Ani ne pět minut
Hana Radulić
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522229/bmid_ani-ne-pet-minut-KoG-522229.jpg
4
76
27
Vlny Jaderského moře omývají chorvatská pobřežní městečka plná pohnutých příběhů. Jedním z nich je letovisko Baška Voda, o němž před smrtí mluvila i Lukášova matka. Skrývá se tam snad důvod, proč celý život neprojevovala emoce? Aby Lukáš našel odpovědi na otázky, které ho tak tíží, opouští se svou dospívající dcerou rodnou Prahu a vydává se do Chorvatska. V minulosti se paralelně odvíjí vyprávění jeho matky ukazující, že rodinné kořeny vedou na mnohdy temná místa a ovlivňují osudy lidí po řadu generací.... celý text
Přidat komentář
Ze začátku jsem se nemohla začíst, přišlo mi to nudné a zápletka banální. Říkala jsem si ale, že když je to tak krátké, tak to dočtu a dám si do Výzvy.
Dobře jsem udělala, druhá půlka po odjezdu do Chorvatska byla lepší, čtivější. Sentimentální konec sice dojem moc nevylepšil, ale ztráta času to nebyla. Začala jsem se těšit na letní dovolenou :-)
Zajímavé téma, za mě ale kniha zvláštně napsaná, nemohla jsem se vtáhnout do děje. Chvilkami nezáživné.
Čtivá kniha o vztazích, o tom jak jedna situace v minulosti ovlivní budoucnost a životy dalších lidí.
Zcela upřímně musím říci, že kniha měla sice velmi dobrý potenciál, ale za mne zcela nevyužitý. Rozhodně silný ústřední příběh. Ale tím veškerá pozitiva asi končí. Lukáš je takový nemastný neslaný, o dceru se příliš nezajímá a najednou jsou takoví spojenci a kamarádi do budoucna.. Do toho hledání v Chorvatsku, nakonec každý každého zná a svědek se taky najde. Manželství rodičů, chování prarodičů, ve finále otce.
Strašně se to všechno táhlo..
Kniha se mi líbila hlavně proto, že je psána převážně z pohledu muže. Lukáš pátrá po své minulosti v Chorvatsku, protože dostal v domově věci po své zesnulé matce a to mu nedá spát dokud nezjistí pravdu. Mně tedy zpracování tohoto tématu dost zklamalo, dost neuvěřitelných situací spíše pohádkově vykreslených s tvrdou realitou až někde ke konci, i když jsem tušila už dávno, jak to vlastně bylo. Často opakující se pasáže, dumání nad jednou záležitostí pořád dokola a o ničem.
Příběh nás zavede z Prahy do Chorvatska, což není úplně destinace, o které by se v knihách psalo, výborný nápad! Autorka si velmi dobře poradila s dvěma dějovými linkami odehrávajícími se v různých časových obdobích. Je výborně napsaná, vtáhne vás od první strany. Originální a silná zápletka, která vás nenechá v klidu. Jen je škoda, že je obálka celkem nenápadná, právě proto by mohla kniha zapadnout a to by byla škoda, protože si rozhodně zaslouží pozornost. Vřele doporučuji.
Zdaleka ne každá kniha mě nutí vžívat se do hrdinky příběhu, ale tady to vyplynulo zcela přirozeně: co bych dělala v takové situaci (tedy v situaci Lukášovy matky) já? Jak by se zachovala moje rodina?
Ačkoli mě kniha nijak nestrhla – dějem ani jazykem – tak už jen fakt, že mě přinutila k těmto dotazům, beru jako plus. Ovšem těžko říct, zda bych měla jako další pozitivum brát zjištění, že na druhou otázku jednoznačnou odpověď neznám. Každopádně oceňuju nečekanou zápletku, respektive její rozuzlení; našim čtenářkám knihu určitě doporučím.
Autorka píše opravdu skvělé knihy.
Nejvíc mě oslovil asi ten přerod Lukáše, který rozhodne pátrat po pravdě o své matce.
Dobře se to četlo,pouze to "překvapivé" rozuzlení mi bylo jasné už ve třetině knihy.
Knizku jsem cetla, protoze Chorvatsko je moje oblibena dovolenkova destinace, v Basce Vode a Splitu jsem byla xkrat. Tak jsem cekala nejake pohnute osudy spojene s temito konkretnimi misty, ze se dozvim neco z historie tech mist. Ale bohuzel poslouzily jen jako kulisy. To, co se odehralo, se mohlo prihodit klidne i na Lipne nebo Balatonu a vyslo by to nastejno. Skoda.
Kazdopadne pribeh je zajimavy, drsny. Takovy zivot, jaky mela Anna, by nemel mit nikdo.
Lukáš je padesatník, kterému umírá matka. Několik let před smrtí žila v domově s pěčovatelskou službou, progredující demenci ji postupně uzavřela v minulosti. Během posledního setkání se synem zmínila zdánlivě bez jakékoli souvislosti chorvatské letovisko Baška Voda a krátkou větičku 'ani ne pět minut'.
