Psi a jejich lidé. Proč jsou spolu, co jeden druhému přináší? Autorka si vybrala hned 50 různých pejsků, které nám představí. Dozvíme se třeba, že Sigmund Freud miloval svého psa více než svého vnuka. Nebo že Maria Callas zpívala se svým pudlem duety. Tahle knížka vás rozhodně zahřeje, pohladí a potěší.
Na chvilku odložím mé kočkomilství stranou a vydám se do světa psů. Oni to jsou stejně roztomilá zvířátka, takže si myslím, že mi tu kočky chybět nebudou.
Knížka je nádherně zpracovaná, a to jak po obsahové stránce, kdy tu máme vedle sebe páníčky, kteří by se jinak nepotkali, ale hlavně po grafické stránce. Krásně přehledné, nechybí tu ani pár fotografií, a pokud byste chtěli více, pod QR kódy najdete další fotky, ale třeba i různé filmové ukázky a dokumenty.
To, co mám u knížek ráda, je, když se dozvím něco nového a tentokrát toho bylo vážně hodně. Ale nebojte, že by tady byla pouze holá fakta, naopak, je to psáno poutavě a čtivě. Některé příběhy mě dokonce nalákaly, abych si zjistila více o páníčcích, o kterých jsem dosud mnoho nevěděla, protože jejich osudy jsou vážně zajímavé.
Myslím, že se tu nejeden psí páníček najde, protože láska ke psům je už po staletí stejná. Ale ať už máte rádi psy nebo kočky anebo se chcete dozvědět jen více o zajímavých lidských osudech, takhle kníže by vás rozhodně neměla minout.
Tři lidské osudy. Tři příběhy, za kterými se skrývá něco neobvyklého.
Malý Tadeáš pronesl slovo „máma“, jako už tolikrát před tím, ale tentokrát je za tím něco jiného a rodiče budou muset řešit hodně nezvyklou situaci.
Učitel, který se rozhodl skončit ve škole, utápí svůj žal v alkoholu, dokud nepotká tajemnou dívku.
Kiri je indická dívka, která vídá věci, které by vidět neměla. Co je ještě skutečnost a co je iluze?
Ráda objevuji nové české autory a mnohdy jsem překvapena, jak silný příběh dostanu. Stejně jako tentokrát. Tato kniha si mě přivolala svou nádhernou obálkou, a ještě více než obálkou jsem byla nadšená obsahem. Protože jestli tohle je prvotina, tak se v budoucnu máme vážně na co těšit.
Absolutně jsem nečekala to, co mi kniha přinesla. Příběh je zajímavý, neobvyklý, tajemný i magický. Je tu něco mezi nebem a zemí, a to já v knihách vážně můžu. Příběh mě zaujal tak, že jsem knížku nemohla odložit. Chtěla jsem vědět, jak se všechno vyřeší a propojí. Byla jsem napnutá až do konce a celou knihu jsem si vážně užívala.
Kromě jiného je tu ukázána láska k přírodě. Myslím, že budete mít chuť vydat se do lesa na procházku a možná se tentokrát budete kolem sebe dívat pozorněji.
Pokud máte už dost stále stejných příběhů, věřte, že Léto ztracených duší vám přinese něco nového.
Lada je spisovatelka, ale momentálně má „tvůrčí krizi“. Když se její táta na protest upálí před Poslaneckou sněmovnou, rozhodne se, že se rodinné vyšetřování o tom, proč to otec udělal, promění v rukopis. Sledujeme tak komplikované vztahy v rodině, ale hlavně společnost, která je nejen politicky rozdělena.
Začátek knihy je vážně drsný, to jsem nečekala. Každopádně je skvěle napsaný. To mi však bylo jasné, neboť knihy Viktorie Hanišové mám moc ráda.
Celý příběh působí velmi skutečně, a to i díky tomu, že se tu objevují reálné postavy, místa anebo třeba pořady. Při čtení jsem měla nutkání vyhledat si to o čem právě čtu. Mám ráda knihy o knihách, o tom, jak vznikají, co za jejich tvorbou všechno stojí a toho jsem si tu užila dost a dost, neboť je hlavní hrdinka spisovatelka.
