Kečupová mračna

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Patnáctiletá Zoe tráví noci neobvyklým způsobem: v zahradní kůlně píše dopisy Stuartu Harrisovi, usvědčenému vrahovi odsouzenému k trestu smrti, toho času v texaské věznici. Je přesvědčená, že jen on může pochopit její neobvyklý příběh. O jejím tajemství nemá nikdo v okolí ani zdání, přesto se rozhodla svěřit ho papíru, v naději, že tak odčiní své chyby....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/270564/big_kecupova-mracna-wUF-270564.jpg 3.9267
Žánr:
Pro děti a mládež, Dívčí romány

Vydáno: , Slovart (ČR)
Originální název:

Ketchup Clouds, 2012


více info...
Nahrávám...

Komentáře (63)

Kniha Kečupová mračna

Qetuo
31. srpna

(+ SPOILER) Autorka možná měla na začátku dobrý nápad, ale výsledný příběh není nic moc. Celou dobu se mlží kolem toho, co vlastně Zoe provedla tak příšerného, že se domnívá, že ji může pochopit pouze vrah odsouzený k trestu smrti, přitom nakonec vyjde najevo, že to je spíš jedno velké nedorozumění a nebylo třeba kolem toho dělat takové haló.
Není zde téměř žádná postava, s níž by mohl člověk sympatizovat. Hlavní „hrdinka“ byla sobecká a ulhaná. Neměla jsem potřebu litovat Maxe, poněvadž se většinu času choval jako Hulvát. A Aaron byl naivní tím, jak něco očekával od vztahu s o tolik mladší Zoe. Zkrátka se postavy (nebo aspoň většina) chovaly až iracionálně...
Líbilo se mi však, že kniha byla místy vtipná. Tu a tam jsem se zasmála i nahlas. Také chválím postavu malé sestry Dot, která trochu projasňovala atmosféru ponurého příběhu. Příjemnou změnou oproti jiným knihám je, že tato neskončila přeslazeně šťastným koncem.
Když to tak shrnu: Nelituji toho, že jsem knihu dočetla až do konce, ale rozhodně to není něco, k čemu bych se vřele vracela a co bych doporučila přátelům.

bookworm_girl
23.11.2020

Knížka má velmi zajímavý námět, je vyprávěna formou dopisů, které středoškolačka Zoe píše vrahovi odsouzenému k smrti. To je rozhodně zajímavé a originální zpracování.

Autorka píše zábavně a poztavě, děj rychle odsípal, nestalo se mi, že bych se u čtení nudila nebo že by byl příběh zbytečně zdlouhavý. Taky bylo fajn, že to, co vlastně Zoe udělala jsme se dozvídali postupně, po kouskách, a protože mě osobně to opravdu zajímalo, tak mě to nutilo číst dál a dál.

Zoe byla fajn hlavní hrdinka, občas se sice chovala přehnaně nebo nepochopitelně, na druhou stranu to asi dává smysl vzhledem k tomu čím si prošla a že jí údajně mělo být 15 let.

Některé události v knize mi přišly dost uspěchané, nereálné a přitažené za vlasy. To že v jednu chvíli se dva lidé propalují nenávistnými pohledy a o dva řádky níže se vášnivě líbají a říkají si jak se milují... to se asi úplně neděje, takže to je jedno malé mínus, místy to bylo prostě nereálné.

Jako další mě zaujala Dot, to je podle mě skvělá, nevinná a roztomilá postava, u které jsem ráda, že dostala v knížce poměrně dost prostoru.

Víc prostoru by si podle mě zasloužil i Sturat, vrah kterému jsou Zoeiny dopisy adresovány. O něm se toho v průběhu čtení moc nedozvídáme. Doufala jsem, že by třeba Zoe mohla dostat dopis od něj...

Max a Aaron jsou postavy, které mě moc nezaujaly, Max mě rozhodně dost štval a jeho chování, především k Zoe, mi nepřišlo vždycky nejlepší. Aaron byl taková průměrná hlavní klučičí postava, nic mě na něm nezaujalo.

