Aneleh
komentáře u knih
Nesejdeš z cesty
Dagmar Digma Čechová
Výborný nápad, napsat knihu s tak přitažlivým tématem. Vždyť koho by nezajímalo, co ho čeká. Jenže dozvědět se to může také znamenat, že se nám doteď celkem normální život obrátí úplně vzhůru nohama. Tento příběh lze brát jako varování: nikdy si nenechávejte předpovídat svoji budoucnost! Autorce se to skutečně zase povedlo a i když už ze začátku tušíme, jakou roli ve Vandině životě sehraje Radim, který jí dokázal s pochopením naslouchat, přesto si celé vyprávění užíváme a knihu nedokážeme dát z ruky. Těším se na další autorčiny originální nápady.
Stačí jen dotyk
Colleen Oakley
Bylo to opravdu velmi zajímavé a originální téma, navíc krásně vyprávěné, takže už jen proto musím dát všechny hvězdičky. Jen ke konci trochu zklamání, měla jsem za to, že ta jejich láska je opravdu hluboká, že je to doopravdy vztah, ale on byl vlastně podmíněn jejím vyléčením?
Slib
Táňa Keleová-Vasilková
Od této spisovatelky mám přečteno už 23 knih a ráda si tuto další mezi ně zařadím. Je to opět odpočinkové, psáno s citem, laskavostí a poutavě. Jen pořád vyhlížím další knihu, ve které si hrdinka už nebude neustále zapalovat :-).
Ticho mezi námi
Abbie Greaves
Upřímně, žiji také v dlouhodobém manželství, ale vážně si neumím představit, že bych s tím druhým půl roku ani slovo nepromluvila. Považuji to za nemožné, protože přece jen se musí řešit spousta záležitostí v domácnosti i s okolím, za takovou dobu se naskytne spoustu věcí, které je prostě nutné se svým protějškem probrat... V tomto směru tedy je tento příběh pro mě tak trochu spíš sci-fi. Zvláště když se tak milovali - existuje vůbec nějaká žena, která by toto strpěla? To musí vyvolat takovou depresi, že nejspíš buď odejde nebo si opravdu sáhne na život. A důvod, z jakého Frank přestal mluvit, je sice závažný, ale právě proto, že jde o jejich dceru, bych spíše čekala, že budou oba vše chtít prodiskutovat, vzájemně se tak podpořit, nevěřím, že toto je obrázek dvou lidí, kteří se opravdu mají rádi. To je vážně přitažené za vlasy. Podle názvu jsem spíš čekala, že ticho mezi manželi bude pro nějaké neshody trvat vždy jen pár dní, jak to v běžném životě bývá. Z toho důvodu nemohu dát více hvězdiček, i když jinak je láska k dceři hezky vyjádřená, i prostý fakt, že ať pro dítě uděláte cokoliv, nikdy není zaručeno, že se v životě nevydá špatným směrem.
...a naposled konvalinky
Jarmila Pospíšilová
Moudrá kniha k zamyšlení nad vztahy, životem, smrtí. Nad minulostí, rodinnými vztahy, stářím, které čeká každého. Sledujeme každodenní život Evy a přitom musíme přemýšlet nad námi samotnými a klást si otázky o smyslu našeho života. Příběh je psán laskavě a s citem i pochopením pro lidské slabosti. Jeden z těch, který něco člověku dá a něco v něm zanechá.
Závity ulit
Martina Málková
Moc hezké odpočinkové čtení a i když každý pozná, k jakému konci to vše směřuje, přesto je velmi zajímavé nechat se unášet celým příběhem a tu cestu si užít. Je vtipná a nenechá vás se ani chvilku zastavit, protože prostě musíte vědět, jaká další dobrodružství vás na ní ještě čekají. Přečteno téměř na jeden zátah, to prostě jinak nešlo.
