Fidlal komentáře u knih

Malý princ je legendou. Tato "dětská" knížka promlouvá k mladým i starším řádku let.
Koho zajímá příběh prince z tohoto světa, leteckého pošťáka a snílka Toníčka de Saint-Exupéry, ať sáhne po Iturbeho románu "K otevřenému nebi".
Ucítíš ve vlasech vítr dvacátých let, kdy byla letadla dřevěná. Budeš překonávat Saharu i Atlantik, hledat skulinu skrz špičaté Andy. Budeš svědkem nárůstu arogantního nacionalismu nejen v Německu.
Zkrátka prostřednictvím románu prožiješ několik životů se všemi radostmi i držkopády a snad zas o něco lépe porozumíš rozmanitému světu kolem sebe.
Tak šup, šup, do knihovny!

Trochu jiné dějiny druhé světové války
…primárně zaměřené na psychologii jednotlivých aktérů i celých národů. To je 'Morální dilema' britského historika Michaela Burleigha čítající 21 kapitol.
Našince zaujme dodnes propíraná problematika appeasmentu (politika ustupování západních mocností před Hitlerem za účelem udržení míru). Či kapitola Morální kalkul o úloze naší exilové vlády. Beneš se zde rozhoduje mezi schválením atentátu na Heydricha, obnášející očekávatelné odvetné běsnění, a rizikem uzavření míru mezi Protektorátem a Německem.
Na přetřes přijdou oba policejní státy, které si nejdříve ruku v ruce rozdělí Polsko a poté stojí proti sobě: nacistické Německo a bolševický Sovětský svaz. Srovnání jednotek SS a gestapa vs. NKVD, koncentrační tábory vs. gulagy. Bizarnost účelového spojení demokratů Churchilla, Roosevelta a totalitárního Stalina.
Nejbolestivější čtení pro mě bylo to o vyvražďování Židů (odhadem jich bylo zabito cca 6 milionů). O zdokonalování zabíjení bezbranných lidí jinými lidmi, kteří se k tomuto úkolu hlásili dobrovolně. Čtenář nahlédne do hlav nacistů i jiných ‚lovců Židů' a dostává nástiny odpovědí na otázky: Jak si to masové vraždění ospravedlnili? Bylo ‚výhodnější‘ zabít dřív rodiče nebo děti? Někteří sadisté dokonce vyhazují kojence do vzduchu a trefují se do nich jako do hliněných kachen.
Morálním úvahám zde neunikají ani kobercové nálety Spojenců na německé metropole, oficiálně označované jako cílené bombardování strategických cílů. Nebo svržení dvou atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.
Je toho ještě spousta, čeho jsem se v této stručné anotaci ani nedotkl (národní odboje, neutrální státy, Zimní válka, Mussolini, Hirohito, váleční zajatci,…). Jak je snad cítit z mého textu, tato kniha je velice působivá, komplexní, postavená na rozsáhlé autorově znalosti pramenů, a já ji mohu vřele doporučit.
Nemohu nevidět paralely k současnému světu, kvůli kterým takové knihy čtu. Ke světu silných vůdců s ještě silnějšími slovy a řešeními. Ke světu dezinformací a konspirací. Ke světu radikalismu a svalování problémů na vnější vlivy. Historie stále živá.

6 13.09.2018

Neuvěřitelně čtivé. Co víc, tato kniha velikosti cihly graduje a vás zajímá, jaké osudy Magora a jeho vrstevníky s postupným utahováním režimního šroubu čekají.
Měl jsem spíše povrchní povědomí, že někdo jako Magor nebo underground existoval. Lákala mě především látka 2. poloviny 20. století (tedy dovětek "...a jeho doba"), protože rocker asi nikdy nebudu... Možná ještě básník, uvidíme.
Ve stínu brutálních procesů 50. let (Slánský, Horáková,...), které zpochybňuje snad jen rudá Marta, stojí neméně depresivní doba po vpádu "spřátelených" sovětských vojsk roku 1968 zvaná normalizace. Doba kdy se jinak mluvilo doma a jinak na veřejnosti. Doba kádrových posudků, bezdůvodných legitimací, donašečů, šikany StB. Do kriminálu se člověk mohl dostat za hraní na kytaru nebo jen za stavění židlí před loutkovým divadlem. Plody normalizace sklízíme dodnes a zapomínáme odkud se berou. Jsou to především netolerance, sklony k neangažovanosti, k nevyčnívání, k nálepkování, ke společenským tabu...
Atraktivita dějin nespočívá v datech a ekonomických číslech. Jsou to jednotlivé osudy konkrétních lidí, které dávají dohromady mozaiku doby. Vždy se samozřejmě najde spousta lidí, kteří tvrdí, že si za socialismu žili dobře, někteří lépe než dnes a nemuseli přitom být donašeči StB. Jen nevyčnívali a byli tak spokojení. S tímto smířlivým přístupem mám, přiznám se, ideologický problém, který mohu opřít o tato slova:
"Kvalitu demokracie nejlépe poznáme podle kvality vztahu většiny k menšině."
Václav Havel
(Celý projev na: http://www.vaclavhavel.cz/showtrans.php?cat=projevy&val=177_projevy.html&typ=HTML)
A abych nezapomněl! Obrovský dík za tu spoustu práce Marku Švehlovi! Dle mého se nesmazatelně zapsal do historie.

