Klub lhářů
Mary Karr
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522370/bmid_klub-lharu-cjW-522370.jpg
4
26
6
Dnes již kultovní dílo americké spisovatelky zařadily The New York Times mezi nejlepší memoáry za posledních padesát let. Nesentimentální, dojemné a vtipné vyprávění o apokalyptickém dětství získalo řadu literárních ocenění. Autorka láskyplně reflektuje bouřlivý život s alkoholickými rodiči a starší sestrou. Matka je psychicky labilní umělkyně, která se provdala za dělníka pracujícího u naftových vrtů ve východním Texasu. Prudkými vášněmi ovládá celou rodinu. Nenávidí městečko Leechfield s bigotními a buranskými sousedy, kde rafinerie a chemičky zaplavují okolí zápachem zkažených vajec. I příroda je tu nepřátelská: hadi, všežravé kobylky, tornáda a nemoci připomínají biblické rány. Ropná a bavlníková pole zas představující úmornou dřinu. Jediným světlým místem je dělnická hospoda, kde chlapi pijí, šťouchají kulečník a vesele lžou.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2023 , ProstorOriginální název:
The Liars Club , 1995
více info...
Přidat komentář
Životní příběh autorky, jejíž dětství zabíjí jed alkoholismu obou rodičů, byť ke svým dvěma dcerám nepřistupovali vyloženě zle, nebyly fyzicky týrané. Co si ovšem sebelítost rodičů, zejména matky, která nedokázala v mládí prorazit se svým uměleckým talentem a následně jej utápěla ve sklence lihoviny, nevybrala na fyzických tělech dětí, její následky jsou navždy vepsány do psychiky i srdcí obou dětí, které nikdy nepoznaly rodinnou harmonii, skutečnou pozornost rodičů a okolnostmi byly přinuceny dospět dříve, než by bývalo bylo nutné.
Vyprávění autorky bych přirovnala k hyperbole. Chvíli velice poutavý příběh, střídá propad se zbytečně detailními a zdlouhavými popisy, které jsem občas měla tendenci přeskakovat.
Co mě, krom jiného, udivovalo byl fakt, že nikdo z protagonistů nikdy neřídil automobil ve střízlivém stavu, ale vždy byl řidič/řidička pod obraz, přestože nikdy nejeli sami...
Kniha, pri ktorej si hovoríte, na čo vôbec čítate o nových a nových traumách dievčiny ďalej. A na konci sa to pekne krásne ukáže, čo za šrámy niesli aj rodičia, hlavne teda Charlie (jej matka). Na druhú stranu, niektoré časti knihy boli robené takým tým spôsobom, že napíše istú traumatizujúcu sexuálnu udalosť a potom už nič viac k tomu, alebo ako ju to ovplyvnilo v budúcnosti. Neupieram, že zažila hrozné veci to vôbec, ale kniha bola písaná trošku "bestsellerovo", aby vzbudila otázky. A ak na základe tejto knihy prišiel autorke úspech, tak super- sama píše, že peniaze riadne potrebovala.
V letošním roce moje třetí kniha o dětství, které je formováno alkoholem... Shuggie Bain, Andělin popel a teď Klub lhářů. Mě to čtení skoro až bolelo. V tomto případě byl rozdíl v tom, že rodiče dětem projevovali city a rodina nestrádala nedostatkem financí....ale ty matčiny stavy to prostě bylo silné kafe. Mě ty vyděšené holčičky, které byly dány na milost či nemilost matince, úplně rvaly srdce.
Životopisný příběh autorky, kdy nám vypráví o svém dětství v šedesátých letech, které rozhodně nebylo ukázkové. Matka alkoholička, která nesnáší místo, kde žije. Otec dělník pracující u naftových vrtů, který nejraději zajde do hospody, kde může vyprávět své smyšlené příběhy. Do toho starší sestra a problémy, které děti mohou vnímat jinak.
Mám ráda memoáry, skutečné příběhy a nelehké osudy, proto jsem si Klub lhářů potřebovala přečíst. Nebylo to snadné čtení, ale zároveň to je skvělá kniha.