Je to kniha o politice a o takových, kteří dokáží zblbnout lidi k totálně scestným myšlenkám. Je to kniha na zamyšlení o tom, v jaké době žijeme a jak nás to může ovlivnit. Jelikož se o politiku nezajímám bylo to trochu téma mimo můj svět.
Konec byl hodně, hodně zvláštní, vůbec jsem nevěděla, co si o něm mám myslet. Rozhodně zajímavá, ale jiná kniha. Přečtěte si ji a udělejte si na ni svůj vlastní názor. Myslím, že tentokrát budou recenze na tento příběh hodně rozdílné.
Nečekané přátelství, které může měnit životy.
Haiovi je devatenáct a rozhoduje se, zda má život ještě smysl. Když stojí na mostě a rozmýšlí se, zda skočit, zastaví ho Grazina. Osmdesátiletá vdova, která pomalu ztrácí paměť. Díky novému přátelství hledá Hai cestu k sobě i ke smíření se svou minulostí a rodinou.
Další kniha z edice Hlas a opět výborná! Tato edice je přesně to, co mě baví číst. Současná, aktuální témata, do kterých se můžu ponořit a pochopit je. Dokážu se vcítit do jednotlivých postav a žiji s nimi jejich osudy.
Tentokrát to nebylo jiné. Navíc od autora jsem četla jeho předchozí knihu – Na Zemi jsme na okamžik nádherní – takže už jsem věděla, jaký styl mě čeká a moc jsem se těšila. U autora je totiž znát, že je i básník. Píše tak nádherně, poeticky, že si jeho slova neskutečně užívám. Musím zmínit i samotný překlad, protože jen díky němu si můžu knihu vychutnat.
V Císaři radosti je spousta vážných témat. Máme tu přistěhovalectví, rasismus, drogy, život v Americe na okraji společnosti. Jsou tu skvěle vykresleny generační rozdíly. Je to kniha o přátelství a o rodině. Ač se to na první pohled nezdá, je to kniha o válce. Různé války tu mají svůj význam a nejeden z hrdinů je s nimi propojený.
Oproti předchozí knize bych řekla, že je tato více přístupnější. Je z ní cítit, že autor sahá do svých zkušeností a vzpomínek a snad i díky tomu působí tak skutečně.
Rozhodně kniha na zamyšlení a po dočtení ve vás zůstane skvělý čtenářský zážitek.
Onesto a Santo, dva bratři, kteří prožili svůj život ve stínu nádherných hor. Jejich osudy poznáváme skrz dopisy, které v současnosti předčítá spisovatel starému muži a postupně odhalují nejedno tajemství.
Tohle byla taková nádhera! Já nemám slov, abych vyjádřila, jak moc se mi kniha líbila.
Knihu jsem si vybrala hlavně proto, že ji ocení čtenáři knihy Jeřábi táhnou na jih. A je to tak. Ač se knížky odehrávají jinde, jindy a s jinými lidmi, obě jsou plné citu a emocí. Navíc tato kniha si mě přivolala nádhernou obálkou a i proto, že mám ráda italské autory.
Knížka je nádherně napsaná. Je tu tolik, tolik krásných vět. Nejdřív jsem si říkala, že si ty pěkné vypíšu, ale pak jsem si uvědomila, že bych musela opsat skoro celou knihu. Je tu cítit láska k přírodě, obzvláště k horám. Budete mít chuť vypravit se do lesa, nebo někam, kde si budete moci užít ticho a klid, ale zároveň pocítit tu neskutečnou sílu.
Od prvních vět je to milý a laskavý příběh. Ovšem připravte se, že můžou přijít i nečekané zvraty. Přijde i smutek a strach. Celý příběh je opravdu velká nálož emocí. Za Onesta bych i dýchala. Je to tak nádherný příběh. Nejednou jsem brečela dojetím. Knihu jsem nemohla odložit, nechtěla jsem, aby na mě při čtení někdo mluvil, tak moc jsem se ponořila do příběhu, že se mi z něj vůbec nechtělo odcházet.
Přesně takovéto knihy miluji a Onesta budu doporučovat všude a všem. Nádhera.
Detektiv Billie Ann má plné ruce práce. K tomu řeší případ ztracené holčičky, u které to však vypadá, že nikdy neexistovala a její matka se chová jako vyšinutá. Billie to však nedá, pouští se do vyšetřování a zjišťuje, že je tu hodně podobných věcí s případem, který se odehrál před 14 lety a nikdy se nevyřešil.