18 07.06.2018

Pierre Rougon je hrdina asi jako Miloš Zeman, když hlásá, že se s puškou postaví na hranici k obraně vlasti. Byl by schopen, stejně jako prasident, hrdě vztyčit unijní vlajku a zároveň hlásat vymaňování se z unijního vlivu, podkuřujíc tím někomu jinému. Jak by se mu to zkrátka hodilo. Přihřívá si svou polívčičku pomocí různých prostředků. Kupříkladu využívá a dokonce podněcuje strach obyvatelstva. Jde doslova přes mrtvoly.
Těžko v románu hledat kladné a záporné hrdiny. Všichni jsou vesměs prevíti, číhající na svou příležitost, převlékajíc kabáty. S touto zbabělou vypočítavostí kontrastuje jen dětský idealismus dvojice Silvere a Miette.
Po této knize si asi leckdo, více než obvykle, povzdychne: „Kdyby tak lidé více četli.“
Román o 300 stránkách mi přišel tak akorát dlouhý k ochutnání Zolovy kuchyně. Neměl jsem zprvu tušení, že vybírám první díl volného románového cyklu čítající 20 knih. Teď mám další jistotu, kdybych nevěděl, po čem sáhnout.

2 23.06.2016

Malá knížka, takřka víkendová záležitost, avšak nesmírně hodnotná. Lidsky zahřeje na srdci.
To, co člověk tuší v Bohušově hudbě, je tímto textem potvrzeno.
Nenapadlo mě zprvu, jak budu osudy manželů Martinů živě prožívat. Z řádků je cítit neutuchající elán a radost ze života bez ohledu na hmotnou nouzi (což je obzvláště inspirativní). A to nepočítám ten stres spojený s nástupem nacistického Německa. (Jak by asi manželé Martinů, prchající za oceán do země, jejichž řeč neznali, soudili dnes o naší chybějící empatii vůči uprchlíkům z východu?)
Ačkoliv je Martinů český klasik a fenomén, jež toho zkomponoval velké kvantum, člověk by mu moc rád nějaký ten rok života ještě přidal, aby té své hudby, která je v celém světě nezaměnitelná, napsal ještě víc, protože byl očividně nekonečná studnice nápadů.
Líčení posledních Bohušových dnů je smutné až drásavé. Naštěstí pro nás je však Martinů stále živý a myslím, že snad i nesmrtelný.
Milý čtenáři, přečti a posuď sám!

3 28.10.2015

Kniha (o rozsahu kolem 110 stránek) řeší základní životní priority. Ústředním tématem je dilema:

- věnovat své práci veškerý čas ku spokojenosti zajištěné rodiny
- nebo se spokojit s menším jměním a více se věnovat rodině

Příběh, zasazený někam na východní Slovensko, zde není třeba rozvíjet. Je prostředkem k hlubšímu zahloubání každého čtenáře na velice aktuální téma.
Každý se občas bezhlavě žene za mamonem a má to logicky odůvodněno. Potřebuje auto, větší byt či výkonnější počítač ke spokojenosti nejen své, ale i celé rodiny. Avšak často mu uniká, že právě rodinu tímto způsobem ztrácí.
V druhé polovině přejde styl knihy z psychologického dramatu ke svižné detektivce jaké můžeme znát z Povídek z jedné a druhé kapsy. Tato část však místo rozhřešení spíše vyvolává další a další otázky.

Po přečtení této knihy dost možná pozměníte přístup k životu. Mě osobně toto dílko nenechává chladným.

8 16.02.2013

Často se setkávám s názorem, že kdo nedržkoval a nevyčníval, měl se za komančů lépe než teď a máslo stálo 10 Kčs.
Publikace ukazuje na fakt, že i toaletní šmirglpapír byl nedostatkovým zbožím a máslo stálo v přepočtu na dnešní poměry 80 Kč.

Vše stručné a srozumitelné, za odpoledne přečtené. Ideální i pro sváteční čtenáře.

PS: Vytanula mi malá asociace s Jean-Paulem Sartrem:
"Jsme odsouzeni ke svobodě."
"Kdo se nepoučil z dějin, musí je znova prožívat."
Jaký bude náš osud?

