_Brunetka_ _Brunetka_ komentáře u knih

☰ menu

Pět kroků od sebe Pět kroků od sebe Rachael Lippincott

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Přísahám, že tahle kniha mě v průběhu čtení jistým způsobem vnitřně rozkládala, fakt to bolelo. Styl psaní autorů byl velmi dobrý a odsýpal tak moc, až jsem se dostala na konec s mírným zklamáním z toho, že nemám kam dál pokračovat. Příběh mě bavil neskutečným způsobem a možná jsem se do něj vžila někdy až příliš, protože jsem se cítila, jako bych se do něj sama teleportovala. Jeho námět se mi moc líbí a myslím, že každý musí vidět tu originalitu, která se mu nedá upřít. Hlavní postavy jsem si jednoduše oblíbila a moc se mi líbilo vykreslení jejich charakterů a to, že si prošli znatelným vývojem. Will se Stellou se vskutku krásně doplňovali. Romantická linka vás zahřeje u srdce a její postupný, pomalý a ostýchavý vývoj si vás získá. Těm dvěma to prostě nejde nepřát a štěstí by pro ně chtěl člověk tak hodně, až by z vlastního života nejradši vytrhl to svoje. Pět kroků od sebe je zároveň šíleně natřískané emocemi, které jsem musela nepřetržitě vydýchávat, protože jinak by to nedopadlo dobře. Brečela jsem, smála jsem se i zlobila. Kniha vás donutí přemýšlet. Jsou tu zakomponovaná témata jako cystická fibróza, zdraví, ztráta blízkého člověka, odcizení, bolest, láska, přátelství, nenaplněné sny, chuť do života,…což moc chválím, ale najdete tu toho i mnohem víc. Těžko se to popisuje, ale prostě neustále budete přemýšlet nad chováním postav a i když svá rozhodnutí budou měnit, úplně se se vším budete ztotožňovat, i přesto, že to tak chtít nebudete. Konec mě významně zasáhl, ale vím, že takovému vyústění se zkrátka nedalo vyhnout. Já tuhle krásku můžu doporučit všemi deseti, pokud hledáte bolestnou knížku se sympatickými hrdiny, která má zároveň velký přesah a vaše srdce nezanechá bez šrámů.

16.11.2022 4 z 5


Nejšťastnější muž na Zemi Nejšťastnější muž na Zemi Eddie Jaku (p)

Tohle mi jednoduše vzalo dech. Nejradši bych udělala jednu věc – každému do ruky vtiskla jeden výtisk téhle knihy a donutila ho ji povinně přečíst. Tento příběh má totiž nevyčíslitelnou hodnotu a je psán vskutku citlivým jazykem, pomocí něhož si vás Eddie získá do poslední buňky ve vašem těle. U mě se tak minimálně stalo, byla jsem do něj vtažena už od samotného věnování. Eddie je opravdu nesmírně inspirativní člověk, z kterého kdyby si každý z nás vzal alespoň kousek, svět by byl rázem lepším místem. Obdiv, který k němu cítím, nikdy nebude dosahovat toho, jaký by si zasloužil. Co se týče náplně knihy… nemám slov. Při čtení děl s válečnou tématikou nikdy nedokážu pochopit, že se to doopravdy stalo a není to jen fikce, na které se skupina autorů shodla, aby měla zajímavý námět pro své rukopisy. Souhlasím s tím, že člověk, který to nezažil, to nikdy nebude schopen pochopit, ale o to důležitější by mělo být si tyto hrůzy neustále připomínat v jakékoliv podobě, aby se už (navzdory nepoučitelnosti lidstva) nemohly opakovat. Oceňuju, že je tu zachyceno opravdu široké období dějin začínající v předválečném Německu a končící v dnešní době. Líbí se mi moc témata zde zakomponovaná – naděje, vděk, touha žít, morální hodnoty, síla lásky a přátelství –, která se tu objevila ve spoustě krásně formulovaných myšlenek, které si u vás v hlavě ještě chvíli poleží. Eddie vás prostě přiměje se zamyslet nad sebou samými. Má emoční stabilita se v průběhu čtení vypařila, skoro pořád jsem brečela a byla dojatá, jako by ve mně zaráz přebývalo minimálně pět těhotných žen. Konec byl nádherný. Pokud hledáte knihu, která vypráví o životě jednoho inspirativního jedince a propojuje se v ní tématika 2. světové války a důležitých životních hodnot, sáhněte po tomhle. Mně Eddie Jaku zlomil srdce a postupně ho zase seskládal dohromady – a já na něj nikdy nezapomenu.

