Dámaskloboukem
komentáře u knih
Vysněná kavárna na zámku
Caroline Roberts
Díky náloži romantiky klidně autorce odpustím trosku nevypsanou ruku a nelogické drobnosti.
Která z nás by nechtěla bydlet na zámku, i když do něj táhne, kuchtit si tam dle vlastního rozmaru, i když občas se to nesní a ještě přitom potkat úžasného …, i když je to jenom polohrabě.
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Uff-to byl teda boj. Vydržela jsem až do konce a stránku za stránkou jsem čekala, ze konečně pochopím, o čem to vlastně cele je. Bohužel TO zásadní nepřišlo. Takže marne přemýšlím, co tím chtěla autorka ( pokud to tedy není autor, protože dodnes nikdo přesně neví, kdo Elena Ferrante vlastně je) říct.
Příběh začíná popisem dětství Lily a Lenu, které vyrůstají v komunitě špinavého předměstí Neapole minulého století.
Příběh je líčen dost osobitým způsobem, s velmi malým množstvím přímé řeči.
Pokud čtenář začne věřit, ze to, co dvě vyrůstající hrdinky spojuje je přátelství, tak mu nasledujici stránky tuto víru rozmetaji vniveč. A takto je to se vším - s láskou, uctou, rodinnou soudržností, sociální hierarchií, mocí. Jakmile uveříte, ze toto je fakt, tak po pár stránkách se vaše víra rozplyne. Celou dobu jsem si myslela ze označení Geniální přítelkyně - patří Lily a ona je to Lenu.
Je tu spousta nevyřčeného a to, co řečeno bylo, je za chvilku úplně jinak, než bylo původně.
Pokud mi tato kniha něco připomíná, tak Coppolova Kmotra. Toho jsem naposledy zvládla v rámci filmového festivalu do poloviny a druhou půlku jsem přečkala v předsálí kina. ( Aniž si toho tedy muj doprovod - uchvácený filmem- všiml)
Knihu mi doporučil kolega. Jemu ji vychválila jistá pražská lekarnice. Proto ji daroval k Vánocům své sestře do Klatov. Té se taky líbila. Tak jsem naznala, ze i pro mě,na severní Moravě, to musí byt tutovka. A ono ne. Bude to asi krajovou odlišností. Až ho příště uvidím, tak se zeptam, jak to má sestra a lekarnice s Kmotrem?
Jak si najít zámožného manžela snadno a rychle
Sophie Irwin
Nevšimla jsem si siluety na obalu a domnívala jsem se, ze se jedna o příručku pro současné vdavekchtivé slečny. A ze se něčemu přiučím.
Nepřiučila jsem se, ale historicky román jsem si báječně užila.
On to není klasický historický příběh. Děj to nemá, až na poslední stránky, téměř žádný. Autorce se povedl skvělý konverzační román. Doufám, ze tuto literární kategorii vymyslel už někdo přede mnou :)
Pokud ne, tak ji tímto oficiálně zakládám a knihu prohlašuji za rétorickou lahůdku.
Hlavní hrdinka Kity má na tehdejší dobu zásadní sociální nevýhody. Její jedinou silnou stránkou je mimo pěkného zevnějšku, neuvěřitelná jazyková pohotovost. Ze situací, ze kterých musí zákonitě vyjít poražená, vždy vyjde vítězně a její výhra je přesně toho druhu, který potřebuje.
To je dar. S tím se musíte narodit, to se prostě nedá naučit.
Já jen tiše závidím.
Tato vyjadřovací pohotovost vůbec není historickou záležitostí. Jedna moje kolegyně v práci je jí plně obdařena. Naštěstí ve většině případů táhneme za jeden provaz. To je moje štěstí, protože by mě umlátila slovy do minuty.
Při poslední kontrole doslova excelovala. Kontrolor ji chvilku poslouchal a pak říká : “vy jste tak líbezně ukecaná.
S obavami jsem to pozorovala. To je náš konec, odhalil ji.
A ono ne. Kolegyně mírně zrůžověla, nikoli studem, ale potěšením, že byla oceněná. A o to vehementneji bránila naše pracoviště. Kontrolor nakonec dal do zápisu, ze chyba nebyla u nás, ale ve špičkové centrální evropské laboratoři. Naštěstí Švýcarsko je dost daleko, takže se nemohli hned bránit. Ale proti naší Jarušce by stejně neuspěli.
Rande s padesátkou
Jane Porter
Tohle bylo fajn čtení. Zpestřením byl pravé věk hlavních hrdinu a oceňuji, ze se nejednalo o příběh studentské lasky a hlavní hrdinové nebyli naivní.
I když autorka zvolila jinou věkovou kategorii, krásně vystihla, ze ve vztazích si nejsme s narůstajícím věkem nijak zvlášť jistější ani suverénní. Ale mnohdy spis naopak víc a víc zranitelní.