4 27.12.2012

Opět pozoruhodné čtení. Hlavně ta práce se spádem textu... Omáčky není nikdy dost, když potom přijde dechberoucí mazec. Kdybychom byli masírováni od začátku do konce, efekt by nebyl takový. Pokud někoho dráždí kulka v hlavě, ať se mrkne na nějaké to video na streamu nebo youtubu. Občas lidi zkrátka přežijí svou smrt. A spisovatel si i bez toho může dělat s příběhem, co se mu zlíbí a nikdy nevyhoví představám všech.
"Do třetice všeho dobrého", říká se a já beru do ruky třetí díl.

3 29.08.2012

Svěží prázdninové čtení do vlaku, na koupaliště, pod širák (jen mi chudák Švandrlík trochu promokl a zkrablatěl). Koutky při četbě cukají. Ačkoliv obrázek i obsah může působit poněkud hanbatě, pohorší se nad tímto lehkým dílkem možná tak stará bába Tyrpeklová. :-)

1 22.07.2012

Jsem nevděčným čtenářem detektivek. Kdyby pes baskervillský rozcupoval všechny hlavní hrdiny, pokrčil bych ramenem a četl něco jiného. Tato kniha je však román se vším všudy. "Hlavní zápletku" vnímám spíš jako kostru. Na knize mě hodně bavilo právě takové to "zdržování" od hlavní zápletky. Postupné vykreslování vcelku výstředních postav a jejich charakterů..
Co však oceňuji nejvíce? To zasazení do současnosti a řešení současných problémů jako je etika v žurnalistice nebo korupce (je to tak trochu příručka k praní špinavých peněz). A nesmím samozřejmě zapomenout na problematiku zneužívaných žen a na to, že tento společenský problém málokdy vyplave na povrch.
Komické je, že jedna z hlavních postav se nám fyzicky vůbec nedostane do zorného pole. Je to postava průmyslníka Hanse-Erika Wennerstroma. (Jeden z nejzajímavějších padouchů, ačkoliv to tak ve zkutečnosti nevypadá.)
BRAVO! Po zkouškovém období se pustím do dalšího dílu.

4 29.05.2012

Klasická taškařice: mladý, zamilovaný pár, kterým dělá budoucí tchyně a jemnostpaní peklo, 4 přitroublí nápadníci a adepti na starostu (se svými pochybnými zásluhami), 4 utlachané vdovy a moudrý pan správce. Co myslíte? Kdo se stane oním starostou a dostane ruku správcovy dcery?
Shrnutí:
+ trefná satyra
- předvídatelné, nudné a nekonečné
Typ: Do divadla jděte radši na Prodanou nevěstu. Libreto Karla Sabiny je 100x zábavnější, o Smetanově hudbě nemluvě.

06.05.2012

"Proč jen se ten chlap chová jako naprostý pitomec?"
To si člověk říká, dokud nevzpomene na svou první zhrzenou lásku, na své prapodivně afektované výlevy, partnerčin pohrdavý chlad a spoustu otázek, na které není uspokojivé odpovědi.
Styl Alberta Moravia je (alespoň, co vím z českých překladů) mimořádně čtivý, věcný a naprosto srozumitelný. Jakožto realistický spisovatel nám nenasazuje na nos růžové brýle, ani není nijak přehnaně dekadentní.
Vřele doporučuji jeho dílo, zanechalo ve mně vždy hluboký dojem.

10 03.05.2012

Tento román je místy čitelný asi jako Starý zákon. Zajímavé příběhy a spousta popisů a výčtů budov, které jdou jedním uchem tam a druhým ven (u četby by možná bylo přiléhavější: jedním okem tam a druhým ven).
Pokud nejste tak zapálený fanda do architektury jako autor, ale dokážete se překlenout mnohdy až přes 30 stránek (popis chrámu a Paříže z ptačí perspektivy), potom se vám kniha odmění osobitou atmosférou (podsvětí Paříže a jeho lůza), humorem (zvláště patetický filosof a umělec Petr Gringoire a scéna, kdy hluchého Quasimoda soudí hluchý soudce) a charaktery, co jdou až na dřeň (třeba kněz Klaudius Frollo a jeho wertherovsky zoufalá, všeničící láska k Esmeraldě).
Vzhledem k propojenosti knihy jsou události v ní často hodně předvídatelné. Nemusíte být zrovna Hercule Poirot, abyste si domysleli jisté příbuzenské vztahy, či kdo je onem tajemný muž v kápi.
Když to shrnu:
+ atmosféra, humor a především charaktery postav
- výčty a popisy budov, které sice nejsou úplně samoúčelné, ale rozhodně jsou hůře stravitelné

8 12.10.2011

"Jak můžeš bejt tak krutá? Copak nemáš kouska citu v těle?" chtělo by se říci...

