Atlantis
komentáře u knih
Odkaz rodu Blacků
Cullen Bunn
Hm. Dočetl jsem asi před pěti dny a Odkaz ve mne zanechal tak minimální dojem, že horkotěžko vzpomínám, o co šlo. Plusem je kresba. Zajímavá, evokující vodovky, se skvělou barevnou paletou. Ale příběh... ten si nejspíš jen chystá píseček pro pokračování, protože naťuknuto je mnohé, vyřešeno minimum.
Kočičí deníky
Džundži Itó
Tady bude hodně záležet, jestli jste kočkomiové a jestli jste někdy nějakou tu číču měli doma. Jestli ano, budete spokojeni. Kočičí deníky jsou střelené, ujeté a pravdivé. Hloubku nehledejte, ta bydlí jinde, ale zábavy je tu plný píseček.
Zatni pěsti
Jason Aaron
Působivé před-finále. Bál jsem se, že si bude Aaron chystat píseček na závěr, ale to jsem se spletl. Tady jedeme na plné koule, neohlížíme se napravo nalevo. Postav ubývá, ale ne bezdůvodně... No prostě je to skvělé, tady nenajdete chybu.
Ach, vy dívky mládím zmítané 1
Mari Okada
Tohle by se mi asi nemělo tak moc líbit. Ale "Dívky" jsou neuvěřitelně povedená manga. Skvělý humor, luxusní nadsázka, milé postavy. A hlavně - jejich myšlenkové pochody. Podobné období měl ve svém životě snad každý (aspoň z klučičího pohledu), kdy máte pocit, že se všude jen sexuje a vidíte to prostě všude, myslíte na opačné pohlaví dennodenně. A právě tahle schíza je tady zachycená brilantně. Za mě nejlepší manga, která minulý rok vyšla.
Tokyo Revengers 7
Ken Wakui
Já už asi konečně pochopil, proč mi poslední díly Tokyo revengers tak nesedí. Já totiž nevěřím těm postavám. Všechny jsou smrtelně vážné, oddané, psychopatické... Až k trapnosti. Celé je to takové patetické. Pokud mám mangu s nadpřirozenými schopnostmi, tak ok, kopanec, který odhodí člověka přes dvě ulice beru. Ale pokud to má být rvačka normálních dětí (!), tak to všechno vyznívá prostě trapně. Asi brzo s touto sérií skončím.
Btw v době psaní mojí recenze nemá tato kniha jediný komentář, a přesto je její hodnocení téměř 100 procent. Podivné
Akira 3
Katsuhiro Otomo
Proč jen mi ten Akira ne a ne sednout? Nedokážu se svézt na vlně nadšených ovací, i když první díl byl skvělý. Trojka má výbornou kresbu. Živá, dynamická a detainí. A právě díky těmto detailům tak skvěle vyzní samotné finále, kdy opravdu máte pocit, že vidíte každé okýnko mrakodrapu, kde křičí ta velikost finální události. Jenže zbytek komiksu je jen hromada běhání, řvaní a poskakování. Necítil jsem z toho dostatečnou atmosféru, bylo mi naprosto jedno, která skupina ve finále získá Akiru. Možná jsem jen lehce nadržoval
tetě ;)
Černá sekera
David Petersen
Myší hlídka se v mých očích zlepšovala díl od dílu (Legendy raději nepočítám, ty jsou ehm... průměrné). A Černá sekera je vrchol. Krásný, hluboký, výpravný příběh. Akce je skvělá, vedlejší postavy nejsou černobílé, svět Hlídky funguje. Samozřejmostí je naprosto precizní kresba, která třeba při boji s liškou tak fenomenálně dokresluje atmosféru, že bych jednotlivé panely vystavil v muzeu.
Paní kamene
Kazu Kibuishi
S hodnocením hodně váhám. První Amulet je naprosto v pohodě komiks s povedenými nápady (finální odchod domu). Ale zároveň nenabízí vůbec nic nového, vše je hodně ohrané a stokrát viděné jinde. A možná i lépe. Přechod do alternativního světa byl doslova jenom "projdeme se chodbou a jsme tam", ztráta rodiče už je taky takový trademark, stejně jako malý otravný bráška. Jenže přese všechny tyhle nedostatky jsem se nenudil. Děj je plný akce, titulní Amulet ještě bude zajímavý a hlavní hrdinka mi nijak nevadí. Uvidíme, co bude dál, odraz je tak akorát.
