Bubo19 komentáře u knih

I druhý díl Zapomenutých příběhů se mi líbil. Nejen že mě obohatil o další znalosti a zajímavosti z historie naší planety, ale je napsán stylem, který mi sedí, a já nemám pocit, že bych četla naučnou literaturu.

"Dnes kurděje v naší části světa jen tak neuvidíte; chtělo by to hodně zvláštní stravování, abyste si je na evropské pevnině roku 2019 úspěšně vypěstovali. Najdou se i takoví jedinci, ale musejí se opravdu snažit."

" "Pustit si plyn" se stalo jednou z rozšířených forem sebevraždy, která nevyžadovala žádné zvláštní vybavení a byla v duchu šířící se demokracie dostupná širokým lidovým vrstvám."

37 11.06.2023

Tentokrát začnu od konce, dávám tři a půl hvězdičky, protože jsem se od knihy nemohla odtrhnout, ale... Zatímco první půlka se mi líbila hodně, vyšetřoval se v ní děsivý případ a nic moc dalšího se neřešilo. S druhou polovinou knihy tomu byl konec, v příběhu převládly osobní problémy Laury a vyšetřování najednou bylo málo jako šafránu. Mám prostě ráda detektivky, kde se řeší případ, a ne pohnuté životy hlavních postav. A pak mi nesedl úplný závěr, nechci nic prozrazovat, ale nechápu, že se s vyústěním případu všichni spokojili a uzavřeli to takto jako vyřešené...

48 08.06.2023

Přestože mě dějepis bavil, historické romány moc nečtu a myslím, že bych to měla napravit. Tato kniha byla neskutečně čtivá, i když jsem od začátku tušila, jak dopadne. Dozvěděla jsem se totiž spoustu zajímavých informací o obchodu ve čtrnáctém století, o tom že už existovaly banky a taky spoustu zajímavostí z tehdejšího života. Jediné mínus byly překlepy, které se hlavně v jedné části nakupily.

34 04.06.2023

Kniha je to sice poměrně útlá, ale když si představím, že ji autor napsal ve sto letech, je to úctyhodné dílo. Eddie popisuje svůj život od spokojeného dětství, přes hrůzy a krutosti války a koncentračních táborů, až po znovunalezení svého štěstí po narození syna. Kniha je to velmi působivá. Nutí k zamyšlení nad tím, jak si často nevážíme svých životů a často si je zbytečně ničíme a ztrpčujeme.

"Život je krásný, když mu to dovolíš."
"Prosím, nezapomeň být každý den šťastný, a také činit šťastnými druhé."

42 01.06.2023

Druhý díl se mi líbil víc než první, i když je temnější. Ovce se dostávají z Irska do Francie a nebezpečí číhá na každém kroku, teď jen musí vypátrat, jak to všechno je. Nejvíc mě na knize baví postřehy a reakce ovcí.

37 25.05.2023

Tak toto byla pohodová knížka, příjemná oddechovka, u které jsem se i několikrát zasmála. U Fredrika Backmana mám ráda to, jak dokáže popsat všechny ty nejistoty v nás, to že ukazuje, že má k dokonalosti daleko a klidně si ze sebe dělá legraci. Jeho knihy mi opravdu sedí.

41 15.05.2023

K této knize jsem se dostala náhodou. Chtěla jsem si půjčit od Valerie Perrin román Tři, když jsem ale minule přiběhla do knihovny na poslední chvíli, všimla jsem si vystavené knihy od stejné autorky. Knihu jsem si tedy půjčila, aniž bych tušila o čem je. Takže když jsem začala číst, překvapilo mě, že se příběh odehrává převážně na hřbitově. Po několika stránkách na mě padla lehká sklíčenost, ale pak se vše rozběhlo a mě začala kniha bavit. Příběh je to smutný, dojemný, objeví se tam i nějaká překvapení, hlavně však nutí k zamyšlení. Asi to nesedne každému, mi se ale kniha líbila. Mám jen dvě výtky. Vyprávění tetičky bych asi hodně zjednodušila, přišlo mi, že se ty podrobnosti k příběhu moc nehodí. A druhá výtka se týká překladu. Použití českých příjmení u čtyř postav bylo jako pěst na oko. Chápu, že ta jména měla určitý význam, ale myslím, že by to vyřešila poznámka pod čarou.

49 09.05.2023

Pohodová kniha o lidech, kteří by se asi za normálnich okolností spolu nebavili, ale spojí je jeden zápisník. Nedokážu si představit, že by se to mohlo stát v reálném světě, i když někdy bych si to přála. Mám ráda příběhy, kdy se propojí díky nějaké události životy rozličných lidí a oni se dostanou ze svého stereotypního života.

40 04.05.2023

Ke knize jsem přistupovala trošku s obavami, ale byla jsem překvapená, jak se mi líbila, a jak se mi skvěle četla. Hvězdičku dolů dávám, protože mi nepřišlo reálné, že by se vyšetřovatelka vydávala klidně sama za hlavním podezřelým, aniž by to někomu vadilo. A taky proto, že mi na závěr chybělo detailněji popsat, jak k vraždě došlo, nemyslím samotnou vraždu, ale spíš co předcházelo, zda byla oběť s vrahem domluvená, nebo ne, a co proběhlo bezprostředně před vraždou. Asi už jsem ovlivněná detektivkami Agathy Christie, ale to vysvětlení jsem na konci postrádala.

54 03.05.2023

Kniha vyšla po mém návratu z Dánska, kde jsem samozřejmě viděla proslulou Malou mořskou vílu i sochu Andersena v jeho rodném Odense, takže jsem si příběh, ve kterém je Hans Christian Andersen podezřelý z vraždy, chtěla přečíst. Bohužel jsem čekala něco jiného, kniha byla na mě místy moc brutální a začátkem jsem se doslova prokousávala. Je mi jasné, že doba to byla drsná, to bych brala, ale všechny popisy kolem vražd a únosu mi tentokrát nějak nesedly.

