Blekí komentáře u knih

Osobně jsem vůbec neměla problém s četbou, jak čtu často v hodnocení. Do knihy jsem se pravidelně začetla i na několik hodin v kuse, a i když jsem si od čtení dala několik týdnů pauzu, bez problému jsem se do knihy začetla znovu tam, kde jsem skončila.

Pro mě je Imaginární přítel výborné zvládnutí hororového žánru. Kniha začne tajemně, ale velice realisticky, udržuje čtenáře v napětí, kterou cestou se příběh vidá, jestli to bude dlouhý příběh o duševní nemoci, nebo pořádná duchařina. Co se stalo na konci a co se ve skutečnosti v knize dělo celou dobu jsem vůbec nedokázala předvídat, a i když už to na můj osobní vkus byla dost divočina, stejně jsem si četbu zcela učila a byla napjatá až do úplného konce. Chbosky dokázala vytvořit úžasnou hororovou atmosféru, a scény na konci, které už byly opravdu na hranici fantazie, jsem dokázala vidět jako bych sledovala seriál od Netflixu. Neskutečně mě fascinovalo, že kdykoli jsem si řekla, že šílenější už to být nemůže, Chbosky posunul hranici ještě o něco dál. Na postavách lze vidět velký vliv Stephena Kinga, ale osobně jsem si Chboskyho postavy užila více než Kingovy, především Kate, na které jde vidět, že Chbosky narozdíl od Kinga umí perfektně psát ženské postavy.

Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi horor. Úplně zapomeňtě na Ten, kdo stojí v koutě, knihy jsou dvě zcela rozdílná díla, mějte otevřenou mysl, buďte připravení na všechno a věřím, že si knihu užijete.

1 21.06.2021

Knihu obrečíte, ale opravdu to stojí za to.

1 22.02.2021

Nenáročná příjemná četba. Cestopisné kapitoly byly napsány velmi reálně a čtivě, bavili mě jak zážitky s místními obyvateli tak popisy přírody a země jako takové. Na čtenáře skrze stránky opravdu dýchlo kouzlo a i určitá tajemnost Zakarpatí. Zápisky z dnešní Ukrajiny se občas střídaly z retrospektivními kapitolami o životě autorčiných předků, na které jsem se vždy velice těšila a které knihu pozvedli na úplně jinou úroveň. Kapitoly obecně byly velmi krátké, většinou v rozsahu dvou stran, což mělo za následek velkou návykovost a čtivost. Z knihy šlo cítit, že se nejedná o obyčejný cestopis á la jel jsem na výlet a napsal o tom knížku, ale že autorka má ke kraji opravdový vztah a to mě na ní velice bavilo.

1 02.02.2021

Ke knize asi dokážu říct jenom tolik, že těch 600 stran opravdu stálo za ten pocit, který jsem měla na konci knihy. Mám pocit, že jsem přečetla velké klasické dílo, které ve mě už napořád něco zanechá.

7 09.10.2020

Asi mi byla kniha příliš vychválena a já jsem z ní ve výsledku zklamaná. Některé kapitoly mě bavily, některé jsem z velké části pouze prolistovala. Z knihy je velmi jasné, že se nejedná o objektivní literaturu faktu, nýbrž autorovy myšlenky, které často nejsou nijak fakticky podložené, a potom už je jen na čtenáři jak s nimi naloží.

5 18.08.2020

Můj problém s young adult žánrem je ten, že většina knih je psána podle stejné osnovy. Hlavní hrdinka je osudem vybrána k důležitému účelu, a tak se jme jako správná Mary Sue zachraňovat svět. Leigh Bardugo tento návod vzala, vyhodila z okna a napsala něco zcela originálního.

Kniha nemá jednu hlavní postavu, nýbrž šest, a žádná z nich nebyla zrozena k nějakému vyššímu účelu. Jsou to psanci z okraje společnosti, zlomení životem, jejich hlavní cíl je přežít. Samotné postavy jsou nejsilnější stránka knihy. Leigh Bardugo se podařilo se šesti postavami, co mnoho autorů nedokáže s jedinou. Postavy jsou realistické, propracované a každá postava v knize dostala prostor vyvíjet se. Nejedná se o žádné hrdiny, ale životem zlomené mladé lidi, z nichž každý má svůj originální příběh, povahu a motivaci. Velmi taky oceňuji nenucenou diverzitu postav.

Ani děj není dle klasického YA návodu. Žádná záchrana světa se nekoná. Místo toho se plánuje loupež století. Každý postava má v tomto plánu svou roli, příběh se čte velmi lehce a velmi mě bavilo neustále se nechat překvapovat mozkem celé operace Kazem Brekkerem.

Závěrem musím říct, že jsem opravdu nečekala, že dám této knize plné hodnocení, ale Šest vran a jejich příběh se opravdu získali mé srdce a už se nemůžu dočkat, až se s nimi setkám znovu.

