Briv komentáře u knih
Listopád jsem přečetla během dvou dní, kdy se u nás díky tomu celá domácnost zastavila, ale jinak to nešlo. Jestli ale čekáte, že kniha bude v podobném duchu jako předešlé, tak se velmi pletete, protože tentokrát je to tak trochu cesta do budoucnosti.
I když pro mě byl Listopád hodně čtivý, není to úplně téma, co by mi sedělo. Každopádně i tak mě osudy lidí zasáhly a člověk si ani nechce představovat, jak hrozné by bylo takto žít. Jsem velmi vděčná, že žijeme ve svobodě, kterou máme a přeji si, a zároveň se i bojím, aby nám vydržela.
* Tuto edici " Už vím proč" se synem milujeme. Mají i tyto menší knihy pro mladší děti. Náš klouček má skoro 4 roky takže z této knížky většinu věcí zná (protože s tatínkem často něco vyrábí v dílně), tak ho to až tak nezaujalo, jako ty ostatní. Každopádně i tak je skvělá a určitě láká i k reálnému zkoumání, co všechno jde najít v dílně a k čemu to slouží. Určitě u nás rozpoutala chuť něco vyrobit, takže doporučujeme.
* Protože už máme doma "Já rostu - hraju si a poznávám svět" a tu syn miluje, tak jsme mu koupili i tuto. Nemá u něj takový úspěch, jako ta předešlá, ale i tak se mu líbí, baví ho hledaní různých obrázků, ale i si názorně ukazujeme třeba oblečení -kam patří, nebo věci z kuchyně. Také část o školce ho hodně zajímá a porovnává to s tím, co se děje v té jeho, kam chodí.
* Myslím, že Krtek bude malé děti bavit vždy. Našeho kloučka knížka hodně zaujala, rád si příběh krtka poslouchal i chtěl, ať mu to čtu já. Hodně ho tady bavily kvízy. Neznal olovnici, tak tu mu manžel názorně předvedl, k čemu to je :).
* Druhá prosvětlující knížka, kterou si moc rádi prohlížíme. Oba nás to se synem baví. Je to vhodné na první seznámení s lidským tělem, děti určitě zaujme práce s baterkou a hledaní orgánů na jejich těle :). Synka hodně zaujalo, že má v puse tolik zubů, i když nejdou všechny vidět a litoval nás, že my s mužem už jich tolik nemáme :).
P.S.: Manžel byl jeden večer hodně unavený, tak si obrázek ledvin prohlédl velmi zlehka a pak synovi popisoval, že jsou to vaječníky :).
* Ač Albi tužku se synem milujeme, tak tato knížka nás ani jednoho moc nebavila. Určitě jsou jiné zpracované lépe.
* I když je knížka určena pro nejmenší děti tak syna (necelé 4 roky) zaujala v knihovně - hlavně pro svůj tvar, že jde nosit v ruce za ouško :). Tak jsme si ji půjčili, párkrát si ji prolistoval, ale opravdu šlo poznat, že už chce víc ale pro malé děti určitě doporučuji, hlavně, jak už svádí název knihy, tak k vozidlům předvádět i zvuky.
* Máme doma ještě jednu a tato je jasný vítěz, synovi se moc libí otočné roční období a měsíce, cirkus a dopravní prostředky a jejich trasy. Je to velmi oblíbená knížka, která jej zatím nepřestává bavit, i když už ji má dlouho ve své knihovničce.
* Knížky o říkadlech jsou pro našeho synka dostali dvě a u mě jednoznačně vyhrála tato, hlavně díky kresbám od Edity Plickové. Pamatuji si, že jsem v dětství od ní měla omalovánky a měla jsem je hodně ráda. Tato má navíc sympatický menší rozměr, takže ji můžu vzít sebou a nezabere moc místa. Syn trochu více preferuje tu druhou (Česká říkadla, písničky a pohádky.)
Tak k této kuchařce mám velmi osobní vztah - dostala jsem ji za nejlepší prospěch na konci roku na ZŠ a byla to moje první kuchařka. Ráda jsem z ní zkoušela recepty, myslím, že na všechny ale nedošlo. Bohužel po stěhování už ji nemůžu najít.
Možná, že dnes už jsou dětské kuchařky o něčem jiném, ale ta pro mě byla nejlepší i proto, že jsem milovala mladé sviště a ostatní :)
Robinson patří ke klasice a určitě by si jej měl přečíst každý. Mě se nyní dostalo pod ruku toto převyprávění a moc mě bavilo, až jsem z toho byla překvapená. Nemám srovnání s ostatními překlady, ani originálem, ale věřím, že každé bude mít něco do sebe.
Obdivuji Robinsonovu chuť se rvát se životem, s tím vším, co mu nadělil.