Neopouštěj ji je první díl nové série s vyšetřovatelkou Billie Ann. Jak jsem se dívala na autorčinu tvorbu, tak je velmi plodná a má na svém kontě hned několik detektivních sérií. Máme tu silnou hrdinku, která si prošla vážnou nemocí. Naštěstí se postavila zpět na nohy a nyní bojuje nejen za zločince, ale i za sebe.
Autorka se pro tuto knihu nechala inspirovat skutečným příběhem. To mě ke čtení nalákalo, protože takové knihy mám moc ráda. Pro mě je bohužel tento příběh tak známý (nejen tento konkrétní, ale dělo se to už několikrát, a dokonce jsem na stejné téma viděla i film), že tu pro mě chybělo napětí a taková správná nevědomost, co přijde. Takto jsem byla vždy o krok napřed před vyšetřovateli. Ale je to hlavně můj osobní problém, je možné, že pokud případ neznáte, budete napnutí od začátku až do konce.
Situace, které tu autorka vystavěla kolem hlavního příběhu, mi přišly mnohdy na sílu. Chtěla za každou cenu šokovat a nějak mě to neoslovilo. Nebylo to špatné, byl to pro mě spíše průměrnější thriller a do dalších dílů se už pouštět nebudu.
Kdo by neznal Medvídka Pú? Za těch sto let, co je tu s námi, si získal miliony lidských srdcí. To mé není výjimkou. Na oslavu jeho krásných kulatých narozenin přichází nádherná kniha plná moudrých citátů.
Jako první vás zaujme nádherná grafická podoba knihy. Nejen obálka a ořízka, ale i vnitřek knihy je prostě kouzelný. Pak vás tu čekají inspirativní citáty od Medvídka Pú i jeho přátel. Jsou milé a krásné, roztomilé i chytré. Mnohdy v nich najdete pravdu, kterou každý den žijeme. Některé vás rozesmějí, jiné zase třeba něčemu přiučí.
Je to kniha pro malé i velké čtenáře, a hlavně je to TA kniha, kterou potřebujete mít ve své knihovničce.
Annie pracuje v knihkupectví v malém městečku. Jelikož se obchodům moc nedaří, rozhodne se uspořádat Festival záhad, který pomůže přitáhnout zákazníky. Během něho však dojde k vraždě. A ač by se mohlo zdát, že je to jen součástí festivalu, přibývají podezřelí a Annie se pokusí odhalit vraha.
Kočka a knížky na obálce? Není třeba dlouhého rozhodování, tuhle knížku si nutně potřebuji přečíst. Navíc mám pocit, že by tato nová série mohla být podobná mé oblíbené – Záhadám oxfordské čajovny. To jsem se bohužel spletla. Tentokrát se nadšení vůbec nekoná.
Asi ani nemám nic moc pozitivního, co říct k obsahu knihy. Snad jen organizování Festivalu záhad, to mi bylo blízké a bavilo mě to. Ale to je asi vše. Jinak to bylo nudné, nezáživné a málo uvěřitelné. Postavy hloupé, vůbec jsem si k nim nenašla cestu. Vyšetřování vraždy v podstatě žádné, působilo to spíš jen jako jedna paní povídala a motiv vraždy? Tak to byl nesmyslný a překombinovaný nápad. Prostě mě to vůbec nebavilo a dočetla jsem to jen proto, že knihy neodkládám.
Josef Nýdrle, hospodář, který miluje svůj statek, polnosti a zvířata nadevše. Bohužel jsme právě v padesátých letech v Československu, kdy probíhala kolektivizace a zinscenované procesy. Stát se tak postaral o ty, kteří nesouhlasili a dobrovolně neodevzdali to, co si režim žádal.
Příběh podle skutečných událostí a podle osudu sedláka Miroslava Šnýdra. Autorka dohledala pamětníky i archivní a soudní spisy a podle nich vystavěla příběh plný nespravedlnosti.
Mám ráda příběhy z naší historie, obzvláště ty nelehké. Doba, ve které tu vládla nesvoboda, byla těžká. Obzvláště pro ty, kteří se nechtěli přizpůsobit. Režim jim pak sebral vše, co měli a co pro ně bylo důležité. Nezbyla než láska a vzpomínky na rodné místo.
