Driftersoul komentáře u knih

Příjemné, inteligentní čtení pro všechny, kteří milují cestování, kousek světa už viděli a cítí se být občany Evropy včetně své malé zemičky v jejím středu. Oceňuji autorův vtip, informovanost a kosmopolitní duši i názory. Neboť lidé všech národů jsou si (přes odlišné kultury, historie či přízně/nepřízně osudu) velice podobní. Celé to "on-the-road povídání" se čte docela jedním dechem a nejlépe s mapami před očima. Navozuje příjemné pocity spojené s pohybem v prostoru. A občas připomene i místa v srdci, která měl to štěstí čtenář už kdysi "potkat" v reálu .

8 08.02.2020

Zklamání oproti předešlé knize "Mezi touhou léta...", na kterou autor volně navazuje. Detektivní zápletka, postup vyšetřování a jeho okolnosti jsou popsány velmi poutavě. V knize je ale až neúnosně mnoho mnohomluvných pasáží týkajících se švédských politických poměrů. (Čtenář z nich ovšem alespoň dospěje k očekávanému a paradoxně potěšitelnému závěru, že "stav systému a všeobecné morálky" je ve Švédsku zhruba na stejné "úrovni" jako v zemi naší.)

1 07.01.2020

K přečtení knihy mne přivedl docela zdařilý U.S. film (Útěk ze Sibiře / The Way Back), podle ní zpracovaný. Četl jsem v originále ("The Long Walk"). Stručné dojmy: (a) kostra příběhu i mnohé epizody jsou totožné, něco bylo do filmu přidáno navíc - např. postava ruského kriminálníka; (b) děj barvitý a napínavý; (c) některé situace málo uvěřitelné - přechod přes poušť Gobi a Himálaje, nebo setkání s Yettim; (d) psáno v "ich" formě a občas sebestředně; (e) rozpačitý dojem z toho, do jaké míry je příběh autentickým prožitkem samotného autora, jehož osoba a osudy jsou poněkud kontroverzní - jak lze snadno vyhledat v různých zdrojích na webu. Závěr: příběh se čte dobře, zaujme hlavně zájemce o historii a zeměpis, ale pravděpodobně nelze zcela akceptovat jako " the true story of a trek to freedom", jak inzerováno přebalu knihy. Škoda.

2 14.10.2019

Po prvních stranách jsem měl chuť knihu odložit, "díky" popisnému a nepřehlednému stylu autora. Ale překousl to, akceptoval a pokračoval dál. Pak mne román pohltil a těch 615 stran zdolal za několik dnů. Why? Detektivní zápletka, napětí, zde nejsou překvapivě to hlavní. Knihu stojí za to přečíst, pokud se někdo zajímá o zahraniční (zde hlavně švédské) reálie a zvyklosti. Příběh, sice smyšlený, vychází z historie - vraždy rozporuplného Olofa Palmeho, švédského premiéra, která nebyla nikdy objasněna. Kniha je zajímavým pohledem na švédskou společnost, její špičky, policejní struktury, tajné služby i světovou politiku. Některé pasáže, zejména závěrečné, působí až komicky, jako velmi inteligentní kritika systému. A jeden plus navíc: podobnosti s tím co důvěrně známe a prožíváme my, uprostřed Evropy, se přímo nabízejí. V tomto směru to přináší dokonce smutnou úlevu.

1 27.08.2019

Po knize jsem sáhl naslepo a bez váhání, poněvadž od autora jsem už kdysi četl nádhernou "Všichni lidé bratry jsou". Styl deníku přes počáteční zklamání (nad hrubostí, sebestředností a současně naivitou Olivera) mne později docela oslovil. Postupně totiž jeho text přestává být v poloze barvotiskového románu a získává citový, vytříbený a příjemně romantický rozměr - zejména u pasáží z ostrova Elby. Člověk má pocit, že jej hluboká (ač slepá) láska k Vereně zušlechťuje. A to bylo evidentně i záměrem autora (J.M.S.), který do knihy vložil spoustu moudrých, obecně platných myšlenek, týkajících se jak fungování vztahů ženy x muži, tak i např. rozdílů mezi bohatými a chudými, či politiky (BTW: nedokonalá denacifikace v tehdejším Německu vypadala zcela jistě jako předobraz ještě hůře provedené "dekomunizace" v našich současných českých poměrech). Sečteno a podtrženo: inteligentní, příjemné, napínavé a plné citů. Doporučuji všem romanticky založeným a empatickým duším.