Měsíční údolí
Melanie Gideon
Úžasná kniha, kterou nám autorka chce připomenout, co je v našem životě nejdůležitější a čeho si máme vážit. Čas, který věnujeme tomu druhému, je vždy to nejvzácnější, co mu můžeme dát a nevynahradí to žádné jiné dary. Cestování v čase je jistě sci-fi, ale je tu nejen pro naše pobavení, ale také aby nám ukázalo, že není tak důležité v jaké době a kde žijeme, ale s kým a co k sobě cítíme. Někomu se to celkově může zdát přitažené za vlasy, hlavně ten konec, ale mě kniha oslovila, líbí se mi, jak ukazuje běh času, stárnutí a mnohé životní pravdy.
Ten, koho přece znám
Mike Gayle
Jsem ráda, že tato skvělá kniha se mi dostala do ruky. Patří k těm, na které se nezapomíná, je velmi lidská a dojímavá. A i když se zdá, že happyend je trochu neuvěřitelný a snad i nereálný, to mezi tím ukazuje, jak se lze čestně poprat se životem, i když jsme v něm udělali nemalé chyby a zažili mnohá příkoří. A také jak si vážit těch pravých přátel a jaké máme štěstí, když je ve svém životě potkáme.
Zlodějské ticho
Petra Nachtmanová
Mně se to tedy nějak divně četlo, s hlavními hrdinkami jsem se nemohla dostat do hloubky, jako kdyby to bylo vyprávěno s takovým zvláštním odstupem. Měla jsem co dělat, abych dočetla do konce, styl vyprávění mi nesedl, i když námět byl zajímavý.
Nemusíš!
Dagmar Digma Čechová
Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale postupně, jak se děj rozvíjel, to bylo pořád zajímavější, až jsem knihu nedokázala odložit. Autorka, do té doby pro mě naprosto neznámá, mě příjemně překvapila. Píše otevřeně a mnohá žena se v určitých situacích může poznat. Určitě si přečtu i její další knížku.
Křižovatka života
Julianne MacLean
Krásná červená knihovna... kéž by to tak v životě vždy bylo a končilo. Četlo se to nádherně, asi všichni bychom si přáli, aby lidská dramata a tragédie se takto vždy kladně vyřešily. Mám raději reálnější příběhy, ale jednou za čas je možná dobré si užít takovouto lahůdku.
Než jsem zemřela
S.K. Tremayne (p)
Opravdu drsný a mrazivý thriller, pro citlivější povahy a pro ty, co milují zvířata, asi až příliš. Jenže odolejte tomu názvu, když prostě musíte vědět, co se za tím skrývá. Je to sice perfektně napsané, ale podruhé už bych se k tomu nevracela.
Hodná holka
Mary Kubica
Jako psychologický thriller to nebylo špatné, jen se to neskutečně táhlo, pořád se jen dlouhou dobu na něco čekalo, kdy už budeme vědět víc. Vyprávění před a potom tomu dávalo trochu víc na zajímavosti, jinak bych se chvílemi až nudila. A konec ... nevím, docela šokující, že až na posledních pár stránkách se dozvíme, jak to bylo doopravdy.
Naštvaná vdova
Minna Lindgren
Humor, který mi byl blízký. I o vážných věcech se dá psát s nadhledem a vtipně. A samozřejmě, jak se v knize objeví kočka, hned mě zaujme a zde kočičí přítelkyně zcela neomylně vycítila i usnadnila odchod ze života. Hrdinka až ve svém stáří zažívá to, o co byla ochuzena v životě s alkoholikem. V tom jediném jsem jí nechápala, proč tak dlouho setrvávala ve vztahu, kde byla tak nešťastná. Smutné bylo, že musela bojovat i proti svým dětem, které jí chtěly šoupnout do pečovatelského domu, ač ve svých letech byla zdravotně v pořádku. Měla opravdu důvod k pořádné naštvanosti. Co mi trochu vadilo, že po celou dobu čtení jsem si nemohla zvyknout na neobvyklá jména jednotlivých osob.
