bigbabe komentáře u knih
Alice můžeme mít zřejmě úspěch, nejen díky slovním hříčkám, které se nedají přeložit do jiného jazyka, ale také z důvodu jejího publika (anglické děti i dospělí).¨
Alenka na tom už tak dobře asi není i kvůli jinému českému smýšlení a myšlení.
V angličtině jsem se i zasmála, číst to pouze v češtině, tak bych asi kroutila hlavou, co to je za nonsense.
Stehenní kuřecí řízky, zasypte Kunovnakou nebo Moravankou, přidejte kečup ? a worcester, vegeta !? a pečte ...
Důležité téma, o kterém by se mělo psát, ale poutavost byla až tak od poloviny knihy. V první polovině mi to přišlo takové utahané a moc chat a moc jmen, které ze začátku spolu neměli nic společného ...
Přečetla jsem (nejen proto) v rámci ČV 2018 jako knihu, která byla zmíněná v jiné knize.
Divadelní hry ne vždy úplně pochopím. Jednou bych měla zkusit propojit vidět i číst.
Mnoho divadelních her jsem viděla a nečetla, pár jsem se jich snažila přečíst, ale neviděla.
V této hře jsem trochu měla zmatek v postavách a rozuzlení mě tak šokovalo, že jsem si to musela přečíst ještě jednou celé, abych se ujistila, že jsem se nespletla ☺.
Musím souhlasit s předešlými komentáři, že první polovina knihy stála za nic. Kdybych nepřeskočila pár stran, možná i kapitolu, tak bych ji asi odložila.
Nicméně od kapitoly, jak se vydala do Portugalska to začalo už být zajímavé.
Né úplně souhlasím s názorem, že je chudinka nebo, že si za svůj osud z Portugalska nemůže ... min. z 50 % je to její zásluha, ale každý má svůj pohled. Důležité je, že se tomu uměla postavit a jít dál.
Harryho jsem ještě nečetla, mám ho na seznamu, ale někde níže.
Jako biografie je kniha celkem slušná, jen napsaná moc brzy.
Ze začátku to bylo zajímavé čtení pro někoho, kdo je v tomto "oboru" úplný nováček. Informace o vitamínech, živinách, bílkovinách, ... kalorické tabulky.
Ale, když jsem se dostala k receptům, tak jsem byla trochu v šoku. Vaří se z kečupu (to jsem ani před tím nikdy nejedla), vegety (to už vůbec snad nelze komentovat), majonézy, fazolí z konzervy, ...?
Tak to se myslím stravuji zdravěji a jdu se raději proběhnout, abych shodila ty kila po té, co jsem přestala kouřit. Zlatej Havlíček.
Vzhledem k počtu hodnocením Vám ho nijak nepokazím, ale abych byla spravedlivá k jiným knihám, kterým jsem dala víc hvězd, víc jich dát nemohu.
Příběh je jednoduchý přímočarý, nikam se nevyvíjí. Styl psaní také není nijak zvlášť úchvatný.
Přečetla jsem to za dva dny nemoci, asi jako když nedávají nic v televizi, tak se kouknete na cokoli.
Vybrala jsem si tuto knihu do Čtenářské výzvy na téma - autor mého kraje, ještě před přečtením jsem si řekla, že jí dám do tématu - kniha mého roku narození a tak po čtvrtině knihy jsem se rozhodla ji dát do tématu - žánr, který běžně nečtu.
A u toho i zůstane. Bohužel nemohu dát víc než dvě hvězdy, protože bych tím urazila knihy, kterým jsem dala tři. Chápu, že někdo má rád vdolky a někdo holky, ale tohle opravdu není šálek mého čaje.
Kromě žánru sci-fi a stylu podání romantického příběhu mě rozčiloval i styl psaní, kdy .. zřejmě úmyslně ... byla ve větách vynechávána slovesa a některé věty byly úplně divně stylizované, tam jsem pochopení už vůbec nenašla.
Myslela jsem si, že si dám dalšího Párala jako autora mého kraje, ale asi se raději vrhnu do Máchy a jeho Máje, to nemůže být horší.
Vzhledem k sérii Úterních žen, kterým jsem dala po třech hvězdách, musím dát dvě. Není to špatná kniha, ale je to jednodenní oddechovka; žádná hloubka. Na relax nebo do čekárny k lékaři super.
Upřímně nevím, co k této knize říct. Podobně jako názory přede mnou. Je to beletrie? Pak je to slabý ženský románek. Je to pravda? Pak je to uchvacující příběh ženy, která si nechala ... na hlavu.
Víc k tomu nevím, co říct.
Nevidět filmy, povídky by mě asi moc nezaujaly a možná bych byla i zmatená z postav.
Vyprávění bylo strohé bez bližších popisů pocitů, prostředí. Jen takový soupis, co se stalo.
Průměrná četba, proto tři hvězdičky, ale super nedělní odpočinek. Určitě si přečtu i další díly.
Pokud někdo chyběl ve škole na dějepis, tak je to ta nejlepší kniha. Zábavná a přesto poučná.
Musím se připojit ke skupině, která asi nedospěla k pochopení významu této knihy a co nám chtěl autor říct. Vybrala jsem si ji pro Čtenářskou výzvu a matně si pamatovala, že už jsem ji četla. Tak ani tenkrát (r.2002) ani dnes jsem neviděla nic mezi řádky.
Prvních třicet stran jsem se smála, až jsem se za břicho popadala, ale pak to upadlo a ke konci to bylo jen o navádění žen k tomu, aby mužům hlídali peněženky, bankovní účty, diáře, telefony, aby jim stále telefonovaly, stále je hlídaly. A to už není moje kafe.