16.11.2022 5 z 5


Drobná potěšení Drobná potěšení Clare Chambers

Pro upřesnění, hodnotím 4,25*.

Ke knize jsem přistupovala s jistou opatrností, ale nemohla mě víc překvapit. Autorka má lehký a čtivý styl psaní zároveň, který mě příjemně unášel na vlně příběhu. Nenašla jsem žádné nudné pasáže. Do příběhu jsem vklouzla jako nic a chytl mě od začátku. Jeho námět je velmi originální, s ničím podobným jsem se dosud nesetkala, což si tady zaslouží vyzdvihnout. Jean jsem si jako hlavní postavu velmi oblíbila, mimo jiné jsem ji hodně obdivovala pro její trpělivost a nesobeckost. Z Howarda jsem trochu učůrávala už při čtení řádků o něm a Gretchen se na konci vybarvila do dobrého rozmazleného fracka. Romantická linka sem zakomponovaná se mi moc líbila svou nenuceností a upřímností, jak krásně vyplynula ze situace. Autorce se ze mě podařilo vycucat jistou dávku emocí tím, že kniha je napsána opravdu citlivě a na tu emocionální strunu vám hraje. Najdete tu i zajímavé myšlenky. Oceňuju to, že jsou sem zapracována témata jako panenské početí, péče o nemocné rodiče (komplikované vztahy) a život s tím související… Co mě nejvíc dostalo, je to, že příběh je zčásti vystaven na reálných základech, což u mě vždycky zvedá hodnotu. Finální konec s doslovem se mi tedy moc líbil (a nelíbil zároveň) a dost mě překvapil. Drobná potěšení vám můžu doporučit všemi deseti, pokud byste si rádi přečetli zajímavý román vybočující ze všeho, s čím jste se doposud setkali.

06.11.2022 4 z 5


Krvavé stíny Krvavé stíny Jérôme Loubry

Mám jen jednu jedinou otázku. Co to sakra bylo? Já nečetla žádnou předchozí autorovu knihu, takže mě Krvavé stíny smetly jak auto na cestě. Dočítala jsem je dnes v jednu hodinu ráno a stále ten zážitek nejsem schopná vstřebat. Autorův styl psaní si mě získal po chvilce a čtení pro mě začínalo být postupem otáčení dalších a dalších stránek čím dál šílenější horskou dráhou, z které není úniku. Příběh se mi přímo zažral pod kůži a přísahala bych, že možná pronikl i do krevního oběhu. Celou dobu až do konce jsem absolutně netušila, o co v něm jde, což nevím, jestli jsem takový zmatek v souvislosti s knihou někdy zažila (spíš ne). Tíživá a ponurá atmosféra byla vybudovaná opravdu luxusně, navíc jí prostupovalo neskutečné napětí, které se přenášelo až do konečků mých prstů. K postavám nemám ani moc slov… Zdají se totiž jako úplně obyčejné, ale v momentě, co zjistíte, jakou minulost za sebou mají, vezme vám to dech. Opravdu se tu projevilo hodně velké psycho, které ve mně probudilo kolotoč všemožných emocí. Líbí se mi, že je tu zakomponováno téma toho, jestli se může tolerovat zlo v rámci vyššího dobra a jak velké případně toto zlo může být, aby se ještě dalo omluvit. Oceňuju prvek čarodějnic a jakýchsi mýtů, které ještě přidaly příběhu strašidelnou šťávu a nádech hororu. Zápletka/rozuzlení mě dostalo, reálně z ničeho jsem si nesedla tak dlouho na zadek jako z toho, co mě čekalo na posledních stránkách téhle knížky. Nebyla jsem na to absolutně připravená a stále na to musím myslet. Konec byl tedy úplně boží. Tuhle knihu vám můžu doporučit, pokud hledáte senzační psychothriller, po jehož dočtení se budete cítit tak, jako by vám někdo v hlavě odpálil bombu – nic v ní nezůstane kromě myšlenek na tenhle příběh.