Chvilku mi trvalo se začíst, byly tu různé vzpomínky, jedna za druhou, autorka nám předkládá svůj život, slepuje svůj příběh a dává nám nahlédnout do rodiny, ve které byste rozhodně nechtěli vyrůstat. Ze začátku je to takové oťukávání, poznávání, a postupně vám začne být úzko a vlastně ani nevíte, jestli chcete číst dál, ale nakonec, touha dozvědět se víc, zvítězí.
Ač je to smutné téma, autorka se nelituje. Dočkáte se i humoru a nadhledu, ale i tak to na mě působilo těžce a bolavě. Je tu opravdu spousta vážných témat, jedno vedle druhého. Když si myslíte, že už nemůže být hůř, opět se něco objeví.
Rozhodně musím vyzdvihnout autorčin jazyk (a samozřejmě překlad), je to napsáno krásně, ač je to o nepěkných věcech. Některé věty, některá přirovnání jsou vskutku úžasná a díky tomu jsem si čtení užívala.
Tato kniha si žádá čas, žádné rychločtení tu není na místě. Dostane se vám pod kůži i do hlavy, a i po dočtení ve vás bude doznívat.
Mary Karr - Klub lhářů
Americká básnířka Mary Karr nás ve svých memoárech přenáší do jejího raného dětství, které se ovšem rozhodně nedá nazvat příjemným. Marry vyrůstala s o pár let starší sestrou Lecii, v rodině psychicky nestabilní matky alkoh.ličky a s otcem, který tráví většinu času prací v rafinerii a nebo v pánském klubu nad lahví alkoholu. Oba mají své dcery sice rádi a záměrné jim neubližují, zároveň ale mají k ideálním rodičům hodně daleko a především matčiny záchvaty šílenství vytváří extrémně krizové situace. Marry a Lecia se tak o sebe musí starat především sami. Z obou sester postupně vyrůstají samostatné a zároveň velice svérázné děti.
Většina knihy se odehrává v poměrně krátkém časovém odbdobí, od roku 1961, do roku 1963 a sleduje Marry od jejích šesti, do osmi let. Život obou sester byl ovšem natolik bouřlivý, že i na ploše takového krátkého období má autorka stále co vyprávět.
Celá kniha je takovou kombinací smíchu a pláče. Autorka své zážitky vypráví s obrovskou dávkou sarkasmus a černého humoru. Humor je ovšem poměrně ostrý a rozhodně není pro každého. Kniha často přechází i do své druhé polohy, ve která dokáže být velice pochmurná a smutná. Při vyprávění těžkých zážitků je autorka vážná a svojí upřímnou výpovědí, bez jakékoli sentimentality, dokáže silně zasáhnout a upřímně dojmout. Mary Karr střídá tyto dvě polohy naprosto přirozeně, obě polohy se vzájemně doplňují a celý takto vzniklý kontrast skvěle funguje.
Kniha je velice dobře čitelná, dobře srozumitelná a má velice rychlý spád. Autorka šetří s popisnými pasážemi, když už je ale použije, tak krásně dokreslují atmosféru. Kniha ale přeci jenom není po jazykové stránce úplná špička a například podobně laděná kniha "Pod skleněným zvonem" od Sylvie Plath je dle mého názoru v tomto ohledu lepší.
V knize jsem postrádal nějakou nosnou myšlenku a mě osobně po této stránce nepřinesla nic nového. Pak jsou tu ale lidé, kteří se dokáží s vyprávěním Mary Karr ztotožnit a kniha k nim promluví i na hlubší, osobní úrovni. Je pro mě naprosto pochopitelné, že se pro takové čtenáře může jednat o jednu z nejlepších knih v jeho životě, s velkým terapeutickým rozměrem.
Mé hodnocení 4/5
Štítky knihy
americká literatura Texas autobiografické vzpomínky
Klub lhářůKniha Klub lhářů je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 30x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 42x |
| Chystám se číst | 85x |
| Chci si koupit | 20x |
| dalších seznamech | 2x |
Alkolismus v krystalické podobě, ničení jedné bytosti v té nejdrsnější podobě. Skvěle napsané, ale drásající.