Po matčině smrti najde Lukáš v jejích věcech fotku matky, její kamarádky a dvou mužů. Snímek byl pořízen v Bašce Vodě v roce 1968. Matka vypadá jinak, než jak ji Lukáš znal. Celý jejich společný život byla zamlklá, odtažitá, nikdy se nesmála, byla zvláštní, svá. Proč to všechno? Proč vypadá na fotce jinak, než si ji Lukáš pamatuje?
Tajemství nejen matky se vydává rozlousknout přímo do Bašky Vody.
Román je vyprávěný ve dvou časových rovinách. V současnosti z pohledu Lukáše a v roce 1968 ve vzpomínkach jeho matky.
Příběh o tom, že ani své nejbližší nemusíme znát tak, jak jsme si mysleli, o tajemstvích a událostech, které zničily mnohé, o tom, že 'vytoužený' život není možné si vynutit nebo vystavět na něčem, co se nikdy stát nemělo.
Stejně jako v Esterčiných otcích se Radulićová soustředí na vztahy v primární rodině i na to, že zdánlivě určená a jasná rodinná role může být pěkně komplikovaná.
(SPOILER)
Druhá kniha od autorky. Jako první jsem četla Esterčini otcové. “Ostnatý drát jsem vynechala, nějak mě ovlivnily recenze.
Ani ne pět minut je útlá kniha, kterou jsem zhltla za jeden den. Nemohla jsem přestat číst. Přesto jsem nedala plný počet hvězd.
Příběh se rozbíhá pozvolna, jako čtenář se chytáte každého slova, abyste odhadli, co z toho asi tak vzejde. Musím říct, že spisovatelka si mě pěkně “povodila. Vážně jsem si říkala, že ten Lukáš bude Lukův a ten že ublížil matce, nějak hrozně brutálně. Pak že je teda Šimeho a že ten nějak zasáhl do rodiny no pořád jsem tak uvažovala, jak moc to bude spletené. A to rozuzlení mě vlastně trochu zklamalo.
Tím ale v žádném případě nechci bagatelizovat to, co se matce stalo! Ta představa, že se celý život podřizuji násilníkovi, který mi ublížil, je samozřejmě hrozná, hrůzná. Ale já opravdu čekala něco jiného, opravdu zamotaného. Nebo mi možná chybělo spíš víc vykreslit a popsat pocity oběti, než co jedl Lukáš s dcerou v restauraci? Nevím.
Abych to shrnula - četlo se to krásně, děj ubíhal, mělo to spád a rozuzlení bylo nečekané.
A já jsem asi náročná :D
Novinka od chorvatské spisovatelky mě hned zaujala, nejen proto, že nás děj zanese také do přímořského městečka Baška Voda, ale nabízí i pátrání po dávném rodinném tajemství. A to já ráda.
Lukášova matka těsně před smrtí zmiňovala, pro Lukáše neznámý, název Baška Voda. Když se pak Lukáš probírá pozůstalostí, najde starou fotku, na níž je zachycena jeho matka zamlada, spolu se dvěma mladíky a jakousi kamarádkou. Na zadní straně fotky jsou uvedena i křestní jména a razítko fotoateliéru Baška Voda.
Když Lukáš ukáže fotku svém otci, jeho divná reakce mu napoví, že to není jen tak. Prý tam byli kdysi na podnikovém zájezdu. Ale víc už z otce nedostane. A protože si Lukáš potřebuje urovnat jak svůj život, tak vztah se svou dospívající dcerou, rozhodne se vyrazit společně s ní do Chorvatska a přijít záhadné fotce na kloub.
Na místě pak za pomoci starousedlíků Lukáš s dcerou pátrají po mladících z fotky. Jaký k nim měla jeho matka vztah? A jak to, že na staré fotografii je tak veselá a šťastná, když ji Lukáš za celý svůj život skoro nikdy neviděl se byť jen usmát?
Jestli vás zajímá, jak dopadlo Lukášovo pátrání a co všechno zjistil, rozhodně si knihu přečtěte! Když už jsem si totiž myslela, že je zápletka jasná, čekal mě pořádný šok! Autorka čtenáře pěkně napíná a v této rodinné historii opravdu není o překvapení nouze. Velmi doporučuji!
Tahle knížka má strašně moc silný příběh. Ale jinak je strašně krásně napsaná a já ji dala 3,5 z 5.
Jinak knížka vypráví o Lukášovi, který měl mamku, která se o něj nějak moc nezajímala, neukazovala mu lásku, kterou k němu nejspíš chovala. A tohle Lukáše poznamenalo na celý život. On má teď dceru, ale neví jak jí lásku projevit, jak jí ukázat, že ji v životě chce a že mu na ní opravdu nezáleží. Jeho mamka už ale umřela a Lukáš se tedy se snaží se zjistit pravdu o minulosti. Proč se k němu matka chovala tak, jak se chovala a co to zapříčinilo.