4 22.06.2019

Italy - itsn’t a country, it’s an emotion...., napsal někdo moudrý. A Řím či Toskánsko jsou ztělesněním všech emocí, které vnímavého návštěvníka této krásné země skutečně naplní až po okraj. O tom je daná kniha. Někdy se kapku utápějící v popisu strastí a slastí při výchově malinkých dvojčat. Anebo občas v obtížně uchopitelných úvahách. Přesto velice zajímavá. Doporučuji hlavně všem, kteří už Itálii a především Řím "ochutnali". My měli to štěstí už několikrát - být tam někde u Tibery, nebo na Forum Romanum, či v Trastevere, nebo se procházet po ztichlé večerní Via Appia Antica.... Cítit vůně, slyšet místní zvuky, vnímat vzdálenou zpěvnou italštinu. Ale stále nám to nestačí....

1 04.04.2019

Vysoce zasvěcené krátké texty, týkající se historie a současnosti. Analyzují nejrůznější momenty a fakta, související především s naší zemí, mentalitou i kulturou obyvatel ve vztahu k okolnímu světu. Nechybí ani eseje orientované zcela globálně (např. o metamorfóze dnešních medií). Kniha je intelektuální potravou pro všechny, kteří přemýšlejí a chtějí vidět dnešní svět z většího nadhledu a v jasnějších souvislostech.

28.11.2018

Naivní, jednoduché a téměř prostoduché. Jediným pozitivem je zajímavé místo převážné části děje - francouzský ostrov Guadalupe v Karibském moři a popis jeho přírodních krás.

1 23.10.2018

Má-li člověk kapku zájem o historii a sebere-li odvahu otevřít tento životopis "klasika", bude bohatě odměněn. Vřele knihu doporučuji z těchto důvodů: (1) možnost poznat život B.S. takový, jaký byl - nezcenzurovaný/nepřikrášlený školními osnovami; (2) vychutnat si úžasně čtivý, poutavý, strhující styl již bohužel zesnulého Zdeňka Mahlera; (3) prohlédnout si obrovské množství doprovodných "fotoartefaktů" zobrazujících historické osobnosti a autentické dokumenty - od deníků po notové záznamy, divadelní programy či plakáty; (4) zprostředkovaně sdílet silné emoce, trápení, lásky, touhy, úspěchy i nezdary a bolesti výjimečné umělecké osobnosti; (5) mít možnost si při čtení intenzivně připomenout, že za oněch ca.160 let se lidé a společnost v zásadních rysech absolutně nezměnili. Ale to takhle o "lidské komedii" vlastně platí už nejméně několik tisíc let.... :-)

4 13.10.2018

Daleko více než o napínavý detektivní příběh se jedná o popis života maloměsta na jihu U.S., v 70.letech min. století. Určitě zajímavý pohled na vztahy, zvyky, pravidla dané komunity je zprostředkován mladým majitelem lokálních novin. Dotýká se nejen místních společenských, kulturních, politických, soudních a právních zvyků a praktik, ale také otázek soužití bělochů a afroameričanů. Vlastní kriminální téma zde zůstává na pozadí a tvoří jen jakousi kostru. Vše dost rozvláčné, sebestředné i kapku schématické, ale přesto poutavé a občas okořeněné velmi vtipnými postřehy, které mají univerzální platnost a jsou aktuální i dnes. Např. cituji: "Strong political leaders were needed, folks with vision, and they were in short supply." (Čteno v originále - The Last Juror).

2 31.08.2018

Smíšené pocity. Oceňuji zajímavé téma (historie, umění, malířství) a napínavý děj (odehrávající se v různých zemích Evropy, chvíli i ve Spojených státech, ale především v Polsku). Oceňuji řadu vtipných postřehů a odkazů na reálie v daném konkrétním prostředí. Co však dle mne knihu značně deklasuje? Působí (a) jako počin namíchaný z Dan Browna říznutého občas Jo Nesboem; (b) je zabarvena přehnaně sebestředným (hrdým a patetickým) vlastenectvím autora. A hlavně (c), děj je postaven na vykonstruované konspirační teorii, která autora řadí do kategorie pilných (a možná řádně někým honorovaných) tvůrců fake news.

1 01.08.2018

Nádherná kniha o filosofii a smyslu cestování, kamkoliv. Pro všechny vnímavé a otevřené duše, které touží poznávat svět. Nebo jej už měli to štěstí aspoň trochu poznat a svět je teď v nich.......