Abych to nějak shrnula, tak tahle kniha mě příjemně překvapila, byla originální, zajímavá a poutavá a pokud hledáte nějaké oddechové čtení, které není úplné klišé, tak po této tenké knížce můžete sáhnout. Neočekávala bych od ní ale nic extra, podle mě to nic extra totiž není.

Hodnotím 4/5 a 85%.


anibeni
17.10.2020

Kniha se mi překvapivě líbila.. Líbil se mi styl, jakým Zoe psala dopisy do cely smrti. Na jednu stranu zábavné, na stranu druhou se docela vážně zabývala otázkami života a smrti. Což úplně neodpovídalo tomu, že jí mělo být pouhých 15 let. Ale čert to vem, líbilo se mi to, jen mě mrzelo, že ani v samotném závěru nebyl dán alespoň na chvilinku prostor odsouzenému z cely smrti.

Dáma s hrnstjm
30.07.2020

Kniha má zajímavý námět a styl. Autorka píše v podstatě zábavnou formou, její postava se v jednom momentu zabývá otázkami života a smrti, v dalším momentu už řeší pavouka s osmi očima. Co se týče hlavní postavy, je to klasická potrhlá puberťačka, nicméně vzhledem k jejím milostným avantýrám mě zaráží její věk - jestliže dopisy píše v patnácti (přebírám info z anotace, nevybavuji si, že bych v knize narazila na údaj o věku...), hlavní děj se stal v jejích čtrnácti letech, no nevím nevím... Je škoda, že se čtenář nedozví nic o adresátovi dopisů z jiné strany než od jejich pisatelky, která se vůči němu vyjadřuje až nevybíravým způsobem (můj názor). Ráda bych znala jeho reakci. Závěrečné rozuzlení je rozpačité, ale kniha jako celek mě bavila. Neuvěřitelné, ale zábavné.

Roscata
16.07.2020

Vůbec jsem netušila co mám od téhle knihy čekat a tak jsem byla při čtená hodně překvapená. Líbilo se mi téma i formát příběhu, jen mi neseděli některé postavy. U Zoe jsem měla problém s věkovým zařazením. Někdy se totiž chovala jak malé dítě, jindy zase hodně dospěle. U její matky a otce mi zase přišlo že hájí jen sami sebe a svoje přání a zapomínají na rodinu. Když se na to ale podívám s odstupem, musím říct že všechny postavy i události krásně naplňovali hlavní téma knihy – vinu a odpuštění. Konec mě trošku zklamal, zároveň si ale myslím že happyend by, po všech těch událostech, nebyl úplně to pravé.

IG: zrzi_cte

kamolka
14.06.2020

Knihu mám doma již od roku 2016 a konečně jsem se odhodlala si ji přečíst. Během čtení jsem si myslela, že budu hodnotit průměrně 3*, ale na konci knihy jsem názor změnila. Líbil se mi nápad psaní dopisů vězni v cele smrti. I když si asi knihu znovu nepřečtu, tak mě mrzí, že jsem se jí tak dlouho vyhýbala.

PetraBery
07.06.2020

Young adult literatura, psaná formou dopisů. Patnáctiletá hlavní hrdinka Zoe píše po nocích dopisy, ve kterých vypráví svůj životní příběh, k trestu smrti odsouzenému vrahovi Stuartovi. Co se tenkrát v noci před rokem stalo? Zoe má velký pocit viny, ze kterého se chce vypsat a doufá, že jí psaní dopisů pomůže... Kniha mne neoslovila tak, jak jsem po přečtení anotace čekala, hodnotím proto jako průměr.

Candide
25.04.2020

Příběh je bublina, která praskne, zašpiní všechno okolo, ale nakonec po ní nic nezbude. Prokousávala jsem se jí tři měsíce a zavírala ji naprosto vyčerpaná. Nevermore.

1