esterkucerova
komentáře u knih
Nejúžasnější den
Kaira Rouda
Poslední dobou se mi stává, že mě nějaká kniha zaujme, místní hodnocení a komentáře mě přesvědčí a tak si ji koupím, jenže pak přijde jedno velké zklamání.
Jak tento příběh někdo může nazvat 'šokujícím' či 'nepředvídatelným' opravdu nechápu..
Pasáž v autě než Paul a Mia dorazí na chatu trvá snad věčnost a je tak nezáživná, že jsem musela velkou část přeskakovat, žel jsem doufala, že konec mě ohromí. Pak se tedy blíží onen vytoužený konec, očekáváte od toho napětí, nějaké vyústění, akci, boj... Bohužel chyba lávky, bum bum, konec a vy sedíte s tímto odpadem na klíně a přemítáte si všechny ty možnosti, jak jste mohli využít čas lépe než čtením nejúžasnějšího dne.
Šílená nuda, napětí 0, akce 0. Jako jediné pozitivum, které se zasloužilo alespoň o 1 hvězdu je poměrně neobvyklý styl vyprávění ze strany tyrana. Celkově však jedno velké zklamání a místní komentáře pro mě naprosto nepochopitelné. 0,5/5.
V pasti lží
B. A. Paris (p)
. Může obsahovat náznaky spoileru.
Vzhledem k tomu, že "za zavřenými dveřmi" se mi vážně líbilo, další kniha této autorky pro mě byla samozřejmostí.
Příběh mi připomínal "ženu v okně".
Musím však říci, že mě tato kniha až tak moc nenadchla. Čte se sice dobře a třeba za rok se k ní ráda vrátím znovu, ALE.. Hlavní hrdinka je od začátku do zhruba posledních dvaceti stránek vysloveně na ránu. Každých deset vteřin jí buší srdce tak, že nemůže dýchat a hlava se jí motá tak, že snad omdlí a takhle pořád dokola... Vadilo mi to a to jsem jinak vážně fanda tohoto žánru. Dále zde bylo několik těžkých WTF momentů, kdy jsem se musela pousmát. (tak rychlý průběh nemoci, úklid???)
Kdo je padouch mi bohužel bylo jasné prakticky okamžitě, náznaky jsou dost zřejmé, takže konec mě nijak nepřekvapil.
3.5/5*
1984
George Orwell (p)
Jako nejděsivější fakt tohoto futuristického díla shledávám ten, že autor zemřel už v roce 1950.
Tudíž všechny ty obrazy, kdy lidé jsou odposloucháváni a děti udávají své vlastní rodiče popisuje pouze jako fikci...
Kdyby jen věděl...
Šéf
Vi Keeland
Klasický představitel tohoto žánru, neb přečti, pokud ti nevadí, že ti při tom odumírají mozkové buňky.
Naprosto klasický rámec a dějová linka jako u milionu dalších knih tohoto typu, nicméně člověka to i tak baví.
Chemie mezi hlavními hrdiny funguje, jen pro mě místy až moc velká inspirace ságou fifty shades.
člověk od toho prostě nemůže čekat moc, spíš příjemnou odreragovačku, což tato kniha ideálně splňuje. 3,5/5*
Chladnokrevně
Robert Bryndza
.Může obsahovat náznaky spoileru.
Skvělý Robert opět nezklamal.. Seznámila jsem se s ním, když jsem ležela předloni v nemocnici a přítel mi jako dárek donesl dívku v ledu. Od té doby jsem mu úplně propadla. Líbí se mi zejména to, že i když je vrah odhalen, kniha neztrácí na napětí.
Erika je mi velmi sympatická a doufám, že jejich vztah s Petersonem se přeci jen vyvive - přijde mi, že nedostali moc šancí.
Ale přímo k příběhu samotnému - nemůžu si pomoc, ale tak trochu jsem fandila i zaporakům. Max mi přišel hrozně sexy a charismatický, i když to byl magor a Nina byla prostě naivní chudák. Tohle mám na autorovi nejraději - jak dokáže, alespoň ve mě, vyvolat určitou vlnu soucitu a pochopení i pro "padouchy" ať už se jednalo o tento příběh, noční lov anebo do posledního dechu.
Konec bych klidně ještě trochu napnula a rozpracovala - Niny rozhodnutí mi na "začátku konce" přišlo dost ukvapené a nerozvážné, vzhledem k tomu, že Maxe a jeho povahu znala. Naopak Maxe bych si klidně dokázala představit i v dalším díle nebo v nějakém otevřeném konci, ale to už je otázka osobních preferencí.
Sečteno, podtrženo další výborná kniha a moc se těším na další. 5/5
Nejsem mrtvá
Anne Frasier (p)
Tak nevím, kde se stala chyba..
podle místního hodnocení jsem čekala pecku, ale dostalo se mi jen zklamání.
Kniha se přečte celkem lehce, ale výsledkem pro mě je minimální napětí a fakt, že druhý den už si nepamatuji jména hlavních postav.
Zápletka velmi průhledná, hlavní padouch zřejmý snad od první vteřiny, co se v knize objeví a celkově je pro mě tato kniha silně nadhodnocená.
Rekviem za sen
Hubert Selby
upřímě musím říct, že hodnocení uděluji na základě filmu, nikoliv knihy.
Na filmové zpracování jsem narazila náhodou, když jsem byla nemocná a jelikož mě to opravdu velmi zasáhlo a jsem spíše fanynka knih, hned po uzdravení jsem pro ní běžela.
Bohužel mě však hrozně zklamala.. možná to bylo tím, že už jsem příběh znala, ale kniha se mi velmi špatně četla.
Ta absence přímé řeči je pro mě velmi zmatečná a čím více postav vstupuje do děje, tím víc jsem se ztrácela a tak jsem jí ani nedočetla..
nicméně příběh je to krásný, jestli se to tak dá říct..