30.10.2022 5 z 5


Chlapec, krtek, liška a kůň Chlapec, krtek, liška a kůň Charlie Mackesy

Tohle bylo prostě dokonalý! Knížka, která se vůbec nedá omezovat věkem, naopak bych spíše řekla, že je pro každého. Příběh se mi moc líbil navzdory jeho jednoduchosti – a to proto, že na straně druhé vám toho dá hrozně moc. Najdete tu opravdu spoustu krásných myšlenek o životě, které si každý z nás potřebuje jednou za čas připomenout. Grafická stránka je nádherná a vypilovaná do posledního detailu. Tahle knížka dle mého může sloužit i jako skvělý osobní terapeut, protože její čtení pomůže lidem v řadě nepříjemných situací. Emoce lítaly vzduchem a nějaká ta slzička dojetí ukápla. Suprově zakončeno. Chlapce, krtka, lišku a koně tedy moc doporučuju, pokud si chcete přečíst ztělesnění „pohlazení po duši“ na způsob Malého prince.

25.10.2022 5 z 5


Sváděj mě Sváděj mě Stacey Kennedy

Tohle bylo jednoduše hrozně krásný, jen se nesmíte nechat zmást obálkou. V knize nebyla žádná hluchá místa, od začátku frčela na 120 %. Autorčin styl psaní opravdu neměl chybu, byl velmi návykový a čtivý. Příběh mě moc bavil, dostala jsem se do něj během chvilky a vtáhl mě takovým způsobem, že mě vyplivl až na konci zmatenou, že už nemám kam dál pokračovat. Jeho námět se opravdu povedl, spatřuji v něm jistou dávku originality, což je třeba vyzdvihnout, protože u knih tohohle žánru se to asi moc často neděje. Hlavní postavy, Zoey a Rhyse, jsem si oblíbila, musím říct, že mě ani jeden z nich nijak neštval. Jejich chování jsem chápala a parádně se mi k sobě hodili, protože se doplňovali jako dílky puzzle. Navzdory kratšímu rozsahu jsem si k nim udělala poměrně silný vztah. Zaujalo mě i větší množství vedlejších postav, s kterými se snad setkáme v dalších dílech. Romantická linka sice byla rychlejší, ale i tak uvěřitelná, protože si myslím, že i takhle se to v životě může udát. Já si ji užívala a fandila jí. Sváděj mě v člověku taky krásně vytvoří emoce a zároveň je z něj dokáže dostat (smích, smutek, vztek, dojetí,…). Oceňuju to, že jsou tu zakomponována i vážnější témata jako znásilnění, ztráta blízké osoby,… Musím tu na závěr ještě zmínit i to, že i když se jedná o první knížku takového erotičtějšího rázu, kterou jsem četla, tak se mi to líbilo i přes některé lehce bizarnější scény (nebylo to nic dramatického ale). Konec byl pecka, slzy tekly. Pokud tedy hledáte knížku, která vás pobaví a zároveň pohladí po duši, směle do toho! Já se nemůžu dočkat dalších dílů.

25.10.2022 4 z 5


Straky Straky Zoe Sugg

Pro upřesnění, hodnotím 3,75*.

Troufám si říct, že Straky jsou slušným startem další YA thrillerové série, která by mohla mít stoupající tendenci. Styl psaní autorek nebyl vůbec špatný, ale je pravda, že jsem se s ním musela sžívat o chvíli déle, protože tu pro mě byly jisté trošku nudnější popisnější pasáže. Když jsem ale tuto část překonala, do příběhu jsem vklouzla jako do svých oblíbených bot a moc mě bavil. Nedá se mu upřít jistá originalita (motiv strak, prostředí školy,…) a to, že je skvěle vymyšlený. Pochmurná atmosféra na mě ze stránek přímo sálala, autorky s ní pracovaly opravdu skvěle. Obě hlavní hrdinky jsem si poměrně oblíbila, hodily se mi k sobě a krásně se doplňovaly. Doufám, že bychom se v budoucnu mohli dočkat i nějaké zajímavé romantické linky? V průběhu čtení jsem byla opravdu ve velkém napětí. Moc mě bavilo pátrání po tom, co se stalo v minulosti – cítila jsem se vážně jako součást týmu. Každá jednotlivá stopa byla zajímavá a nějakých zvratů/šoků se taky dočkáte. Je tu lehce nastíněno i jakési téma šikany a toho, jak moc rychle (v mládí) se nám může stát z nerozvážnosti něco zlého. Na konec si absolutně nemůžu stěžovat kromě toho, že jsem v úplně stejném zmatku jako na začátku z toho, co se vlastně Lole stalo! Chci další díl! A vám Straky doporučuju, pokud hledáte kvalitní YA thrillerové čtení na delší dobu, které je protkané tajemstvím a zapátráte si u něj.