Ale jo, dobré to bylo, vybrala jsem si ji jako oddechovku a to splnila. Bavilo mě to. Začala jsem první číst Veroniku a teď si říkám, jak by to na mě působilo, když bych začala Jáchymem - ale to už se nedozvíme:).
Kdo nečeká náročné čtení i trochu nadsázky, tak nebude zklamán.
Na podzim jsme se rozhodli, že přeletíme na Sicílii, půjčíme si tam auto a celou ji projedeme. Takže další cesta vedla do knihovny, kde jsme si půjčili různé průvodce, ať víme, kam jet nebo ne. Jeden z nich (asi ne tak úplně průvodce) byla tato knížka, která nás dokonale na cestu naladila, připravila nás na atmosféru, co nás tam bude čekat a hlavně inspirovala nás místy, které nejsou v ostatních průvodcích (a přesně takové my vyhledáváme:). Autorka Sicílii popisuje velice autenticky. Děkujeme za správné naladění na cestu.
P.S.: Bylo tam skvěle, krásná příroda, horské městečka, zapadlé pláže, skvělí lidé, úžasné jídlo i pití a Etna jako třešnička na dortu... A našeho malého syna naprosto milovali, takže se nebojte ani s dětmi.
* Nedávno jsem ji s naším skoro čtyřletým synem dočetli a moc nás bavila. Je to knížka, kterou jsem jako malá měla já a doteď jsem si pamatovala docela dost pohádek a příběhů. Nesmrtelné a laskavé čtení. Úplně mě to pohladilo.
* I když je poselství knížky pěkné, tak mě moc nezaujala. Myslím, že na vině budou ilustrace, protože některé předměty jsem nedokázala bez nápovědy v knížce identifikovat. Synovi se celkem líbila, ale není to z těch, které by si chtěl prohlížet pořád znovu. Každopádně hned po přečtení hledal činnost, se kterou by mi mohl pomoci :).
* Člověk by ani nevěřil, že byl jej tak mohla dostat dětská knížka. Úplně mě to dojalo... A našeho syna (3,5 roku) taky. Byla z toho docela smutný... Je to vlastně celkem složité téma, ale spisovatelka to dokázala pojmout velmi citlivě. V knížce toho dokážeme najít opravdu hodně - lásku k přírodě, poznávání, odhodlání, sílu, podporu, laskavost a cestu... Cestu životem. Pohladilo mě to na duši, děkuji.
* Myslela jsem si, že knížka bude taková ta úplně pro nejmenší děti a byla jsem velmi příjemně překvapená, že i našeho tříletého kluka zaujala. Není jen o zraku, v knížce jsou zmíněny všechny naše smysly.
Hned první večer ji synek velmi poctivě v posteli studoval a v docela pokročilou hodinu si chtěl zkusit, jaké to je, jen s jedním okem proti sobě mířit tužkami - jestli se trefí a taky se zavřenýma očima zkoušel stát na jedné noze. Četli jsme si ji hodněkrát a hodně si o tom povídali. Ráda se podívám i na další knížky z této edice.
Tak tuhle knížku jsem dostala na základní škole za vynikající prospěch v nějaké třídě na vyšším stupni. Bohužel už ji doma nemůžu nikde najít, asi se mi ztratila při stěhování, ale s nostalgií na ni vzpomínám. Pamatuji si, že mě tehdy celkem bavila, ale je fakt, že jsem četla kdeco. No u téhle jsem si samozřejmě představovala no - no nic:). Prostě za ty vzpomínky musím dát 5*.
* U nás v rodině naprosto milujeme knihy z edice Už vím proč. Na toto menší vydaní (pro mladší čtenáře) jsme narazili úplně náhodou v knihovně, tak jsme si ji půjčili domů. I když je spíš pro ty menší děti, tak syna hodně bavila, prohlížel si ji skoro každý den. Určitě oba doporučujeme.
U přečtené knihy s číslem 500, jsem si říkala, že chci aby byla pro mě něčím výjimečná. No a když teď naši junioři vyhráli stříbro, tak jsem si na tuhle knihu vzpomněla a došlo mi, že ji tady nemám zapsanou.
Když jsme vyhráli zlato v Naganu, tak jsem z toho byla naprosto hotová a pár dní jsem žila jen tím. Z našetřených peněz z prasátka jsem si utíkala koupit právě toto. Prostě jsem ji doma musela mít a četla jsem si v ní pořád. V dalších letech jsem si do ní při každém dalším MS v hokeji zakládala výstřižky z novin o nových sestavách týmů atd.
Posledních pár let jsem na ni úplně zapomněla a teď jsem si ji šla zase prohlédnout... Až mě to dojalo:)