Fobie
Wulf Dorn
Tak ano, tohle skutečně stálo za přečtení a už si rezervuji další knihy tohoto autora, kterého jsem doteď neznala. Ale dá se předpokládat, že jeho knihy budou mít nejen nevšední a napínavou zápletku, ale zároveň budou i silně psychologické, když sám autor pracuje na psychiatrické klinice. Když začnete číst, nevíte, co vás čeká a nikdy byste neuhádli, co to bude. Prostě fascinující a úloha strachu v našem životě výborně vykreslena: Strach je živnou půdou pro nedůvěru, nenávist a diskriminaci a dává obrovskou moc těm, kteří ho dokážou zneužít ke svým cílům. Ta největší z pravd na závěr.
Sebelhářka
Viktorie Besó
Na můj vkus příliš mnoho erotiky, mohlo se to klidně ještě zkrátit a charakter postav také nestojí za nic. Daniela žije se sobeckým manželem a jelikož se cítí zanedbávaná, začne vyhledávat sex s jinými muži. Svým způsobem se jí to vymstí, protože se do posledního z nich zamiluje. Ale zato je konečně těhotná. Podle názvu jsem čekala něco víc smysluplného, i když se to četlo poměrně rychle, moc fantazie pro konec nezbylo. Jak jinak to také mohlo dopadnout. Další knihu této autorky už radši ani zkoušet nebudu.
Přiznání taxikářů
Jiří Němčík
I když taxíkem nejezdím, knížka mě pobavila a byla i zdrojem mnoha životních pravd. Jen mi to přišlo tak trochu odbyté a některé výrazy jsem příliš ani nechápala. Jestli ale taxikář vozí převážně ožralé lidi, jako je tomu v těchto příbězích, tak mu vůbec nezávidím. Spíš bych řekla, že je to povolání docela nebezpečné, někdy se mi zdálo, že jeho krása se tu trochu přehání.
Co padá z nebe
Selja Ahava
Bylo to pěkné, ne že ne, hlavně ty zápisky malé holčičky, která se musí vyrovnat s tím, co se stalo její mamince. Byla to taková náhoda, že se to příčí zdravému rozumu, ale stalo se, a proto to zanechává ošklivé následky na všech nejbližších. Zajímavé jsou i ostatní příběhy o tom, co vše se může stát a nás to ani nenapadne, že by to bylo možné. Ale bohužel ta druhá část byla tak divná, že jsem měla chvílemi problémy jí porozumět. Jako kdyby s tou první částí ztrácela souvislost, aby se ke konci zase trochu násilně vracelo vše k tomu původnímu, co se stalo. Proto o hvězdičku méně.
Samotní lidé
Jitka Prokšová
Za mě vrchol autorčiny tvorby. Knížka velmi útlá, zato s velmi silným emočním nábojem. Všímá si situací a emocí, které jak by se zdálo, jsou v dnešní době opomíjené a nedůležité. Přesto určitě v každém z nás jsou, jen jsme si zvykli si jich často nevšímat, mávnout nad nimi rukou a jít dál. Některé z povídek mě skutečně chytili za srdce, např. Pád nebo Prostor XY. Většinou povídkové knihy moc nemusím, ale tahle mi přijde spíš jako jeden velký příběh o nezastupitelné úloze citů, laskavosti a lidskosti v našem životě. Myslím, že kdo má srdce na pravém místě, pochopil a cítí se obohacen.
Nočník neohrožené ženy
Eva Benett
Eva Benett je mi sympatická svým smyslem pro humor a v některých kapitolách jsem se opravdu srdečně zasmála. Nebere se vážně ani v situacích, ve kterých jí do smíchu opravdu není a to, že jí život přisoudil nemít stálého partnera ani děti nebere jako žádnou katastrofu, i když jí blízkost často hodně schází. Život si užívá, jak jen to jde, je chytrá a dokázala opravdu mnoho. Ne se vším jsem však tak úplně souhlasila, třeba co se týká kompromisů ve vztazích. Řekla bych spíše, že je to o tom vybrat si způsob svého života. Spokojené soužití dvou lidí nespadne samo do klína, musí se pro to něco udělat a z něčeho také slevit. Autorka měla mnoho příležitostí, kdy mohla zvolit život ve dvou. Ale každý muž měl nějaké strašné a neodpustitelné chyby, až mi přišlo, že se jí ani moc nechce hledat na potenciálních partnerech nějaké kladné a pozitivní vlastnosti.