Válka s Mloky
Karel Čapek
Krásná knížka, jejíž hlavní podstata bohužel je s námi i dnes.
Oporní lidé, kteří chtějí jen víc a víc..
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Pro mě těžce uchopitelné dílo.
Kniha se mi velmi špatně četla, nelíbil se mi styl, jakým je napsaná a často jsem se přistihla, že sice čtu, ale vůbec nevím o čem a v duchu přemýšlím nad něčím jiným.
Úplně si nemylsím, že by to bylo tím, že jí nedokážu pochopit jako spíš tím, že hlavní hrdina je mi krajně nesmypatický, prostředí se mi nelíbí a nebýt toho konce, dala bych hvědzu jednu..
Manželé odvedle
Shari Lapena
Příjemná kniha na nedělní relax, nicméně nic, co bych si úplně nutně potřebovala přečíst znovu.
Příběh je zajímavý, líbí se mi jak postupně odhalujeme jedno tajemství za druhým a musím říct, že tento viník celé zápletky mě teda nenapadl ani jednou. :-)
konec trochu přitažený za vlasy ve snaze šokovat co nejvíce. Za prvé se mi nezdá, aby jedna postava jen tak vyvázla naprosto bez trestu vzhledem k tomu, co porvedla a ten úplný konec byl podle mě už zbytečný.
4*/5 s odřenýma ušima.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Díky bohu za povinnou četbu k maturitě, která mě přivedla k Remarquovi.
Máloco v životě mě zasáhlo tak, jako konec na bitevním poli mezi hlavním hrdinou a Stanislavem Katczinskim.
Miluj bližního svého
Erich Maria Remarque (p)
Kdo nečetl Remarqua, nežije.
jeho příběhy mají neskutečnou sílu mě zasáhnout v samém nitru duše tak hluboko, že o tom přemýšlím další týden po dočtení a s každou další přečtenou knihou mě o tom přesvědčuje víc a víc.
Krásný příběh o lásce a přátelství. O pomoci ostatním, i když sám nemám nic. O obětování všeho pro osobu, kterou miluji.
To, jak Remarque dokáže do jeho příběhů zakomponovat velde té děsivé hrůzy i momenty štěstí a radosti z naprostých maličkostí, nad kterými my máváme rukama jako nad naprostou samozřejmostí, je mistrovské.
I když byl konec také na jednu stranu smutný, byla v něm cítit určitá naděje v lepší zítřky pro hlavní hrdiny, kteří se bohužel provinili tím, že se narodili...
Jiskra života
Erich Maria Remarque (p)
Remarque je jednoznačně jeden z mých nejoblíbenějších autorů.
Není jediná kniha od něj, která by mě nebavila nebo snad nevtáhla do děje.
Jiskra života je moje nejoblíbenější.
Neuvěřitelný příběh o nezlomném duchu, víře v lepší zítřky, síle přátelství a soudržnosti.
Konec mi vehnal, jak to už u tohoto autora bývá, slzy do očí a moc bych si přála aby to, co ve svých knihách popisuje, byla jen fikce...
Jedinou nevýhodou Remarqua je ta, že ne vždy jsem schopna ho číst, jelikož na jeho knihy vždy potřebuji být v naprosté psychické pohodě, aby mě nepoložily úplně.
5/5*
"Když někdo řekl, že válku zavinili židé, řekl jsem: a kolisti. Když se někdo zeptal, proč kolisti, opáčil jsem proč židé.."
Čas žít, čas umírat
Erich Maria Remarque (p)
Tak si představte, že jsem tenhle poklad našla u popelnic, když jsem šla s odpadem..
Další Remarqova skvělá kniha s - jako vždy- velmi smutným koncem.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
Od té doby, co jsem před dvěma lety přečetla dívku v ledu a poprvé se tak seznámila s tímto autorem, běžím okamžitě pro každý jeho nový díl.
Velmi se mi jeho detektivky líbí, Erika je mi sympatická a i když temné hlubiny netrumfly dívku v ledu (možná je to tím, že prakticky od začátku víme, kdo to dělá), moc se mi líbily. Záporák mi byl neskutečně slizký a odporný.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Kniha přečtená za jedno odpoledne..
Líbilo se mi, že autorka na nás vše vybalila hned na prvních ani ne deseti stránkách, tzn. Žádný extra dlouhý příběh o zamilovanosti se nekoná a čtenář hned ví, jak se věci mají.
Prolínání minulosti se skutečností se mi líbilo velmi. Nebylo nijak zmatečné a to, jak se ve finále knihy tyto dva časové úseky protnuly, bylo fantastické.
Samozřejmě příběh místy přitažený za vlasy, nicméně nic, co by se nemohlo skutečně stát a proto je to tak děsivé..
SPOILER!
Též se mi nezdá, že by nikdy za celý rok neměla Grace jedinou příležitost jak třeba při večeři sebrat nožík nebo tužku, anebo při tom společném obědě odejít s dámamy na toaletu a vše jim tam v klidu vysvětlit.. ale vem to čert.
Závěr lehce s dírami - nezdá se mi, že by to šlo tak lehce, ale možné to je, jestliže byla Zlomena Jackova pýcha.
Nicméně co mi tam nejvíce nesedí je to místo, kde byl nalezen. nedává to smysl. Proč ho neodtáhla do pracovny nebo někam, kde by byl její záměr lépe uvěřitelný???
Ester mi kvůi té poslední větě stoupla tak o milion příček výš (a to ne jen proto, že se jmenuje jako já :). ), Millie byla perfektní a ostatní postavy pro jejich plochost nehodnotím.
4,5/5* a nemám ráda Džordže Kúnyho.