Přátelské klání s kjótskou sesterskou školou
Gege Akutami
3,5* Pátý díl je taková klasika šónenové mangy. Naši hrdinové potkávají skupinu z jiné školy/města/státu, která nutně nemusí být nepřátelská. No a ke konci nám to samozřejmě překazí zlobušáci. Vzpomínáte na Naruta, My Hero Academia, Fairy Tail? Tak asi tak. Hrdinové i soupeř odhalí zase víc svoje techniky, dozvíme se něco víc z historie postav, no prostě klasika. Nečekejte nic úchvatného a nebudete zklamaní.
O slonech a velbloudech: zvířátkové říkanky
Petr Behenský
Proč ne? Malé, milé, vtipné, roztomile nakreslené, některé básničky jsme si i nahlas předčítali.
Sláva poraženým
ONE (p)
3,5* Král hlubin, ukrutně přesílené monstrum, se probíjí hrdiny napravo nalevo. Vypadá to, že na něj nestačí ani zástupci kategorie S. Tak co na to Saitama, muž, který ničí oponenty jednou ranou?
Pátý díl One-punch mana si drží svůj standard. Povedená akce, vtipné situace, ale i lidštější scény, to vše tu zase najdete. Je jen otázka, jestli by to už jednou nechtělo trochu obměnu.
Válka vládců noci
James Palmiotti
Ze čtení mě bohužel vytrhávala kresba. Když pominu průměrný příběh, který si nebudu pamatovat za čtyři dny, tak mne vytáčí, jak kolikrát ani nepoznám, kdo je Jonah Hex. Člověk, který má půl tváře v háji. Celé je to totiž nakreslené tak jaksi divně roztomile se silnými obtahy, že jsem měl pocit, jakoby byl celý komiks přiblížený. Tím pádem horší kvalita, rozmazané, bez detailů. A možná jsem divný, ale dejte mi víc divokého Západu a méně Gothamu.
Širá, masožravá obloha a další nestvůrné geografie
John Langan
1,5* John Langan trpí průjmem. Slovním průjmem. Jeho nutkavá potřeba popisovat všechno, vždy a všude vycucává i ty nejmenší kapky atmosféry, kterou by tyhle utahané povídky mohly mít. A když hororové povídky postrádají atmosféru, je to prostě špatně. Nudil jsem se. Naprosto brutálně. Doslova u každé povídky jsem kontroloval, jak je dlouhá a modlil se za krátký text. Navíc mě ještě dokázalo vytočit, když povídka nešla pochopit. A to ne proto, že by měla nějaký přesah a čtenář se má zamyslet, ale proto, že autor ji psal pro jakýsi monotématický sborník. To je třeba případ Mělčin, ty prostě bez uvedení do kontextu nepochopíte. A tohle má být kvalitní čtení? Když mi musí autor vysvětlit, jak to vlastně myslel? Ech. Kdysi jsem se chystal i na Rybáře, Langanovu známější knihu, ale asi si nechám, pro moje psychické zdraví, zajít chuť.
Mlsoun. Kniha třetí
Jeff Lemire
Při prvních stranách jsem nevěřil. Nevěřil jsem, že bude třetí Mlsoun důstojným zakončením. Že se budu bavit. Že vysvětlení nebude vycucané z prstu. Ale moje obavy naštěstí odpadly hned, jak jsme se vrátili k hlavnímu příběhu. Jako i minule jde o hnusnou, drsnou a znepokojující jízdu, kde netušíte, co vyleze zpoza rohu. Celou dobu fandíte hlavním postavám, jsou to sympaťáci, co mají za sebou spoustu těžkostí a chtějí jenom přežít v tomhle podělaném světě. Jasně, chyby tu jsou - nový coloring je až moc učesaný, otočená část komiksu, kdy ho musíte dát naležato mě vyloženě se*e a před finálním soubojem byl ten děj přece jen lehce natažený, ale ten konec. Ten dojemný, vše uzavírající a vše vysvětlující konec je literární vrchol. Mlsoun je skvělá série, čtěte ji.
