Cojekomupotom komentáře u knih

Nevim, jestli bych to znova dočetl střízlivý, lol, ale nemůžu říct, že to nebylo zajímavé

3 13.02.2023

*na čaje kráčí tesiloví sráči*... Moc pěkně udělaná knížka. Pro mne zajímavé téma. Lol

2 13.02.2023

Srdcovka. Přésně.

1 13.02.2023

Dostal jsem k svátku v roce 97 a přišlo mi to fajn. Asi lepší, číst v druhé třídě o Velkém třesku, než třeba o Ajdamovi a Evě, když na to přijde

Už jen pro ten poslední rozhovor stojí za to.
*je pro vás hra na kytaru bojem, nebo potěšením?* *boj je tím potěšením...
... Jsem první, kdo přizná, že nehraju jako Segovia. Na druhou stranu, Segovia by nikdy nehrál jako já!* (bacha, spoiler)

Tolkien to rozhodně nebyl. Naštěstí pro mě jsem Tolkiena ani nečekal. Knížku mi coby fajn oddychovku doporučil kámoš, který byl u toho, když mi holky na gymplu říkaly Bobánku. Už chápu proč. A já myslel, že to bylo kvůli lezení po stromech, výhodám nožů před meči, kvůli Chodci a hraničářům obecně. Bastard jeden.

9 13.02.2023

Wan-To mě zpočátku příliš nenadchnul a po většinu knihy se to nezměnilo. Samozřejmě, že i jako "ubohá hmotná bytost" dokážu pochopit, jak byl nešťastný ve svém osamění, když nedokázal najít nikoho "na svém levelu" & ti, které stvořil (jako děti? Partnery? Prostě jako sobě rovné) mu vlastně přinesli jen smrtelné nebezpečí, místo kýženého splynutí "duší" (poučné))... Ale bohové matiky a fyziky jdou už dvě dekády mimo mě... a byť mne fascinuje vesmír, pořád mě uráží neschopnost astrofyziků přiznat, že jejich slavná věda jsou z devadesáti procent nepodložené dohady, nikoliv "slovo boží". Jasně, že nemůžu popírat základní fyzikální zákony, protože když zakopnu a neustojím to, tak spadnu a rozbiju si držku, ale Newtonovský vesmír je od dob Einsteina a spol. taky zdiskreditován, a jednou třeba budou lidi mít i toho Einsteina za nýmanda, ne? Takže jeho dějová linie byla zajímavá, ale mít rád jsem ho začal až úplně na konci. Zato Viktor S., toho jsem měl rád od první chvíle, a to neříkám jen proto, že jsme oba z pevné hmoty a máme stejné iniciály. Od dob Cardova Mistra písní jsem snad s žádnou jinou postavou neprožil tak dlouhý život, tak plný smůly a sra*ek. A nejen v porovnání s Wan-Toem jsem mu upřímně přál, aby byl šťastný, ať už to znamená cokoliv. Navzdory svému výše uvedenému kacířství plně chápu jak jeho touhu po poznání, ve které jsme oba byli vychováni, tak jeho takřka neustálé, niterné zaobírání se "láskou" (sexem, chcete-li, není to nutně úplně to samé, ale dost to spolu souvisí, lol). Trochu moc žárlil, ale všichni jsme byli mladí, lol. Zjevně jsou tu skoro všichni roboti, soudím dle předchozích komentářů, ale já si myslim, že tyhle věci ve skutečnosti řešíme všichni, velmi & často, často dost podobně, byť každý trochu po svém. Freud byl možná jen moc sjetej koksem, ale stejně. Na šťastné konce si úplně nepotrpím, ale Viktorovi jsem ho přál. Podtrženo sečteno... Skvělá knížka. Kdo říká, že ne, je astrofyzik. Ve skutečnosti ví *íču. A dobře vám tak, vy kalkulačky. P.s. Lze sehnat v Levných Knihách za polovinu ceny paklíku tabáku. Neváhej

5 13.02.2023

Tuhle knihu jsem našel (ještě zabalenou, respektive zatavenou v plastu) v kontejneru u nás za barákem. Beze srandy. Co já vim, všude je vyprodaná. Lidi jsou neskutečný hovada xD bylo to fajn čtení, tak jsem ji pak dal otci (Ladovu fanoušku) k vánocům. Dvojitá radost.