37 25.04.2023

Tuto knihu jsem si půjčila na doporučení kamarádky. Musím říct, že samotnou by mě nenapadlo ji číst, o to víc jsem byla překvapená, jak mě příběh o "dokonalé" civilizaci, kde je absence válek, výkyvů počasí a dalších negativních jevů, vykoupena ztrátou svobody, zaujal. Kniha mě dostala a nejvíc závěr, autorka v doslovu sama zmiňuje, že si každý může vybrat z několika možností, které se nabízejí, v tomto případě mě mrzí, že jsem to neviděla jako děti, a zvolila jsem zrovna tu pesimistickou variantu. Ještě jen dodám, že je to kniha pro děti, ale doporučovala bych ji minimálně od dvanácti let.

38 16.04.2023

Pohodová knížka o ovcích, které vyšetřují smrt svého pastýře. I když slovo vyšetřování bych brala s rezervou, jsou to přece jen ovce a jejich hlavní prací je pást se. Líbil se mi pohled ovcí na jejich život i na ten lidský, jejich dedukce a závěry. Jednu hvězdičku strhávám, protože chvílemi mi kniha přišla zdlouhavá.

"Každá cesta jsou ve skutečnosti dvě cesty, tam a zpátky. Cesta zpátky je vždycky důležitější."

35 10.04.2023

S autorkou máme společnou vášeň, zbožňujeme výhledy. Taky Bílé Karpaty mám ráda, takže jsem během čtení autorce často záviděla. Je to takové příjemné pohodové čtení o spoustě práce a nepohodlí, když se odstěhujete na kopec nad vesnici na "konec světa". Ale pak se člověk podívá z okna na ty kopce, kopečky, louky a lesy...

38 06.04.2023

Díky této komiksové sérii jsem se dostala postupně z hluboké minulosti až po dobu docela nedávnou. Tentokrát jsem si zopakovala poválečné dějiny Československa až po Sametovou revoluci. Opět jsem se zpracováním spokojená. Dávám čtyři hvězdičky.

35 06.04.2023

Knihu jsem si vybrala do výzvy, ale když jsem viděla hodnocení, trošku jsem se bála, jak se bude číst. Nakonec to nebylo tak špatné. Způsob vyšetřování byl asi hodně vzdálen realitě, ale příjemná délka příběhů i to, že se dá odhalit vrah, mě bavilo.

36 06.04.2023

Je pěkné číst o místech, která dobře znáte, ale těšila jsem se hlavně na detektivku, a tou kniha zrovna moc není. Na vraždu sice narazíme hned na první straně, jenže pak se hlavní hrdina utápí ve vzpomínkách, vrtá se ve svém životě a vyšetřuje jen tak mimochodem, až se náhodou, nebo možná omylem, dopátrá k vrahovi. Neříkám, že by se mi kniha četla špatně, ale čekala jsem něco jiného.

30 06.04.2023

Na tuto knihu mě nalákal název a místo, kde se odehrává. Růže jsou mé oblíbené květiny a o čokoládě ani nemluvím. Trošku jsem se bála kategorie román pro ženy, ale když jsem zjistila, že se příběh odehrává v Drážďanech, které jsem před pár měsíci navštívila, nemohla jsem jinak, než si knihu přečíst. Pár věcí v závěru ze současnosti mi sice nesedlo, a při čtení deníků se mi občas pletly hlavní postavy, ono přece jen sledovat celkem čtyři generace žen, jejichž příběhy se neustále střídají, vyžaduje pozornost, ale jinak se mi kniha líbila. Byla tam tajemství, která mě nutila číst dál a dál, dokud se vše nedozvím, k tomu spousta růží a čokolády, co víc si na víkendové čtení přát. Dávám čtyři hvězdičky.

35 25.03.2023

V této knize jsou tři povídky a jejich hlavními hrdinkami jsou ženy, které prožily svůj život na Opavsku a Hlučínsku, tedy v části naší republiky, která měla v období druhé světové války specifické podmínky. Z toho se odvíjí spousta těžkostí a problémů, kterými si zdejší lidé museli projít. Ženy v tomto kraji měly náročný život, hodně práce a málo času na zábavu a autorka vše dokáže krásně popsat, jen tentokrát to na mě působilo až moc depresivně a musím se přiznat, že hlavní postava z druhé povídky mi dost lezla na nervy. Dávám čtyři a půl hvězdičky.

34 23.03.2023

Co k této knize napsat? Je to klasika, kterou musí každý fanoušek Agathy Christie a Hercula Poirota znát. Viděla jsem několik filmových zpracování a ráda jsem si přečetla i knihu. Agatha se prostě nepáře s dlouhými popisy, hned začne rozvíjet zápletku, přihodí vraždu a několik podezřelých, a čtenář knihu nemůže odložit, dokud ji nedočte. Jasných pět hvězdiček.

53 17.03.2023

Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně, a protože mě vše, co se týká šifer fascinuje, a zrovna jsem přečetla Kód růže, který se odehrává v Anglii, řekla jsem si, proč nezkusit něco ze Švédska. Až když jsem knihu začala číst, zjistila jsem, že se jedná o sérii a bylo poznat, že je to první díl. Byl to takový poklidný rozjezd a seznámení s hrdinkami, které pochází z úplně rozdílných poměrů, ale tato důležitá a zodpovědná práce je sblíží. Kniha se mi četla dobře a vzhledem ke konci prvního dílu, budu netrpělivě vyhlížet druhý.

36 09.03.2023