18.10.2022 4 z 5


Haka za lilii Haka za lilii M. K. Hardy

Tahle knížka se opravdu povedla. Autorčin styl psaní byl čtivý, vyloženě svištěl a pokud vás při čtení nebude nic rušit, těch 360 stran slupnete jako nic. Příběh mě bavil a můžu s klidným srdcem říct, že byl zajímavý. M. K. Hardy mu přidala jakousi hodnotu navíc tím, že sem zakomponovala téma ragby, práce fyzioterapeuta a poruchy zraku, o kterých jsem měla příležitost číst poprvé. Co se týče hlavních postav… Lily nebyla špatná, celkem se mi i líbila, ale nemůžu se zbavit pocitu, že by si za tu svoji natvrdlost a hloupost někdy zasloužila jednu na probrání. Žádná bychom se asi nezlobila mít po svém boku muže jako Alex a kamaráda jako Jack. Bena bych nakopala do zadku, kdyby to jen šlo (a to je hooodně slušně řečeno). Romantická linka mě mile potěšila, vůbec mi nevadilo její pomalé pronikání na scénu a věřila jsem jí (těm dvěma jsem to prostě přála). Autorka z vás vyloudí i nějakou tu emoci, o vtipné ani smutné situace tu nouze není. Jako celek můžu tedy Haku za lilii doporučit, pokud hledáte příběh milý a pohodový tím způsobem, že vám nejednou vykouzlí úsměv na tváři a zahřeje u srdce (nebo pokud jste fanoušci knih Mony Kasten, Mariany Zapaty,…).

14.10.2022 4 z 5


Já, Smrt Já, Smrt Aleš Novotný

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Tahle kniha mě opět nezklamala. Aleš Novotný má velký talent, který se mu prostě nedá upřít. Jeho styl psaní mě opravdu baví, stránky vám díky němu utíkají pod rukama rychlostí blesku. Krásně si hraje s češtinou. Příběh si mě získal a je třeba říct, že je sakra dobře vymyšlený a propracovaný. Postav sice bylo trochu větší množství, ale dá se na to v průběhu čtení zvyknout (trošku dýl vám maximálně bude trvat se začíst, ale pokračování stojí za to). Na našich hrdinech se mi velmi zamlouvalo to, že ani jeden z nich nevedl úplně jednoduchý život, takže to jednak působilo realisticky a druhak jsme měli ještě možnost sledovat zajímavé vedlejší linie mimo tu hlavní. Za celou dobu jsem se ani na chvíli nenudila a žádný moment nepovažuju za zbytečný. Naopak díky každému dalšímu detailu do sebe věci postupem času čím dál lépe zapadaly. Objevila se tu spousta zvratů a překvapení, u kterých mi spadla brada a dávám palec nahoru. S tím souvisí také to, že se neovladatelně bouřily mé emoce, což s vámi každý dobrý kousek musí umět zkrátka provést. Oceňuju, že navzdory tomu, že se jedná o YA thriller, nám má tato kniha nabídnout ještě o dost víc, protože jsou tu rozebírána celkem důležitá témata jako homosexualita, domácí násilí, alkoholismus, ztráta blízké osoby, nefunkčnost rodiny… Zápletku hodnotím jako velmi vydařenou, i když mě jméno vraha v průběhu čtení napadlo a motiv nebyl tak složitý, protože ty souvislosti vzniklé manipulací haló? (dost pecka) Konec supr. Pokud tedy hledáte skvělý thriller, který vás bude bavit a zatíží vaši hlavu neklidnými myšlenkami při podzimních večerech, tohle je to pravé!

