GepardLady komentáře u knih

Ty nejcennější a nejkrásnější poklady zůstávají skryté, protože nekřičí do světa o své výjimečnosti a neprodávají samy sebe v pozlátku lživé propagace. Proto je najdou jen ti, kteří je najít mají a kteří je ocení. Tato publikace, stejně jako její předchůdkyně, a samozřejmě i sám autor jsou toho dokladem. Jiří Svoboda je nadaný umělec, vypravěč a moudrý člověk, což z jeho děl činí jedinečné kousky v (nejen) knižní klenotnici. Když vidím jeho fotografie, mám pocit, že jsem na těch překrásných místech s ním, a když čtu jeho slova, jako by mi mluvil ze srdce. A tak se zase vracím do dětství, kdy jsem prožívala každý obrázek v knížkách nebo fascinovaně hleděla do dálek na horami lemovaný obzor. Děkuji za to, že mi bylo dáno tenhle poklad nalézt!

3 11.12.2022

Je to zvláštní... Kniha románového rozsahu, avšak vyplěná spíš jen dialogy, a přesto mě svým způsobem chytila za srdce. Asi proto, že je taková "srdcová". Ano, samozřejmě, teď je sport rozdělovat lifestylový svět na EZO a NEEZO, takže spousta lidí se bude ohrazovat. Ještě nedávno jsem byla spíše konzumní člověk, a tak dokážu v téhle knize najít rovnováhu mezi obojím a prosté rozhodnutí dvou hlavních hrdinů jít směrem, který pro ně nepředstavuje snahu vézt se na módní vlně, ale volbu cesty větší přirozenosti. Bude trvat dlouho, než lidi přijmou, že přirozenější jsou určité (z dnešhího pohledu EZO) principy, než to, v čem jsme jako komnzumní společnost vychováváni posledních, dejme tomu, sto let. K tomu musí každý dojít sám, jako jsem k tomu došla třeba já, a je fajn, že jsou lidé (a hrdinové knih), kteří nikomu nic nekážou a nevyhrazují se, prostě to žijí. Asi proto mi s touhle knížkou nakonec bylo fajn - i když jsem ji definitivně málem odložila v části, kdy (---spoiler---) se lesana svěří svému "karmickému "příteli" se svými city. (---spoiler---) To mě teda namíchla, protože mi připomněla mě. :-D
Jinak, pokud se věnujete tvůrčímu psaní a máte problém s dialogů, tak se tady inspirujte. Autorka pozoruhodně vykresluje charakter postav právě skrze jejich mluvu. To jen tak nikdo neumí. ;-)

Slyšela jsem připodobnění této knížky k Bridget Jonesové. Já osobně praštěné Jonesové nikdy nepodlehla a jsem ráda, že ani hlavní hrdinka knížky Martiny Boučkové se jí nepodobá. Je to taková normální česká holka, která hledá v životě štěstí v podobě báječného chlapa a vize spokojeného rodinného života, takže je českým čtenářkám bližší. Přitom s ní není nuda - někdo opravdu ty trapasy prostě přitahuje. :-) Celkově vzato, dokud budou holčičky vyrůstat na pohádkách o princeznách a princích a šťastném životě až do smrti, bude tenhle příběh pořád aktuální.

Autorství opraveno. Děkuji správcům!

Vymazlená kniha k pomazlení. :-) Stejně jako Tajemství Českého středohoří mě zprvu zaujala hlavně na omak. U takhle velké knihy je měkčená tvrdá vazba opravdu skvělým krokem. Ale je to jen jedna stránka originality, protože tahle knižní série o Českém středohoří (potažmo i další tituly autora) jsou prostě úžasné!

3 19.06.2022

Ne "přečteno", ale "zhltnuto" - stejně jako první díl.

Vůči věcem, které jsou pojednány v této knize, jsem vždycky byla vysoce skeptická. Na "duchovní cestě", jak se říká, jsem se souhrou různých okolností ocitla téměř přesně před dvěma lety, ale přesto jsem záležitosti jako mimozemské bytosti apod. nebrala úplně vážně (ne, že bych je odmítala, ale ani jsem v ně 100% nevěřila). Christina je důvěryhodná bytost a pokud o těchto věcech takhle zasvěceně hovoří, nejde neuvěřit tomu, že rozšířené vědomí obnáší dar vnímat všechny tyhle věci. Pojmy jako paralelní vesmír, třetí, pátá, dvanáctá dimenze, astrální cestování v mém vnímání nabývají úplně jiných konotací. Od "pošahaných ezoteriků a ufologů" k otevřené mysli a přesvědčení, že materiální svět je dřevěná bedna, ve které jsme uvěznění, a dokud nepřijmeme, že mimo ni existuje něco víc a nebudeme mít snahu z ní vylézt, budeme se v ní dál dusit.