Posláni na sever: Češi na nucené práci v Norsku
Vendula Hingarová
Nucená práce za druhé světové války. Tisíce mladých z Protektorátu byli posíláni na různá místa Reichu, aby se zapojili do válečné mašinerie pracemi na obraně, vyzbrojování a tvorbě infrastruktury. Tohle téma mě vždy zajímalo, protože mezi nuceně nasazenými byl i můj praděda. Vím, že šel v jedné z posledních vln, takže kopal zákopy podél hranic. Ale že byli Češi posíláni i do Norska a dokonce až za polární kruh, jsem nevěděl.
Posláni na sever je fascinující publikace. Nabitá dobovými materiály, deníkovými zápisy účastníků a možná až příliš detailními informacemi. Dozvíte se, kde Češi pracovali, v jakých podmínkách, na jakých projektech (tady mne zaujal ponorkový bunkr) a jak se třeba (ne)úspěšně snažili utéct.
Jedinou vadou na kráse je fakt, že si touhle publikací asi někdo potřeboval udělat akademickou čárku. Podobným stylem bývají psány disertační práce. Opakování informací, zástupy zbytečných drobností, nic neříkající fotky dokumentů. Osekat a zlaikovatět, prosím.
Posláni na sever je unikátní knížka. Pokud vás tohle téma aspoň trochu zajímá, nenechte se znechutit nepřístupnou formou a vyzkoušejte. Na tohle se nesmí zapomenout.
Muži hněvu
Jason Aaron
Jedno velké pokrčení rameny. Jakoby si tady Aaron jenom rozepisoval ruku a chystal něco většího alá Parchanti z Jihu. Není vyloženě špatný komiks, jen takový nezapamatovatelný. Vysvětlení, proč se mužské postavy chovají, tak jak se chovají, je tupé a nevěřil jsem mu ani za mák. Takže jinými slovy: na tento komiks zapomínám za 3... 2...
Jak jsem se reinkarnoval coby sliz 6
Fuse
2,5* Šestka mi nesedla. Hodně povídání prakticky o ničem, dost se točíme v kruhu. Co mi ale zvedlo mandle nejvíc, je závěrečná třetina - doslova celou knihu sledujeme skupinu Králů démonů, jak se radí, co s naším slizem, vidíme pod nimi strašidelně svítící úroveň nebezpečí, jde o stvoření, která jsou na světě stovky let, abychom nakonec dostali... eh? Nebudu spoilerovat, ale stálo to za pytel. Rimuru nemá protivníka a když ano, vyřeší se situace naprosto pitomě. Snad se další díl zase srovná.
Ragnarok: Poslední boj 2
Takumi Fukui
S touhle sérií asi brzo skončím. Pokud máte rádi mangu a anime, tak asi znáte takový ten klasický okamžik, kdy hrdinové narazí na nějaký turnaj, který musí za každou cenu vyhrát. Sázky jsou vysoké, bez vítězství se nepohnou dál. Vznikají nová přátelství, potkáme nové nepřátele. A funguje to, já mám tyto arcy docela rád. Ale v Ragnaroku je tohle to jediné, co dostaneme. A mě to dost nebaví. Je mi úplně jedno, kdo který souboj vyhraje, nechci sledovat trapně přesílené útoky (které ale mají povedené backstory), kterým protivník pak jenom uhne na stranu. Je to divně nakreslené, každý je "over the top" a české vydání je odfláklé. Dám si ještě jeden díl a jestli to bude furt to samé, půjdu dál.
Star Wars: Aphra - Citadela hrůzy
Jason Aaron
Super. Aphra je na mě sice pořád zbytečně "edgy" a namachrovaná, ale ve spojení se zbytkem její posádky funguje parádně. První část je výrazně lepší, má více osobnější ráz, druhá je lehký nadprůměr. Hvězdu dolů dávám hlavně za závěr knihy, kde se na každém sešitu střídají kreslíři a když máte na jedné straně téměř realistického Luka a vedle je jeho opožděný bratr Chad (tím myslím, že je to naprosto ohavně nakreslené), tak to čtení dost ruší.
Selekce
Greg Rucka
He? Proč se tenhle příběh odehrává ve světě Lazara? Pokud nešlo o připravení půdy pro pokračování, tak je Selekce podivně tuctová záležitost, která děj prvního dílu naprosto nikam neposouvá.