Knihkupectví na Riverside Drive
Frida Skybäck
Jestli dobre rozumim výrazu - empatie - tak to je přesně to, co mi u teto knihy schazelo. Nestrhla mne, tak nějak tupě jsem četla asi do poloviny a když jsem zjistila, ze je mi úplně jedno, co se stane s hlavními hrdiny, tak jsem knihu odložila.
Zapomenutá vesnice
Lorna Cook
Trosku mě odrazoval pochmurně vypadající obal i název. O to větší překvapení přináší příběh sám. Dvě linky děje první z počátku druhé světové války ve Spojeném království, druhá tamtéž, v současnosti. Obě čtivě napsané, se spoustou uvěřitelných zvratu. Mírně detektivní, trosku o lásce, o nenávisti, proste o všem, co přináší obyčejný zivot. Knizka se mi líbila.
Dokonalý život?
Šárka Šišková
Životní osudy pár lidí splétá autorka několik let. Nikomu nevnucuje žádná životní moudra, a tak si každý z knihy vezme to, co zrovna potřebuje.
Třeba já jsem knihu dočetla na dovolené a díky ní jsem přestala prskat, ze mě koušou komáři, bydlím v zatuchlém baráku na nezajímavem místě, kam jsem se kodrcala 2 dny autem. V životě se vždy dá najít něco pozitivního. Stačí jen chtít.
Sympatická mi nebyla ani jedna z postav, přesto mi Matěje bylo nakonec upřímně líto.
Kniha je psaná čtivě a poměrně svižně. Mne vadilo, když jsem četla začátky kapitol a nevěděla jsem několik odstavců o kom čtu.
Mizera
L. J. Shen
Je to samozřejmě o zaporakovi a jeho napravení na správnou cestu kladnou hlavní hrdinkou. Musím priznat, ze to není hloupé. A když jsem to docetla, tak jednou z věci, kterou jsem našla mezi řádky bylo: peníze jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Ještě ze u nás není takový tlak na výkon jako ve Spojených státech. Zlaté Česko!
Svět se zbláznil, když nás dva dal dohromady
Denisa Hoffer
Někdy méně znamená více.
Hlavní hrdinku Naďu se autorka snaží vylíčit v co nejlepším světle, a to jí dost škodí. Opakovaně zdůrazňuje jaké má krásné vlasy, šaty, výstřih, úžasný vztah k studentům, nepije alkohol, ani kafe … jakousi knižní svatozář jí asi měla dodat i téměř 100% plačtivost, která se v druhé polovině knihy vyskytuje v každé scéně, ve které se Naďa objeví.
V první polovině zase nejlepší kamarádka Vanessa v každé scéně sundava baleriny a hrdinové pijí limonádu. Bez některých detailu bych se určitě obešla.
Jedná se o první autorčinu knihu, takže hodnotím asi pozitivně. Kniha má pěkný název i obálku. Oboje krásně vypovídá o obsahu.
Smažená zelená rajčata ve Whistle Stop Cafe
Fannie Flagg (p)
Knihu tvoří puzzle, které čtenář postupně skládá k sobě. Každý dílek je z jiné doby, jiného místa nebo i vyprávěný jiným vypravěčem. Dohromady si poskládáte cely příběh, který na mě působil trosku moc sentimentalne.
Bodyguardka
Katherine Center
Na pět hvězd ani na čtyři to není, vzhledem k ostatním knihám tohoto žánru. Je to tak nepravděpodobné až to hraničí s hloupostí. Pokud od příběhu nečekáte vůbec nic a potřebujete si vymáchat mozek v nějaké slaďárně se zaručeně dobrým koncem a moc nad tím nepremyslet … Tak jo, pak by to mohlo byt ono.
Tři něžná slůvka
Nikki Sloane
Nevím, co jsem čekala, ale že to bude o sexu, potom o sexu a zase o sexu, asi úplně ne.
Tahle knížka muže někomu připadat žhavá, poučná, inspirující, záviděníhodná, můžete se u čtení červenat nebo kousat do spodního rtu.
Mně připadala taková čtenářsky dost placatá.
Belgravia
Julian Fellowes
“Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.
Na tuto hlubokou životní moudrost napsal autor velmi čtivý historický román s detailně promyšleným dějem a zapletkami.
Trosku ho podezírám z úzké spolupráce s nějakou zdatnou psycholožkou. Tak věrně zachytit ženské myšlení, v tom dobrém i špatném, to nedokáže ani leckterá spisovatelka. Mnohé hrdinky byly do detailu dovedeny k dokonalosti. Občas trosku zaskřípal překlad, ale to se dá odpustit.
Uvědomit si svou vlastní hodnotu bylo, je a bude jedním ze základních pilířů spokojeného života. Lituji ty, co se tlačí někam, kam nepatří, protože si mysli, ze tam jim bude lépe.
