Enefersis komentáře u knih
Už jen ten námět –knižní postavy se stávají skutečnými- ve mně vzbuzuje podivné chvění, které nemá se zimou ani zemětřesením nic společného. Tuhle knihu si musím přečíst! :)
Povídka od Meg, na kterou jsem se nejvíc těšila, mě zklamala. Dvě hvězdičky za Kytičku na ruku, u které jsem se příjemně bála. A zbytek byl nejspíš tak zajímavý, že si po pár měsících ani nepamatuju, o čem to bylo…
Četlo se to dobře, ale jako horory docela slabé... kdysi jsem se bála u povídky Vana, ale nedávno jsem si ji přečetla znovu a přišlo mi to spíš vtipné :D Asi jsem divná.
Když jsem byla menší, Týnu a Ponyho jsem absolutně zbožňovala :)
Tahle série mě moc bavila, každá z knih mě do sebe okamžitě vcucla a než jsem se nadála, byla jsem na konci. Mia je možná dětinská, ale tak roztomile dětinská :) Taky jsem se hodně nasmála, což je ale u Meg Cabotové samozřejmost.
SPOILER
Jediné, co mi trochu vadilo, bylo, že nakonec Mie tu knihu opravdu vydali. Ne, nezávidím… no, možná trochu :D Chápu, že bez toho by nebyl pravý happy end, ale ty ukázky mě teda moc nepřesvědčily…pokud tedy všechny historické romance nepřipomínají parodii sebe sama. Ale fajn, budu to brát s nadhledem, jako všechno :D
Určitě mnohem lepší než Upíří deníky, po slohové i dějové stránce. Líbí se mi námět a knihu jsem měla vcelku rychle přečtenou, ale i tak tomu něco chybělo... nepřesvědčila mě, že má cenu pouštět se do dalších dílů.
Brisingr ve mně zanechal tolik intenzivních dojmů, že jsem po jeho přečtení musela den počkat, abych jej dokázala nějak objektivně zhodnotit. Ale ani po několika měsících mě nenapadá výstižnější slovo, než… perfektní. Z dílů, které jsem zatím četla, mi tento ubíhal nejrychleji a také se mi nejvíc líbil. Jen momentálně nevím, jestli jsem připravena číst Inheritanci a s celým Odkazem Dračích jezdců se tak rozloučit… :D
Z hlediska počtu stran zatím nejdelší kniha, kterou jsem přečetla, ale vůbec mi to tak nepřijde. Děj vás naprosto pohltí a až do poslední strany nepustí. Nesmírně se mi líbil Eragonův a Safiřin pobyt a výcvik v Ellesméře, charakteristika elfů i celá jejich kultura. Někomu zrovna tahle část knihy vadí, já naopak takové věci s chutí hltám. A strhující závěr v podobě bitvy na Hořících pláních jsem přečetla jedním dechem. Paolini je opravdu borec, protože vymyslet něco takového je jedna věc a převést do podoby více než šestiset stránkového románu druhá. A on bravurně zvládnul oboje. :))
Už nikdy se nebudu dívat na film předtím, než přečtu knihu. S Eragonem jsem to tak poprvé a naposledy udělala a málem mě to od čtení odradilo. Naštěstí jen málem. V první řadě bych řekla, že tahle série je opravdu jen pro skalní fanoušky fantasy, protože nevím, koho jiného by bavilo se prokousávat takovými bichlemi :D A taky myslím, že není na místě říkat, že je to strašné klišé- no jen řekněte, která fantasy kniha v sobě nemá aspoň trochu z Tolkiena? A řekla bych, že Christopher by se dal s trochou nadsázky ke zmiňovému otci Středozemě přirovnat: oba mají totiž ty nejpromakanější světy, s kterými jsem zatím měla tu čest se seznámit. Ale to je jedno, každý ať si udělá svůj názor- já Odkaz Dračích jezdců zbožňuju. :)
Jedna z nejlepších knižních sérií (upířích i neupířích), jaké jsem kdy četla. :)
Tak tahle kniha patří do kategorie „taková blbost, až je to dobré“ :D Ačkoli jsem očekávala něco úplně jiného, zklamaná jsem nebyla, ba naopak- některé části mi pěkně polechtaly bránice a svým „Emilyovským“ způsobem to bylo i napínavé.
Skvělá kniha, které neschází napětí, akce a ani trocha té romantiky. Čte se jedním dechem. Námět přinutí k zamyšlení- mohlo by se v budoucnosti něco takového opravdu stát...? Jinak v originále vyšlo i pokračování a mrzí mě, že u nás k dostání není :(
Na Hladových přáních zaujme především originální námět a charaktery jednotlivých postav. Když se to vezme kolem a kolem, kniha by klidně mohla být o ničem, ale pokud by v ní bylo dost Femoriana, Atalana, Zoreny, Kerdey a jejich hlášek, stálo by to za to :) Knížku rozhodně doporučuju, je čtivá, nezabere moc času a hezky vám polechtá bránice :)
Pamatuju si, že když jsem byla menší, doopravdy jsem se u téhle knížky bála. Tajemný kámen uprostřed stodoly, černá masa zhmotňující se do podoby koně, nevysvětlitelné ržání přicházející odnikud a pak samotný příběh Nespoutané, který je dojemně krásný a zároveň nahánějící hrůzu. Už tehdy se zřejmě projevovala má posedlost duchy a nadpřirozenem, takže jsem raději než realistické příběhy od koní hltala tyhle:) Bude to už nějaký pátek, co jsem Nespoutanou duši četla poprvé, ale pořád se mi líbí a ráda se k ní vracím. Což bohužel nemůžu říct a volném pokračování, které mi vůbec nesedlo…
Teda… nikdy jsem neměla ráda tyhle panenky a teď to platí ještě dvojnásob :D Fajn kniha, i když se nedá říct, že bych při čtení trnula hrůzou, ta představa pomstychtivých imaginárních (ne)přátel je docela znepokojivá…:)
Podle mě naprosto zbytečné, přečetla jsem to na stojáka v knihkupectví a jsem ráda, že to nebyly zbytečně investované peníze. O autorce jsem se nedozvěděla nic nového a o tom, jak sága vznikala, se toho mnohem víc dá dočíst třeba v Oficiálním průvodci.
Skvěle napsaná a napínavá kniha. Veliké plus vidím v sympatické hlavní hrdince- Nora není není žádná naivní husa a má charakter, což z ní činí ideální vypravěčku celého příběhu. Jsem zvědavá na další díly :) A ještě jednu věc na knize musím vyzdvihnout- obálku. Tahle série má jedny z nejhezčích.
Skvělé povídky! Nejdrsnější byl asi Medvídek, ale všechny mají tu správnou hororovou atmosféru :)
Knihu jsem přečetla za jediné odpoledne a ihned se zařadila mezi mé oblíbené. Líbí se mi, že je to něco jiného než klasický fantasy příběh àla Tolkien, kdy neohrožený hrdina se svou družinou putuje po celé zemi, aby spasil svět. Celý Erilian byl nádherně a barvitě popsaný, až jsem chvílemi měla pocit, že jej autorka navštívila a popisuje to jako hotovu věc :)) Hlavní hrdinka Kiara si okamžitě získala mé sympatie a až na lehce předvídatelný děj nemám knize co vytknout.
Vlastně je to super knížka, ale jakkoli jsem se snažila (=vhodné podmínky jako čtení v noci, sama doma, psychicky nevyrovnaná atd.), ani jeden z příběhů mě nevyděsil- a samotnou mě to mrzí:( Až já jednou narazím na nějaké pořádné horory, asi se půjdu ožrat:DD