Ale ne jen o tom je kniha. Jsou v ní i doporučení, jak rozšiřovat vlastní vědomí, jak opouštět zažité a nefunkční vzorce chování nebo jak se naučit bezpodmínečné lásce.

Těším se na 21. 3. 2022 - nejen na jaro, ale i české vydání 3. dílu. :-)

1 20.01.2022

Taky jsem po knize zatoužila, když jsem o ní slyšela od Pjéra La Šéze. Přinesla mi ale značně rozporuplné pocity a něco nového jsem se dozvěděla opravdu jen v pár otázkách. Ne, nechci tím nijak kritizovat autorku, která je mi jinak velmi sympatická, ani knihu, tohle je spíš než hodnocení záznam dojmů, které ve mě knížka vyvolala. Jednak když jsem si na začátku přečetla, že jde o román, a následně zjistila, že forma tomu ani omylem neodpovídá, díky svému profesnímu postižení jsem si vytvořila první malý bloček ve vztahu ke knize. Když Inelia na konci zdůraznila, aby čtenář nezapomněl, že jde o román, utvrdilo mě to v přesvědčení, že autorka moc dobře věděla, co píše, ale beletrizací díla se chtěla distancovat od svého... nevím, jestli zážitku, setkání s anděly... Bylo to tak, nebo je to jen forma do které nalila své myšlenky nebo zjištění, kterých nabyla třeba v meditaci? Je to důvěryhodné? Už to samo vyvolalo hodně otázek a nevěděla jsem, co s tím. Nu nic, šla jsem dál s tím, že určitě na nějaké zásadní myšlenky narazím. Když se kolem 60. stránky pár takových věcí objevilo, zakousla jsem se do čtení, jenže vzápětí to zajímavé zase bylo pryč a opět šlo jen o líčení dialogů mezi andělem a hrdinou, přičem jsem měla pocit, že víc jde o autorku samotnou než o cokoli jiného. Suma sumárum, je dost možné, že jsem nějaké informace nechytila. Je taky možné, že jsem čekala něco jako "Hovory s Bohem", což knížka nemohla splnit. Nevím... Každopádně teď, s odstupem času, když jsem jakoby náhodou natrefila na knížku "Christina: Dvojčata zrozená jako světlo" a mám možnost porovnat sdělení v této knize s Rozhovorem s andělem, nebojím se dát ty tři hvězdičky, přesto, že jsem původně nechtěla hodnocení přidávat vůbec, abych na základě svého nepochopení nesnižovala hodnotu Ineliina díla.

1 15.01.2022

Miluju knihy, na které musím myslet, i když zrovna nemám možnost číst, a do kterých se pak znovu hladově začítám. Tahle sice má z literárního hlediska své mouchy (což se dá pochopit, když autorka není spisovatelka, větší problém jsem měla s českým překladem ), ale obsah a sdělení je nad to všechno. Jednak se mi díky Christině objasnila spousta otázek týkajících se lidí s rozšířeným vědomím a to, co jsem dřív brala s rezervou jako nepodložené, nebo rovnou jako sci-fi, teď vnímám jinak. Je skvělé, že žijeme v době, do které se rodí duše, jako je ta Christinina. :-)

1 15.01.2022

Jedna perla za druhou. Chtěla jsem si dělat výpisky nejzajímavějších myšlenek, když jsem četla předchozích 5 knih D. R. Hawkinse, ale většinou jsem četla tak zaujatě, že Jsem se nechtěla zdržovat přepisem každého třetího odstavce. Tahle knížka mi tak skvěle vynahrazuje to, co jsem pominula.

