eva3992 komentáře u knih

Moše Kessler nám vypráví svůj příběh, který rozhodně nebyl jednoduchý. Ve 14 letech se ocitl v Osvětimi, přežil pochod smrti a dostal se do koncentračního tábora Buchenwald. Díky tomu, že přišel do Bloku 66 a díky tajnému odboji, který měl za úkol zachránit děti, přežil. Nyní se odhodlal, aby vypověděl světu hrůzy, které zažil jako dítě.
Opět jedna silná kniha, kdy se díky pamětníkovi můžeme dozvědět, jaké to bylo za druhé světové války pro Židy. Ale také si přečteme o tom, jaké to bylo navrátit se do normálního života a co vlastně po těch hrůzách bylo normální.
Moše Kessler se narodil v Berehovu, v podkarpatské Rusi. V roce 1930 bylo toto město součástí Československa, ale jeho historie není jednoduchá. Autorka nám přiblíží historické události města, abychom si dokázali udělat obrázek o životě na místě, kde se několikrát změní to, pod jaký stát vlastně patříte.
Je tu krásně a mile popsáno idylické dětství, rodinná pospolitost a dobré vztahy v obsáhlém příbuzenstvu. Bohužel čtenář ví, co přijde, proto je to zároveň smutné čtení.
Je to silný příběh. Jsou tu vylíčeny hrůzy koncentračních táborů a zvrácenost dozorců. Na druhou stranu je tu touha přežít a nevzdat se. Mám přečtené desítky knih s touto tématikou a nikdy mě nepřestane udivovat, že se takové věci skutečně mohly stát.
V knize najdete spoustu fotografií i dokumentů, seznámíte se s rodinou Moše Kesslera, i s lidmi, kteří pro něj byli důležití.
Autorka Limor Regev již chystá další knihu, ve které nám přiblíží českého hrdinu, díky němuž bylo zachráněno spousta dětí. Tu si rozhodně také přečtu.
Připomínejme si tuto dobru, ať na ni nikdy nezapomeneme.

3 24.10.2023

Ani člověk po padesátce nechce být sám, a proto tu je seznamka právě pro ty, kterým už dávno není dvacet. Novinářka Markéta, majitelka seznamky Tamara a pečovatelka Briana zkouší své štěstí. Je možné, že potkají muže svých snů, ale třeba dostanou i něco daleko důležitějšího.
U Scarlett Wilkové jsme díky jejím knihám, Až uvidíš moře a Ty chladné oči, zvyklí na vážné téma z našich dějin. Tentokrát nechte vážnost stranou a pojďte se zasmát. Oddechový příběh o stárnoucích, ale ne starých, ženách a mužích vám rozhodně vykouzlí úsměv na tváři. A to i přesto, že nás v něm čekají i smutná témata, která se věnují jak stáří, tak i osamění a smrti.
Ze začátku byl pro mě příběh spíše pomalejší, poznáváme zde jednotlivé hrdiny a těch není zrovna málo. Postupně se jejich osudy začaly různé prolínat, a to je to, co mám v knihách ráda. Je vidět, jak to má autorka promyšlené a připravené a odhalování souvislostí mě baví.
Máme tu tři ženy, jednoho muže a jednu starou chytrou dámu. Jejich životy jsou odlišné, ale přesto v mnoha případech stejné. Připadají si sami. A to by se mělo změnit. Stejné situace vidíme z různých úhlů pohledů, uděláme si tak obrázek o každé postavě, co cítí a kam směřuje.
Jelikož jsem si nečetla anotaci, moc se mi v knize líbil moment, kdy přijdete na to, co název knihy znamená (v anotaci je bohužel význam zmíněný, tak mnoho lidí o toto překvapení přijde). Co mě také bavilo, tak to, že je příběh prokládán různými citáty, radami, články, statistikami. Dodává to příběhu lehkost a většinou jsem se právě u těchto krátkých vsuvek nejvíce zasmála.
I tentokrát nám autorka ukáže svou lásku k Řecku. Když čtete o ostrovech, moři i milých lidech, přenese se na vás řecká atmosféra a máte pocit, jako kdybyste se tam také ocitli.
Nerada určuji věk čtenářů pro konkrétní knihu, ale tady si to neodpustím. Pro mě jsou zde ideální čtenáři věkově 30+. Nebo si alespoň myslím, že takoví tento příběh nejvíce ocení. Čím vyšší věk, tím více si myslím, že se v příběhu najdete.
Pokud hledáte milou, ale zároveň chytrou oddechovku, která se nebojí i vážnějších témat, s touto knihou rozhodně nešlápnete vedle.

5 22.10.2023

Velice osobní kniha, autorův deník o pár dnech, které změnily něco podstatného v jeho životě. Je o rodině, přátelích, létání, ale i o malých bolestech a radostech.

