Eyghon komentáře u knih
Fakt dobré, akce střídá akci. A je to celkem dobře ukončené, i když další díl by samozřejmě neškodil. Moje druhá kniha od P. Heteši a zatím všechno super.
Bohužel je v knize strašně znát, že autor byl kovaný komunista - cpát do sci-fi myšlenky typu: "Mimozemšťani musí mít beztřídní společnost, protože bez společného vlastnictví výrobních prostředků není možné vyrobit raketu, která doletí až k nám." - je strašné. Chápu, že kniha je ze 70. let, ale ty kecy o komunizmu a socialistickém zřízení si mohl autor odpustit. Celkově by obě povídky mohly být aspoň průměrné, nebýt jejich useknutých konců - jako by je autor musel zkrátit a nechal konec na fantazii čtenáře.
Je to lepší než první díl. Sršeň už není takový otloukánek a postupně stoupá po žebříčku moci. Záhada Arestonu pokračuje dál.
Pro mě absolutně nečitelné. Styl vyprávění, kde se prolínají dvě časové roviny na různých světech, je děsný (a to jsem v pohodě zvládl Ságu sedmi sluncí od Andersona, kde se prolíná 7 nebo 8 dějů současně). Složitost textu nedovolí si ani na chvilku u čtení odpočinout. A nápad, že všechny osoby budou stejného pohlaví (byť z pohledu UI), ještě zhoršuje už tak mizernou čitelnost. Prostě kniha pro někoho jiného, ale za mě už nikdy (půjčil jsem si i druhý díl, ale vrátím ho nečtený). Omračující space opera? Ano, mě to omráčilo až do bezvědomí.
Normálně vůbec nečtu válečnou ani vlasteneckou literaturu, ale tohle bylo fakt dobré. Alternativní historie námořních a leteckých bitev mezi Česko-slovenským královstvím a Ruskem je napsaná bez mrtvých míst, takže jsem to přečetl za dva dny. Určitě to stálo za to a hned jdu do druhého dílu.
Chtěl jsem napsat, že autor je debilní hovado, ale nenapíšu to.
1) Mám rád knihy, kde hlavní hrdinové vyhrávají, popř. přežijí smrtící útoky, ale čeho je moc, toho je příliš. Star Trek včetně Klingonů a jiných ras je asi stokrát uvěřitelnější než tohle. Vědkyně a její bývalý manžel v pohodě přežijí tolik vražedných pokusů profesionální armádní jednotky, že by to nezvládl ani James Bond. (Mezitím stejná jednotka zabije bez problému desítky jiných lidí včetně profesionálů z tajné služby)
2) Děj knihy je docela v pohodě a byl by to slušný thriller i když díky nesmrtelnosti hlavních hrdinů trochu přitažený za vlasy. KROMĚ posledních asi pěti stran, kvůli kterým jsem ubral 3*. Závěr je úplně mimoňský a kdyby takto končily všechny knihy, tak nečtu.
3) Nesmyslnost a nepravděpodobnost některých situací je až neuvěřitelná - např. schopnosti skupiny indiánských policajtů z americko-mexického pohraničí jsou vyloženě nadpřirozené, to jak získávají informace, je na úrovni CIA. Kdyby autor na obálku uvedl, že se jedná o superhrdinský román, tak bych se nedivil.
4) Zcela souhlasím s komentářem lazaruse níže. Däniken by zatleskal.
Klasický, téměř doslovný přepis filmu, nic víc nic míň. Komu se nelíbil film, nejspíš se mu nebude líbit ani kniha. Mně se naštěstí film celkem líbil.
No, zrovna takhle jsem si závěr trilogie nepředstavoval. Po přečtení třech dílů včechno ukončit na pěti stránkách? Chci zpátky starého Kotletu, bratrstvo krve, nekorektní humor - tj. všechno, co sérii Spad chybí.
Mizerná sbírka negativních, vesměs špatně (nebo do ztracena) končících povídek. Nemluvě o mizerné práci tiskárny (nebo nakladatele), kdy v mém výtisku chybí uprostřed 16 stran, a jiných 16 je tam dvakrát. Kniha v takovém stavu by vůbec neměla přijít do prodeje. Ale i kdyby byla kniha svázána správně, nic se nemění na tom, že tuto depresivní sbírku nemohu v žádném případě doporučit. 1* za fantasy momenty.
Nebylo to špatné, odpočinková kniha pro relax na jedno odpoledne. Kvalit originálu to sice nedosahuje, ale to snad nikdo ani neočekával. Humor tam je a to úplně stačí. A co se týče Miroslava Macka - "Drzé čelo je lepší než poplužní dvůr".
No, dočetl jsem to jen ze setrvačnosti. Překombinované, složité, nečitelné. Desítky skoků v čase tam, zpátky, ještě zpátky, zase tam, ještě dál a zase zpátky, ale do jiného času atd. To se nedá usledovat, kdo a kde vlastně je. Starší já, mladší já, ještě mladší já, no děs. Napsat dobrou knihu podle počítačové hry je asi problém. (O konci, který čeká na druhý díl, se ani nebudu zmiňovat)
Přišlo mi to srozumitelnější než film.
Podobné jako první díl. Není to špatné, je tam trochu víc akce než ve Spadu, ale starý dobrý Kotleta to není. Je to na něho příliš vážné a zcela chybí humor, známý z předchozích knih (kromě Spadu).
Velmi dobré, v první půlce knihy není žádná akce a přesto je to napínavé, že se nedá odtrhnout. Dobře vymyšlený příběh, až do konce jsem netušil, kdo je vrah :)
Nějak extra mě to nenadchlo. U některých povídek bych potřeboval vysvětlení, o co tam vlastně šlo. Pár je jich slušných, ale je to menšina.
Akce, akce a zase akce. Led to bije, kam se pohne. Je to údernější než oba předchozí díly. Konečně se aspoň trochu projevily Ledovy magické schopnosti. Je to ukončené tak, aby si člověk musel koupit i čtvrtý díl (kdybych ho už neměl, tak by mě to naštvalo). Obsahuje spoustu odkazů na předchozí díly, takže před čtením je lepší si připomenout, co se dělo předtím.
Prvních 100 stran jsem trpěl - na slova typu zürëgahl, kamëlëmöernü nebo aöhrlëmëgerl se docela těžko při čtení zvyká. Ale jak se člověk jednou přizpůsobí, tak je z toho napínavá a chvílemi i akční kniha, od které se nedá jen tak odtrhnout. Rë Akkütlix!
Fakt dobrý výběr, většina povídek je nadprůměrných. Těch 700 stran stojí za to přečíst.
Moc filozofování, moc vaty, příběh tak na 50 stránek. Pochopil jsem poslání, které měla kniha předat a to je všechno. Zábava žádná, jediný sci-fi prvek je mechanický ohař. Zatím se mi nic od Bradburyho nelíbilo.