8 12.02.2023

Ta anotace je strašná (a zavádějící), kniha překvapivě nikoliv. Kniha je asi stejnou propagací komunismu, jako píseň Demokracie od mého hrdiny a Prostě Frajera. Karla Kryla, který se utrápil radši hned, když viděl, kam to povede. Neobhajuje ani nepopírá zločiny komunismu. Maximálně poukazuje na zločiny kapitalismu. V tom smyslu, že komunistická "demokracie" je *íčovina, ale kapitalistická "demokracie" dvakrát taková, byť na povrchní pohled líbivější. Každopádně je to spíše než jakákoliv propaganda taková zajímavá "sociologická" studie, z pohledu jakéhosi lehce vonnegutovského biologa z SAV.
Vyrůstal a dospíval jsem ve světě, kde komunismus bylo (a je) sprosté slovo, ale osm z deseti dospělých stejně o samotě trousilo "zas tak špatně za komančů nebylo". Vychovávala a vzdělávala mě především generace lidí vychovaných za normalizace. Nějak se nechce věřit, že všichni byli disidenti, nebo že by změna režimu něco výrazně změnila UVNITŘ JEJICH HLAV. Samozřejmě spousta z nich jsou dobří lidé, co to myslí dobře, ale v první řadě myslí na to, co si pomyslí sousedi. Nebo to doopravdy byli bigbíťáci, a dnes si tykají s Babišem. Takže co. Samozřejmě si hýčkám naivně zidealizovanou představu Masarykovské První republiky, byť má bábi na ni zas tak nadšeně nevzpomínala. Samozřejmě jsem nadšený z revoluce pojmenované po Velvet Underground a že si jako ročník 90 můžu zpívat Children of the revolution od T Rex, ale stejně to byla všechno jen další fraška. Pouhé divadlo během předání moci zmrdečků (kolikrát ani ne) jiným zmrdečkům, nakonec ještě horším. Hešteg všechny si vás koupím. Proč si nahlas nepřiznat, že ČR je zkratka pro Č*ráckou Republiku. Se podívej, kam jsme to dopracovali. Teda vy, já v životě nepracoval a nehodlám s tím začínat, jen, ať socka platí, díky satanu za kapitalismus, lol

2 09.02.2023

Velmi poučná kniha i pro lidi, kteří manželství, tedy vztah určený primárně k výchově dětí neplánují. Třebas i jen pro zbavení se vžitých, společností a uměním obecně přijímaných, až vnucovaných, leč naivních a ve výsledku škodlivých představ o vztazích a "lásce". Vše podstatné už tu bylo řečeno v předchozích komentářích. Tak jen ocením jemnou ironii příspěvku paní Helenky, jenž sebe samu zove starou rypnou. Důchodkyně, která kritizuje fakt, že dnes rozhodují ti, kterým se ostatní skládají na jízdenku a ještě buzerují a remcaj. To se Vám povedlo. Určitě jste myslela politiky, že?)

4 08.02.2023

Knížka o dospívání. Škoda poslední kapitoly, co se do filmu nedostala.

Ano. Když je někdo hovado jako já a/nebo se rád toulá v lese, tak se hodí si pamatovat, že největším nepřítelem partyzána jsou zaschlé zbytky jídla na špatně umytém nádobí. A odnesl jsem si z této zajímavé knížečky smutné vědomí, že nemůžu svůj mrzký resentiment plně přeměnit na chvályhodnou revoltu, poněvadž ozbrojená revoluce je v naší republice neproveditelná, jelikož naprosto chybí dva základní faktory. Boubínský prales (coby náhražka všudypřítomné džungle) prostě nestačí. A podporu lidu nikdy nezískám, protože polovina nejspíš vážně trpí mentální retardací, když nechápe ani základní poučky typu "s jídlem roste chuť" a nadšeně podporuje vůdce typu agent Bureš se slovy "on nebude krást, on už má dost". A velká část ostatních jsou domácí skřítci, ano, pane, né, pane, díky, pane. Anarcho SPOŽÚS se prostě nechytá. Ale minimálně vyznavače populární genderové rovnosti by určitě potěšilo, že Guevara přiznává ženám plnoprávné místo v revolucích jeho typu s tím, že ženy jsou sice slabší tělesné konstituce, ale snesou stejnou fyzickou zátěž jako muži, plus ještě mile podotkne, že oproti mužům mají ženy výhodu (schovku na tajné zprávy navíc). Chlast ala victoria siempre!

