Denaille komentáře u knih

Popravdě jsem čekala něco podobného Škole noci. Nebo přinejmenším něco na způsob úžasně krásných vlkodlaků a dalších bytostí a samozřejmě nějakou zápletku, kde hlavní hrdina či hrdinka musí zachránit svět.
Příběh mě hned od začátku zaujal, určitě je originální.
Co mě však zrovna nenadchlo je vztah hrdinky k Renovi a Shayovi. Jasně... musí tam být vždycky nějaké love story, ale v tomhle případě se to mohlo brát trochu vážněji. Shay mi přišel jako chudák chlapeček, co se musí držet maminky za ručičku. Oproti Renovi by u mě neměl šanci. A vůbec... nemám ráda milostné trojúhelníky. Je to takové ohrané.
Jelikož už mám rozečtený druhý díl, vím, že se to poněkud změní, ale i tak pro mě nepředstavuje žádného mužského knižního idola. To už i Edward byl lepší (a to ho nemám ráda).
Každopádně, jak už jsem řekla. Oceňuji originalitu, spád a taky dobře propracované detaily nového pojetí "vlkodlaků" a jejich světa, ve kterém se musí prosadit. Strážci a Hledači jsou přínosná novinka do bytostí fantasy světa. Místy mi to trochu zavání náboženskou tématikou, ale to mi rozhodně nevadí.
Rozhodně ji doporučuji. Je to po dlouhé době kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout a přitom to není žádný škvár, ale kvalitní příběh.

1 23.10.2011

Jelikož jsem z tohoto období četla Oheň od Barbusse, což je opravdu jakýsi deník a vše co se tam stalo autor opravdu zažil, Na západní frotně klid mi přišlo jako taková napodobenina. Vkrádala se mi mimoděk do hlavy myšlenka, že když si autor vymyslel postavu, tak ty zážitky nemusí být úplně do podrobna pravdivé. Tomu ovšem odporoval fakt, že Oheň a Na západní frotně klid je stále o té jedné a samé válce, kterou zažili oba autoři a tudíž ani ty knihy nemohou být moc rozdílné...

1 09.09.2011

Myslím si, že první díl byl o něco málo lepší, ale to vůbec není podstatné. Čtení mě bavilo, těšila jsem se na nové Lokiho hlášky. Taky je rozhodně pozitivní, že se objevily nové postavy. Byla bych sice ráda za pairing Loki a Gabriel, Jenny je fajn, ale Gabriel je Gabriel. :D
A nejoblíbenější kapitola? Nejspíš Příležitost a Vzdálenost anděla.

1 25.08.2011

Pojem manželství je mi neznámý. Ne z hlediska teorie, ale z hlediska zkušenosti. Spíše si myslím, že je to kniha pro lidi, kteří mají za sebou... dejme tomu aspoň deset let manželství. Možná by v ní našli více věcí, se kterými by souhlasili, než je tomu u mě.
Jakožto čerstvě plnoletá nevidím nic špatného v tom žít s jedním člověkem celý život. I když se vztah postupem času změní v něco, co ztratí na vášni, ráda bych jednou zjistila, že v šedesáti mám pořád vedle sebe někoho, na koho se můžu spolehnout.
S jedním ale souhlasím (i když si to možná bude trochu protiřečit s mým názorem vysvětleným výše). Lidstvo se řídí často nesmyslnými pravidly. Kdo určil, že se tyhle věci budou dělat tak a tak, a že je to tak správné? Milovat jenom jednoho muže, nechtít změnit partnera kvůli dětem, držet se stále za ruce, kdykoliv vyjdete ven a dělat všechny ty věci, co by zamilovaní dělat měli...
Nedokážeme se od těch pravidel oprostit, protože bychom pak vypadali jako pošuci.

1 01.08.2011

Nevím, jestli je mi Faidra sympatická nebo ne. Co bych v její situaci dělala já? S mým sebevědomím bych za Hippolytem vůbec nešla a rovnou si vrazila do břicha nůž.
Bylo mi ho chudáka líto, ale každý víme, co je to jednostranná láska. Ona prostě nebyla srab a snažila se bojovat o své štěstí, i když to v té době bylo asi jako dneska běhat s lukem po lese a střílet jeleny...

1 22.07.2011

Kniha opravdu pro děti a mládež, do které já se už bohužel nepočítám, takže mě tahle kniha nemohla nadchnout. Navíc jsem ji četla jenom kvůli filmu, a zjistila jsem, že je film tentokrát o hodně lepší. :)

1 13.07.2011

Mám ráda knihy, kde se prolíná více dějových linií a tady jsem vyloženě čekala na tu o Levinovi... Hodněkrát jsem se s ním za tu dobu, co mi trvalo knihu přečíst, ztotožnila a oblíbila si ho...
Ovšem ani ta část patřící Anně Kareninové, nebyla k zahození... Být v jejím postavení, nevěděla bych co dělat. Ale neměla jsem ráda ani jejího manžela natožpak milence a ke konci už mě lezla krkem i ona.
A konec přišel nějak nečekaně... ani už si pořádně nevybavuji, co tomu předcházelo, proč...
Když se mě teď ptali, o čem, že to bylo... Dalo se odpovědět jenom to že, skoro sedm set stránek čteš o jejím životě a pak skočí pod vlak... Konec.

1 16.06.2011

Právě noty jsou na téhle knize to zvláštní. V zápalu mého falešného pobrukování podle not jsem začala hledat ségřinu flétnu, abych si poslechla něco z mé interpretace irské hudby. Vždy jsem zahrála tři noty, než jsem zjistila, že s mými znalostmi to asi nebude tak snadné... :D

1 16.06.2011

Přiznám se, že už si většinu pohádek nepamatuju a tu poslední část jsem nemohla překousnout... Přesto je to zajímavé čtení.