Pár podobných příběhů jsem už četla, tento byl na můj vkus pomalejší a dost informací se tu neustále opakovalo. I přesto vám knihu doporučuji, neboť je důležitá a na naši minulost bychom neměli zapomínat.
Patrik je praktickým lékařem, trápí ho obezita, také matka, která mu dělá zdravotní sestru, i pacienti. Naštěstí má svou přítelkyni Hanku, díky níž se cítí dobře. V životě však spoustu věcí není snadných a Patrik bude muset zabojovat, aby byl zase šťastný.
Knihy Petry Dvořákové mám moc ráda. Ať napíše cokoliv, já si to rozhodně přečtu. Ač to jsou rodinná dramata, nelehké životní situace nebo odpočinková kniha, to všechno mě bude bavit díky tomu, jak Petra skvěle píše. Číst její texty je prostě nádhera.
Ordinace je příjemnou oddechovkou. Ač humorné knihy nevyhledávám, takhle si mě získala. Nejednou jsem se musela smát nahlas. Ale tato kniha není pouze o smíchu, je i o vážných tématech, takových, kterým musíme čelit i ve skutečnosti. Místy je to dokonce i smutné a dojemné čtení.
Mám ráda knihy z lékařského prostředí. Ordinace praktického lékaře mě vážně bavila. Je to příběh ze života a já se v něm kolikrát našla. Je to napsáno tak skvěle, že jsem se d příběhu natolik ponořila, až jsem měla pocit, že čtu nějaký skutečný příběh.
Pokud hledáte milou knihu (nejen) na dovolenou, právě jste ji našli.
Skutečný příběh pana Albrechta. Dnes mu je 98 let, a i když číslo na jeho předloktí vybledlo, vzpomínky má stále jasné. Bude nám vyprávět o svém mládí, o holocaustu i o emigraci do USA. Někteří přišli ve válce o vše, Albrechtovi alespoň zůstala sestra Friedel, se kterou si slíbili, že na sebe budou dávat pozor po zbytek života.
Takovéto knihy jsou vážně důležité. Připomínají nám, jaké hrůzy se v naší minulosti staly a že bychom na ně neměly zapomínat. A hlavně pak nedopustit, aby se někdy opakovaly.
V knize se střídají různé časové roviny. Čteme o současnosti, o mládí pana Albrechta i o době, kdy žil v USA. Ale vše je tu dobře promyšleno a poskládáno a čtenář se tak ve čtení neztrácí. Naopak, kniha je vážně dobře napsaná, což nebývá u takovýchto knih pravidlem.
Je neskutečné, čím si prošel a hlavně, že veškerou tu zlobu a hrůzu ustál a mohl dál žít. Při čtení mi mnohdy běhal mráz po zádech. Je tu krásně ukázáno silné rodinné pouto, bratrská láska i rozporuplné pocity k rodné vlasti.
I když jsem podobných knih už pár přečetla, nikdy mě to zlo nepřestane udivovat a děsit. Silná a důležitá kniha.
Magdalena vzpomíná na svůj život. Tělo ji zrazuje, tak se vrací do mládí, do 50. let, která u nás nebyla snadná. Pak tu máme Lenku. Mladou ženu, která začíná znovu od začátku. Jak se ty dvě dají dohromady? Co je spojí?
Tohle, že byla prvotina? To je dokonalá kniha. Nádherně napsaná. Text jsem si neskutečně užívala, doslova pohlazení po duši. A ten příběh? Zajímavý a poutavý, že se od něj nedalo odtrhnout.
Je to příběh o životě, o stárnutí a stáří, o smrti, o samotě, přátelství i svobodě. Je toho tu tolik. Spousta témat, skvěle zpracované. Napsané tak, že se vás to dotkne. Je to krásné i smutné, milé i dojemné, úsměvné i bolavé. Při čtení se ve mně vystřídala celá škála emocí. A emoce, to je to, co od knih očekávám.
Postupně v knize odhalujeme tajemství z minulosti. Je skvěle dávkováno, čtenář pomalu odhaluje to, čím si v minulosti Magdalena prošla a čím dál víc tak chápe její chování.
Nechybí tu ani láska ke knihám, psaní a příběhům. Prostě tohle je kniha, kterou vážně chcete číst.
