Atlantis komentáře u knih

"Dobrý večer." řekl Pavlota.
"Dobrý." řekl Skruh.
Co se stalo potom, je oba překvapilo.
Konec kapitoly.

"To tedy nevím." řekla Skormová.
"Ale já ano." řekl Brun.
A to ještě nevěděli, co přijde dál.
Konec kapitoly.

"Můžete se na to podívat?" zeptal se Dron.
"Ano." odpověděla Šmondová.
A pak to přišlo.
Konec kapitoly.

Tak nějak takhle vypadá Ztracená brána. Kapitoly mnohdy na půl strany, počet postav se očividně rozhodl překonat všechny díly Game of Thrones dohromady. Jména prakticky nezní česky a jsou si neskutečně podobná, takže mnohdy budete v této ani ne dvousetstránkové knize tápat.
Zakončování kapitol je pak naprostý odpad. Takhle se prostě kniha nepíše. Možná scénář k seriálu, tady to nemá co dělat.
Příběh najednou skončí a vy čekáte na zodpovězení asi sto třiceti dvou otázek, které se ale nedostaví.
Přečteno jen a pouze kvůli čtenářské výzvě.

2 07.07.2017

Tak strašně rád bych dal plný počet. Kačeří příběhy jsou pro mě srdcová záležitost a komentáře k jednotlivým příběhům nádherně dokreslují historii tohoto komiksu, ale české zpracování je prachbídné.
Všichni jsme si vědomi odfláknutého letteringu, ale jako člověk, který na těchto komiksech s kačery vyrostl, jej už moc nevnímám. Já mám na mysli nechutně odbytý překlad a korektury. Po přečtení úvodníku jsem měl sto chutí si jít někam stěžovat. Tolik chyb jsem už dlouho neviděl. Chybějící interpunkce, překlady nedávající smysl (schválně, kdo má být v úvodní části mluvčím? Rosa? Šéfredaktor? Překladatel?), příběh "Poslední sáně do Dawsonu" na jedné (JEDNÉ!!) straně přeložen dvěma různými způsoby, některá jména a místa přeložená, jiná ne a mnoho dalšího.
Do očí bijící je například úvod k jednomu z krátkých komiksů, kde se řeší, jakým způsobem bude přeložena anglická pointa. V tomto úvodníku je vtip přeložen velice vhodně jen proto, aby o dvě (DVĚ!!) strany měl překlad naprosto jiný a nevtipný.
Proboha vás prosím, pokud bude toto hodnocení číst někdo od Egmontu (haha), já vám ty korekce udělám klidně zadarmo, přestaňte takhle prznit naše milované Kačeří příběhy. Chápu, jedete na mentalitě z časopisu, kde si nejspíš říkáte: "Pro mrňata dobrý", ale tady jde o knihu za několik set korun.
Pro všechny ostatní shrnutí. Stydíte se, stejně jako já, kupovat si Kačera Donalda na stánku a zároveň vám chybí tyhle skvělé příběhy? Sáhněte tedy po Zlaté klasice. Ano, pokud jste pamětníci, budete si některé komiksy matně pamatovat, ale o to je to čtení mnohdy větší zábava.

4 01.07.2017

Justice League je v troskách. Pekelně ukrutné nástrahy, které vyřadí každého jednoho člena. Jak si s nimi poradí? Ponesou někteří následky až do konce života? Jak dlouho jim bude trvat, než se s pomocí detailně promyšleného plánu vymaní z osidel zla? Půl strany. Opravdu. Stačí pouhých šest panelů, aby bylo vše zase v pořádku. A takhle to vypadá s celým příběhem.
Babylonská věž je neuvěřitelně zkratkovitá. Pořád čekáte, až se něco pořádně začne dít a... ono je to najednou pryč. Bez emocí, rychle pryč, jedeme dál.
Zrychleně vytvořená mi přišla i kresba. Na pokraji karikatur, velice jednoduchá, jen aby bylo hotovo.
Starý příběh je naprostá stupidita, čehož si jsou dobře vědomi i u DC, protože záporák Starro se dále v historii vyskytuje jen jako parodická a parodovaná postava.
JLA: Babylonská věž se tak stává obyčejným komiksem, ve kterém musím ocenit hlavně Plastic mana, postavu, o které nevím prakticky nic.
Pokud stejně jako já nekupujete každé UKK, červené UKK, DC UKK a pouze vyzobáváte to, o čem si myslíte, že bude nejzajímavější a nejzábavnější, zobejte jinde. Babylonská věž je totiž jako narychlo vyhoněné ovoce. Na první pohled zajímavé, ale uprostřed jalové.

1 01.07.2017

Harry chlastá. Tak trochu. Zase.
Harry balí Ráchel. Tak trochu. Zase.
Harry má novou parťačku. Tak trochu. Zase.
Zločinec je nemocný. Tak trochu. Zase.

