Atlantis
komentáře u knih
Každý jeden den
Gabriel Bá
3,5* Nepůjdu s davem, Každý jeden den není dokonalý komiks. Skvěle vykresluje atmosféru, nádherně pracuje s barvami a tím ovlivňuje pocity čtenáře, ale hlavní myšlenka se nějak ztrácí v nánosech melancholického balastu. Nepochopte mě špatně, já si rád dám nějakou malou depresičku, ale musím vidět a chápat proč. A to se mi tady nějak nepodařilo uchopit.
Star Wars: Moře v plamenech - Pevnost Vader
Chuck Wendig
Povedený díl, Vader je zde hezky vykreslený, akce je přehledná a napínavá, potěšilo i několik pomrknutí na fanoušky Klonových válek. Jen tak dál.
Goon #5: Zvrhlé choutky
Eric Powell
2,5* Abych použil výrazivo Goona: tohle nebylo nic víc než jen vlhký updrnutí. Změnily se nám příšery a...? A nic. Přitom začátek vypadal slibně, čekal jsem velký zvrat. No a k tomu stokrát viděné vtipy na moč, výkaly a důchodce.
Černý diamant
James Palmiotti
2,5* Hodně slabý a zapomenutelný díl. Chválím Hexův origin ze začátku, ale jinak to bylo těžké meh. Souboje tuctové, dialogy jalové a vše nakonec vyřeší výstřel z pistole, kterou ale měl náš hrdina u sebe i při prvním zápase? Nedomyšlené.
Podivná doba
Caimh McDonnell
Podivná doba stojí na dvou silných pilířích - zajímavých postavách, které vás bude bavit sledovat, a na vtipně otravném humoru. Příběh samotný je možná drobet přeplácaný, ale dostatečný. S celou novinářskou bandou jsem se rychle sžil a nedočkavě čekám na pokračování.
Gender Queer: Autobiografie
Maia Kobabe
Jak jen napsat citlivý komentář k podobnému tématu? Nejlepší asi bude hodnotit tak, jako by šlo o každý jiný komiks. Z knižního hlediska není Gender Queer žádný skvost. Kresba je v pořádku, ale na zadek si nesednete, panely jsou zbytečně obrovské, colouring základní. Vyloženě mě otravovalo neustálé skákání v čase, myšlenkách i tématech a vynechání důležitých životních okamžiků. Ok, takže tady máme docela obyčejné zpracování, ale co obsah? Zachrání tenhle komiks? Eh... ne. Aby bylo jasno - já naprosto dokážu pochopit, že se člověk necítí dobře ve svém těle, potažmo ve svojí hlavě. Tohle téma je mi relativně blízké a vím, že jde o skluzavku, na které se projet nechcete. Ale Maia Kobabe tyhle otázky neřeší správně. Místo, aby šla tahle osoba do sebe, v klidu si sedla a zamyslela se nad svým já, řeší neustále jen svoje okolí. Aby jí lidé správně oslovovali, aby sedělo oblečení a vlasy, ale sama nechce (nebo nedokáže) svoji identitu rozseknout a obhájit. A přitom vyrůstá v neskutečně liberálním a vstřícném prostředí. Sestra je queer, každá teta je lesba, partneři jsou trans. Ale Maia se stejně dokáže jen vztekat, dokud ji jedna z příbuzných neuzemní a nepronese asi nejdůležitější větu celého komiksu: "Je pro tebe opravdu tak důležité, jak ti lidé říkají, nebo je důležitější, jak se cítíš?" A to je to hlavní, co by si po přečtení Gender Queer měl každý odnést. Komiks byl v mnoha částech USA zakázaný na školách a já myslím, že vcelku zbytečně, puberťáky by mohl obohatit. Jen je škoda, že ne o moc. Jde totiž o dost slabý komiks pojednávající o velmi silném tématu.
Výprava v oblacích
Kazu Kibuishi
4,5* O malinkatý drobeček slabší než dvojka, hlavně kvůli postavě matky, kterou je zatím neskutečně otravná. Ale jinak se bavím královsky, škoda že jsem sérii nenašel dřív.
Prokletí kamene
Kazu Kibuishi
Kde byl první díl dobrý, je druhý naprosto skvělý. Svět začíná mít jasná pravidla, historie kamenů nabízí obrovské možnosti a postavy jsou hodně sympatické. Bavím se a těším na další díl.
Čaroděj z Ohňové hory
Steve Jackson
Říkejte si tomu klasika, stará škola nebo úpadek moderního čtenáře, ale druhá polovina tohoto gamebooku je prostě laciná. Abych se pořád točil v odkazech, které nic nepřidávají, jen jsou to tupé křižovatky, to prostě zábava není. A ano, můžu si kreslit mapu, psát poznámky a vytáhnout buzolu, ale zábava to není. Nebýt labyrintu na konci, kniha by to byla povedená, takhle je spíš jen otravná.
Radiant 6
Tony Valente
Dost dobré. Celý Radiant táhnou postavy, které jsou super. Možná by se mohlo argumentovat, že inspirace dalšími díly (od One Piece po Naruta) je až příliš silná, ale při čtení to neruší.
Tokyo Revengers 8
Ken Wakui
3,5* Tahle série mě štve. Při čtení mám pocity jako na horské dráze. Jsou momenty, kdy mě úplně všichni iritují a nechci pokračovat, pak ale zase přijdou okamžiky, kdy hned potřebuji další díl. Pořád ale přetrvávají dva velké problémy: takhle se prostě nechovají 11-12 leté děti. Pracuji s nimi každý den, takže mi můžete věřit. A pak samotný Takemiči. Ještě jednou budu sledovat, jak je naprosto zmatený, že cestoval časem, tak opravdu končím.