04.10.2022 4 z 5


Místa, kde jsem plakala Místa, kde jsem plakala Holly Bourne

Na rovinu… Před celým světem tady veřejně přiznávám, že čtení téhle knížky mě až fyzicky bolelo. Zároveň ale nemůžu být radši, že se mi zrovna ona dostala do rukou. Autorka má opravdu skvělý styl psaní, díky kterému budete hltat stránku za stránkou. Příběh mě pohltil už od samotné „předmluvy“, svět okolo jako by najednou přestal existovat. K postavám jsem si vytvořila opravdu silný vztah. Cítila jsem se, jako bych byla hlavní hrdinkou, což se mi asi nikdy ještě nestalo. Rozuměla jsem jí a soucítila s ní, nedokážu Amelii nic vyčíst. Reese jsem nenáviděla z celého svého srdce, protože ho vidím jako obyčejného psychopata, kterému nezáleží na ničem jiném kromě sebe. Alfie působil jako jeho úplná protiváha a ukradl si mé srdce. Proč tu ale o téhle knize chci hlavně básnit? Rozebírá neskutečně důležité téma – toxické vztahy. Často si sice ani nemusíme uvědomit, že jsme v nich uvízli, ale je to tak a tenhle kousek vás naprosto perfektně přinutí se nad touto tématikou zamyslet a utřídí vám myšlenky. Já sama jsem si tu vyznačila desítky pasáží, ke kterým se ještě určitě vrátím a k Místům jako celku taky. Musím taky říct, že tenhle příběh je velkou ždímačkou emocí, protože Holly Bourne do toho dala všechno a na oplátku dostala všechno ode mě. Slzy mi tekly ve větších přívalech než voda v Niagarských vodopádech. Konec byl geniální a já jsem za něj upřímně šťastná.

30.09.2022 5 z 5


Stánek s polibky Stánek s polibky Beth Reekles

Pro upřesnění, hodnotím 3,5*.

Tenhle kousek je přesně tou milou knihou, u které se budete většinu času culit a krásně si u ní odpočinete. Čtení mi uteklo jako nic, protože autorka zvolila opravdu lehký, čtivý a jednoduchý styl psaní, který mi naprosto vyhovoval. Nic se zbytečně nenatahovalo. Do příběhu jsem se dostala rychle a vážně mě bavil. S postavami můžu říct, že jsem lehce narazila a byla potěšena zároveň (v porovnání s filmem). Chvílemi mi totiž Elle přišla opravdu dětinská, hloupá a nesnesitelná – jsem si říkala, že nemůže myslet vážně přece se ve vztahu zeptat svého přítele, proč nemůže na rande chodit s jinýma klukama a tak no… Naopak pozitivní změnou bylo chování Leea, protože tu nebyl v jistých částech takovou královnou dramatu jako ve filmu. Když ale pominu tohle, žádné hrozné chyby na postavách nebyly. Romantická linka… Nebyla špatná, ale stejně jako knize jako celku jí musím vyčíst to, že se mi více líbilo její filmové provedení. Tady mi celý ten vztah přišel lehce uspěchaný, Elle se mohla z Noaha málem počůrat po minutě konverzace a chyběly mi tu jisté scény (tím nemyslím jen ty romantické). Trochu mě mrzelo i to, že samotná situace s líbacím stánkem tu byla podaná úplně jinak. Teď bych ale zase přešla k pozitivnějším věcem. Smála jsem se, dojímala a přihlouple se usmívala vezoucí se na vlně tohohle příběhu, takže v obecné rovině byl účel knihy splněn. To, že se mi jen líbila v porovnání s tím, že film jsem si zamilovala, už mi nepřísluší jí vyčítat. Konec byl moc hezký. A opravdu, pokud jste fanoušci filmu nebo máte rádi tyhle feel good romantické příběhy, přečtením neuděláte chybu.

