Dáma s hrnstjm komentáře u knih

Začnu koncem, ten je opravdu strašný, nečekaný (takhle dneska podobné knihy mco nekončí...). Fakt síla. Vyprávění z pohledu psychopata se dá úspěšně číst, i když je to v mnohém znepokojující. Až podezírám autora, že tato část má ve čtenáři vzbuzovat sympatie nebo alespoň snahu o pochopení choré mysli a ne nějaké rychlé odsouzení. Naopak část vyprávěná obětí je napsaná tak, že čtenář tu holku chvílemi nemůže vystát. Chápu, proč to tak je, proč její postava je představena tímto způsobem, v doslovu je to pěkně vysvětleno a dává to smysl. Ale neustálé zmiňování toho chlapa G. P. mi maximálně lezlo na nervy, stejně jako ten pozérský život. Celek je zvláštní mix, ale funguje velmi dobře.

7 29.12.2020

Kombinace cestopisu a populárně naučné, historicky laděné literatury. Cestopisné pasáže jsou moc zajímavé, hlavně střet kultur a všemožná autorčina setkání. Naučné pasáže k historii Laponska a jeho obyvatel jsou taky parádní. Co mi v knize naprosto nesedělo, byla kapitola, ve které byl přepsán deník norské dívky z období 2. světové války. Určitě by stačilo jen vydané dílo ocitovat, aby si jej zájemci mohli vyhledat, ale celé to opsat a zařadit do knihy? Za mne zbytečnost. Nejvíc se mi líbila kapitola o ženách a dětech, tu považuji za hlavní přínos celé knihy a označila bych i za etnografický vědecký výstup.

3 14.12.2020

Tak tohle se bohužel nedalo číst... pokud pominu velmi nepříjemný font, zabarvení stran i písma, samotný příběh mě absolutně nezaujal. Fantasy čtu běžně, i knihy pro mládež, přestože už nejsem v mládežnickém věku. Tuto knihu jsem ale nezvládla. Hlavní postava Justýna pořád omílá, jaký je outsider, ale působí to akorát jako těžká póza (asi tu autorka cílila na čtenáře, kteří se jako outsideři sami cítí). Podmořský svět sice srší fantazií, ale mně byl silně nesympatický, je to napůl dětské, napůl vážné, ale ani jedno pořádně. Ve chvíli, kdy se objevila mluvící kotva (nebo co to bylo) a byla skloňována v každé druhé větě, jsem ztratila trpělivost. Do půlky jsem poctivě četla, od půlky prolistovala a přečetla sem tam větu, abych věděla, jak to skončí. Knize jsem věnovala nesmyslně hodně času, úplně zbytečně. Název se mi moc líbil, vypadalo to lákavě, škoda... ale tohle fakt nešlo.

2 07.12.2020

Jasné, přehledné, pěkně zpracované pro začátečníky.

1 07.12.2020

Kniha, která má šťávu! Je to jedna velká čtenářská rychlopalba, místy dost vostrá a nechutná, místy vtipná až na půdu. Cynicky vtipná. Je to rychlý sešup z povrchu až do podsvětí, nebo aspoň na jeho okraj. Dějová zápletka je zajímavá, poutavá, plná podstatných zvratů. Pro mě osobně forma a styl psaní lehce převažuje nad obsahem, ale to bude tím, že jsem podobně laděnou knihu dlouho nečetla. Polda i děj se naštěstí vymykají klasickým (únavným) klišé současné doby, tj. prudce geniální vyšetřovatel s vlastními démony a špičkovou intuicí + pachatel z řad kolegů. I když nepopírám, že nějací vnitřní démoni v příběhu vlastně vznikají. Zajímavý doslov. Scéna, která mě nejvíc (a nahlas) rozesmála: lidský dopis.