Když jsem si tuto knihu kupovala, bylo mi jasné, že se mi bude líbit, neboť knihy Josefa Formánka mám moc ráda. Ale opět předčila mé očekávání. Je to kniha, která vám může otevřít oči.

Jsou tu životní pravdy napsané tak krásně, pro mě dojemně, že jsem měla slzy na krajíčku. Chtěla jsem si vypisovat věty a odstavce a v podstatě přepsat celou knihu. Ale místo toho jsem jen četla a vnímala a užívala si to. Už teď vím, že po knize sáhnu, až budu potřebovat číst něco krásného, u čeho si budu moci uvědomit spoustu věcí a třeba se na něco dívat správnýma očima.

Jsou tu nádherné myšlenky a je tu ukázána krása i na běžných věcech. Na autorových knihách mám ráda, jak se lehce prolínají a souvisejí spolu.

Ač nejsem věřící, a kniha je i o víře v Boha, velice mě zasáhla. U čtení jsem cítila pokoru, klid a krásu.

Tuto knihu nečtete jen očima, ale hlavně srdcem.

4 22.10.2023

Životopisný příběh autorky, kdy nám vypráví o svém dětství v šedesátých letech, které rozhodně nebylo ukázkové. Matka alkoholička, která nesnáší místo, kde žije. Otec dělník pracující u naftových vrtů, který nejraději zajde do hospody, kde může vyprávět své smyšlené příběhy. Do toho starší sestra a problémy, které děti mohou vnímat jinak.

Mám ráda memoáry, skutečné příběhy a nelehké osudy, proto jsem si Klub lhářů potřebovala přečíst. Nebylo to snadné čtení, ale zároveň to je skvělá kniha.

Chvilku mi trvalo se začíst, byly tu různé vzpomínky, jedna za druhou, autorka nám předkládá svůj život, slepuje svůj příběh a dává nám nahlédnout do rodiny, ve které byste rozhodně nechtěli vyrůstat. Ze začátku je to takové oťukávání, poznávání, a postupně vám začne být úzko a vlastně ani nevíte, jestli chcete číst dál, ale nakonec, touha dozvědět se víc, zvítězí.

Ač je to smutné téma, autorka se nelituje. Dočkáte se i humoru a nadhledu, ale i tak to na mě působilo těžce a bolavě. Je tu opravdu spousta vážných témat, jedno vedle druhého. Když si myslíte, že už nemůže být hůř, opět se něco objeví.

Rozhodně musím vyzdvihnout autorčin jazyk (a samozřejmě překlad), je to napsáno krásně, ač je to o nepěkných věcech. Některé věty, některá přirovnání jsou vskutku úžasná a díky tomu jsem si čtení užívala.

Tato kniha si žádá čas, žádné rychločtení tu není na místě. Dostane se vám pod kůži i do hlavy, a i po dočtení ve vás bude doznívat.

1 22.10.2023

Kniha esejů, která vznikla, mimo jiné, díky spolupráci se současným slovenským fotografem Ivanem Zubalem a přidaly se i další osobnosti jako Petr Nikl, František Skála nebo třeba František Bílek. Umění je tu vnímáno jako další cesta k porozumění světa. Autor klade spoustu otázek, ale není jisté, zda na ně dostane jednoznačné odpovědi.

Tato kniha si mě získala svou nádhernou obálkou. Když jsem ji uviděla, bylo rozhodnuto, že si knihu potřebuji přečíst. Úplně si mě přivolala. Hned v úvodu musím říci, že to pro mě bylo vystoupení z mé komfortní čtecí zóny, ale občas je potřeba si přečíst i pro nás něco netypického, neboť to zároveň může být velice přínosné.

Kniha by šla rozdělit na několik částí – část o Slovensku a jeho historii, o umělcích, kteří tam tvořili. Část o skalním umění. Prostor zde dostali umělci František Skála a Petr Nikl (mimochodem jeho obrazy orchidejí jsem si okamžitě zamilovala) a na konci se dočteme nejen o historii Slovanské epopeje od Alfonse Muchy.

Eseje jsou doplněny spoustou fotografií. Je tu jak krajina, umělecká fotografie a zachycena jsou i další umělecká díla. Nemusíte tak nic dohledávat a vše, co souvisí s textem, máte pěkně pohromadě.

Je tu spousta zajímavých myšlenek, postřehů a otázek, a to na různá témata. Rovnou se přiznám, že ne úplně všemu jsem rozuměla, ale bavilo mě dozvídat se pro mě nové informace a seznamovat se s umělci a jejich tvorbou.

Na chvíli se zastavte a pojďte nahlédnout do věcí, které září!

2 22.10.2023

Příběh Marie, která je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Vypráví nám svůj životní příběh a vezme nás s sebou na Ukrajinu, do regionu Polesí. Nahlédneme, jaký tu byl život od dvacátých let dvacátého století až téměř po současnost.

