cmelda87 komentáře u knih
Jsem tolik nadšená a plná dojmů, z knihy a hlavně z osobnosti Pana Honzáka, že momentálně nejsem schopná všechno přesně formulovat tak, jak to v sobě mám. Zatím jen tedy, jedno velké, DĚKUJI!
Dobrý příběh. Snad jen ta část, kde Diana stále řeší, jak je to mezi Maxem a Adriennou, mi přišla až zbytečně dlouhá.
Knížka mě velice překvapila. A je to další z těch, které mě přesvědčily, že dočíst do konce se vyplatí. Líbila se mi.
A i kdyby byla o ničem, tak by se mi taky líbila, protože to byl vánoční dárek od milovaného mladšího brášky, který mi tím udělal velkou radost :-)
Moje první knížka od této autorky a naprosto mě uchvátila. Celá. Dlouho jsem nečetla něco tak pěkného, napínavého a čtivého. Kdyby na konci autorka neuvedla, že příběh je smyšlený, i bych byla schopna uvěřit tomu, že byl podle skutečnosti, jak dobře byl napsaný.
Těším se na další knihy této autorky :-)
Za mě: Pěkná knížka, příjemné čtení! :-)
Ano povětšinou hlavní hrdinka působí, že se neustále točí v ufňukaném kruhu, ale díky tomu má čtenář možnost sledovat její postupnou změnu a dozrávání. Tímto zároveň tento příběh reálně vykresluje životní příhody, které mohou potkat kdykoliv, kohokoliv z nás. Několikrát mě u toho napadlo: " Ano, to znám , nebo jsem to taky zažila (rakovina, atd). A občas to člověka mezi řádky, přivede k myšlence: "Jak bych se k tomu postavil/a já?"
Ale taky tam byly i veselé příhody, kterým jsem se fakt od srdce zasmála - Lenin pohovor, maminčin boj se zmrzlou kachnou!, atd ... :-D
Z postav si mě nejvíc získal Ben :-) a Otta.
A že je celou dobu jasné, jak příběh dopadne? To je snad u většiny románového čtení ;-)
Dlouho se mi nestalo, že bych měla knížku tak rychle přečtenou. Zvládla jsem ji v kuse asi za dvě hodiny. Četlo se to celkem svižně, nicméně mám z té knížky zvláštní pocit. Nějak ten příběh v sobě nejsem schopna přijatelně zpracovat. Nejvíc se mi tam asi líbil Félix a Postman Pat :-)
A co víc k tomu říct? Šťastní lide čtou a pijí kávu mi více věcmi připomíná Levandulový pokoj, ale ten se mi líbil mnohem mnohem víc.
Ty brďo! Něco mi to říká - mám pocit, že už jsem to kdysi četla, ale pořád si to jaksi nemůžu vybavit .. :-(
Budeme rádi za jakýkoliv Váš nápad, na jaké akci by se mohli prodávat Sbírky básní od Jana Houdka.? Výtěžek by mu aspoň částečně pomohl k další léčbě v Klimkovicích.
Jinak jsou tyto knihy za 125 Kč stále k dostání ve Žďáře n.S. v Čokoládovém ráji u Hany Pokorné, nebo v Jihlavě v OC na Březinkách u Miluše Lodinové. Z celého výtěžku bude financována další léčba. Všem, kteří si knihu zakoupili a přispěli tak na dobrou věc, moc děkujeme!
Knihu už jsem měla nějakou dobu doma, ale nevím proč mi trvalo tak dlouho, než jsem po ni sáhla
(číst několikset stránkové bichle mi problém nědělá). A ve 3h. ráno jsem ji dočetla! Jsem mile překvapena :-) Hlavně proto, že historické romány nejsou "mým šálkem" .. Ale kniha mě dostala a já musela číst dál a dál. Autorův styl psaní se mi líbí. Čtenář si tak lehko dokáže vše představit, vybavit a vžít se do děje i do postav. V tomto příběhu je krásně ukázáno, že je důležité mít cíl, nevzdávat se svých snů, neztrácet svou motivaci. I přes všechno zlé a špatné se tu snoubí víra, naděje a láska. Což vede k odpuštění a změně v jednání, vztahu k sobě, k druhým, ale i v životě celkově.
Před nějakou dobou se stala mým favoritem a asi už navždy zůstane moji milovanou knížečkou. Elzéard Bouffier zůstane v mém srdci.
Vždycky, když potřebuju pohladit po duši, anebo naopak, když je mi dobře a nechci se nechat něčím zatěžovat, tak si ji přečtu.
Už jsem měla několik "kolibříků" této knížky, ale vždycky jej někomu daruju a koupím si dalšího :-)
Vřele doporučuji všem a jsem toho názoru, že tento příběh by měl být povinnou četbou na všech školách!
Kéž by mezi lidmi bylo více takových charakterů, jako Můž, který sázel stromy ..
První půlkou jsem se prokousávala a sama sebe jsem přesvědčovala vydržet a dočíst. To se vyplatilo. Druhá půlka už se četla líp, byla jasnější a napínavá. Zajimavé téma příběhu.
Tak jsem si po nedělním obědě lehla, že si přečtu jednu dvě kapitolky .. A ani ne za hodinu jsem měla přečtenou celou knížku. Líbila se mi :-) Taková nenáročná právě pro ten nedělní oddech, třeba.. :-)
Tahle knížka byla moje první od této spisovatelky. Možná je to červená knihovna, ale je to taková hodně dobře čtivá oddechovka. A i když to bylo hodně napínavé, tak se tam neztrácely vtipné pasáže, které to všechno příjemně oživily. A i proto se mi knížka tak líbila :-)
Napínavá knížka s překvapivým koncem. Díky rozdělení na krátké kapitoly se dobře a rychle četla.
Další kniha od této autorky, která je pěkná, napínavá, plná zvratů, ale hlavně zase dobře čtivá.
Ve 3h. ráno jsem to dočetla! Úžásné! Přesně tohle miluju - a i Mlčení je pro mě právě z těch knížek, které vtáhnou, nemůžete přestat číst, příběh pohltí až do samého konce, kde už asi na 100% víte, jak to teda dopadne. Jenže to si jen myslíte, protože byť i poslední stránka Vás dostane a zůstanete překvapení. A ještě nějakou dobu po dočtení musíte na ten příběh a osoby v něm myslet. Mě u toho až napadlo, jestli je to opravdu jen příběh, nebo se to stalo doopravdy.? :-)
Nic lepšího jsem za poslední dobu snad nečetla. Vážně úžasná knížka! Doporučuji.
Podle této knihy byla zpracována táborová hra.(asi rok 2003).
Můj poslední dětský letní tábor, který jsem si užila jako účastník.
A díky perfektnímu zpracování a dobrému podaní tehdejšími vedoucími mám na tento příběh pěkné vzpomínky.
A ještě trochu toho "melounového cukru" doma ve skleničce na památku :-)