Nenechte si ubližovat! Ani slovně. Někdy si člověk myslí, že slovy přeci nemůže zranit, ale opak je pravdou. V této knize se mimo jiné dozvíte, co je to verbální násilí a autorka nám ukáže, jak se mu můžeme bránit a jak si nastavit osobní hranice.
Knihy osobního rozvoje mám jednou za čas opravdu moc ráda. Vždy se dozvím mnoho důležitého a platilo to i tentokrát. Jsem moc ráda, že mi knihu nabídla autorka k recenzi.
Kniha je psána poutavě, jasně. Nebojte se, že by to bylo na vás moc odborné, naopak, text je dostupný naprosto každému a věřím, že se tu najdete. Najdete tu sebe i situace, které znáte, co slýcháte nebo co sami říkáte. Právě i díky ukázkám skutečných situací je to nám, čtenářům, bližší.
Najdete tu i různá cvičení, která vám pomůžou zorientovat se v sobě, ve svých emocích i v tom, co můžete ohledně verbálního násilí dělat. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla. Myslela jsem si, že ohledně vnímání negativní kritiky na tom jsem hůř, ale kniha mi ukázala, že spoustu věcí, o kterých je tu řeč, dobře zvládám.
Věřím, že vás kniha donutí se zamyslet nad sebou i nad svým okolím. A doufám, že nás autorka „donutí“ více chválit než slovem ubližovat.
Po knize rozhovorů – Mezi nebem a pacientem – je tu kniha plná příběhů a první pomoci. Příběhy poznáte z pohledu záchranářů, ale třeba i rodičů, kteří prožili svou noční můru. Nastupte do vrtulníku spolu s Markem Dvořákem a pojďte zachraňovat.
Myslím, že tito dva pánové se hledali, až se našli Jejich vzájemná práce je dokonalá. Společně připravili knihy, které jsou místy zábavné, jinde vzdělávací. Knihy, které jsou o životě a ze života. A mě jejich spolupráce nesmírně baví.
V první knize rozhovorů, kdy se Martin Moravec nebojí jít otázkami do hloubky, jsme se s Markem Dvořákem seznámili. Zjistili jsme jaký je, jak se dostal ke své práci i to, co jeho povolání obnáší. Tentokrát se podíváme přímo na výjezdy a vzlety první pomoci k případům, které ohrožují životy a vyžadují rychlý zásah.
Celkem třicet příběhů nám ukáže různé typy zranění, úrazů a celkově situací, které lékaři a záchranáři denně zažívají. Dozvíme se, jak první pomoc probíhá, jaká úskalí tu můžou nastat, ale třeba i to, jak se ze zdánlivě jasného případu může vyklubat úplně něco jiného.
Ač se jedná o vážné situace, které ohrožují životy, je to podáno nesmírně čtivě. Jak s pokorou, ale i s vtipem, který je Marku Dvořákovi blízký a díky němuž je kniha hned lehčí a bude vás vážně bavit. Ale zároveň je i smutná a já dojetím nejednou brečela.
Nesmím zapomenout ani na grafickou podobu knihy, která je dokonalá. Drobné ilustrace dodávají knize další rozměr.
Ale teď to nejdůležitější. Po každém příběhu dostane v knize prostor první pomoc. Čtenář se tak dozví, jak má postupovat při daném případu, jak poskytnout pomoc, ale i jak se sám ochránit. Myslím, že právě tato část je nesmírně důležitá. Ideální je, když v životě první pomoc nemusíme poskytnout, to znamená, že všichni kolem nás jsou prostě v pohodě, ale když už se u takové situace vyskytneme, je důležité vědět, co dělat.
Knížku bych dala jako povinnou četbu, ideálně s ročním čtecím opakováním, aby se nám rady nevykouřily z hlavy.
Skvělá a důležitá kniha, kterou by měl mít a číst opravdu každý.
Jí je osmnáct a právě přemýšlí, co se životem. Jemu je třicet jedna, je přitažlivý a neodolatelně hezký. Jiskra přeskočí, ale neměla by. Jak fungovat ve vztahu, který je zakázaný? Nebylo by lepší si nikdy nic nezačít?