Schválně: který díl s Harry Holem jsem právě popsal? Červenku? Pentagram? Ani jedno, správně je Sněhulák.
Problém s Nesbem je v tom, že vydal několik skvělých detektivek a lidé moc rádi zapomněli na polovičaté první dva díly, které byly přinejlepším průměrné. Sněhulák není kvalitativně o moc výše. Drtivou většinu jsme už viděli jinde a vraha odhalíte nejpozději v první třetině knihy.
Kladem je rozhodně závěrečná čtvrtina, kde se dozvíme motivaci a myšlenkové pochody vraha a konečně i u Harryho nastane posun. Doufejme, že k lepšímu.
Na Sněhuláka jsem se poměrně těšil a o to je větší zklamání, že jde jen o velice obyčejnou detektivku.

4 29.06.2017

Mohl bych prakticky okopírovat komentář Sandy_Sandy. Humor neskutečně šustí papírem a tlačí za každou cenu na pilu až do takové míry, že nudí. Nečekejte žádný dějový posun, jde opravdu pouze o zápisník a na nějaký náznak příběhu nenarazíte.
Proč postavy jednou mluví anglicky a potom zase česky? Nesmyslné. Navíc textu v cizím jazyce je tu tolik, že pomalu každá druhá strana má několika řádkové (!) vysvětlivky. Chápu, mělo jít o prvek způsobující vtipná nedorozumění, ale to se prostě neděje.
Nečekejte další Aristokratku, při čtení Zápisníku budete mít spíše pocit, že projíždíte něčí Facebook. A to myslím doslova, protože zde máte fotečky i několik vtipných a hustokrutopřísných meme.
Pousmál jsem se jednou, a to tehdy, když se poslední kapitola jmenovala "Poslední rotace (díky bohu)". Krásně tak totiž byly vystiženy veškeré moje myšlenkové pochody.

1 24.06.2017

Po přečtení Mostu přes řeku Kwai od stejného autora jsem se Planety opic neskutečně obával. Půjde taky o rasistickou, tupou nudu? S klidným srdcem můžu říct, že ne. Film jsem viděl asi před dvaceti lety, takže nemohu úplně srovnávat, ale co si pamatuji, jde o naprosto něco jiného. Planeta opic je staromilské sci-fi s plynulým dějem, lehce očekávaným (a bohužel značně useknutým) koncem a zajímavou premisou. Nečekejte divokou akci, spíše zamyšlení nad lidskostí člověka a co to vůbec znamená "být člověk".

5 17.06.2017

Starý příběh je poměrně slušný, ale postava v něm opravdu nemá s Nickem Furym kromě jména nic společného. Jde o obhroublého, málo inteligentního amerického vojáka, který musí být tvrďák za každou cenu. Nic proti ničemu.
U nového příběhu jsem měl lehký problém s tím, že kromě Quake a bůžka strachu prakticky nikoho neznal, ale nic nepřekonatelného. Kresba zajímavá, velice propracovaná práce s panely.
Rozhodně jeden z lepších červených UKK, část hvězdy strhávám také za to, že autor nového komiksu není schopný si ani vygooglit mapu současné Evropy a udělat hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. Však jsme od sebe jenom třicet let, že.

16.06.2017

Já... já asi četl něco jiného, než drtivá část místních recenzentů. Můj Most přes řeku Kwai byla nudná splácanina, která dokázala jednu jedinou věc - rasistické urážky.
Kniha nenabízí prakticky nic. Nedozvíte se, jak fungovaly pracovní tábory Japonců, ani jak v této oblasti probíhala válka, dokonce ani, jak lidé dokázali v takto nelidských podmínkách přežít. Zato se ale dozvíte, že vše východně od Londýna je barbarské, zaostalé, mentálně choré a ti žlutí opičáci jsou přece tak pod naší úrovní. Děs, hnus.
Dvě hvězdy kniha dostává za jednu jedinou věc, a tou je závěrečný raport (tedy asi dvě poslední stránky). Tady konečně vidíme, jak museli vojáci v krizových situacích přemýšlet, i když byl výsledek mnohdy proti jejich přesvědčení.
Most přes řeku Kwai je nudná, plytká a rasistická kniha. Zapomeňte na to, že má jít o klasiku. I klasika může být očividně zhovadilost.

3 13.06.2017

První díl jsem nečetl, ale děj byl pochopitelný i tak. Moje první seznámení s Wonder Woman na stránkách komiksu, takže jsem neměl tušení, co čekat. Když jsem zjistil, že jde o příběh z prostředí řeckých božstev, byl jsem nadšený a například Hádes byl značně originální. Jenže! Celé je to jakési kostrbaté. Nevím, jestli šlo o překlad nebo tak vypadá i situace v originále, ale dialogy byly tak neskutečně lámané přes koleno, že to na plný počet prostě být nemůže.

