Italské jednohubky

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Vlídné a humorné postřehy ze života domorodců z podhůří italských Dolomit očima české Marty. Proč jsou italští staříci stále frajeři a jejich osmdesátileté manželky upravené šťabajzny? Proč nosí Ital malou peněženku? Proč se nebojí mluvit o lásce v jakémkoli věku? Proč jim asfaltově silná káva nezpůsobí infarkt? Proč respektují úřady i autority? Proč má horal něžnou duši? A čím je podle Italů známá naše krásná rodná česká hrouda? Proč se ke všem dětem chovají jako k vlastním? A proč si vůbec stále zpívají, i když mají pracovní soboty? O lehkosti i nelehkosti života v podhorském italském maloměstě, viděné nejen ze zpovědní kasy hokynářského krámku, vypráví autorka žijící v těchto končinách již třináct let s vtipem i nadhledem....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/356991/italske-jednohubky-Arq-356991.jpg 4.391
Série:

Italské postřehy (1.)

Žánr:
Humor, Romány, Literatura česká
Vydáno:, Mladá fronta
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (39)

Kniha Italské jednohubky

Přidat komentář
Allla9
15. února

Vtipně napsaná knížka ze života Marty v Itálii.

Karolína52
13. února

Milé, vtipné, zajímavé, opravdové ze života. Moc se mi postřehy Marty Kučíkové z pobytu v Itálii líbily.
Těším se na pokračování.

peter4567
09. února

mila knizocka len trosku humor na silu tvoreny aby to vyznelo vtipne. kedze to bolo ako blog tvorene tam sa to hodilo. odporucam radsej Katherine Wilson Neapolsku svokru.

marwinmh
08. února

Mile, lehce a s laskavostí popisovaný život a s ním spojené slasti i strasti v Itálii. Jednotlivé kapitoly pohladily po duši.

em75
05. února

Jediná vada na téhle knížce je,že je tak krátká. Nekonaly neustálé výbuchy smíchu,i když nějaký byl. Ale pořád jsem se usmívala,jak mě knížka plná optimismu nádherně hladila po duši. Ještě i při vzpomínce na ni mám příjemný pocit. Prostě SUPER. Už se moc těším na druhý díl a byla bych moc ráda,kdyby takových knih paní Kučíková napsala ještě víc..

Jaruš7
24. ledna

Pohodové čtení, zahřívá to ego, to české, které se v cizině nezpronevěří českému humoru.
Citace:" V cíli pochodu padám únavou na zem, nevstanu ani za zlaté italské prase. Zrada. Alpští myslivečtí muzikanti spustili, trošku disharmonicky, nějakou skočnou.
Parta sedících spokojených rodičů povstala, vstávám také, a abych ukázala nezničitelnost české ženy, začínám tancovat jako první.
A jako jediná.
Hrají totiž italskou hymnu."

Dolomity v pořadí už třetí kniha z této oblasti za poslední půl rok.
Maličkosti tvořící pestrý život s úsměvem a srdcem na dlani.
Hezký.

Skarny
17. ledna

Skvělá knížka, která vám vlije do žil dobrou náladu.

ddkk
12. ledna

Příjemné počtení, ke kafi. Proč ne...

Phewell
04. ledna

Moc fajn čtení. Perfektně je kniha namluvená jako audio Lucií Juřičkovou.

happy-smile
17.12.2018

Přesně takového úsměvné deníky mám ráda. Chvílemi jsem se opravdu řehtala nahlas jako šílená. Asi to tak nebude mít každý, spousta lidí se u toho bude asi jenom sem tam usmívat, ale to úplně stačí. Prostě pěkná odpočinková knížka, kde se nejen pobavíte, ale i zjistíte něco nového o životě v Itálii, kde hlavně v porovnání s Českem se potom člověk občas opravdu nestačí divit.

85098211
10.12.2018

Kniha, která pobaví a u které se budete po celou dobu usmívat ;-). Nejedná se o žádné ucelené vyprávění, ale spíš o jednotlivé střípky ze života. Milé, úsměvné a na dovolenou jako stvořené :-). Moje chyba, že jsem si knihu vybrala na zimu...

dagmar7365
04.12.2018

Úsměvné historky ze života v Itálii. Autorka má smysl pro humor, který se nebojí použít i sama proti sobě. Milé, odpočinkové, ze života.

danka.
02.12.2018

Skvělá knížka ! Milé a humorné čtení - už dlouho jsem se u knihy takhle nenasmála.
Nemůžu opomenout ani nádhernou obálku. Už se těším na Dvojhubky :-)

vladkamudrova
02.11.2018

Na začátku dobrý,ale konec skvělé.Kniha u které se pobavíte i zamyslíte...

Ali88
17.09.2018

Milé, vtipné čtení k nedělní kávě! Ideální kniha na několik nedělí, v kuse mě to bavilo vždy jen pár příběhů, ale celkově opravdu moc fajn kniha... :)

aldam
09.09.2018

Krásná obálka, milé ilustrace, úžasně optimistické a pohodové čtení. Doporučuju (zejména všem brblalům! :) )

Katana83
16.08.2018

Miluju Italii. Presne takove si to pamatuji i ja. S uzasnou vtipnosti lehkosti. Moc jsem si to uzila... "Voda je tezka do zaludku, je ji treba redit vinem..."

motokatty
13.08.2018

Jelikož jsem nikdy nečetla autorky blog, tak se mi kniha líbila. Autorka píše velice vtipně. Kniha má zajímavou vazbu.