Jakmile jsem na obálce knihy uviděla větu, že je ideální volbou pro čtenáře Colleen Hoover, měla jsem jasno. Potřebovala jsem si přečíst. K tomu ta krásná obálka, které prostě nejde odolat…
Očekávala jsem milý, romantický, odpočinkový příběh, a přesně to jsem dostala, ale k němu i mnohem víc. Stejně, jako tomu je i ve skutečném životě, jsou tu vážná témata. Hlavní hrdinové se s nimi budou muset poprat. Někdy to půjde lépe, někdy hůře.
Tím, že knihu vypráví osmnáctiletá slečna, je to svěží, vtipné a úsměvné. Při čtení jsem se přistihla, že se „přihlouple“ usmívám, a to je u mě známka toho, že je to vážně milá romantika. Ač je spousta věcí v příběhu předvídatelná, vůbec mi to nevadilo, k těmto knížkám to tak nějak patří. Ale nebojte i nějaké nečekané zvraty přijdou.
Pár věcí mi v příběhu vadilo, ale přimhouřím nad tím oko, protože mě to bavilo číst. A navíc mě knížka svým koncem nalákala na pokračování, které budu netrpělivě vyhlížet.
Budu si muset romantické knížky častěji zařadit do mých čtecích plánů, vážně si u nich neskutečně odpočinu.
Otokar, který ví, že je adoptovaný, se jednoho dne rozhodne vypátrat svou rodinu. Přihlásí se do pořadu, ve kterém se hledají příbuzní a díky němu se vydává do vesničky, kde by měla žít jeho biologická matka. Postupně zjišťujeme, že tohle pátrání vážně nebyl dobrý nápad.
Tak tohle byla jízda! Neskutečná! Jakmile knížku otevřete, neodložíte ji, dokud nebudete na konci a nevydechnete vzduch, který jste při čtení zadržovali v plicích.
Když jsem dočetla autorovu předchozí knihu, Druhý dech, bylo mi jasné, že se máme v budoucnu na co těšit. A nespletla jsem se. Pokud se mi Druhý dech vážně líbil, tak tentokrát jsem byla naprosto nadšená. Pokud se mi u Druhého dechu něco nelíbilo, tady nemám co vytknout.
Pacička je napínavá od začátku do konce, nebudete tušit, jak tohle celé dopadne. Je to skvěle promyšlené, propracované a vše podstatné se vždy dozvíte v tu správnou chvíli. Připravte se místy na drsné čtení, nejednou vám přeběhne mráz po zádech, možná budete i znechuceni (vážně neděkuji za slimáky :-D), ale všechno do příběhu patří a vytvoří neskutečně skvělou, silnou a zároveň temnou atmosféru.
Čtení jsem si vážně užila, prožívala jsem každičkou stránku. Tohle prostě chcete číst.
Miluji bylinky a léčitelství, ale po dočtení této knížky vlastně nevím, zda se tím mám chlubit…
Tři sourozenci – Andrea, Ulrika a Rasmus. Když se jich zeptáte, jak vzpomínají na dětství, zjistíte, že vám každý odpoví jinak, jak kdyby snad ani nevyrůstali ve stejné rodině. Každý své dětství vnímá jinak. Nyní už jsou dospělí a zjišťují, že se v domě matky začínají ztrácet věci, a navíc na povrch vypluje jedno vážné tajemství.
Od autorky jsem četla její předchozí knihu Tchyně, po jejímž dočtení mi bylo jasné, že autorčiny knihy chci číst. Dokáže skvěle ukázat rodinné a mezilidské vztahy. Tajemství, která dokáží ovlivnit životy. A vystaví příběh, který potřebujete číst, abyste odhalili, kde se vlastně skrývá pravda.
Toxické vztahy, lži a nedorozumění. Vzpomínky, tak odlišné, jako kdyby každý prožil jiný život. Lidské životy, které se schovávají za přetvářkou a neukazují druhým svou pravou tvář. Problémy, které se mohou týkat každého z nás. To všechno dělá z Dědictví příběh, který vás bude bavit.
Musím se přiznat, že mi první polovina knihy přišla pomalejší, neboť se tu řešilo stále to samé do kolečka, ale o to víc jsem se těšila, až začnu číst příběh z pohledu dalšího sourozence a dozvím se tak něco nového, co zapadne do příběhu a ukáže mi další část rodinného příběhu.
Ano, tyhle příběhy mě baví a k tomu ty nádherné obálky. Rozhodně si přečtu i další knížky autorky.