23.09.2022 3 z 5


Bez zábran Bez zábran T. L. Swan

Tahle knížka je po dlouhé době kouskem, od kterého jsem se nedokázala absolutně odtrhnout a naprosto mě dostal. Je třeba vás upozornit, že autorka má velmi návykový styl psaní, který je podpořen ich-formou a pohledem obou hlavních postav – přesně díky tomuhle vám stránky budou mizet pod rukama tak rychle, že se ani nenadějete a budete na konci. Příběh mě pohltil jako ta nejhlubší a nejtemnější propast. Oba hlavní hrdiny jsem si zamilovala a jsou rozhodně velkým tahounem děje. Kate je holka od rány, která pod tvrdou slupkou skrývá citlivou stránku a Elliot je arogantní Casanova, který v sobě nosí věčného romantika. Tomuhle jednoduše nejde odolat! Vedlejší postavy si zaslouží taky zmínit, protože právě díky nim si chci přečíst i předchozí díly. Romantická linka byla pecková. Chemie mezi těma dvěma pracovala na 120 % a jiskry mi lítaly všude po pokoji, až jsem se bála, co mám zachraňovat před uhořením dřív. U tohohle kousku jsem se taky řádně nasmála (jako už dlouho ne). Podle mého názoru jsou tu například naprosto geniální scénky s kozlem a kachnami, ale zároveň nechybí ani sarkastické slovní přestřelky a emailová korespondence. Dostaly mě tu však i další emoce jako smutek, vztek, dojetí (na nějakou slzičku došlo). Objevilo se pár zvratů, u kterých mi spadla pusa. Myslím si, že se z tohohle díla navzdory jeho možné „jednoduchosti“ (jak to vidíte), dá odnést i něco většího – jak můžeme být zaslepení osudem a tím, kdy nám přinese něco jedinečného, aniž by nám došlo, že už to dávno máme před očima. Mírně se tu také nastiňuje, jaké to je žít pod reflektory médií. Konec byl parádní a já si nemůžu stěžovat. Pokud tedy hledáte knížku, která vás bude bavit tolik, že vás svým příběhem přenese do knihomolského ráje, sáhněte po tomhle!

17.09.2022 5 z 5


Frida Frida Nina F. Grünfeld

Pro upřesnění, hodnotím 2,5*.

Od této knihy jsem měla jistá očekávání a bohužel musím říct, že mě nakonec čekalo jen zklamání. Obsah byl jistě zajímavý a autorce patří můj obdiv za to, kolik úsilí a času vynaložila na to, aby se dozvěděla více o své rodině. Forma tohoto díla za mě ale celkem zásadně pokulhávala. Představovala jsem si nějaké převyprávění dalšího těžkého životního osudu, ale ve většině se mi dostalo jen dlouhých popisů o tehdejší době a zakomponovávání různých historických událostí, o kterých už vím dávno z dějepisu, do kontextu. Přímá řeč tu vlastně nebyla… Vyzdvihnout ale ještě můžu, ať jen nekritizuju, že se mi líbilo grafické zpracování a to, že tenhle kousek měl nezvyklé zakončení v porovnání s knihami z válečné literatury, které jsem četla doposud. Ve výsledku neříkám, že se jedná o špatný text, zatím má převážně dobrá hodnocení, ale můj šálek kávy to nebyl.

10.09.2022 2 z 5


Všechno bude dobrý, Beth Všechno bude dobrý, Beth Barbora Koutná

Tohle není špatná knížka, ale mě jednoduše vůbec nebavila. Rozhodně bych ji doporučila spíš mladší kategorii, která nemá tolik načteno. Do stylu psaní a tím pádem i do příběhu jsem se nemohla vůbec dostat. Postavy mi nesedly, jejich charaktery nebyly nikterak zapamatovatelné a k srdci mi nepřirostly. Mimo to mi přišlo, že se na jejich věk chovaly docela dětinsky. Tohle dílo jsem si vybrala k přečtení kvůli vážnému tématu anorexie, ale ve skutečnosti ho vůbec nerozebírá - to mě na tom zklamalo nejvíc. V jedné kapitole slečna totiž anorexii propadne, ve druhé je u ní už objevená a v další je z ní vyléčená…všechno to jde až moc rychle. Zbytek děje se dá sice přečíst, ale není nijak zajímavý a nemůžu se zbavit finálního pocitu, že kdyby Všechno bude dobrý, Beth nebylo sepsané, není to pro nikoho ztráta. Bohužel teda tato knížka za mě ne, ale pro začínající čtenářky to třeba může být dobrý start.