1 14.06.2011

Rozhodně nejlepší díl z celé série. Kitty byla z těch postav, které si prostě oblíbíte, ale Nathaniel, který se ve druhém díle ukázal jako pěkný spratek si teď napravuje svoji reputaci a začíná to brát trochu z jiného soudku. Byl to právě konec, který udělal tuhle knihu ze všech knih, mou nejoblíbenější.

1 11.06.2011

Rozhodně originální námět, skvělý děj a zápletka... V dnešní době by chtěl nejspíš každý vlastnin křídla, ale tady se vidí, že i s křídly není vůbec jednoduché žít. Zvlášť, když vás chtějí zkoumat jako nějakého zombíky. Vážně ty křídla za to stojí?

1 11.06.2011

Počtení spíše pro mladší čtenáře, ale dá se brát i jako pohádka pro dospělé. Jsou tam vepsány zajímavé názory.

1 11.06.2011

Četla jsem ji už asi čtyřikrát a pořád mě děsně baví. Kéž by tímhle stylem bylo napsáno víc knih. Dostaly mě postavy, dostala mě autorčina otevřenost, ta se fakt s ničím moc nepáře. Dostal mě tenhle svět. Pokaždé si vzpomenu na jednu scénu z knihy, kterou si už bohužel nepamatuji. Hrdinka byla přilákána sladkou vůni ovoce, kterou ovšem vydávalo stvoření, které ji chtělo zabít. Tak si trochu připadám i při čtení této knihy. Přítahuje mě svou sladkou vůní, ale přitom jde o hnijící ovoce, za kterým se zkrývají ostré drápy, tlející dřevo a pach krve. Naprosto šílená atmosféra fatazie, jejíž podobu miluju ze všeho nejvíc.

1 05.06.2011

Je tu už nějaká doba, co jsem ji četla, ale povídku Píseň pro Lyu mám stále čerstvě v paměti. Myslím, že právě po přečtením téhle povídky jsem se nadchla pro posmrtný život a náboženství..

1 01.12.2010

Ach ty useknuté konce...

27.12.2016

Moje nejoblíbenější knížka z dětství. Úžasné ilustrace i poučný příběh.

02.02.2013

Já ji četla v angličtině, takže jsem rozhodně nepochytila všechno. Přesto mě příběh vůbec nebavil, zápletka byla předvídatelná a v tomto žánru světa víl jsem hodně ovlivněna knihou Daň peklu. Když jako desetiletý spratek čtete knihu, kde se dozvíte, že víly, elfové a vůbec kouzelné bytosti jsou pořádní parchanti, váš kamarád gey se stane sexuálním otrokem jednoho z elfů, vaši kamarádku utopí vodník a vy zjistíte, že jste podvržené dítě a svou mocí přinutíte kluka své kamarádky, aby se do vás zamiloval... Pak vám taková romantická pohádka přijde jako dost slabý odvar světa, který je mnohem drsnější než se zdá. Autorka se o to sice snažila, ale ani tak to na mě prostě nezapůsobilo.

31.01.2013

Čekala jsem od této knihy trochu víc, než se mi nakonec dostalo. Ale když si přečtete Bartimaeovu trilogii a pak vezmete do ruky Fabianovo Invocatio Elementalium, nemůžete se prostě smířit s tím, že tito elementálové nejsou jako Bartimaeus. :D Ale nejde jenom o tohle.
Hlavní postavy jsem si celkem oblíbila, autor se snažil být sarkastický a vtipný, což mi docela vyhovuje. Přesto mě to, jak byly popsány, někdy strašně štvalo. Především šlo o způsob, jakým se vyjadřovaly. Byly to hodně složité a barvité věty, které ze sebe člověk při běžné mluvě sotva vysouká. Kvůli tomu mi to, co říkali přišlo hrozně klišoidní a nepravděpodobné.
Že jde o jakousi směs městské fantasy, thrilleru a ještě čehosi, je taky zajímavé. Ale nebavilo mě to. Celkově jde o zajímavý nápad, líbí se mi, že je děj zasazený do našeho "domácího" (resp. slovenského) prostředí. Žádná exotická jména, žádný jiný svět, žádné přihlouplé love story (žádný zaláskovaný trojúhelník). Ale děj se děsně vleče a když už čekáte nějaké velké vyvrcholení, nakonec všechno skončí plechovkou od piva...

15.12.2012

Úžasné dílko, které mě příjemně překvapilo... nečekala jsem od něj tolik. Možná moje nadšení plyne i z časového důvodu, protože jsem ji otevřela po přečtení Města z kostí (prvního dílu úspěšné série Nástroje smrti), kdy se náměty knih hodně podobají.
Démoni a svět, který je normálním lidem skryt. Svět, který se v téhle knize zrodil je drsný, ale úžasný. Všechny hlavní postavy jsem si oblíbila i přes jejich nedostatky, a hlavní hrdinka zabodovala.
Je to určitě jeden z nejlepších kousků urban fantasy, co se mi kdy dostal do ruky. :) Doufám, že se nakladatelství rozhodne vydat i další díly.

27.08.2012

Tenhel díl se mi mimořádně líbil, protože konečně se dozvídáme, kdo vlastně Mercedes je. A Indiání mě vždycky fascinovali svou vírou. Je to jedno z nejzajímavějších nábožestvích. Jejich vztah k přírodě je záviděnihodný. Briggs tyhle informace skvěle využila a jenom tím celý příběh pozdvihla. Dokonce se teď naskytl i prostor pro trochu přemýšlení, protože se tam objevily i zajímavé myšlenky a to je pro dobrý příběh velmi důležité.
Doufám, že další její knihy ponesou stejného ducha.

10.06.2012