2 09.06.2017

Milá knížečka s někdy až britským humorem (viz plavky). Ocenil bych lepší rozlišení postav, Kvak ani Žbluňk postrádají silnější charakterové vlastnosti.

2 09.06.2017

Nebojím se Punishera označit za nejlepší díl červeného kompletu (vychvalovanou Black Widow jsem nečetl).
První výskyt postavy klasika, nic proti ničemu. Pak ale začne Krvavý kruh a akční béčko jako vyšité. Je tady nádherně vidět, že si autoři psaní užívali a napínali tehdejší komiksový kodex až k prasknutí. Žádná nahota, krev či amputované končetina, a přesto jde o skvělou akci.
Jsem neskutečně rád, že se nekonal žádný crossover a Punisher jasně dokazuje, že po ruce zkrátka nepotřebuje další "hrdiny ulice" typu Luke Cage nebo Daredevil. A ani superpadouch není potřeba.
Jedinou malinkou výtku mám ke kresbě, kde mi občas vadily nepřesně vybarvené detaily (zastřelený má v detailu zrzavé vlasy, ale poté leží na zemi s bílými). Na druhou stranu, když Punisher v jedné scéně tvrdí, že před Fiskovým domem v minulém čísle stálo stejné auto, opravdu ho tam najdete.
Punisher se povedl a to tvrdí člověk, který nemá staré komiksy příliš v lásce.

2 01.06.2017

Půjdu asi dost proti proudu, ale čekal jsem něco mnohem horšího a celkem jsem se bavil.
Ano, postavy mnohdy mají charaktery, které na ně prostě nepasují a cestování časem někdy až bolí (čekáme v přítomnosti, až někdo změní minulost? Vážně? Proboha, to si ani jeden z asi osmnácti scénáristů nemohl načíst nějaké sci-fi?), ale já byl za návrat do Potterovského světa rád.
Naprosto ale nechápu, jak tento scénář může fungovat na jevišti. Podle mého je tam až příliš fantazijních prvků.

1 31.05.2017

Autorce se musí nechat, že skvěle vykresluje přírodu Nového Mexika. To je ale také asi jediná kvalita. Popisy jsou utahané, nezajímavé a kniha dokonce postrádá jednotný děj. Jde jen o slepenec několika málo příběhů z jihu tehdejších Spojených států a šíření křesťanství. Nuda. Škoda.

25.05.2017

Nebudu tvrdit, že jsem "Světlům" propadl hned po několika stranách. Poměrně dlouho mi kniha přišla dobrá, ale nijak nevybočovala. Pak ale do sebe začalo všechno pěkně zapadat, jedna drobnost do druhé a z průměrné se najednou stala kniha skvělá.
Drtivá většina příběhů, kdy sledujete více protagonistů, se snaží hlavní postavy na sebe co nejvíce naroubovat, propojit a provázat. Tady ale ne. A krásně to funguje.
Musím také ocenit výbornou práci s jazykem. Nevím, jestli je to spíše dílo autora nebo překladu, ale popisy typu "blížící se řeka strojů" či "sluneční úsvit v ústech" naprosto přesně popisují daný stav věci a nepotřebují bližší vysvětlování.
Negativa jsou naprosto titěrná, kdy mi například konec úplně nesedl, protože prostě nemám rád dovětky typu "o třicet let později".
Často si u knih říkám: "Jak tohle mohlo proboha vyhrát nějakou cenu?" V tomto případě je ale Pulitzerovo ocenění oprávněné.

12 21.05.2017

Kniha je skvělá v tom, že dokáže výborně zobrazit, jak byla Čína oproti okolnímu světu zaostalá bez toho, aby docházelo k nějaké parodii nebo zesměšňování. Nebýt odkazů na rusko-japonskou válku nebo opiové války, mohli byste si klidně myslet, že se děj odehrává v hlubokém středověku.
Poslední třetina se ale bohužel neskutečně táhne, postavy si ani nebudete zkoušet zapamatovat, protože brzy zjistíte, že za chvíli opět ze scény zmizí a hlavní postava postupem času neskutečně leze na nervy.
Navíc nutno podotknout, že tolik překlepů a chyb jsem v českém vydání žádné knihy snad ještě neviděl.
Slušná kniha, ale nic světoborného.