Mayashell
13.06.2018

úžasně napsané příhody z Itálie, oddechová četba k zasmání. Rozhodně nelituji peněz, ke knize se ještě určitě někdy vrátím ...

rreegg1
23.05.2018

oddechovka pro zlehceni tezkeho dne. ke cteni me zlakal i samotny (pekne vypadajici) obal a nazev.

bagel
21.05.2018

Nesmírně optïmistické, vtipné a milé čtení.

MichaelaBublina
15.05.2018

Skvělá kniha pro unavený mozek :) Pobavila jsem se.

triatlet
15.04.2018

To nejlepší z blogu servírováno v pěkném balení. Podobně jako u knižního vydání blogových textů Marie Doležalové (Kafe @ cigárko) se mi líbí kartonová obálka a také ilustrace. Ivona Knechtlová jednoduchými obrázky výstižně a úsměvně dokresluje črty Marty Kučíkové.
I když Marta Kučíková píše především z ženského pohledu a osloví asi víc čtenářky, její vyprávění je úsměvné, milé. Občas mi vadila překombinovanost příběhů a zbytečné dvojsmyslné narážky, ale celkově mě čtení bavilo.
„Je potřeba si vyčistit hlavu, občas to bývá chlívek sajrajtu, který si dotáhnete do závitů, ani nevíte odkud.“ (s. 138)

„Nejhorší je být imigrantem svého srdce a zdravých myšlenek.“ (s. 138)

„Každá špatná zpráva nese ruku v ruce i trochu něčeho dobrého. Jenom to holt není hned vidět…“ (s. 171)

zbožňuju_knihy
05.04.2018

Jedná se o krátké příběhy ze života - psány s humorem.
Je to příjemné počtení, na ukrácení dlouhé chvíle, postupem knihy se mi ale styl humoru přejedl a přišel mi nudný.
Knihu mohu doporučit na letní dny u vody, cesty busem, či dlouhé čekání někde :-).
Možná by se také dalo zařadit mezi tzv. wc počtení.

Driftersoul
31.03.2018

Velice laskavé, lidské. Už mnoho let miluji tuhle zemi. Pro nádherné Dolomity, jezera, Toskánsko, moře, Řím, Capri, platany a oleandry. A také kvůli lidem, kteří tam žijí. Usměvavým a přátelským. A po přečtení téhle milé knížky, o lidičkách z městečka Valdagno nad Vicenzou, tohle vše cítím snad ještě víc.... A autorce moc, moc přeji, ať už se odtud vzdálí kamkoliv, aby znovu slyšela to radostné "Marta, bentornata,...."

katka.oo
16.03.2018

Milé povídání o životě v Itálii, kniha se mi moc líbila a autorce držím pěsti ať se jí daří! :-)

lagina
22.02.2018

Milá knížka, recept jsem zkusila a motivovalo mě to víc chodit :-))

HanKasp
30.01.2018

Oddychové čtení, které můžete číst postupně, anebo se časem třeba vracet k jednotlivým příhodám a příběhům. Domnívám se, že je to dar mít takový životní optimismus a mnoho čtenářů jej určitě závidí. Možná, že ale opravdu stačí být jen na lidi kolem milý a zkoušet každý den vstávat s úsměvem na rtech. Hned se člověk bude cítit lépe.
Autorka píše kratičké příběhy všedního dne v podhůří italských Dolomitů. I přes to, že ne každý den je posvícení, drží si svůj životní optimismus. Musí být velmi těžké se přestěhovat z Telče (ano, přiznávám, je to jedno z mých velmi oblíbených měst; ČR) do ciziny a nemít kulturní šok.
Na druhou stranu, i přes optimismus vnímám v příbězích i občasné předsudky, které mi v některých příbězích rezonovaly a krapet i vadily. Ale zas na druhou stranu na příběh dam, co pečují o blaho jiných lidí, kteří nejsou tolik sociálně stabilizovaní, nebo na příběh "staříka", který je pro svou ženu i stále velmi užitečným, tak na ty snad nikdy nezapomenu.

Autorce k tomu všemu přeji zdraví a ať se jí drží i štěstí a napíše ještě spoustu podobných příběhů.

mariva
25.01.2018

Báječné humorné příběhy Češky žijící v Itálii, kterým se čtenář musí smát nahlas (v čekárně u lékaře na mě dost divně koukali), přecházejí i do vážných témat, kdy má člověk slzy v očích. Nezdolný optimismus a humor autorky ale vítězí a zanechává příjemný pocit z četby. Nedalo mi to a vyhledala jsem si autorčin blog a s chutí si čtu její další příběhy.

olejnice
19.01.2018

Vtipné.. příjemné čtení.
“Něco jako Pokemon ne ? Ptam se maleho syna. Chce vyrobit karnevalovou masku.. jo, jsou tři -Pikaču, Rajču a Piču. No, a já bych šel za Piču. “