24.08.2022 1 z 5


Vincentův poslední obraz Vincentův poslední obraz Marianne Jaeglé

Tohle byla rozhodně hrozně zajímavá knížka, a proto mě mrzí, že si mě nezískala víc. Myslím, že za to může hlavně autorčin styl psaní, přes který jsem se nedokázala do příběhu úplně ponořit, protože byl lehce popisnější (minimum přímé řeči), a tak si nedokázal zcela udržet mou pozornost. Na druhou stranu je ale třeba uznat, že se díky tomuto stylu dostanete skvěle do hlavy hlavního hrdiny. S postavou Vincenta jsem velice sympatizovala, měla jsem pro něj pochopení a bylo mi ho líto za všechny ty věci, které si ve svém životě musel zakusit. O jeho osobu jsem se nikdy nijak více nezajímala a z toho důvodu mi toto čtení přišlo užitečné a obohacující. Našla jsem tu i pár skvělých myšlenek, u kterých jsem se zastavila a ještě několikrát si je v duchu opakovala. Konec byl samozřejmě smutný, ale život je prostě takový… Závěrem vám tuto knihu mohu doporučit, pokud máte rádi tento typ literatury nebo se rádi dozvídáte něco nového.

11.08.2022 3 z 5


Jak zkrotit svůdníka Jak zkrotit svůdníka Evie Dunmore

Tahle série je opravdu topová. Evie Dunmore má skvělý a čtivý styl psaní, kterým vás vtáhne do příběhu rychleji, než řeknete švec. Jen jsem se ze začátku trochu nemohla začíst a bála jsem se, že se bude jednat o knihu slabší, než byla její předchůdkyně. Tento strach se však postupně rozplynul. Námět se mi opět moc zamlouval a oceňuju to, že se ani zdaleka nejedná o nic ohraného. Postavy jsem si upřímně zamilovala. Moc se mi líbí, že Lucie a Tristan mají to něco málo společného, ale jinak jsou svou odlišností jako noc a den. Autorka rozhodně nevykrádala charaktery svých hrdinů z předchozího díla. Romantická linka, která by se dala zařadit mezi hate to love, šlapala skvěle a hrozilo, že jiskrami, které vydávala, mi chytne nábytek v pokoji. Nemůžu si tedy absolutně stěžovat. Příběh ve mně vyvolal řadu emocí – smála jsem se (autorčin humor 10/10), zuřila i brečela dojetím (budu žasnout, pokud se slzám ubráníte vy). Moc mě baví to historické prostředí, pomocí něhož je nám přibližováno, jak žily ženy v tehdejší společnosti. Nějaké hezké myšlenky jsem si tu taky našla. Konec byl nádherný. Podtrženo sečteno, jednoznačně doporučuju, pokud hledáte vtipnou knížku, z které si zároveň něco odnesete a ona vám výměnou za to ukradne srdce.

24.07.2022 5 z 5


Pohřbená pravda Pohřbená pravda Angela Marsons

Tohle bylo opět perfektní. Je vážně loterie, že jsem si dokázala najít mezi takovým množstvím knih detektivní sérii, která mě nikdy nezklame. Budu se tady sice opakovat, ale autorčin styl psaní je bravurní. Připomněla jsem si krátké kapitoly, ve kterých mizí stránky pod mýma rukama rychlostí světla a celkovou návykovost příběhů od Angely Marsons, kterými se vždy stanu posedlá. Napětí tu fungovalo velmi dobře. Vracet se zpátky ke Kim a jejímu vyšetřovacímu týmu je pro mě jako návrat k rodině, tak moc mám tyto postavy vrostlé do srdce. Líbí se mi taky to, že se tu nezaměřujeme čistě jen na linku vražd, ale právě i na soukromý život našich hrdinů, o kterých se dozvídáme pořád víc. Krásně je tu zakomponované téma rasismu. U příběhu jsem si prošla řadou emocí, ale nejen těmi negativními – jak je tomu totiž u této série zvykem, má tu místo i skvělý smysl pro humor. Finální rozuzlení pro mě bylo překvapivé a konec hrozně hezký. Takže jo, já si nemám na co stěžovat a musím se do dalšího dílu pustit dřív než za 100 let.