2 14.05.2017

Zkusme na chvilku odhodit růžové brýle a přestaňme myslet na to, že je to ten nejsuprovější, nejžůžovější kchůl Deadpool. Najednou uvidíme, že první příběh je ohavně nakreslená (schválně si všimněte, jak mistr Liefeld například kreslí dolní končetiny), nic neříkající vložka. Ta nám sice ukáže první výskyt Deadpoola, ale stejně zatím nejde o postavu, kterou chceme a milujeme.
Moderní příběh je z fáze, kdy má Deadpool v hlavě dva hlasy, které ale nejsou vtipné, neposunují příběh, jsou prostě zbytečné. Punisher je tady naprosto příšerný a jeho závěrečná scéna ničí vše, co Frank Castle představuje. Příběh jako takový ničím nepřekvapí, solidní průměr a to platí i pro kresbu, která není nic světoborného.
Celkově je Deadpoolova kniha z červeného UKK neskutečně průměrná, málo zajímavá a lehce zapomenutelná. Zkuste raději Mrtvé prezidenty nebo Drákulovu výzvu.

1 12.05.2017

Děs. Nudná, hloupá, nudná, nesmyslná a hlavně nudná kniha. Nedokážu si vzpomenout, kdy naposledy jsem tak hrozně chtěl, aby nějaká kniha skončila. Pokud bych neměl téměř obsedantní potřebu dočíst každou knihu, kterou načnu, už by Levá ruka boží dávno letěla z okna.
Po několika stranách jsem nabyl dojmu, že knihu musel napsat nějaký mladý autor jako svoji prvotinu, podobně jako třeba v případě Eragona. Jaké bylo moje zděšení, že tvůrcem je spisovatel více než vyzrálý. Některé slovní obraty bolí. Autor například tvrdí, že jedna z postav je ta nejkrásnější osoba široko daleko. Popis? Cituji: "Představte si ženu podobnou labuti." Konec citátu, konec popisu postavy! Repliky typu "Jsi tak nabroušený, že se o sebe jednou pořežeš." nebo "Umyju si nad tebou ruce jako nad chřestem" jsou snad přebrány přímo z venezuelských telenovel.
Hlavní postavy? Nesympatické. Děj? Neexistující. Úžasný fantasy svět? Svět ano. Úžasný ne. Fantasy? Toť otázka. Nedovedu si naprosto vysvětlit odkazy na Norsko, Jeruzalém, Ježíše a další pomrknutí. Předpokládám, že se autor snažil o vytvoření světa, který je možnou verzí naší Země. Jistý si s tím ale nejsem, a tato kniha si hlubší rozbor nezaslouží.
Levá ruka boží je jednoznačně nejhorší fantasy, které si můžete přečíst a naprosto nechápu hodnocení tři hvězdičky a vyšší. Pokud přemýšlíte nad tím, že byste tuto řadu zkusili, nedělejte to prosím. Ušetříte si čas a v horším případě i peníze. Zkuste Trůny, Tetovaného, Píseň krve, Malazskou knihu a mnohá další díla, která tento škvár překonávají o několik tříd.

6 08.05.2017

Půl na půl. Některé pohádky byly nudné, dlouhé a nebavily ani mě ani moji dceru (Pták Ohnivák).

27.04.2017

Až teď jsem zjistil, že jde o sedmý díl série, takže hodnotím jako samostatnou knihu. Při čtení Vlka se ve mně neustále míchaly naprosto protichůdné emoce. Precizně propracovaná atmosféra, nebo absurdita jako od Kafky? Skvělá pointa, nebo překombinovaná slátanina? Nakonec se raději kloním k té kladné stránce, ale občas byly náhody až příliš náhodné a to psychické "spojení" oběti a detektiva? Příště prosím ne.

1 26.04.2017

Když jsem začal Tetovaného číst, měl jsem pocit, že jsem v životě nečetl lepší fantasy. Tento pocit mi vydržel asi do třetiny knihy, poté šlo už "pouze" o nadprůměr.
Co vás rozhodně nadchne, to je svět Tetovaného. Měl jsem z něj trochu pocit jako z anime Attack on Titans. Lidé jsou zde ti slabí a ohrožení, vymírající a pouze s minimální možností obrany. Skvělé.
Na druhou stranu se mi lehce nepozdávaly časové skoky, kdy najednou uvidíte vaši oblíbenou postavu s naprosto odlišnými charakterovými vlastnostmi než měl pár stránek zpátky a to jen proto, že uplynuly nějaké roky. Za druhé se mi nepozdávalo, že autor v průběhu textu mění pravidla světa. Neustále čtete, jak jsou jadrnci nesmrtelní a najednou je popis, jak jednoho účinně zabít (ještě před chranami, podotýkám). A za třetí, ale zde jde pouze o subjektivní názor, nesnáším zasazení fantasy děje do pouště. Nefungovalo to u Malazské knihy, zabrzdilo to Trůny, prostě ne. Prosím fantasy autoři, vyhněte se pouštím.
Tetovaný je výborná kniha, chytne a nepustí. Jen se děsím dalšího dílu, kde nejspíš bude poušť hrát první housle.

2 19.04.2017