Freiherr komentáře u knih

Jako mnoho zdejších přispěvatelů mám Noc na Karlštejně spojenou především s oním slavným (a dle mého názoru velmi kvalitním) muzikálem. Ke knižní podobě jsem se dostal mnohem později a byl jsem překvapen, jak útlá kniha to vlastně je. Reálie doby Karlovy jsou podány možná příliš romanticky, na druhou stranu se ale nejedná o historiografickou publikaci - ponechme tedy Vrchlickému jeho básnickou licenci.

Přiznám otevřeně, že Čapka nemusím (ať už kvůli jeho politickým nebo náboženským názorům). Odhlédna ale od osoby autora, musím uznat, že R.U.R. je zajímavé alegorické dílo, které dokáže čtenáře zaujmout - nesmí se ovšem ptát, jak se vlastně roboti vzbouřili a proč jejich revoltu někdo hned v počátku nezastavil.

3 10.03.2020

Je vidět, že tuto biografii sepsali Funèsovi synové - dílo se obšírně věnuje rodinnému životu Funèsových tu v Paříži, tu na zámku Clermont. Jedná se o zajímavou sondu do soukromého života mého oblíbeného herce, který byl, jsa obklopen členy rodiny, zcela jinou osobou, než jakou známe ze stříbrného plátna.

1 10.03.2020

V této biografii je život velikána francouzského filmu probrán velmi podrobně a poutavě. Kniha se rovněž dotýká vývoje kinematografie v 50. a 60. letech a překládá mnohdy zajímavé popisy vztahů Funèse k ostatním hercům.

3 10.03.2020

Po komposičně velmi dobře zvládnutých "Němcích" jsem byl zvědav na autorčinu nejnovější prosu. Bylo mi sděleno, abych neměl příliš vysoká očekávání - prý je "Doupě" zmatečné a nudné. Katalpa v knize rozehrává 3 zcela odlišné příběhy, které se však v jistých momentech prolínají. Hlavní hrdinka, paní Květa, mi byla od začátku sympatická a hlavní dějová linie byla celkem napínavá. Jen konec vyznívá do ztracena - klidně se mohla autorka pokusit nastínit další vývoj.

11 10.03.2020

Ne nadarmo je tato kniha nazývána "zlatou". Oko upoutá zlatá obálka (alespoň u vydání z roku 2017) a duch pak věru zlatem se stkvící obsah. V mé staré misionární knížce se vřele doporučuje všem věřícím denně alespoň jednu hlavu si přečísti. S tím nemohu než souhlasit. Mnohdy vám pár krátkých odstavců dá látku na přemýšlení a povzbuzení pro celý den.

2 10.03.2020

Na Máchovi se mi líbí především vybroušený jazyk, který, ač někomu může připadat příliš archaický, podtrhuje lyričnost díla. Nebudu nosit dříví do lesa vychvalováním příběhu a raději připojím svou oblíbenou pasáž:
Daleko zanesl věk onen časů vztek,
dalekoť jeho sen, umrlý jako stín,
obraz co bílých měst u vody stopen klín,
takť jako zemřelých myšlenka poslední,
tak jako jméno jich, pradávných bojů hluk,
dávná severní zář, vyhaslé světlo s ní,
zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk,
zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,
zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit,
zapomenutý hrob, věčnosti skleslý byt,
vyhasla ohně kouř, slitého zvonu hlas,
to jestiť zemřelých krásný dětinský hlas.

12 07.03.2020

Ač nesouhlasím s přehnanou Havlíčkovou kritikou absolutismu a už vůbec se neztotožňuji s jeho výpady vůči Církvi svaté, musím uznat, že jeho invektivy jsou někdy velmi trefné. Stejně tak i nosný příběh sporu Peruna a cara Vladimíra je vystavěn velmi dobře. Líbila se mi i použitá makaronština v epigramech z tohoto výboru.

Habáň v této publikaci podává základy etiky, odkazuje se především na Aristotela a Tomáše Akvinského. Velmi dobře je zpracována kapitola týkající se mravnosti, potažmo jejího úpadku ve společnosti. Možná se do textu promítla i tehdejší situace ve světě - dílo bylo vydáno skoro ke konci války. Kvituji také originální citace od Akvinského (byť pro někoho může být latina problémem).