Vo tom to není!
ONE (p)
Proč mě vlastně tahle série pořád baví? Je to pořád dokola, ale zároveň tak nějak tajně čekáte, kdy se něco zlomí. Kdy Saitama dostane po puse. Teď, nebo příště? Nebo nikdy? A to mě táhne dál ve spojení se super humorem.
Hubert & Hugo 3
Nikkarin (p)
Bavil jsem se o hodně méně, než u předchozích dvou dílů. Příběhy mi tentokrát přišly až moc krátké a jednoduché a i ty skryté vtípky se hodně opakují (kolikrát ještě uvidíme Černodana v pozadí?). Cením dovětek na konci, kde je v rychlosti vysvětleno pozadí každého příběhu.
Enderova hra
Orson Scott Card
Musel jsem si po přečtení dát chvilku na vydýchání a uspořádání myšlenek. Enderova hra je totiž ve svých základech zvláštní kniha. Neustále šikanovanému Enderovi jsem nedokázal fandit. Ten jeho geniální mozek totiž nepoznáváme do hloubky, prostě mu všechno jde dobře a rychle. Děním na vojenské škole taky trávíme až příliš často, jednotlivé bojové akce jsou zbytečně podrobné, protože ve výsledku nejsou naprosto potřeba. Jediná jiskřička lidskosti hlavní postavy tak přichází v okamžiku, kdy psychicky i fyzicky zkolabuje. Část na Zemi je pak vyloženě divná a Card si tam jen hodní svoje ego, jak dokáže předpovídat budoucnost. Tak proč tak vysoké hodnocení? Jedním slovem - atmosféra. Celá kniha je prodchnuta velice podivným podhoubím, plným nervozity, náznaků a šedých zón, že vás bude bavit ji číst. Vy prostě tušíte, že se tady někde hraje velká fraška, že nic z toho nebude jen tak, a tak čtete a čtete a on je najednou konec. Hořkosladký, melancholický, finální. To je taky důvod, proč se nepoženu do pokračování, za mě je tohle ukončení tak akorát.
Blue Lock 1
Munejuki Kaneširo
3,5* Nečekal jsem nic, dostal jsem relativně dost. Celá manga mi připomínala mix Squid Game a Enderovy hry, kdy v uzavřeném prostoru musí skupina lidí bojovat o to, kdo je nejlepší. V tomhle konkrétním případě ve fotbale. To pro mě možná byl překvapivě ten nejslabší článek celého příběhu. Nejsem velký sportovní fanatik, fotbal mě nebaví, ale tady to tak nějak hloupě dávalo smysl. Uvidíme, co bude dál.
Ranaři
Joshua Williamson
4,5* Tohle byla ale nečekaná parádička! O Ranařích vím prakticky nic, znal jsem jen pár postav a o to jsem se víc bavil. Příběh je svižný, vtipný a hlavně naprosto fenomenálně nakreslený a vybarvený. Tenhle styl mě hodně baví - na první pohled staromilský a hodně "komiksový", ale má v sobě skvělou hloubku a život, čímž je akce i mimika nedostižná. Drobek ubírám za stupidně zrychlený konec, který pro mnohé postavy nedával smysl. Ranaře si určitě přečtěte!
Jak jsem se reinkarnoval coby sliz 8
Fuse
Dost mě přestává tahle série bavit. Slizu totiž všechno a vždy vychází. Pozor! Valí se na nás extra monumentální bubu zrůda, která může zničit celý svět. Naše útoky na ni nepůsobí a vede s sebou celou armádu! Až na to, že vůbec. Armáda jsou čtyři létající žraloci a monstrum sejme přesně ten útok, který neměl fungovat. A zase jsme se záporáky velcí kamarádi. Lalalá, tralalá. Už jsme to viděli pětkrát a mě to nebaví. Postav navíc začíná být tolik, že je peklo se v nich vyznat.
Star Wars: Věk Republiky - Hrdinové
Jody Houser
Děs. Absolutní nula a nuda. Příběhy jsou o ničem, nic se nedozvíte, nikam se nic neposune. Všichni se chovají stejně a já se musel nutit do dočtení. Nechápu, proč tohle u nás vlastně vychází, je to na úrovni komiksu, který najdete uprostřed SW Lego časopisu.
Konkláve
Greg Rucka
No! Ještě že tak. Po druhém dílu jsem sérii Lazarus prakticky odepsal, tak strašně moc mě nebavil. Trojku jsem si vzal do ruky vlastně jen proto, že ležela v místní knihovně. A jsem za to rád, tenhle díl je skvělý. Žádná vata, jasný posun celého světa, náhled do dalších rodin a fungování lazarů. Skvělé, jen tak dále.
O čaropsech a děsivých dvounožcích
Evan Dorkin
Tak ale ovšem! Tohle byl asi nejlepší díl Bestií a to je co říct, když v něm nejsou naši staří známí. Trojka je skvělá jízda, krásně vzájemně provázaná s hlubším náhledem do tohoto světa. Je vidět, že se něco brzy brutálně semele a my budeme u toho. Líbily se mi menší temné náznaky, noví čaropsi jsou super, celé je to božsky nakreslené.