadalo mi, že za tím stojí snaha vydat knihu co nejdříve i na úkor formální kvality (snad aby ještě lidi měli v paměti covid, na který se často odkazuje).
Příběhy matematiky
Milan Mareš
Pro laika, jako jsem já, jde o pěkný přehled vývoje matematických myšlenek protkaný místy více, místy méně poutavými příběhy matematiků. Osobně bych uvítal hlubší exkurze do matematických témat. Často se mi stalo, že jsem se cítil ošizen, když mě Mareš navnadil, ale tam, kde bych právě čekal nějaké příklady nebo hlubší výklad problematiky, bylo téma ukončeno. Bohužel na rozdíl od Šeherezády už Mareš nepokračoval.
V říši obrů
Jan Leopoldovič Larri
Četl jsem to jako dítě a většinu jsem toho zapomněl. Dnes jsme V říši obrů dočetli s dcerkou. Byl jsem překvapený, jak dobrá ta knížka je. Dokáže si po celou dobu udržet napětí, neustále se něco děje a hrdinové nemají oddechu, protože mikrokosmos je plný života a nebezpečí. Zároveň je kniha nevtíravě poučná. Kam se hrabe Ferda mravenec...
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Sága Šikmý kostel mi svou osnovou dost připomněla Follettovu trilogii Století. Na rozdíl od Lednické ale Follett píše květnatěji a živěji. Přestože mě oba dosud vyšlé díly Šikmého kostela bavily, nemohl jsem se ubránit dojmu, že kdyby osudy postav nebyly jejich historickou daností tak mrzuté, nebyla by kniha tak působivá, protože Lednická prostě není Follett.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Sága Šikmý kostel mi svou osnovou dost připomněla Follettovu trilogii Století. Na rozdíl od Lednické ale Follett píše květnatěji a živěji. Přestože mě oba dosud vyšlé díly Šikmého kostela bavily, nemohl jsem se ubránit dojmu, že kdyby osudy postav nebyly jejich historickou daností tak mrzuté, nebyla by kniha tak působivá, protože Lednická prostě není Follett.
Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Skvělé čtení, které přibližuje dnešním dětem dětský svět z doby předdigitální a které jsme si s dcerkou užili.
Mor 1480–1730: epidemie v lékařských traktátech raného novověku
Karel Černý
Záliba v genealogii u mě vedla taky k podstatně hlubšímu zájmu o historii, zejména o historii každodennosti. K té do jisté míry patřily i epidemie černé smrti. Černého Mor nabízí velmi živou a plnokrevnou exkurzi do dějin moru (resp. epidemií, kterým se říkalo "mor"), zejména z pohledu tehdejších lékařů. Ovšem poskytuje taky obecnější náhled na dějiny vědy a na pěkných příkladech ukazuje ošidnost nahlížení minulosti prizmatem dnešní doby. Zároveň ale ukazuje, že i různé zdánlivě moderní názory ranně novověkých lékařů, stojí často (ne však vždy!) na z dnešního pohledu nesmyslných základech a moderní se pouze jeví. Hodně mi pasoval autorův smysl pro humor a zdravá dávka cynismu, kterými text šetrně prokládá. Myslím, že bychom si u piva rozuměli :-)
Povídky aneb Nechci slevu zadarmo!
Miloslav Šimek
Dobré, vtipné čtení s několika výtečnými perlami.
Hudba prvočísel
Marcus du Sautoy
Mám rád knihy o vědě, v nichž jsou poznatky a souvislosti podány v zásadě mimochodem jako součást osobních příběhů samotných vědců. To se zde autorovi daří náramně a Hudba prvočísel je v tomto ohledu srovnatelná s vynikající Mukherjeeovou knihou Gen: O dědičnosti v našich osudech.
Tajemství zdravé páteře
Eva Rychlíková
Dobrý úvod do problematiky bolestí páteře a s tím souvisejících potíží; zejména pro laika. Ale chtěl bych víc.
Záda: Zbavte se bolestí navždy
Hans-Dieter Kempf
Doufal jsem v anatomicko fyziologický rozbor potíží se zády. Ten sice v první části knihy je, ale spíše takový letem světem. Většinou jde o praktického průvodce nejrůznějšími cviky. To není nutně chyba a, kdo hledá právě toto, měl by být spokojen.
Řád času
Carlo Rovelli
První část knihy bortící laické představy o čase byla fascinující. V další části, kdy jde Rovelli do větší hloubky, bych ale ocenil zevrubnější pojetí. Každopádně je to skvělé čtení, které jsem zhltl za dva večery. A zážitek byl umocněn faktem, že jsem krátce před tím, než se mi kniha dostala do rukou, dokoukal seriál Dark, takže jsem měl bezprostřední příležitost popřemýšlet o něm i v kontextu toho, co se dnes o čase ví.
O lidské přirozenosti
Edward O. Wilson
Poutavé téma, které ale Wilson zvládá poutavě podat jen tak každou druhou kapitolu. Velmi dobré byly zejména kapitoly Agresivita a Sexualita. Dal bych tři hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že lidé, kterým Wilson šlápl na kuří oko, ho nezaslouženě potápějí, jednu hvězdu pridávám.
Psohlavci
Alois Jirásek
Před Psohlavci jsem od Jiráska přečetl pouze vynikající trilogii Bratrstvo. Psohlavce napsal o nějakých dvacet let dřív a myslím, že prostě ještě nebyl vypsaný a nedokázal psát tak živě a poutavě jako v Bratrstvu. Ale poslední třetina Psohlavců svou čtivostí a naléhavostí výrazně převyšuje zbytek knihy a dává tušit, co se v Jiráskovi skrývá.
Bratrstvo 2 - Mária
Alois Jirásek
Druhý díl Bratrstva mě vyloženě strhl. Nikdy bych neřekl, že mě Jirásek bude tak bavit. Nevím, kde jsem dospěl k přesvědčení, že je to rozvleklý nudný škrabal. Rozhodně jde o napínavou dobrodružnou pecku!
Bratrstvo I - Bitva u Lučence
Alois Jirásek
První Jirásek, kterého jsem četl. Musím říct, že mé obavy z rozvleklosti se naplnily pouze zčásti, protože to sice rozvleklé bylo, ale četlo se to dobře a bavil mě autorův jazyk. To, že by šel ten příběh zhustit, je asi bez debat, ale celkově palec nahoru.
Splav
Fráňa Šrámek
První kniha básní, kterou jsem dobrovolně přečetl. Nebylo to špatné, sem tam mě zaujaly některé obraty, někdy i celé básně. Ale celkově to bylo příliš unylé.