1 28.02.2020

Hlavní předností tohoto díla je především velká čtivost - od knihy je těžké se odtrhnout. Kvituji i dobré charakteristiky jednotlivých postav - působí velmi realisticky. Autorka do příběhu důmyslně zasadila i kratší zprávy o světovém dění té doby, které výborně dokreslují situaci. Je zajímavé sledovat, že tak významná dějinná událost jakou byla druhá světová válka se obyčejných Němců, a konec konců i Čechů v Protektorátu, několik let příliš nedotýkala. S válečnými událostmi byli konfrontováni až na jaře 1945, kdy se přes naše území přehnala fronta.

8 28.02.2020

Neocenitelný pomocník v různých společenských situacích. Guth-Jarkovský všechna pravidla podává velmi stručným způsobem; na konci knihy je dokonce přehledná tabulka s vhodným společenským oblečením pro všechny příležitosti. Je samozřejmě nutné přihlédnout k roku vydání knihy a přizpůsobit předložená pravidla dnešním poměrům. Nevím, jestli to byl autorův záměr, ale některé pasáže působí velmi vtipně. Např. Nesluší se pozdravovati se na ulici navzájem hlučně, zastavovati, objímati a líbati se a dokonce tarasiti při tom pasáž. Při produkcích hudebních neudávej taktu ani hlavou, ani rukou, zvláště jsou-li při tom tvoji sousedé v nebezpečí.

2 11.02.2020

Vím, že bych neměl hodnotit autora na základě jednoho díla - ke všemu tak kratičkého, ale Schopenhauer zde předkládá myšlenky a návody pro úspěšné vedení diskuse, které se mi příčí. Nesouhlasím s tím, že je nutné v každém rozhovoru dostat za pravdu, i když člověk už sám ví, že ji nemá. Dle mého názoru je v takovém případě lepší ustoupit a přiznat, že argumenty partnera jsou lepší. Navíc stejně většina zde předložených návodů v praxi uplatnit nelze - v rozhovoru není čas si promýšlet, jakou strategii zvolit v dalším pokračování dialogu.

2 11.02.2020

Po tomto souboru dialogů (nejen) o kráse jsem sáhl, maje Faidra již dříve přečteného, s úmyslem porovnat úroveň překladu a nechat se poučit dalšími dvěma dialogy. Musím říci, že oproti překladu ze samého začátku 20. století je tento čtenářsky stravitelnější, ale vysloveně mě iritoval nový pravopis ve slově filosofie. Dovolím si proto vyložit etymologický původ onoho slova: filein (milovat) + sofia (moudrost) = filosofie (láska k moudrosti) a naproti tomu filein + zofos (tma) = filozofie (láska k temnotě). Proto prosím piště filosofii se S.
A nyní zpět k Platonovi. Je vidět, že si charaktery postav v dialozích vystupujících minimálně přibarvil - protože jinak by mu nemohl Ión tolikrát tvrdit, že není zběhlejšího odborníka na Homéra kromě něho. To by zkrátka racionálně uvažující člověk neudělal a po prvních pochybnostech ze strany Sokrata by svou rhetoriku změnil. Chápu ovšem, že Platon tohoto zveličení užil, aby zdůraznil potřebnou myšlenku a aby tedy kontrast mezi Iónem a Sokratem vynikl. Ve druhém dialogu mne mírně zklamalo, že nebyla poskytnuta souvislá definice krásy, o kterou se během celého rozhovoru s Hippiem přeli. No a Faidros? To je můj nejmilejší Platónův dialog. Začíná krásným líčením přírodní scenérie, kam se Faidros se Sokratem uchýlí, aby unikli spalujícímu horku. V první polovině jsou podány různé řeči na téma lásky milujícího a nemilujícího muže k miláčkovi (pederastie byla tehdy v Řecku obvyklá). Ve druhé části se Sokrates zamýšlí nad dialektikou a nad správným tvořením řečí. Vřele tento dialog doporučuji i těm, kdož jsou zatím filosofií nepolíbeni!

3 11.02.2020

Zajímavé dílo mapující osudy Hitlerova horského sídla od samotné stavby přes nejslavnější léta druhého sídla moci až po vyhození trosek "do luftu". Kniha obsahuje četné dobře vybrané fotografie - některé jsem ještě předtím nikdy neviděl. Ovšem jednu hvězdičku musím snížit za text - je evidentní, že je kniha určena pro laické zájemce o druhoválečnou historii. Některé pasáže působí až neprofesionálně - jako například několik odstavců věnovaných historicky nepodloženému intimnímu vztahu Evy Braunové a Hermannem Fegeleinem - tohle do publikace tohoto druhu zkrátka nepatří.