Během lockdownu se Chloe přestěhuje z Londýna na venkov. Při jedné ze svých procházek najde opuštěné mládě zajíce a rozhodne se, že ho zachrání. V tu chvíli netuší, jak tím změní svůj život.
Jelikož miluji životopisné příběhy a ta nádherná obálka si vysloveně říkala o přečtení, neodolala jsem, do knihy jsem se pustila a jsem nadšená. Toto je totiž tak krásný, milý a dojemný příběh, který si mě získal od prvních stránek.
Je tu ukázáno, jak jedna příhoda dokáže ovlivnit celý váš život. Příběh nám ukáže, jak můžeme vnímat přírodu a učit se od ní. Je tu skvěle popsán proces poznání. Co autorce otevřelo oči, jak odhalovala spoustu nového, učila se a přijala přírodu.
Knížka nás donutí zamyslet se, jak vnímáme přírodu my a co bychom pro ni mohli udělat. Autorku opravdu obdivuji za to, na kolik se přírodě otevřela a pustila ji do svého života i domova.
Konečně příběh z období pandemie, který je milý, důležitý i naučný. Dozvíte se nejen to, jaký je život se zajíčetem, divokým zvířetem, ale dozvíte spoustu o tom, jak zajíci žijí, co je pro ně důležité a jak jim třeba můžeme pomoci.
Jsem ráda, že máme doma kočky, jinak bych si po dočtení nutně potřebovala pořídit nějaké zvířátko
Hlavní hrdinka, spisovatelka, zjistí, že je její dávná kamarádka těžce nemocná. Rozhodne se, že s ní stráví poslední dny a u toho přemítá nad životem, co vše nám přináší a čím si procházíme.
Knížka s kočkou na obálce? Nic dalšího mi neříkejte. Prostě si ji potřebuji přečíst. A věřte, že „kočka“ nezklamala. Pokud máte chuť na něco pomalejšího, vážného, ale i přesto takového, že vám bude vlastně v příběhu dobře, právě jste našli tu správnou knihu.
Příběh je o emocích, o ženách, o stárnutí, o smrti, ale třeba i o ekologii. Nečekejte tu žádnou velkou akci, hlavně začátek je pomalejší. Hlavní hrdinka přemýšlí nad vším, co vidí, co jí vstoupilo do cesty. Je to místy až filozofický dialog, který vás donutí zamyslet se nad vlastním životem. A věřte, že některé myšlenky mi byly vážně blízké a našla jsem se v nich. Je tu i spousta citací z jiných knih, filmů a dokumentů.
Podle knihy je i natočen film Vedlejší pokoj a jelikož je hvězdně obsazený, neodolala jsem a po dočtení jsem se na něj podívala. Po dlouhé době film podle knižní předlohy, který se mi vážně líbil, byl hodně věrný knize, doslovné knižní dialogy, hodně věcí jsem si přesně takhle představovala. A pak přišle konec, který to všechno zazdil. Tedy ten filmový konec. Úplně jiný než v knize. A to byla vážně škoda. Protože nad tím v knížce budete po dočtení ještě dlouho přemýšlet…
Jsou stíny, které nás mohou zavést do minulosti, která nám nedá spát. Zlo, jenž se už stalo, neustále číhá a je připravené znovu zaútočit. Pojďte se bát. Jedenáct českých autorek a autorů sepsalo povídky o starém hříchu. Čekají vás záhadné kočky i bludné duše a možná odhalíte i nepěknou pravdu.
Před lety jsem povídkové knihy vůbec nemusela, ale postupem času jsem si k nim naštěstí našla cestu a teď si je jednou za čas moc ráda přečtu. Nejen, že mám v jedné knize hned několik mých oblíbených autorů, od kterých si ráda přečtu vše, co napíšou. Ale povídky od těch, jejichž tvorbu zatím neznám, mě můžou navnadit k tomu, abych si jejich knihy přečetla a já se tak seznámím s novými autory a možná najdu i nové oblíbence.
Tentokrát byly povídky strašidelné a některé vážně dost. Jak už to u podobných knížek bývá, některé povídky mě bavily více, jiné méně, ale čtení všech mě bavilo.
Pánové prominou, ale myslím, že v této knize kralovaly ženy, jejichž povídky byly o něco lepší