Je to napsané vzorovou, spisovnou češtinou, má to formu a je to dlouhé. Člověk, který to vyplodil, působí již z prvního odstavce velice sečtěle a uvědoměle, když se zamýšlí nad ukojením duše člověka 21. století. TEĎ SAMOZŘEJMĚ NEPÍŠI O KNIZE "HARRY POTTER A KÁMEN MUDRCŮ", ALE O KOMENTÁŘI UŽIVATELKY PET-KYVAL.

Jelikož má tato dáma v plánu přečíst celou "neuvěřitelně splácanou" sérii HP (čistě pro svůj všeobecný přehled), můžeme se dozajista těšit na její další komentáře s výčty neodpustitelných chyb a nelogičností. Rowlingová a její čtenáři ("negramotní drsňáci") budou potupeni!

Schválně jsem se podíval na jiný komentář s podprůměrným hodnocením knihy a vida! Napsal ho uživatel zlovlk a ačkoliv se naše hodnocení liší o tři hvězdy, nemám mu v podstatě co vytknout, protože je konkrétní, přesvědčivě argumentuje a nemetá kolem sebe zbytečně blesky.

Nemám zájem o nějaké upírání osobních názorů. Vlastní dojmy a pohledy na věc lidem neberu. Avšak doporučuji některým horkým hlavám (mezi něž se mohu zařadit), aby si své texty napsaly a nechaly týden (nebo alespoň přes noc) uležet, než je zveřejní. Aby se na pár odstavcích nedopustily více fatálních chyb než autor obsáhlé knihy.

11 08.09.2011

To je taková... ehm, prča! O to větší, pokud v literárních postavách poznáte svou tchýni či lépe pro vás extchýni. Mám trochu podezření, jestli se zde výše hodnocení této knihy neodvíjí spíš od hodnocení filmového zpracování (které mě též neuráží, ale bibliofil vám řekne: "Knížka je knížka, film je značně osekaný").
Osobně bych spád a kvalitu humoru s čistým svědomím srovnával s Jirotkovým Saturninem či s díly Poláčkovými, což jsou myslím vysoké mety.

3 02.08.2011

Trochu dlouhý popis výcviku spočívajícího ve sledování mravenců. :-D Vyvstává otázka: Rozloučit se s kýčovitým Eragonem a spol. uprostřed ságy? Nebo jim dát ještě šanci? Upřímně nevím...

1 29.05.2011

Ehm, neměla mít sága o dračím jezdci původně 3 díly? Připomíná mi to hlod k otřesnému filmu Scary Movie 4 - "čtvrtý díl slavné trilogie".
Spíše než autorské psaní mi to celé přijde jako spisovatelská etuda s naleštěným štítkem "světový bestseller". Neříkám, že by Paolini neměl talent, ale míra klišé je dost vysoká. Nejvíce mi není jasné, proč je tak populární se rovnou pouštět do rozsáhlých ság. Proč nenapsat něco rozsahově menšího s pořádnou pointou a minimem nelogičností? Nevěřím, že jde jen o komerci. Spíš jen o velké oči, zaslepené láskou k žánru fantasy.
Umístění v literární soutěži? Proč ne! Srovnání třeba s Tolkienovým Hobitem? To radši ne...

3 29.05.2011

Kdo jako malý kluk četl Rychlé šípy, měl touhu založit si svůj klub. Po přečtení této knihy si budete chtít založit kapelu nebo otevřít divadlo... Četba naprosto pohltí a lidé v dopravních prostředcích se na Vás budou koukat jako na blázna, proč se nad knihou tak pitomě culíte.
Kdybych měl vymyslet podtitul, zněl by takto: "Muzikantská odyssea".

4 29.05.2011

Kdo má rád Ivana Mládka a jeho vtípky, bude se výborně bavit.
Autor perlí takřka nevyčerpatelnou invencí ptákovin a hlášek. A co mě ještě víc překvapilo, bylo to, jak to celé drželo pěkně pohromadě.

Malá ukázka:
"Buď rád, že si nečapnul kapavku!" snaží se ho utěšit Pepa. "Co blbneš!" mávnul rukou Merda. "S tou dneska ani nemusíš k doktorovi. Kuřata maj dneska v sobě tolik antibiotik, že stačí sežrat jedno celý kuře a máš po kapavce!"

3 17.04.2011

SPOILER Takže S. Harryho vlastně vždycky miloval, tak to je úleva :-D
Jen chudák Albus, za své jméno bude ve škole pykat, podobně jako Harry u Dursleyových za svoje čarodějné schopnosti...
Fanda jako já knihu vychutná a mnohé kýče ho nepoloží, jsou odpuštěny. Je to příliš poutavé, čtivé a ne zas tak blbé, aby nad tím člověk ohrnoval nos. Vyzdvihl bych hlavně morální poslání, charaktery postav a jejich chování.
Hloupých knih pro děti jsou mraky, tahle mezi ně rozhodně nepatří.

8 08.04.2011