GepardLady komentáře u knih

Sice mi ještě chybí pár stránek do konce, ale už teď vím, že se mi s touhle knížkou a jejími hrdiny bude těžko loučit. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Je v tom síla vlastního prožitku, autorčina citlivost, smysl pro detail a jakkoliv by to všechno mohlo strhávat k patosu, neděje se tak. Tuhle knížku rozhodně nečtu naposled, ráda se k ní v budoucnu vrátím :-)

2 30.11.-0001

Můj pohádkový favorit :-) V téhle knížce se spojuje všechno, co mám ráda - poetičnost a laskavost českých pohádek a Ladovy kouzelně jednoduché a nostalgii vyvolávající obrázky.
Co se týče nedávné aféry kolem údajně rasistických částí, nepovažovala bych to za nic zásadního. Nakonec se ukázalo, že se jednalo o kontroverzi předsedy sdružení Roma Realia Václava Mika, se kterou se ne všichni Romové ztotožnili (viz http://banga.blog.idnes.cz/c/133428/Pane-Miko-nehovorte-prosim-za-Romy-stydim-se.html).

Nat Jessel se proměňuje z obchodního cestujícího v milujícího a starostlivého otce. Pokračování "Čistých radostí mého života" už sice není tak humorné, ale je hodně citové a pohladí po duši. Opět doporučuji jako odpočinkovou četbu.

2 30.11.-0001

Kouzelně napsaný životní příběh mého nejoblíbenějšího "pohádkáře". Tak krásně, jako dokázal napsat Mikeše nebo Kmotru lišku, zachytil i své dětství, nelehké umělecké začátky a další život. Vřele doporučuji všem, kdo jihnou nad jeho obrázky, protože tohle je jeden jeho velký obraz slovem :-)

8 30.11.-0001

Bravurně odvyprávěný humorný příběh. Sice to není knížka, u které by si čtenář kousal nehty, jak to asi dopadne, ale je to milé, vtipné a velmi čtivé. Taky se mi líbí, jak hrdina a vypravěč v jedné osobě komunikuje se čtenářem. Navíc je lidský a ne žádný superhrdina, což pohladí po duši zejména tehdy, pokud jste právě dočetli nějakou akční detektivku ze současnosti, jako tomu bylo u mě.
Doporučuji rovněž pokračování, to je ještě lepší.

2 30.11.-0001

Jak píše Alix, tohle už je takové ženské čtení. Jako pokračování Čachtické paní mě to kdysi zklamalo.

30.11.-0001

Mě tohle dílo opravdu nijak nenadchlo. Místy jsem sice četla se zaujetím, ale většinou mě vyčerpávaly vleklé dialogy, v nichž hlavní hrdinové neustále opakovali dokolečka fakta, která už jsem znala, takže když jsem popatnácté četla o tom, proč byla Lisbeth Salanderová zbavena svéprávnosti, měla jsem chuť to zavřít a už neotevřít. Třetí díl nicméně hodnotím o něco kladněji než druhý.

7 30.11.-0001

Po tom humbuku, který kolem toho byl, jsem očekávala víc. Od literatury, kladoucí důraz na komerční úspěšnost, se ale víc než líbivý thrillerový příběh čekat nedá.

5 30.11.-0001

Vůbec první, co jsem od tohohle "pop-umělce" četla, byli Andělé všedního dne. Cosi mi na nich vadilo, ale i tak se mi to docela líbilo a říkala jsem si, že tenhle spisovatel asi nebude tak špatný. Vystřízlivěla jsem poté, co jsem po prvních asi 8 minutách filmu Román pro ženy vypnula DVD a rozhodla se radši si to přečíst, protože film mě znechutil. Bohužel, ani knižní verze mě nenadchla. Díky ní jsem ale pochopila, co mi na Vieweghovských románcích tak vadí - ty stupidní postavy, co ve většině případů myslí jen na to jedno, a příběhová linie s harlequinovským nádechem, ovšem s nevysvětlitelně nakyslým pachem výsměšného patosu. Bohužel mi to další knihy jen potvrdily. A nikdy jsem nevěděla, jestli si ze mě jako ze čtenáře dělá Viewegh srandičky, nebo to, co píše, myslí smrtelně vážně.

7 30.11.-0001

U tohohle jsem se vysloveně řezala do kolen, to prostě nemá chybu :-D

30.11.-0001

Kniha, ke které se ráda opět vrátím. Ale na film už se po jejím přečtení asi nepodívám, i přesto, že mám slabost pro Redforda :-)

1 30.11.-0001

Opět skvělé Kingovo dílo, ale v poměru k Zelené míli musím jednu hvězdičku ubrat, i přes dojemný příběh osiřelého děvčátka.

30.11.-0001

Naprosto skvělá kníha! Ani já se slzám neubránila. A musím říct, že přesto, že mě k přečtení přiměl film, který se mi moc líbil, se mi filmové zpracování po přečtení knihy už tolik nelíbilo. Ale to se mi předtím stalo i u Zaříkávače koní.

2 30.11.-0001

Knížka o vyrovnávání se s bolestí, lidmi a sebou samým. Je to výlet do rozbolavělé duše, spíš než spoluprožívání příběhu. Je to emocionálně silná knížka, až mě to překvapilo. Autorka to podala naprosto skvěle.

30.11.-0001

Když jsem o téhle knize slyšela poprvé v rámci jedné přednášky, říkala jsem si, že si to musím přečíst, protože to určitě bude bezvadná knížka. Po zdlouhavém začátku, který mě neodradil jen proto, že jsem věděla, co má přijít, jsem se dostala až k části, kde muži polemizují, čí bude jediná mladá žena ve skupině. Aby si sexuálních hrátek dosyta užili všichni, odůvodnili její noční návštěvy u každého z nich tím, že je třeba udržet lidstvo při životě.
Abych to uzavřela; byla jsem tak znechucená, že se mi to ani nechtělo dočíst. Ale dočetla jsem.

7 30.11.-0001

Tahle knížka byla očividně napsána s láskou k dětem. Že se v dětské duši vyzná, autorka dokládá na poměrně dobře prokreslené psychologii postav. Některé obrazy se sice zdají být poněkud nadsazené, Markéta Zinnerová ale tyto drobné nedostatky vynahrazuje "fejetonově" odlehčeným a trefným líčením a vtipnými hláškami hlavních hrdinů. Čtenář se tedy místy neubrání smíchu (občas ani dojetí).

3 30.11.-0001