Když otevřete tuto knihu, vyvalí se na vás proud slov a už vás nepustí. Je to skutečně tak, jako když někdo vypráví, občas potřebuje něco doplnit tady i tam, poznáváte různé souvislosti, občas je potřeba se vrátit a něco upřesnit, připomenout Při čtení máte pocit, že jste se opravdu potkali s ukrajinskou babičku, která vám u čaje povídá o svém životě.

U knížky se nebudete nudit, je tu tolik informací, že máte stále nad čím přemýšlet. Je znát, že nám toho autor potřeboval hodně říct. Příběh mě vtáhnul natolik, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout.

Je to příběh o hledání sebe sama. Kam patříš, kdo je tvoje rodina, tví předkové, tvoje národnost, tvoje země. Nebylo to však lehké čtení, vzhledem k historii Ukrajiny. Jsou tu popsány války i hladomor a některé hrůzy nejsou nic pro slabé povahy.

Co jsem si však moc užívala je, jak byl popsán život před téměř sto lety, život na venkově, v odlehlých oblastech. Různé zvyky, léčitelství, sousedské vztahy, soběstačnost a podobně.

V knize najdete spoustu krásných, moudrých a pravdivých myšlenek, u kterých se zastavíte a zamyslíte. Někdy se pousmějete, jindy vám bude do pláče.

Při čtení jsem si zároveň dohledávala, kde se zrovna nacházíme. Díky skutečným městům a místům jsem putovala spolu s hlavními hrdiny, alespoň tedy prstem po mapě.

Je to smutný příběh, je v něm však i určitá naděje. Obyvatelé Ukrajiny si za svou historii prošli nepředstavitelnými útrapami a já věřím, že zvládnou i tu současnou situaci.

5 15.10.2023

Lidské osudy a rodinné kořeny mohou mít svá temná místa a ovlivnit hned několik generací. Když umírala Lukášova matka, stále zmiňovala místo Baška Voda. Po její smrti se Lukáš rozhodl odhalit tajemství a vydává se se svou dospívající dcerou do Chorvatska.
Autorčiny předchozí knihy Esterčini otcové a Láska za ostnatým drátem jsou velice oblíbené. Dlouho jsem si chtěla některou z nich přečíst, ale než se tak stalo, dostala se mi do ruky její novinka Ani ne pět minut. S velkým očekáváním jsem se do knihy pustila, bohužel však velké nadšení se nekoná.
Když se ponoříte do příběhu, za chvilku si myslíte, že víte, jak to celé dopadne, ale autorka si se čtenářem pěkně pohrává. Věřte, že nic, co se na první pohled zdá jasné, tak nemusí být. Děj graduje a šokuje. Střídají se tu vypravěči i doba. Moc mě bavily ty části, ve kterých vzpomínala Lukášova matka na to, co prožila. Se samotným Lukášem jsem měla velký problém od začátku knihy mi byl nesympatický a bohužel se to za celou dobu příběhu nezměnilo. To hodně ovlivnilo mé dojmy z knihy.
Jak je u autorky obvyklé, narazíme tu na velmi vážné téma. Já osobně hodně prožívám, když čtu o podobných situacích. Tady mě to však nezasáhlo a obávám se, že to bylo právě kvůli tomu, jak mi nesedl hlavní hrdina.
Toto je však můj osobní problém a věřím, že pokud se do Lukáše dokážete vcítit, tato kniha vás rozhodně zasáhne.

3 13.10.2023

Farmářka Nives právě ovdověla a trpí tak samotou a nespavostí. Od těchto problémů jí pomůže slepice, v jejíž společnosti začne trávit den i noc. Jednoho dne slepici uvede do hypnózy reklama na prací prášek. Nives tak zavolá starému známému veterináři pro radu. Jejich telefonát se však přesune od slepice do minulosti. Dostanou se tak k dávným láskám i k ranám, které se nikdy nezahojily.

Druhá kniha v edici Přítelkyně a pro mě ještě lepší než ta první. Hned úvodní stránka je nečekaná až drsná, ale napsána tak, že se musíte smát. Příběh se v tomto duchu nesl dál. Vážné téma, ale psáno s nadhledem, chvílemi s humorem, jindy opravdu vážně.

Absolutně nečekané a nepředvídatelné, kam se děj nakonec ubíral. To, kam nás autor zavedl, bylo překvapivé. Jeden telefonát a jak může zatočit hned s několika životy. Nechyběly tu emoce, se kterými to bylo jako na houpačce.

Krátká novela, avšak plnohodnotný příběh, který mě zasáhl. Jedním slovem: krása.