10 15.08.2020

Další kniha, která trpí přehnanými očekáváními. Pokud od knihy, která je souborem třech povídek, a která nemá dohromady ani 300 stran, očekáváte velkolepost Paoliniho mnohonásobně delších románů, ano, budete zklamaní. Ale za to si bohužel můžete pouze vy sami :) Pokud od knihy očekáváte to, co ve skutečnosti je, tedy krátký návrat a pohled do světa Alagaësie, budete naopak velmi spokojeni. Povídky jsou velmi čtivé, kniha se čte opravdu lehce, já sama ji přečetla za jedno odpoledne. Jako dlouholetého fanouška celé série mě znovusetkání s oblíbenými postavami opravdu potěšilo - hlavně první povídka o Murtaghovi mě opravdu chytila za srdce.

Ve zkratce, tuto knihu bych přirovnala k fotkám z dovolené. Samotné fotky se nikdy nebudou rovnat tomu, co jste tehdy všechno zažily, ale je příjemné se na ně po letech podívat a s dávkou nostalgie zavzpomínat.

12 17.09.2019

Snad nejlepší kniha z celé ságy. Zamilovala jsem si Milwu a Regise a neskutečně mě bavila cesta Geralt a jeho "podivné kompanie." Moc se mi líbí, jak do akční fantasy knížky dokáže Sapkowski přirozeně a nenuceně zapracovat humor, protože ačkoli je celá kniha napínavá, nasmála jsem se u ní taky dost.

5 28.06.2019

Po kratší pauze jsem se vrátila z sérii Zaklínač a už si zase živě pamatuji, proč mě předchozí knihy tak pohltily. Hodně jsem se bavila u Geraltova pohledu na kouzelnický sněm a na konci knihy jsem ani napětím nedýchala. Bohužel v určitých částech druhé poloviny knihy jsem se cítila opravdu ztracená. Autor zapojil do děje války a politikaření, což znamená velké množství jmen, které na nás autor vychrlil tak rychle, že čtenář opravdu nemá šanci si je všechny hned zapamatovat a zorientovat se kdo je kdo. A když se všichni navzájem začnou zrazovat, jak už to ve válkách bývá, tak je z toho jeden velký guláš a upřímně jsem si několikrát během četby musela googlit kdo je vlastně kdo.

4 19.06.2019

Už ani nevím co ke knihám od této autorské dvojice psát - nějak mi dochází superlativy :)

6 16.01.2019

Má první kniha od Murakamiho. Vůbec jsem nevěděla do čeho jdu a dlouho mi trvalo, než jsem pochopila autorův styl. Částečně z tohoto důvodu mě kniha dlouho nebavila a nedokázala jsem pochopit, proč jsou z Murakamiho všichni tak unešení. Jakmile jsem se ale smířila s tím, že nic nedává smysl a tak to prostě je, začala jsem si čtení užívat i něco víc. Opravdu mě bavil až teprve úplný závěr knihy, který čtenáři poskytl víc otázek než odpovědí.

Autorův styl není úplně můj šálek čaje. Větší polovinu knihy jsem se do čtení musela opravdu nutit, bavil a zaujal mě teprve až konec. Dávám 3 hvězdičky a do budoucna ještě uvidím, jestli dám Murakamimu znovu šanci.

3 06.01.2019

Ačkoli se jedná o tenkou knížečku, kterou jsem myslela že přečtu během jednoho, dvou dnů, po měsíci snahy ji odkládám nedočtenou. Autor a já jednak nesdílíme stejný smysl pro humor, navíc jsem zjistila, že fejetony nejsou zrovna můj šálek kávy. Kniha nemusí být špatnou volbou pro příležitostné čtenáře, kteří na čtení nemají mnoho času. Mě bohužel nezaujala.

23.08.2018

Jeden z velmi vzácných příkladů, kdy kvalita filmu mnohonásobně převyšuje kvalitu knihy.

Dobré akční knihy existují. Tohle ale není jedna z nich. Děj se táhne, v knize se objevuje mnoho postav, které až na výjimky nejsou příliš propracované, čtenáře na konci nečeká žádné překvapení. Velkým zklamáním je zpracování hlavní hrdinky, Rudé volavky Dominiky. Nemá žádný charakter, v knize pouze plní svou funkci. Zcela zbytečně má nadpřirozené schopnosti, které jsou jen velmi chabě postavené na psychologii. Na knize je až bolestně jasné, že ji psal chlap - jedna z prvních věcí, které se o Dominice dozvíme je, že má poprsí velikosti 75D (děkuji pane Matthewsi, bez této informace by čtení této knihy byl zcela neautentický zážitek) a v naprosto každé interakci s nějakou mužskou postavou je nám připomínáno, jak hrozně sexy Dominika je. Paradoxem je, že svůj výcvik volavky, tedy sexuální manipulace, v knize vlastně vůbec nevyužije.