Tak trochu jiný Vinnetou - surová skutečnost bez skautské romantiky. Je to napínavé a poutavé čtení, i když čtenář ví, jak to skončí. Člověk musí obdivovat tu obrovskou sílu ducha, s níž někteří Apačové (a nejen oni) bojovali o přežití své kultury a národa. Geronimo a jeho soukmenovci by mohli být literárními hrdiny dneška, jako byli Vinnetou a OldShatterhand (byť na rozdíl od Geronima smyšlení) hrdiny své doby. Želbohu pro davy thrillerových hrdinů není pro osobnosti silného ducha moc prostoru.

8 19.12.2021

Se sci-fi jsem začala kdysi dávno s Malevilem, který jsem ale nedočetla, a skončila s Neffovou Tmou. Tehdy jsem si řekla, že už nikdy víc. Tuhle knížku jsem dostala a doporučení znělo: "Já taky sci-vi nečtu, ale tohle je super." Musím říct, že mě knížka opravdu vtáhla, první část jsem doslova zhltla. Ano, profesní deformace mi místy kazila dojem určitými nedostatky, ale snažila jsem se nad ně přenést. Jen jsem ke konci první části měla občas borčus v prolínajících se dvou rovinách a vždycky jsem musela přemýšlet, kde právě jsem.
Druhá část už nebyla tak "vcucávací", protože kromě nových postav na scéně a lehce se měnící situaci pořád nenabízela nic moc nového a odlišného - už to prostě chtělo posunout k nějakému rozřešení, ale pořád katarze... Časem se začaly opakující se myšlenky a úvahy postav opakovat. Nenudilo to, ale zpomalovalo. Jen od těch snů, vizí či co to bylo, když byl hrdina v agónii, jsem očekávala, že nějakým způsobem budou provázané s dalším dějem. Byl to příslib. Ale nakonec šlo opravdu jen o sny, noční můry, nic víc.
Třetí část konečně nabízela rozuzlení, jenže to opět vtáhlo v prvních dvou kapitolách, a pak to zase ustrnulo na rozhodování hlavního hrdiny, co dál. Další děj a finále bylo lehce odhadnutelné, konec snad až příliš patetický...
Ale celkem vzato to fakt není špatná kniha. Proto dávám 4*, byť to je u mě hodnocení opravdu dobrých knih, jen těm opravdu pro mě strhujícím knihám dávám 5*. Ale kdybych dala tři, uškodila bych jí. Pokud je to autorův debut, tak dobrý, ale u pokračování bych ráda viděla posun. Přeji mu hodně štěstí! :-)

1 16.06.2021

Chraň nás Pánbůh před rádoby humoristickou literaturou, chtělo by se říci. Když jsem slyšela kamarádčino nadšené líčení příběhu, ve kterém si Bůh za sebe najde záskok, a spojila jsem si to s (podle mě nevhodně zvoleným) názvem, nadchlo mě to a říkala jsem si, že si to hned musím přečíst. První zhruba pětina knihy, než Fin nastoupil do úřadu, mě bavila a občas jsem se u ní i zasmála, ale čekala jsem pořád, až se rozjede ten kolotoč, kdy se boží zástupce s vervou pustí do práce a začne napravovat svět a jeho hříšníky. Děj se ale neúměrně protahoval a vtipu bylo čím dál míň, až jsem se opravdu začala nudit nad zdlouhavými pasážemi, ve kterých jako by autor dával na odiv svůj široký rozhled v politických, zeměpisných, přírodopisných a dalších oborech, přičemž nezřídka mezi řádky moralizoval. Z Fina se nakonec nevyklubal horlivý a cílevědomý novostvořitel, který by vtipným způsobem obrátil svět vzhůru nohama. Těch pár epizod, které během svého nedlouhého působení předvedl, nestálo za řeč. Žádná situace, ze které by kdokoliv mohl křičet "panebože, chraň nás před Finem", vůbec nenastala. Ba právě naopak, když se Bůh vrátil do úřadu, jeho zloba nad tím, že Fin přestěhoval sídlo úřadu a vytvořil šestinohého patvora z žížaly, vzala brzy za své, protože usoudil, že se tak moc nestalo a že jeho zástupce některé věci zařídil dobře (a vlastně by v budoucnu jeho služeb mohl opět využít, až si bude chtít zase odpočinout). No a co ta vedlejší, naprosto zbytečná, nicneříkající linka o Finově zbohatnuvším kamarádovi? Ne, opravdu nechci, aby si ze mě jako ze čtenáře dělal legraci spisovatel, který očividně postrádá smysl pro humor, ba co víc, myslí si, že když má skvělý nápad na námět, nemusí se párat s jeho zpracováním. Svůj původní záměr, že si po Finovi přečtu opěvovaný Autobus sebevrahů, tímto zavrhuji.