3 08.10.2023

Blanka Čílová až doposud pro mě neznámé jméno. Jsem však opravdu ráda, že jsem ji mohla poznat díky knize Holka statečná. Její život byl plný situací, které vyžadovaly odhodlání a sílu. Díky těmto vlastnostem paní Blanka dokázala mnohé.

Tato kniha je skutečným příběhem Blanky Čílové a odvážných odbojářů, kteří prošli krutými výslechy a jáchymovským peklem. Cenné historické svědectví o hrůzách zločinného režimu. Manžel paní Blanky a jejich nejlepší kamarád, byli odsouzeni společně s dalšími lidmi za vlastizradu. Dostali se tak až do uranových dolů. Paní Blanka se musela sama postarat o malé děti, ale nikdy nezapomněla pomoci i dalším, kteří měli své nejbližší ve vězení.

Kniha o době, na kterou by se nemělo zapomínat, abychom nedovolili její opakování. To, co se tu odehrávalo v dobách komunistického režimu, zmanipulované soudní procesy, chování dozorců ve vězení, udávání, nesvoboda. To vše je pro nás nepředstavitelné, i když to není až tak dávná historie a jsou mezi námi pamětníci, kteří si tím vším prošli.

Vyprávění autor začíná od malé Blaničky. Od idylického dětství se rovnou dostaneme k hrůzám tehdejšího režimu. Příběh je psán lidsky, až máte pocit, že čtete o vašich známých a dokážete s nimi prožívat jejich životy, ať už to dobré nebo to špatné.

V knize najdete popsány skutečné hrůzy, jaké se odehrávaly ve vězení. Mučení kruté tak, že nechápu, že toho jsou lidé schopni. Ublížit někomu tak moc, že se to nikdy nezahojí (a to ať fyzicky, tak hlavně psychicky). Bylo to nelehké, ale opravdu silné čtení, u kterého mi nejednou tekly slzy.

Paní Blanka je neskutečnou ženou, v září oslavila krásné 93. narozeniny, a ještě do nedávna byla aktivní v Konfederaci politických vězňů.

Také jsem v knize zjistila, že o jednom ze zadržených a společném známém jsem již četla knihu Mukl od Petry Čeřovské, kterou rovněž doporučuji přečíst. Vše se mi tak propojilo a jeden příběh jsem viděla z více stran.

Více takových knížek, které nám připomenou naši minulost, a hlavně více takových lidí, jako je paní Blanka Čílová.

3 08.10.2023

Vypravte se do Los Angeles, projděte se po červeném koberci, ochutnejte pár minut slávy a pak se připravte na to, co všechno se může stát v zákulisí a mimo světla kamer

Jennette McCurdy od svých šesti let tráví čas po hereckých konkurzech. Její matka udělá vše, aby se stala dětskou hereckou hvězdou. A podařilo se. Jennette dostala hlavní roli v seriálu iCarly. Maminka se raduje, ale ona sama začíná bojovat s úzkostí, anorexií a dalšími problémy. A až v době, kdy její matka umře, objeví terapie a krok za krokem se začíná uzdravovat a žít si podle svého.

Mám ráda životopisné knihy i o lidech, které jsem neznala. Ráda nakouknu do jejich světa, zjistím, jaké jsou jejich radosti i starosti. Většinou se na mě přenesou emoce a já prožívám společně s nimi osud, který jim byla dán. Některé jsou veselé, humorné, jiné smutné a bolavé. Stejně tak, jako u této knihy. Tedy humor zde najdete, ale jen ten černý a po většinu času je vám úzko z toho, kam až mohou vztahy v rodině zajít a co všechno člověk snese.

Ze začátku je kniha vyprávěna dětskýma očima, nevině, s pocitem, že je vlastně všechno v pořádku, že to, co se děje, tak má skutečně být. Ale čtenář vidí tu hrůzu, která se Jennette od dětství děla. To, jak a kde žila, a jaký tlak na ni matka vyvíjela. Při čtení si budete jen klást otázku, zda je tohle všechno vážně možné.

Je neskutečné, jak se dá dětská duše zlomit a zničit a trvá to pak spoustu let, než se dá do pořádku. Jsem ráda, že se autorka dostala tak daleko, že už o svém životě může otevřeně psát a mluvit a dokáže se posouvat dál za svá dětská traumata.

Než jsem se pustila do čtení, herečku Jennette McCurdy jsem neznala. Jsem ráda, když se v knihách dozvím i něco nového, dohledávala jsem si tak o autorce další informace a fotografie.

Pořídit si děti, aby si díky nim člověk plnil vlastní sny, není dobrý nápad.

2 08.10.2023

Hlavní hrdina Šlomi nás zavede do města Tiberias na severu Izraele. Sledujeme jeho lásku k poněkud zvláštní dívce Elle. Poznáváme jeho rodinu, v níž je každý osobitý. A čeká nás tu i spousta skvělého jídla, které se prolíná celým příběhem.