3 08.02.2023

Na začátku tisíciletí, když nebyly *chytré* mobily a já měl doma povoleno tak půl hodiny internetu týdně to pro mne byl opravdu skvělý zdroj informací, spolu s Panorámatem populární hudby, který však končil zrodem punku coby novinkou...

1 08.02.2023

Díky této knize jsem se ve třinácti letech přestal děsit pavouků a ještě dnes odmítám u sebe doma vymetat pavučiny, protože pavouci jsou naši kámoši a chytáním létajících bzučících parchantů se starají o klidný spánek nás všech! Díky, Spidey!

4 08.02.2023

Už z toho nejsem nadšený, jako když jsem na základce byl bratr Artuš, místy je to prostě nuda a v podstatě furt to samé dokola... ale jako dárek pro děti bych to určitě všem doporučil & za super vzpomínky hodnotím kladně, byť jinak bych to viděl tak na dvě hvězdy. Maximálně.

2 08.02.2023

Přiznám se, že jsem si Zarathustru koupil ve třinácti hlavně proto, že jsem se zbláznil do Doors. Ale čtu ho jednou ročně, a kupodivu mi dává smysl. Dost. Čím dál tim víc. To je jasný. Jako fakt, že za spojení s nacismem může jeho sestra a obecně vzato, ty ženy, které ho tu dissují v podstatě jen vysvětlují, že když ženám dáte volební práva, vymyslí pro zastavení ďábla alkoholismu prohibici, za které se chlastá ještě víc, akorát se navíc rozšíří mafie a vzroste počet lidí, co po samohonce oslepnou. Ehm. Jasně, že ze mě i z Nietzscheho mluví jen fakt, že úmřeme jako panicové xD "Jdeš k ženám? Nezapomeň na bič!" ...tak pravil Zarathustra. P.S. Vymetání bordelů bych neviděl jako selhání triumfu vůle, ale jako triumf inteligence. Inu, ženám vždycky nějakým způsobem platíš a rozhodně je lepší platit jim za to, aby pak vypadly, než za to, aby zůstaly a ty's je musel poslouchat, jak zpíval Šéf dětem ze South Parkské základky

Četl jsem ve čtrnácti, a nijak zvlášť mě to - navzdory očekávání- nezaujalo. Respektive to zklamalo má pravděpodobně příliš velká očekávání. Nečekal jsem pouhou opozici ke křesťanství, ale něco zcela nového. Organizované náboženství je vždycky svým způsobem zlo. Pak jsem to četl znovu ve dvaceti a už se mi to zdálo lepší... Přišlo mi to jako taková slabší, populárně-naučná vykrádačka Nietzscheho a spol.,ale pár užitečných a pěkně formulovaných myšlenek tam samozřejmě je (*Satan není láska vyplýtvaná na nevděčníky*) & není to tak zvrhlé, nechutné a nesmyslně si protiřečící, jako je z velké části *originální* Bible Svatá, která v ní obsažené dobré myšlenky taktéž vykradla jinde. Doplňte si vzdělání. Navíc LaVey sám byl minimálně solidní hráč na klávesy, což se o zástupech lidí, kteří psali a revidovali Bibli Svatou říct pravděpodobně nedá, lol. Bigbít! Jo! Celkově lepší průměr.

3 01.02.2023

*Šlehy šleh! Šňupy šňup! Dneska meskalin!* Konec je očividně uspěchaný a lehce odfláknutý, ale... Přišlo mi to vtipný, když mi bylo dvanáct. Přijde mi to vtipný i ve dvaatřiceti. Buď jsem jako Petr Pan, nebo je to prostě doopravdy vtipný! *...co se plašíš, dej sem hašiš, a s ním methedrin! Červí dým! Pervitin! Tak zpívá Tim Benzedrin!*

2 31.01.2023

Dostal jsem coby *lákadlo* od kamaráda, jenž byl z Murakamiho nadšený, jenže se to minulo účinkem. Nijak zvlášť mi nevadí knihy *o ničem*, tedy knihy, kde se nic zvláštního neděje a řeší se jen psychologie postav, ale tohle mi přišlo fakt o ničem. Jestli je to jakési konceptuální umění, jehož cílem je uspávat, tak oukej. Teď si budu muset v budoucnu přečíst další knihu od Murakamiho, abych věděl, jestli chyba byla na mé straně, Nebo... Takže se to tomu panchartovi vlastně povedlo

1 30.01.2023

*Byla to láska na první pohled.*

6 30.01.2023