Z mého úhlu pohledu se ve finále jednalo o další originální příběh. Jsem zvědavá, co si pro nás autorka připraví na příště. Kniha je svým vzhledem bohužel docela nenápadná, obávám se, že zapadne, byla by to však škoda.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Příběh Lukášovy rodiny se může jevit relativně normálně, obyčejně. Lukáš v dětství moc lásky ze strany svých rodičů nedostal, matka byla chladná, nedá se ale říct, že by se o svou rodinu nepostarala, vždy bylo uklizeno, navařeno, své dvě děti ale neobjímala, nepomazlila, neutěšila, jak by jako máma měla, otec byl ve své roli o kousek lepší, přesto tápal. Když však matka, trpící Alzheimerem a na srdce, v domově pro seniory umírá, zůstává po ní krabice vzpomínek - dopisy od její matky, fotografie dvou veselých dívek se dvěma chlapci. Lukášovi se vybavují poslední slova jeho mámy: Ani ne pět minut a Baška Voda.
Lukáš se vydává po stopách tajemství své matky, snaží se zjistit, co se stalo, kdy se z veselé, energické dívky stala chladná žena, jakou on znal celý život.
Příběh začíná pozvolně, zhruba v polovině ale nabere na obrátkách, graduje až k závěru, ze kterého vám může být psychicky i fyzicky těžko. Příběh je velmi emotivní, pokud máte rádi rodinná tajemství, je to kniha přesně pro vás
Tato novela není tlustá, ale je hrozně silná tím, co v ní na nás čeká. Už jsem to psala mockrát. Rodinná tajemství ničí rodinu. Příběh proto zavádí Lukáše do letoviska Baška Voda, což je malé městečko, omývaného vodami Jaderského moře. Dostal se tam kvůli něčemu, co těsně před smrtí zmínila jeho matka. Člověk odjakživa touží vědět. A tak Lukáš bere svoji dceru Moniku, s jejíž matkou už Lukáš nežije.
Dostat se alespoň s touto knihou k moři bylo krásné, ale smutné. Tak to na mě působilo. Bylo mi taky jasné, že sama autorka toto prostředí zná.
Co bych za mě knize vytkla, tak překladový jazyk. Knihy totiž píše v chorvatštině a k nám se dostávají z překladu. A zkrátka vyprávění z tohoto pohledu pro mě bylo příliš chladné, strohé, bez jemných nebo květnatějších souvětí.
Pořád ale v ruce budete držet knihu o hledání pravdy a o tom, jaký život opravdu je. Složitý, klikatý a o náhody tu není nouze a taky skrývá pro mě jedno životní moudro a to že pravdu máš hledat pouze tehdy, pokud ji uneseš.
Knihu doporučuji pro: Pro milovníky rodinných zašmodrchanců a tajemství. Opět pro ty, kteří mají rádi vrstvení příběhu na součastnost, minulost a zahrnuje více postav, z pravidla rodinné příslušníky a vzájemnými vazbami.
Za knihu děkuji Albatrosmedia, knihu jsem si vybrala v rámci spolupráce a jsem moc ráda, bylo to totiž hodně jiné, protože jsem nečetla anotaci, jen nadpis, byla jsem o to více překvapena.
Ani ne pět minut, uzounká knížečka, která si mě dokázala téměř okamžitě získat a nepustila mě, dokud jsem neměla dočteno.
Rodinná dramata, propletené příběhy a spousta otázek, přesně o tom je tato smutná kniha. Zpočátku jsem vůbec netušila, co mám od příběhu čekat, v myšlenkách jsem sice odhadovala všechny možné scénáře, ale co v ději následovalo by mě ani ve snu nenapadlo.
Knížka je psychicky náročná, ale svým způsobem i krásná, autorka má dar, kterým dokáže čtenáři vše nádherně popsat. Přiznám se, že posledních padesát stran mě opravdu dostalo a ukápla mi i slza. Věta na obálce „Některé rány nezhojí ani čas“ je více než trefná. To samé název samotný. Jsem si téměř jistá, že pokaždé když tuto knihu uvidím a přečtu si název, zamrazí mě v zádech.
Všechna čest autorce, jde opravdu o zajímavý příběh, na který jen tak nezapomenu. Pokud hledáte nějaké emotivní čtení na podzim, tak Vám tento příběh doporučuji všemi deseti.
Autorka v minulosti ještě napsala knihu s názvem Esterčini otcové, která má na databázi knih neskutečných 92 %, čili i tuto knihu si budu muset přečíst.
Štítky knihy
psychologické romány Chorvatsko matky a synové pátrání v minulosti chorvatská literatura prolínání minulosti a současnosti
Ani ne pět minutKniha Ani ne pět minut je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 87x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 61x |
| Chystám se číst | 79x |
| Chci si koupit | 13x |
| dalších seznamech | 1x |
Pěkný příběh s překvapivým vyústěním.