Hned od první strany jsem věděla, že se mi tato kniha bude líbit. Autorův styl je úžasný a smekám před Alžbětou Glancovou, která knihu přeložila. Krásný až poetický text, i když popisuje běžné věci. Některá přirovnání jsou až kouzelná. Ač je kniha hlavně o vážných tématech a osobních dramatech, je napsána tak, že jsem se musela nejednou smát.

Tato kniha je plná vztahů ať už to jsou vztahy v rodině, mezi milenci, sourozenci, ale také vztahy se sousedy a mezi národnostmi, které se v Izraeli potkávají. Právě historii Izraele tu v pozadí příběhu můžeme odhalovat. Ať už války nebo politiku, ale i nádherná místa, na která nás kniha zavede. Při čtení jsem hledala i na mapě, abych věděla, kde se zrovna nacházíme.

V hlavní roli tu jsou však lidé a jejich tajnosti, které postupně odhalujeme a některé z nich jsou až šokující. Jsou tu skvěle vylíčeny těžkosti dospívání, ale i mateřská láska a potřeba ochránit své děti za každou cenu.

I přesto, že byla kniha místy pomalejší tím, že se tam některé věci dost opakovaly, jsem nadšená. Autorův jazyk a celkově příběh jsem si moc užívala a čas, který jsem s knihou strávila, byl úžasný.

8 08.10.2023

Navštivte Prahu v roce 1874 a pojďte sledovat soutěž o nejlepší knihu. Dva nakladatelští rivalové uzavřou sázku o to, kdo vydá úspěšnější knihu. Cestu k ní budou doprovázet různé pikle, tajnosti i malé podvody. Když však dojde na největší zviditelnění jedné z knih, čeká nás velké drama.

Tato kniha už svým názvem volá každého knihomola: „Pojď, mě si prostě musíš přečíst“ a já s ní souhlasím. Kniha o tom, jak vzniká kniha, a to před více jak sto lety. V mnoha ohledech je spousta činností stále stejná, ale díky době, ve které se příběh odehrává, to má nádech romantiky.

Je to milý příběh, který pohladí, místy až pohádkový, poetický, ale nenechte se zmást. Ve druhé polovině přijde zlom, který jsem nečekala, autorka opravdu překvapila vývojem událostí a poté už jsem knihu nemohla dát z ruky a potřebovala jsem vědět, jak to celé dopadne.

Moc mě bavily hrátky s českým jazykem, i to, jak autorka „vstupovala“ do děje, kdy nám řekla svůj názor k ději nebo k postavám. Na můj vkus byla první polovina pomalejší, i když na druhou stranu si příběh o toto tempo úplně říkal. Miluji ilustrace v knihách, v tomto směru jsem také spokojena.

Tím, kdy se kniha odehrává a láskou ke knihám, mi při čtení vytanula na mysl kniha Kroniky prachu. Ač je každá úplně jiná svým příběhem, něco mi ji připomínalo a pokud se vám Kroniky prachu líbily stejně jako mě, rozhodně si tuto knihu také přečtěte.

Krásná kniha, která je milá, dobrodružná, pohádková i napínavá. Vše tam patří, vše má své místo. Pusťte se do čtení a nechte se přenést do doby, která vás může okouzlit i překvapit.

10 08.10.2023

Paní Hannah nám vypráví svůj životní příběh, který byl neskutečně těžký. V roce 1933 se jako pětiletá s rodiči odstěhovala z nacistického Německa do Amsterodamu. Zde potkala holčičku jménem Anne Franková a staly se z nich nerozlučné kamarádky, které si užívaly dětství, školu i vzájemné návštěvy.
V roce 1942 jednoho dne Anne zmizela i s celou svou rodinou. Nikomu nic neřekli a Hannah jen doufala, že je její kamarádka v pořádku. Sama se však s rodinou dostala do koncentračního tábora Bergen-Belsenu, kde žili v hrozivých podmínkách. A právě zde se o Anne dozvěděla překvapivé informace.
Mám ráda knihy pamětníků, kteří zažili hrůzy války. Jejich osobní příběhy jsou silné a je nepředstavitelné, čím vším si museli projít. Knih na toto téma jsem přečetla již mnoho a neustále mě udivuje, čeho všeho byl jediný člověk schopen. Je zde ukázáno, jak se lidé během války mění, ať ti dobří nebo ti špatní. A hlavně je zde popsáno, jak prožívaly válku děti, jak vnímaly, co se s nimi děje a proč musí žít v koncentračních táborech.
Příběh paní Hannah je vyprávěn velice poutavě. U některých memoárů mám problém s tím, že mi nesedne styl psaní. To však nebyl případ této knihy. Ponořila jsem se do děje a chvílemi jsem ani nedýchala, jak to bylo napínavé a zároveň děsivé. Knihu jsem vůbec nemohla odložit a několik večerů jsem tak prožívala život společně s paní Hannah.
Samotný příběh Anne Frankové jsem četla už před lety, a ne všechno si pamatovala, není však podmínkou ho znát. Ale i tak si příběh Anne potřebuji znovu přečíst, abych si díky této knize propojila všechny informace, které jsem se dozvěděla.
Tato kniha je neskutečné silné a smutné čtení, které vás zasáhne. Budete mít pocit, že jste součástí rodiny Goslarových i Frankových. V knize najdete i fotografie, které vám Hannah s Anne ještě více přiblíží.
Autorka se dožila krásných 93 let a celý svůj život přednášela o hrůzách, které zažila, aby i mladí lidé věděli, co se skutečně stalo a co by se už nikdy nemělo opakovat.