Bohužel, film nasadil příliš vysokou laťku, na kterou kniha prostě nemá šanci dosáhnout. Určité pasáže se četly velmi dobře, ale těch bohužel nebylo mnoho. I tak bych ale nikoho od přečtení této knihy v zásadě neodrazovala. Osobně se ale už ke knize nevrátím a druhý díl série si nechám ujít.

2 10.08.2018

Řeka bohů I. je jednou z mých nejoblíbenějších knih vůbec a o to větším zklamáním pro mě tato kniha je. Z Taity se stává spíše vypravěč, jehož postava nemá téměř žádný charakter a funguje jenom jako kouzelný dědeček, který hlavní hrdiny zachrání z každého problému. Hlavní problém knihy tkví již v jejím názvu. Taita má najednou téměř neomezené magické síly, které v prvním díle nebyly téměř ani zmíněny, což vyvolává dojem, že nic takového původně vůbec nebylo v plánu. Děj knihy se odehrává neustále na jednom místě, kde čtenář naprosto ztrácí pojem o čase. Děj je bohužel nerealistický a vždy je buď přehnaně romantizovaný, nebo je plný zbytečného násilí. (S násilím jako takovým nemám v knihách a filmech vůbec problém, ale mělo by mít v ději svůj účel, ne že si autor řekne "zabiju pár dětí a žen, ať všichni vědí jaký jsem drsňák!")
Ať jenom nekritizuju, kniha se dala bez problémů dočíst a většinou mě i bavila. I tak je pro mě bohužel důkazem, že autor začal preferovat kvantitu nad kvalitou.

4 04.07.2018

451 stupňů Fahrenheita pro mě bylo zvláštní čtení. Ve škole jsme o ní nemluvili, což, když se na to teď zpětně dívám, je dost zvláštní, ale já o ní slyšela tolik, že jsem si ji prostě musela přečíst. A nebudu lhát, byla jsem zklamaná. Velkou část na tom má to, že jsem již četla 1984, román, který se mnou neskutečně zamával a který je pro mě vrcholem literatury své doby. Čekala jsem něco podobného. Scifi tak reálné, až to člověku nahání husí kůži, toho jsem se dočkala. Ale jinak pro mě kniha byla tak nějak "all over the place." Pouhých 160 stran ani nemá možnost dát čtenáři nějaké rozsáhlejší informace o antiutopickém světě, ve kterém se příběh odehrává, a tak sledujeme pouze Montaga. Některé části knihy jsou poměrně zmatené, což jsem na začátku milovala, ale později mě to už jen rušilo od čtení.
Bohužel, tato kniha mi nedala víc než jen další odškrknutou klasiku. I tak ale četbu knihy rozhodně nelituju.

Neskutečný čtenářský zážitek

2 08.05.2018

Rozhodně nejlepší díl celé série! Thrawnova genialita v plné síle, dochází k rozuzlení příběhu a všechno do sebe zapadá jako skládačka! Musím přiznat, že až po dočtení posledního dílu jsem plně pochopila, proč jsou z této trilogie všichni tak nadšení. Nádherné počtení a skvělý úvod do expanded universe.
Podrobnější recenzi nejen tohoto dílu, ale i celé série si můžete přečíst v záložce recenze - Trilogie Thrawn (Královna Klára, kralovnaklara.blog.cz)

2 01.04.2018

Dívka na sněhu je kniha, u které nebudete po dočtení vědět, o čem vlastně byla. Na začátku se stala vražda, na konci se vražda vyřešila, ale co se stalo mezitím je vyplněno omáčkou, ve které autorka rozepisuje nudné každodenní životy, s prominutím, na hlavu cáklých postav, od kterých se nedozvíme nic zajímavého. Kniha je pro mě bohužel propadák, který jsem dočetla pouze z odhodlání.

Podrobnější recenzi si můžete přečíst v záložce recenze - Dívka na sněhu - Danya Kukafka (Královna Klára)

2 24.03.2018

Druhý díl byl určitě lepší, než ten předchozí. Pomohlo tomu i to, že už jsme hodně nových postav znali z prvního dílu a potom akční závěr knihy, který byl naprosto skvělý. I tak pro mě ale kniha zůstává stylem psaní na úrovní 3 hvězd.

18.03.2018

Hodně jsem si užila opětovné shledání se svými oblíbenými postavami z původních Star Wars filmů a bavilo mě dozvědět se, co se stalo s Lukem, jak jsou na tom Han a Leia, ale i třeba opětovné shledání s Landem bylo super. Postava vychytralého velkoadmirála Thrawna tomu jen přidala na akčnosti a zajímavosti. Bohužel mi čtenářský zážitek hodně kazila Mara (snažil se autor napsat tak nesympatickou a protivnou postavu, nebo to byla náhoda?) a celkově nešikovný způsob, jakým byla kniha popsána (různé popisy reakcí postav apod.) Ve výsledku jsem si knihu sice užila, ale hodnotím 3/5 s prostorem pro zlepšení u dalších dílů.

1 11.03.2018