5 30.05.2021

Kolik je knih, v nichž osvícený člověk vysvětluje, co je to osvícení, jak k němu člověk může dojít (nebo alespoň vyšplhat na žebříku úrovní vědomí výš) a jak se změní vnímání sebe sama, druhých lidí, bytostí, prostředí, života, existence, Božství? Pro mě je dílo D. R. Hawkinse zatím jediné takové a tahle kniha je unikátní v tom, že opravdu zprostředkovává vše o osvícení od osvíceného. Přitom je psána s takovou pokorou a láskou (vlastně by taková nebyla, kdyby autor nebyl osvícený). TOHLE JE učebnice pro ty, kdo chtějí na své duchovní cestě pokročit! Člověk si díky ní navíc uvědomí, kolik falešných duchovních učitelů a guruů ho může zavést na scestí a jak nebezpečné jejich rádoby učení může být.

3 30.05.2021

Osobně si myslím, že současná společnost potřebuje od toho svého hledání v materiálním světě a prohlubující se deprese z nenalézání popostrčit dál směrem k duchovní cestě. Spousta lidí je ale mylně udržována v přesvědčení, že duchovno = náboženství = příslušnost k nějaké církvi. A to je odrazuje. Pro ně je důležité najít oporu v tzv. nové vědě - vědě, která objevuje spojitosti mezi zákonitostmi světa a ducha, jež materialistická věda urputně popírá. Jsem proto ráda, že jsou tu tací, jako je Dispenza, kteří nám racionalistům nabízejí jiný pohled.
Moje druhá knížka od Dispenzy, první byla Probuďte své božství, kterou jsem dostala k Vánocům. Je hodně podobná, ale zároveň mi pomohla doplnit chybějící dílky do pomyslného puzzle, které jsem začala skládat s předešlou přečtenou knížkou. V té mi trochu chyběl "návod na meditaci", protože už tam bylo vedení pro různé meditace a já pořád tápala, jak s tím vlastně začít (jsem takový věčný začátečník, asi jako v učení se jazyků). Důležitá pro mě byla pasáž o příliš analytických typech a jejich ztížených podmínkách pro meditaci. To jsem přesně já. Nicméně to bylo inspirativní a motivující čtivo, tak, jak to Dispenza umí. Tak teď jen nenechat to vyprchat a pustit se do práce :-)

3 23.05.2021

Vzpomněla jsem si na ten dialog mezi Bolkem Polívkou a Ivanou Chýlkovou ve filmu Dědictví. "Paní doktorko, věříte v Boha?" - "Ne, nejsou důkazy. Nikdo ho nikdy neviděl." [...]
Kdyby současná věda nebyla tak zaměřená na materiálno a zatvrzele setrvávající ve stereotypech (jak níže podotýká Metroušek), i ta paní MUDr. z Dědictví by musela uznat, že Bůh existuje (jak se píše v závěru této knihy). Je tolik vědců, kteří přinášejí seriózní důkazy toho, že Newtnovská fyzika a Descartovská filozofie jsou jen zkresleným vnímáním batolat tohohle velkolepého světa. Jsou ale dehonestováni a umlčováni, protože tomuhle dokonale nastavenému systému se nehodí, aby lidstvo všem těm novým poznatkům začalo věřit a posunulo se na úrovni vědomí výš. Jenže od dob Einsteina se nic nezměnilo a nic se nikam neposunulo - nejvyšším vládcům lidstva prostě stačí jaderná energetika a nové technologie (jediné obory, ve kterých se poznatků nové vědy užívá).