5 06.10.2023

Vydejte se do Pražských ulic tak, jak je neznáte a připravte se, že prožijete nejednu noční můru. Autoři nám přiblíží zločince, kteří nemají obdoby. Brutální vrahy, organizované gangy, podvodníky i násilníky. Dobře zamkněte a pusťte se do čtení.

True crime příběhy jsou velice oblíbené, sama je mám moc ráda, proto jsem neváhala a pustila se i do jejich české verze. Autoři nám tu přiblíží případy starší, např. z devadesátých let, ale najdete tu i spoustu, které se odehrály relativně nedávno. Tím, že se zločiny odehrávají v naší republice, přijde mi to o to horší a více mě to dokáže zasáhnout. Čtení před spaním rozhodně nebyl dobrý nápad, neboť jsem zbystřila při každém neobvyklém zvuku.

Pokaždé, když čtu podobné knihy, nepřestávám žasnout, čeho všeho jsou lidé schopni. Při představě, že se třeba denně potkávám s někým, kdo přemýšlí podobně jako zločinci v knize, tak je mi z toho opravdu úzko.

Knihu doprovázejí ilustrace i fotografie vrahů a násilníků a vůbec mi nedělalo dobře se jim dívat do očí. Navíc, pokud jste slabší povahy, připravte se, že je v knize hodně krve a kolikrát hodně detailně popsané brutální násilí.

Po dočtení mám pocit, že bych si měla teď přečíst něco milého (ideálně pohádku ), ale zároveň mám pocit, že bych si klidně ještě pár otřesných případů přečetla :-D

Pro všechny milovníky true crime velké doporučení.

7 01.10.2023

Kdo by neznal Freda Astaira? Ale kdo ví, že měl sestru, se kterou dlouhé roky tvořil taneční pár? A navíc, že jeho sestra byla označována za tu talentovanější a zářivější polovinu sourozeneckého dua. Tato kniha nám přiblíží Adelin život v letech 1923 až 1954. Dozvíme se, proč se rozhodla ukončit svou kariéru a jaký byl její život na pozadí smutných historických dějin.

Miluji zbeletrizované životopisy, obzvláště pak „BÉŽOVKY“ od Metafory. Když jsem četla jakoukoliv knihu z této řady, byla jsem nadšená. A stejně tak tomu je i tentokrát. Ač se to ze začátku nezdálo, nakonec jsem dostala velmi silný příběh o silné ženě.

Je to psáno lehce, čtivě. Do příběhu jsem se ponořila a knihu jsem nemohla odložit. Vím, že je to zbeletrizovaný příběh, tedy, že ne vše z něj je pravda, ale autorce jsem uvěřila každé slovo a celou dobu jsem měla pocit, že to přímo vypráví Adele Astair.

Kromě samotného osudu hlavní hrdinky, je zde ukázán nelehký život celebrit. I když se v tomto případě odehrává v minulém století, některé problémy se nezměnily a jsou tu stále.

Je zde ukázána sourozenecká láska, rodinná pouta, ale i láska mezi mužem a ženou. Samozřejmě tu nechybí láska k tanci a k práci. A někdy je těžké rozhodnout, která z nich je ta nejsilnější.

Jako pokaždé, když čtu podobný příběh, dohledávala jsem si další informace, dívala se na fotografie a videa. Ale pozor! Pokud jste na tom stejně, nejdříve si přečtěte knihu a teprve poté si dohledávejte. Mohli byste přijít o překvapení, která jsem v životě Adele nečekala. A jak to mám ráda, dozvěděla jsem se spoustu nového.

I tentokrát jsem si potvrdila, že žánr zbeletrizovaných životopisů je můj oblíbený, a i nadále budu podobné knihy vyhledávat.

5 01.10.2023

Nela a Ben se spolu poprvé potkali v knize Hra na druhou. Její konec nejedna čtenářka oplakala. Autorka tak připravila pokračování a ukáže nám, jak se cesty hlavních hrdinů rozdělily. Anebo snad spojily?