12 18.11.2020

Anotace zněla velmi slibně a i začátek knihy celkem slibný byl. V průběhu čtení se ale něco pokazilo, děj byl nesmyslně natahován a měl tendenci se opakovat, přibývalo postav v různých vedlejších liniích. Na příběhu se mi nakonec líbí hlavně to, že věci nejsou takové, jaké se zdají na začátku. Jinak mám z knihy pocit zdlouhavosti a vidím tam překombinování děje v druhé polovině. V závěrečném poděkování autor přiznává inspiraci Stephenem Kingem. To je dobře, že to přiznává, protože ta inspirace byla v knize téměř hmatatelná, jsou tam podobné motivy a tendence. Třeba závěrečná "maloměstská apokalypsa" spojená s přemírou postav. Jenže tomuto autorovi to tak dobře nefunguje...

7 13.11.2020

Než jsem knihu otevřela, významně jsem prolistovala nejdřív ještě jednou předchozí díl Ke dnu. Co je v druhé knize lehce naznačeno (a čtenářova představivost jede na plné obrátky), je ve třetí knize plně odhaleno. Moc zajímavá jsou okénka do minulosti rodiny Strnadových (mě zaujal hlavně děj kolem starého Strnada), vysvětlují spoustu nejasností. Líbí se mi způsob, jakým autorka popisuje vodu - třeba ta myšlenka, že vodní svět vnímá řeč a úvahy lidí a odlišuje, kdo jde s dobrými nebo špatnými úmysly, to je nádherná teorie. Příběh má čtyři silné ženské hrdinky, muži jen tak vlají v jejich závěsu a v konfrontaci s nimi ne všichni (a ne vždy) obstojí. Jihočeské maloměsto (zde Vodňany alias Řečovice) zobrazeno bez příkras jako bydliště podivných existencí, s živelným trhem na náměstí a špinavou řekou. Doktorka Borská, zvyklá na mnohem lepší poměry, nemůže v tomto místě zkázy obstát. Její postava není pro příběh asi úplně nezbytná, ale jejím prostřednictvím se ukazuje městečko v celé své (obrazné) špíně. Kniha je z celé trilogie nejvíc akční a opět, jako v předchozích dílech, zůstávají některé věci nedořešené. Třeba stará Bartáková.

14 12.11.2020

Nebylo to mé první setkání se spisovatelem, ale prokousávala jsem se pomalu, snažila se vše náležitě pochopit a představit - ne vždycky to šlo. Psychotické stavy páně Mundstocka mi daly pěkně zabrat. Téma je ale silné, pro mě osobně velmi, v profesním životě se zrovna s holokaustem často potýkám a tato kniha byla šancí vidět situaci jinak, zevnitř zoufalé komunity, která nezná dne ani hodiny... Závěr je drsný, ale neumím si představit, že by byl jiný.

8 07.11.2020

Krásná kniha o úžasných ženách, každá byla trochu jiná. Přiznávám, u některých (starších ročníků) mě zaskočil jejich pohled na mateřství, byly v tomto ohledu dost drsné. Ale jinak jejich celková pracovitost, úsilí a touha uspět v oboru byly opravdu obdivuhodné. Úskalí spojená s minulým režimem už v dnešní době nehrozí, ale obávám se, že některé názory přetrvávají...

4 07.11.2020

Po literární stránce není kniha žádným veledílem. Děj je ale více než poutavý, přibližuje do naprostých detailů skutečný příběh zoufalých rodičů při pátrání po dceři. Je to nepředstavitelné, chytat se s nadějí každé drobné informace, vyzkoušet možné i nemožné věci včetně různých senzibilů a tipů směřujících do zahraničí... Nezbývá než doufat, že tohle člověka nepotká. Překvapilo mě množství fotografií v knize z rodinného života, překvapil mě i popis Janiny povahy. Já si jí totiž pamatuju od vidění ze školy, působila úplně jinak, než jsem se o ní teď dočetla. A viděla jsem jí ten "poslední den" na chodbě. Byla veselá a plná života... ne na dlouho :(

6 22.09.2020

Tak s touto knihou jsme si úplně nesedly, četla se mi špatně, neseděla mi forma a v obsahu jsem se akorát tak ztrácela. Asi jsem četla v nevhodném životním období nebo naladění. Raději nehodnotím.