2 07.05.2021

Metroušek to níže vystihl báječně. Já jen doplním, že autorka coby investigativní novinářka, která zprvu byla k tomu, co v knize popisuje, více než skeptická, předkládá opravdu seriózní materiál. Spolupracovala i s řadou renomovaných vědců, sbírala údaje o stavu před a po působení léčebných skupin a data porovnávala. Výsledky byly a jsou úžasný. Kniha není psaná takovým tím americkým nadšeným, až propagačním stylem, který je vytýkán některým ostatním autorům (např. Dispenza), přesto mě to strhlo a doufám, že se na to i u nás chytí víc lidí a nějaká taková skupinka časem vznikne :-)

1 03.04.2021

Hezké oddechové čtení. Jen škoda, že se to místy tak táhne. Děj zpomalují hlavně dialogy (navíc psané hodně strojeně, takže postavy mluví jakxi nepřirozeně) a ke konci opakující se situace, kdy dementní matka nepoznává dceru, osočuje ji apod. nebo volají z domova, že opět utekla atd.

5 15.02.2021

Rozsáhlá kniha, která jako by "syntetizovala" většinu poznatků, které jsem se dočetla v knihách s duchovněrozvojovou tematikou, ale přitom je principiálně trochu posouvala. Co asi hodně lidí odradí je fakt, že se tam informace opravdu hodně opakují, ale v podstatě to není zas až taková otrava, protože je to jako stát na břehu a krok za krokem jít do větší hloubky s ujištěním, že se čtenář nemá čeho bát, takže víc a víc proniká pod povrch a s každým opakováním si víc uvědomuje a osvojuje Dispenzovu hlavní myšlenku.
Řekla bych, že kniha neurazí žádného duchovně hledajícího, protože neasociuje s žádným duchovním ani náboženským směrem (Dispenza sice píše o Božství, ale stejně tak tu vyšší sílu můžete nazvat Zdrojem, Kvantovým polem či jakkoli jinak), přitom ale JE duchovní. Začne to sice jako každý návod na to, jak si plnit sny (ano, můžete si zařídit lepší práci, vztah nebo cokoliv materiálního), jenže vás tahle cesta stejně nakonec dovede k tomu, že materiální svět je šidítko. To jediné pravé a uspokojivé (bezvýhradnou lásku) máme všichni v sobě a ono nás to k ní přirozenou cestou zavede. Naučíme se milovat sami sebe i všechny a všechno kolem sebe, což je to, co nás udělá opravdu a natrvalo šťastnými.
Co se týče návodů na meditace, tam jsem se jakožto začátečník cítila trochu diskvalifikovaná. Dispenza jako kdyby počítal spíš s lidmi v tomto směru trochu pokročilejšími... (P. S. Po dočtení knihy "Probuďte své božství" se mi chybějící doplnilo.)

5 31.01.2021

Stačilo pročíst pár kapitol, aby se mi otevřely docela nové obzory a začala jsem ženskost a své tělo vnímat docela jinak. Jak píše autorka v knize, lékaři ani společnost nám moc nepomáhají k tomu, abychom k sobě my ženy přistupovaly jinak, nestyděly se za své tělo a to, co se s ním děje, věnovaly mu víc pozornost a neřešily vše jenom produkty farmaceutického průmyslu. Knihu jsem zatím nepřečetla celou, což asi ani nejde, protože jde o 600stránkového rádce, ve kterém každá žena může jet po kapitolách, které se jí přímo týkají (ať chce otěhotnět, naopak se vyvarovat těhotenství bez hormonální antikoncepce nebo si zpravidelnit cyklus), ale i tak můžu zodpovědně říct, že tahle kniha by měla být součástí knihovny každé ženy, která se má natolik ráda, aby k sobě přistupovala zodpovědně a porozuměla pochodům ve svém těle :-)

Jak níže píše Varvara, jazyková úroveň je příšerná a kdyby nešlo o zajímavé téma, asi bych s knihou mrštila do kouta - opravdu to vypadá jako prvotní text překladu z angličtiny, který vůbec neviděl jazykový korektor. :-(

P. S. a DOPORUČENÍ: Podobné (ne-li totožné) téma a v mnohem širším, srozumitelnějším a čtivějším podání nabízí kniha dr. Joea Dispenzy Probuďte své božství. Jsem sice teprve u 6. kapitoly, ale třeba dechová cvičení a meditace na uvolnění "usazené" energie (tedy emocí) už zkouším a myslím, že je to lepší než práce s magnety. Navíc dr. Dispenza vše dokládá studiemi a poznatky z vlastní praxe, takže jde o mnohem komplexnější a věrohodnější práci.

1 30.12.2020