1 03.06.2018

Nádherná kniha pro všechny, kteří touží a milují poznávat svět. To není jen o Španělsku, to je o filosofii a smyslu cestování kamkoliv. Jako ochutnávka, krátký citát: "Ten, kdo se vrátil z cesty, je jiný než ten, kdo odjel, i když o tom sám neví, má v sobě cestu. Byl ve světě a teď je svět v něm...."

03.06.2018

Milé povídání o drobnostech všedního dne viděných okem inteligentní ženy. Každý si zde najde paralely se svým vlastním životem a jisté střípky souznění s pocity a prožitky autorky. A to i když není zrovna hudebně založený a jeho svět je převážně světem technickým a mužským. Tahle útlá knížečka je malým pohlazením pro každého, kdo má citlivou duši.

12.04.2018

Velice laskavé, lidské. Už mnoho let miluji tuhle zemi. Pro nádherné Dolomity, jezera, Toskánsko, moře, Řím, Capri, platany a oleandry. A také kvůli lidem, kteří tam žijí. Usměvavým a přátelským. A po přečtení téhle milé knížky, o lidičkách z městečka Valdagno nad Vicenzou, tohle vše cítím snad ještě víc.... A autorce moc, moc přeji, ať už se odtud vzdálí kamkoliv, aby znovu slyšela to radostné "Marta, bentornata,...."

4 31.03.2018

Literatura faktů, která není až tak můj "cup of tea". Přesto obrovská poklona a úžas nad tím, co pro mne dosud neznámá, Ms. Piu Marie Eatwell dokázala !! Shromáždit tolik informací z naprosto odlišných oborů dotýkajících se života ve Francii, ale potažmo i Británii či jiných zemích, to byl nadlidský výkon. A k tomu vše naservírovat vtipnou formou (v krátkých kapitolkách, členěných dle okruhů a specifických témat). Doporučuji všem, kteří se zajímají o Evropu & svět, a cítí se být jeho nedílnou součástí. A těm, jejichž obzory končí někde u "sousedova plotu" nebo "vedlejší vesnice" bych rád knihu doporučil také. Pokud se donutí číst psané slovo, zbaví je to xenofobních/nacionalistických komplexů.

1 10.03.2018

Miluji Toskánsko s jeho malebnými kopečky a starobylými městečky, zalitými sluncem. Pokud bych román vzal jako manuál/průvodce, který oživil vzpomínky, nebo jako inspiraci pro příští cestu sem, pak bylo moc příjemné jej číst.
Zasvěcené/podrobné turistické info je bohužel pospojováno prkenným textem, na úrovni červené knihovny, plným vulgarit. Asi pro odlehčení a z komerčních důvodů.... Výsledná kombinace je brutální. Škoda. I o erotice by šlo psát se stejnou noblesou. Pak by rovněž potěšila.

05.03.2018

Solidní detektivka, napínavý děj, vážný námět. Se spoustou informací o Dánsku, které mám moc rád. (Snad jediná výtka - občas autor příliš popisuje nesouvisející podružnosti, což je na úkor dějového spádu.)

1 02.02.2018

Knihu mi doporučili/zapůjčili přátelé. Dlouho jsem přesto váhal, zda se čtením začít. Ale nyní, po otočení poslední stránky, mám pocit, že jsem bohatší. O dávno tušené poznání, o hmatatelný fakt, že žádný, skutečně žádný národ, nelze hodnotit principem "kolektivní viny". Všude totiž existují vedle sebe lidé dobří, kulturní, vzdělaní a naopak i zlí, primitivní, zaostalí ignoranti. Záleží jen na daném systému, kterým z nich dá šanci. A to se týká i naší dnešní středoevropské reality. Neboť, jak nesmírně oduševnělá autorka knihy, Ljudmila Ulická, svým celým dílem opakovaně zdůrazňuje: "Máme povinnost vynaložit veškeré úsilí a vzpomínat"..., abychom se nedopustili téhož, (protože historie má tendenci se opakovat).

4 29.12.2017

Nu, řekl bych, docela primitivní a neustále v obměnách se opakující "p-manuál". Pokud tohle skutečně stvořil jako úlet (ve svém "ranném období") inteligentní, vtipný a později vysoce úspěšný tvůrce divadelních kusů O.W., pak stojí za to si pro zajímavost přečíst. Jako pozitivum hodnotím (a) stáří textu, prostředí a dobu děje, (b) proložení sofistikovaných a noblesních vět občasnými vulgarizmy, což sice někdy šokuje, ale zároveň působí docela humorně. Tož tak.

1 02.12.2017