Jelikož jsem byla z prvního dílu nadšená, příběh Nely a Bena si zamilovala a líbilo se mi, jak nás dokázala autorka překvapit, neváhala jsem a Dvě prázdná místa jsem si hned musela přečíst. Možná právě proto, že jsem měla vysoká očekávání anebo i tím, že jsem tak trochu věděla, co mě čeká a chyběl mi tak moment překvapení, jsem tentokrát tak nadšená nebyla, ale jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.

Jelikož mám ráda citáty, moc jsem si užívala, že stejně tak jako v prvním díle, jsou přidány vždy na začátek kapitoly. To mě opravdu moc baví.

Z příběhu je cítit, jak do něj autorka vložila spoustu momentů ze života, můžete se tak v něm nejednou najít a hlavní postavy se ocitnou v situacích, které dobře znáte. Stejně tak je znát, jak autorka skutečně prožívá, to, co Nela dělá a cítí a jsou spolu naprosto propojené. Ke konci knihy se na mě emoce přenesly a já měla i slzy na krajíčku.

Úžasné je i to, jak je zde skvěle vykreslen vztah matky a syna a je vždy krásné, hlavně ve skutečném životě, jak se rozvedená žena může opřít o svého dospívajícího syna.

K příběhu však mám i několik výhrad. Vadil mi pomalejší rozjezd a větší akce pro mě byla až téměř na konci knihy, ale to už jsem zase u očekávání, neboť v prvním díle autorka dokázala až šokovat. S čím jsem ještě měla problém, tak autorčin styl. Tentokrát jsme se nepotkaly, obzvláště pak v delších popisech, které mi přišly pro děj zbytečné.

Rozhodně Vám doporučuji přečíst si první knihu Hra na druhou a pak už nechám jen na vás, jestli budete chtít znát další osudy Nely a Bena.

3 01.10.2023

Román nás zavede do Tanzanie na počátku 20. století. Potkáme chlapce Jusúfa, který je ve dvanácti letech prodán svým otcem do otroctví. Sledujeme jeho vývoj od dítěte do dospělosti, jeho práci, přátele i první lásky. Poznáme tak lidské osudy, mocenské i ekonomické vztahy, exotickou krajinu, ale i zvyky, kulturu a náboženskou důležitost.

Bojíte se oceňovaných autorů? Říkáte si, že to není nic pro „běžného“ čtenáře? Zahoďte předsudky! Nobelovou cenou oceněný Abdulrazak Gurnah dokazuje, že i díla, která si vysloužila pozornost různých akademiků, vás mohou zaujmout stejně.

Vím, že knihy od Prostoru jsou sázkou na jistotu a stejně tak to bylo i v tomto případě. Od prvních řádků si mě příběh získal a nepustil. Ač možná pomalejší děj, ty úžasné barvité popisy, nádherné věty, krásné myšlenky, to vše udržovalo můj zájem a já se od knihy nemohla odtrhnout.

Jusúfa jsem si zamilovala a chtěla jsem vědět, co s ním bude dál. Dobrá, čistá duše. V podstatě si vůbec neuvědomoval, že se stal otrokem.

Je tu krásně popsána Afrika, nejen však její přírodní krásy, ale hlavně i různí lidé, různé národnosti a náboženství, vliv Evropanů. To vše dává dohromady nadčasový příběh, u kterého mi kolikrát ani nepřišlo, že se odehrával před více jak sto lety.

Myslím, že by příběhu slušelo filmové zpracování, úplně ho vidím. Ještě musím pochválit obálku knihy. Když se podívám na použitý akvarel, před očima mi opět naskočí vzpomínky na Jusúfovo putování.

V doslovu se pak dozvíte více o autorovi i to, že se jeho život občas odrážel i v této knize.

3 28.09.2023

Kdo by neznal císařovnu Sisi! Knihy, filmy, dokumenty, spousta věcí bylo o ní řečeno. Autorka nám předkládá však něco nového dosud nezveřejněné dopisy od Sisi. Dozvíme se tak, jak se její korespondence měnila v čase, i rozdíly pro jednotlivé adresáty a nahlédneme do myšlenek rakouské císařovny.

Kdo se zajímá o historii, nebo třeba jen o císařovnu Sisi, tak by si tuto knihu měl rozhodně pořídit. Nejsou zde jen přepsané dopisy a jejich vysvětlení, najdeme tu rodokmen, fotografie i fotokopie některých dopisů. Když se na ně podíváte, zjistíte, jakou práci si musela autorka dát s tím, než je rozluštila. Jak se jí to podařilo, i to, kde všechny dopisy získala, se dozvíte hned v úvodu.

Z textu je cítit, jak autorka osobností Sisi žije, zná, jak je co provázané a její popisy jsou tak jasné a zajímavé. Není to žádný „bulvár“, ale naopak doplnění historických znalostí.