Drsná kniha, možná prvoplánově, možná ne. Málokterý čtenář se asi ubrání srovnání dětství hlavní postavy s dětstvím svým. Já tam vidím určité podobnosti, které ve mně zanechaly stopy dodnes. Nepochopení a nepodporování dítěte, nezájem o jeho zájmy, poukazování na fyzické nedostatky... na komplexy úspěšně zaděláno. Matka v knize je opravdu děsná, omezená a vlastně i hloupá, otec neskutečný slaboch. V porovnání s nechápajícími rodiči jsou tu dva kladní hrdinové, vzdělaní umělci. Ale to jaksi nestačí... Schůzka v kabinetu kvůli slohovce je nesmírně manipulativní, pevně doufám, že takhle to ve školství běžně nechodí!

12 10.09.2020

Líbil se mi styl knihy, způsob, jakým autorka seznamovala s postavami a dějem byl zábavný a hravý. Postavy samotné mě ale příliš nezaujaly, některé byly až lehce za mojí hranicí snesitelnosti. Děj ale nebyl špatný, střípky o místech po Svatojakubské cestě velice zajímavé. Nevím, jestli tuhle partičku ještě někdy čtenářsky vyhledám...

5 10.09.2020

Poetická kniha o poetickém místě, o mé Šumavě. A o hluboké víře. Autor prostřednictvím postav naťukává několik kontroverzních témat, poukazuje na problémy z různých úhlů, ale nevynáší soudy. První část, kde šlo o odsun Němců ze Sudet, se mi líbila nejvíc, je to moc poutavé čtení. Další dvě části mě zaujaly hlavně z profesního hlediska, třeba taková činnost okresního církevního tajemníka z pohledu faráře, činnost (soudružského) správního aparátu, likvidace kláštera, špiclování během kázání, vykonstruovaná obvinění. Autor sem tam připomíná i "velké dějiny," což je důležité pro kontext děje. V poslední části mi přišlo, že je tam "moc lásky" na úkor vytěžení vzpomínek (autora i pamětníků) z konce 50. let, ale je pravda, že se tím provazuje tématická linie s první částí a kruh trilogie se důstojně uzavírá.
Jediné, co mě potrápilo, bylo, že autor si v rámci uměleckého procesu upravil názvy míst, německé i české, takže bylo složitější identifikovat lokality na mapě.

8 27.08.2020

Jasné, srozumitelné, přehledné zpracování tématu. Postoj ke zvířatům je velice etický, vstřícný, to se mi líbí a považuji to za moc důležité. Ze mě žádný velký domácí mlékař nebude, ale na knihu jsem byla zvědavá a pár těch nejjednodušších receptů časem vyzkouším, s tak názornými recepty to určitě půjde samo. Je skvělé, že autorka si své sýrařské úspěchy nenechává pro sebe, ale že se ochotně dělí s ostatními a značně jim ulehčí práci tam, kde ona sama si musela vyšlapávat cestičku.