Za doporučení knihy děkuji paní Evě Mackové. Tu neznáte - ta je tady od nás.
Snídaně u Florentýny: Dopolední kuchařka pro dceru
Jana Florentýna Zatloukalová
Tohle je krásná kniha, ale bohužel to není kuchařka. Co to tedy je? Kniha o zdravé výživě a zdravém životním stylu, návod jak zhubnout nebo si vylepšit postavu event. soukromé album velmi povedených fotek autorky.
Když čtu kuchařku mám většinou chuť začít něco kuchtit, ochutnávat nové nebo si smlsnout. Tady jsem měla nejsilnější puzeni rychle knihu zavřít a jít si zaběhat :-)
Impérium snů
Charlotte Jacobi
Knizka mě nalákala krásnou obálkou, zajímavá doba, chytlavé téma ( aspoň pro každou ženskou čtenářku je svět vůni TOP). Za tímto literárním počinem je i spousta historických informací a tudíž precizní práce.
Proč jsem se s tím trápila skoro měsíc?
Protože pro mě je toto dílo bohužel prototypem ukázkového knižního kýče. Začátek je docela reálný, pak tam začne duo autorů pod uměleckým názvem Charlotte Jacobi ( už to je dost nestandardní jev) tláskat páté přes deváté od zneužívání macechy, přes pád na podlaze se zlomeným vazem až po setkání na hřbitově. Větší kýč mohli těžko vymyslet. Dočetla jsem, ale další díly si nechám uniknout s klidným svědomím.
Hlava plná lásky
Ali Hazelwood
Po par stránkách jsem knihu odložila, protože mi zpočátku nesedla. Po odmlce jsem se k ní vrátila a dočetla.
Nakonec musím uznat, ze to bylo docela originální a ke konci i s detektivni zápletkou - příjemný bonus. Málo kdy se lze poučit z podobného druhu literatury, ale tady se čtenář nenásilně dozví spoustu podrobností ze života M. Curie Sklodowské. Fajn.
Hanebná zrada
Lynn Messina
Áach, to bylo úžasné!
… lady Victorie je velmi čilá, ale myslí jí to asi jako krávě.
Podobných hlášek je tam spoustu. Nevšední hlavní hrdinové - Beatrice ( staropanenska vyšetřovatelka) a neohrožený, vážený vévoda. Nevím, jestli bych to bez znalosti předchozích dílu úplně pochopila, ale i tento svazek byl báječný.
Trosku mě mrzelo, ze vedlejší postava - upjata teta Vera, neměla v tomto díle moc prostoru se blysknout ve své společensky zkostnatele roli.
Ale konec to zachránil. A teď přichází závažný SPOILER - konečně si v tomto 4. díle dají ti dva pusu. Z toho už se autorka nemohla vykroutit.
Ať myši nepláčou
Magda Váňová
Vůbec nevím, jak dílo ohodnotit.
Je to beze sporu jedna z nejctivejších knih, kterou jsem kdy držela v ruce.
Dej mě pohltil ne na první stránce, ale doslova v první větě. Nechápu, obdivuji. Za čtivost bych dala klidně 6 hvězd. To je umění, vyjádřit přesně to, co potrebuji, ani písmenko navíc. Ovšem na druhou stranu musím priznat, ze jsem vrátila do knihovny nedočtené. Zoufale mi vadil obsah. Možná v době kdy kniha vznikla - před 12-ti lety, bylo toto hodně módní téma, které časem vyvětralo …?
Evžen Savojský - Pán bitevních polí
Karel Richter
Čtenarskym extrabonusem snad u každé knihy je, když autor upřímně fandí a souzni s hlavním hrdinou. Tady je to přesně tak. Pan Richter je fascinován Evzenem Savojskym. Dokonce brání i jeho sexuální orientaci, ačkoli to vůbec není nutne.
Knizka je překvapivě čtivá a to i pro laiky historie, jako jsem já. Tj.: Školni úroveň znalostí dějepisu sem tam oživena nějakou prázdninovou prohlídkou hradu či zámku. Asi od poloviny už jsem pochopila šablonu děje - kam Evžen přijel nebo přispěl vše se v dobre obrátilo maje pouze kladné lidské vlastnosti. Taky opakované popisy bitev už mě ke konci začínaly nudit a té nesmyslně prolité krve bylo až moc.
Byla jsem rada, ze to skončilo. Je škoda, ze takový velký vojevůdce umřel docela obyčejně doma v posteli. Víc by se hodilo, kdyby hrdinně padl někde v boji.
No co už. Tohle bylo jedine, co se mu v životě nepovedlo na jedničku s hvězdičkou dvakrát podtrženou.
Každopádně jsem si rozšířila své znalosti dějepisu a uznávám, ze pan Richter toho o válečné historii věděl opravdu moc.