16.12.2019

Knihu jsem četl v originále, takže mně hrubky českého překladu neiritovaly. Jak je již zmíněno v předchozích komentářích, nejedná se o klasickou biografii plnou dat a fundovaných výkladů hudební teorie. Nic takového v knize nehledejte. Jsou tu na papír přeneseny vzpomínky starého muže, jenž se ohlíží za svým bouřlivým životem a hodnotí. Vyrovnává se s minulostí, se špatnými i s dobrými vzpomínkami a připomíná řadu lidí, kteří ho nějak ovlivnili. Pode mnou vytýkaná útržkovitost vypravování dodává dle mého názoru dílu na věrohodnosti - skoro Johna slyšíte, jak vám vypráví svůj příběh na verandě Cinnamon Hill na Jamaice.
Přikládám báseň z postscripta v originálním znění:
Lord, let me do a little more pickin'
Before I get my cotton weighed
And ramble around Your footstool
Until my last song is played.

Těm, kdož vládou jazykem anglickým, vřele doporučuji i Johnnyho první autobiografii Man in Black. V Čechách se sice nedá sehnat, ale stačí se podívat do britského online-antikvariátu a zaručeně tam najdete několik výtisků - v 70. letech to byl bestseller - a není třeba se obávat ceny (má kniha i s poštovným stála dvě stovky). Kdo byl nespokojen s útržkovitým vypravováním ve druhém životopise, dostane zde podstatně celistvější pojednání (samozřejmě dovedené jen do roku 1974), přičemž velká část je věnována jeho boji se závislostí a cestě k Bohu.

1 12.12.2019

Jediná publikace o skvělém slovenském herci s tragickým osudem Ivanu Mistríkovi. V knize je dopodrobna rozebrán jeho život - dětství, divadelní a filmová kariéra, problémy s alkoholem a sebevražda. Skoro polovina díla se věnuje rolím, jež Mistrík ztvárnil na divadelních prknech a ve filmech; navíc je kniha doplněna velkým množstvím dříve nezveřejněných fotografií. Přílohou je DVD s výborným dokumentem, fotogalerií a dvěma rozhlasovými hrami.

2 07.12.2019

Dobu plnou krvavých válek, tahanic o trůn a přechodu ke křesťanství líčí Zosimos poutavým, čtivým způsobem. Člověk má až dojem, že to není historické dílo, nýbrž beletrie. A přitom Zosimos nám poskytuje často unikátní údaje o bouřlivých událostech konce antiky. Fakt, že vytrvale prosazoval starořímské náboženství, je změnou oproti plejádě raně křesťanských dějepisců. Stejně jako žádný starověký historik se ovšem ani Zosimos nevyhnul subjektivitě v hodnocení vůdčích osobností a jejich činů. To ale nijak nesnižuje hodnotu jeho díla, které je stále významným historickým pramenem.

2 02.10.2019

Timaiův monolog o stavbě světa je bezesporu zajímavý, leč mírně neuchopitelný. Alespoň já si pořádně neumím představit, jak se vše skládá z trojúhelníků a číselných řad. Ovšem nebyl jsem tu kvůli metafysice, nýbrž kvůli Atlantidě. Část je naznačena v úvodu Timaia, ale jádro je v Kritiovi, jenž obsahuje jediné původní informace o této civilisaci. Otázka její existence byla již tolikrát pitvána a já nebudu nosit dříví do lesa. Žel Kritias zůstal nedokončen (záměrně či ne?), a tak se toho až tolik nedovíme.

3 26.09.2019

Kvalitní soubor většiny starověkých bájí, který ocení zejména ti, již se antikou zabývají. Některé příběhy jsou kratší, jiné vydají na několik desítek stran - například Argonauti. Doporučuji toto dílo jako průpravu k Ovidiovým Proměnám, kde jsou stejné příběhy zpracovány básnickou formou - člověk si pak lépe vychutná melodičnost jazyka, když už zná obsah.

6 26.09.2019

Kéž by si Werther kromě svého oblíbeného Homéra přečetl také některé dílo řeckých filosofů! Ti by mu vysvětlili, že toužit po něčem či po někom způsobem tak fanatickým je nehodné rozumného člověka. Konec potom už nemůže překvapit a Werther dostává, co chtěl - může nekonečně dlouho dýchat společný vzduch s Lottou. Lepší než nic, ne?

7 26.09.2019