4 12.08.2020

Kniha je nabitá informacemi a s kulometnou kadencí je střílí po čtenáři. Text je hodně popisný, autor v podstatě popisuje to, co vidí (hraniční kameny) a k lokalitám sem tam přihodí informace z dobových průvodců. Některým pasážím by slušela hlubší analýza nebo pramenná kritika, to se týká hlavně prvních kapitol o osidlování Šumavy a pasáži o původu slova "hranice" (když najdu různé názory, nespokojím se přece s jejich výčtem, chci vědět víc, něčeho se dobrat a přihodit vlastní názor). Velmi cenné jsou popisy zaniklých míst (byť stručné) a hlavně jejich fotografie, dále vzpomínky pamětníků (škoda, že jich je poskrovnu) a zajímavá kapitola o natáčení filmu Král Šumavy. Co se týče hraničních mezníků, knihu lze brát doslova jako jejich katalog, každý je popsán a vyfocen, zasazen do místního i historického kontextu. Je vidět autorovo zapálení pro věc, naprosté pochopení systému a historického vývoje mezníků, obrovský přehled a evidentně i nachozené kilometry v terénu.
Zajímavé je, že poválečné téma kopečkářů, agentů-chodců a nelegálního překračování státní hranice je popsáno naprosto obecně, nekonkrétně, v pár větách. Třeba o Hasilových ani ťuk. Jen poznamenávám.
Po fyzické stránce je kniha pěkná, vytištěna na kvalitním papíře (takže i celkem těžká), ale je pravda, že písmo je drobné a než si čtenář přivykne, trochu to vadí. Béžové stránky potištěné hnědým textem, trochu nezvyklé, ale vkusné.

3 10.08.2020

Kniha má zajímavý námět a styl. Autorka píše v podstatě zábavnou formou, její postava se v jednom momentu zabývá otázkami života a smrti, v dalším momentu už řeší pavouka s osmi očima. Co se týče hlavní postavy, je to klasická potrhlá puberťačka, nicméně vzhledem k jejím milostným avantýrám mě zaráží její věk - jestliže dopisy píše v patnácti (přebírám info z anotace, nevybavuji si, že bych v knize narazila na údaj o věku...), hlavní děj se stal v jejích čtrnácti letech, no nevím nevím... Je škoda, že se čtenář nedozví nic o adresátovi dopisů z jiné strany než od jejich pisatelky, která se vůči němu vyjadřuje až nevybíravým způsobem (můj názor). Ráda bych znala jeho reakci. Závěrečné rozuzlení je rozpačité, ale kniha jako celek mě bavila. Neuvěřitelné, ale zábavné.

5 30.07.2020

Na knize je nejlepší, že ji napsala autorka, která má mraky zkušeností z praxe. Sice jsem si o její profesi přečetla info až po posledním řádku celé knihy, ale hned mi plno věcí dávalo větší smysl a zmizela moje lehká nedůvěra k některým pasážím. Děj je napínavý a příběh zajímavý. Postava hlavního záporáka mě trochu zklamala, protože to vlastně nebylo nic nového pod sluncem, je to vzorec snad každého druhého thrilleru, po kterém sáhnu... Ale jinak je to opravdu kvalitní čtení.

13 21.07.2020

Téma bylo moc zajímavé a kniha mě po většinu doby opravdu bavila. Začátek perfektní. Konec mě zklamal, byl v tak šíleném logickém rozporu vůči zbytku příběhu, že se nad to nedokážu povznést a knihu náležitě ocenit. Autorka toho v ději hodně nedotáhla, určitě úmyslně, ale já jsem se těšila na rozuzlení. Jakékoliv.

6 20.07.2020

Mám pocit, že jsme se my dvě, já a kniha, minuly někde v těch krumlovských uličkách a absolutně jsme k sobě nenašly cestu. Námět mi přišel neskutečně nudný a ani jedna z postav mi nebyla sympatická. Knihou rezonuje kontrast (konflikt) venkova a města, ale netáhne se jako nenápadná červená nit, která sem tam vykoukne, spíš má tendenci být kolovrátkem, ke konci už stokrát ohraným (hlavně ve scénách s Rosťou, jejichž smysl jsem snad ani nepobrala). Škoda všech rozehraných partiích minulosti, které nebyly vůbec dotaženy, jejich témata mi přišla na knize to nejzajímavější, byla jsem moc zvědavá, jak si s nimi autor poradí a nenapadlo mě, že je nechá jen tak vyšumět! Postava Marie - pro mě nerealistická, neuvěřitelná, královna krásy středního věku, femme fatale a nejobletovanější samice široko daleko... jde hodně znát, že "ji píše" muž.

8 09.07.2020