21.07.2022 5 z 5


To nejlepší v nás To nejlepší v nás Colleen Hoover

Colleen Hoover, má cenu ji tu obkecávat? Jako sice bych mohla, taky bych ji mohla uctívat jako bohyni, kterou ona bez debat je a vychvalovat ji do nebes. Proč to ale dělat sálodlouze? Zkrátka To nejlepší v nás je další v řadě z jejích úžasných knih. Opět vystavila neskutečně úžasný příběh s všedním a zároveň neobvyklým tématem, který ve vás probudí emoce již po přečtení prvních pár stran. Líbily se mi dvě dějové linky a hlavní hrdinové, kteří rozhodně nebyli perfektní. Romantiku Colleen taky umí vykreslit bravurně. Zkrátka tohle ANO,ANO a ještě jednou ANO. Pokud jste doteď od autorky nic nečetli, což doufám,že se jí nevyhýbá nikdo, běžte do toho. Děláte totiž setsakramentskou chybu. Jedny z nejlepších knih vůbec a každá vás zasáhne jinak, pokaždé to bude ale trefa přímo do srdce. Jako jo, u tohohle jsem si pobrečela, culila se, ale i zapřemýšlela nad pár věcmi,pokud vám to ještě nedošlo, za mě ještě jednou ANO!

21.07.2022 5 z 5


Smrtka Smrtka Neal Shusterman

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Smrtka od Neala Shustermana, knížka, která obletěla celý bookstagram a vyšplhala se na žebříčky nejlepších knih řady z vás. Já se k ní dostala až teď a na druhý pokus ji dočetla, první se nezdařil, protože prostě nebyla chuť. A musím vám říct, abyste nebyli tak hloupí jako já a pokud jste ještě tohle nečetli, jděte do toho. Stojí to za to. Žasnu ze světa, který pro nás autor vytvořil a sedám si na zadek z úvah, do kterých mě to dokázalo uvést. Autor má taky bravurně vymyšlený každý detail, všechno náramně sedí do nejmenšího detailu. Jeho styl psaní je skvělý, člověk se nenudí a celé čtení je jedna velká horská dráha. Někdy nedýcháte. Postavy se mi neskutečně líbily. Rowana jsem si neskutečně oblíbila, Citra ke mně taky nějakým způsobem pronikla a některé smrtky si prostě dobyjí místo ve vašem srdci. Jejich charaktery mi vážně přišly dost dobře vykresleny. Máme tu spoustu hezkých myšlenek, dojemných chvil, šokujících momentů… Tetelím se blahem a žasnu,žasnu,žasnu! To hlavní, co také ještě oceňuju, je to, že sice tady máme vytvořen zatím v naších očích nereálný svět, ale lidské vlastnosti, boj o moc, zneužívání svých pravomocí…to je tu s námi. Takže jistým způsobem se tu vyskytují zajímavé myšlenky, které když se dostanou k lidem v pozdější době, stále pravděpodobně přinesou užitek a budou aktuálním tématem. Kniha ve mně probudila řadu emocí a já doporučuju všema deseti. Od autora si rozhodně přečtu další knížky a z téhle mé první dystopie jsem vážně vyloženě nadšená! Tohle si vážně vybojovalo místo v mém srdci.

21.07.2022 4 z 5


Utrpení mladého Werthera Utrpení mladého Werthera Johann Wolfgang Goethe

Utrpení mladého Werthera. Co k tomu říct? Ze začátku z recenzí, které na mě skákaly na internetu, jsem se bála, že toto dílo nepochopím, což se naštěstí nestalo. Mé přečtení, dočtení a pochopení mělo šťastný konec. Goethe má fajn styl psaní, na tu dobu, ve které to psal, se v tom dalo vyznat. Nápad sdělování nám pocitů Werthera pomocí dopisů jsem vnímala jako dobrou věc. Líbily se mi nadčasové myšlenky, které tam byly. Mění se doba, ale lidi vážně ne. Myšlenka nešťastné lásky, která mě na tuhle knížku nalákala, se mi taky líbila. Občas z těch slov, která popisovala tolik smutku, beznaděje...,vážně všechny tyhle emoce prýštily. K slzám mě to však nedohnalo. Určitě přečtení téhle knížky beru jako zajímavou zkušenost, avšak řadí se pro mě spíš k průměru z povinné četby, kterou jsem zatím četla. Ale k maturitě podle mě dobrý. Krátký, srozumitelný příběh.

21.07.2022 3 z 5