Je lepší knihu číst, pokud o Sisi již něco víte, avšak i pro neznalce autorka vše vysvětlí tak, aby to pochopil. Mně osobně moc pomohl rodokmen, který je součástí knihy, ke kterému jsem se během čtení několikrát vracela a díky němu si udělala jasno v tom kdo, s kým, kde a proč

Knihy o Sisi jsem ráda četla, ale je to už opravdu dávno. Po dočtení jejích dopisů mám opět chuť si o ní přečíst něco víc. Ač útlá kniha, je plná informací, které vás rozhodně zaujmou.

5 28.09.2023

Tato kniha se vám dostane pod kůži i do všech zákoutí vaší mysli. Slibuji, že se po dočtení budete na spoustu věcí dívat už navždy jinak.

Povodně zasáhly jižní Moravu, ničí vše, co jim přijde do cesty, a navíc parta dětí najde mrtvolu krásné dívky. Filip, který vidí duchy, se rozhodne vypátrat vraha. Po více než dvaceti letech se žene další pohroma tentokrát vítr, který si s sebou bere vše auta, domy, ale i životy.

Po knize Šepot z lesa, ze které jsem byla nadšená, jsem neváhala ani minutu a okamžitě jsem si přečetla i Zvedá se vítr. Jsem ráda, že se má vysoká očekávání naplnila.

Příběh je nakombinován vyprávěním z minulosti, z přítomnosti, čekají nás podrobnější informace o povodních i o hurikánu. Postupně autorka přidávala, spojovala, prolínala, až nám řekla vše, co bylo potřeba a čtenář si vše posbíral a poskládal a po téměř tři sta stranách si mohl oddechnout. Je to čtivé, napínavé, smutné, ale i dojemné.

Moc mě baví kombinace skutečnosti, fikce a nadpřirozena. Nevěřila bych, že to k sobě půjde tak skvěle. Prožívala jsem pocity lidí při ničivých záplavách i hurikánu, zároveň jsem se místy bála. V některých situacích jsem měla oči přilepené na řádky a ani jsem nedýchala. K tomu všemu jsem si zavzpomínala na devadesátky, ve kterých jsem vyrůstala, takže nejednou jsem v příběhu potkala dobře známé momenty.
Kolikrát mi běhal i mráz po zádech, i když po dočtení knihy toto rčení už raději nebudu používat.

Autorka má svůj nezaměnitelný, osobitý a originální styl. Potvrdila to svou druhou knihou. Já si ho zamilovala, takže už teď vím, že ať Kateřina Surmanová napíše cokoliv, já si to moc ráda přečtu.

9 28.09.2023

Mara nečekané zdědí chátrající penzion na Shetlandských ostrovech. Vrací se tak po čtrnácti letech na místo, které si získalo její srdce. Stojí před těžkým rozhodnutím, jestli si má penzion nechat, anebo ho bude lepší prodat. Do cesty se jí připlete i pohledný Gavin, se kterým kdysi prožila krátký románek. Je možné navázat tam, kde kdysi přestali?

Potřebovala jsem ke čtení něco milého, oddechového, romantického, tak jsem sáhla po Polibcích svatojánské noci. A dostala jsem přesně to, co jsem očekávala. Romantiku zasazenou do krásného prostředí.

Je to psáno jednoduše, jasně, lehce, ale zároveň i předvídatelně, prostě romantický příběh, jak má být. Prvních pár stránek jsem se trošku lekla, že to bude ukňourané, ale po chvilce se vše rozjelo a já si příběh užívala a prožívala ho s hlavními hrdiny.

Co mě však nejvíce na knize zaujalo, bylo prostředí, kde se příběh odehrává Shetlandy. Nádherně popsané krásy přírody, síla moře, typické počasí, zvířata. Ale i úžasní lidé, kteří žijí v souladu s přírodou. Popsány tradice, život na ostrově kdysi a nyní. Na mapách jsem si dohledávala, kde se zrovna nacházíme, hned bych se tam rozjela. A ideálně do penzionu, který Mara zdědila
Na konci knihy autorka vysvětluje, proč právě Shetlandy a já ji plně chápu. I když jsem na ostrově nikdy nebyla, jen podle popisu jsem si ho okamžitě zamilovala.

V knize nechybí ani pár receptů na úžasné dobroty, které v příběhu poznáme a můžeme tak i doma zažít kousek ze Shetlandských ostrovů.

Knihu bych rozhodně doporučila všem fanouškům Julie Caplin, při čtení se mi vybavila její kniha Hrad ve Skotsku a myslím, že by její čtenáře Polibky svatojánské noci mohly oslovit.

Autorka již chystá pokračování tohoto příběhu. Romantické knihy si dopřávám jen občas, ale druhý díl si rozhodně nenechám ujít.

4 16.09.2023