Amalberga komentáře u knih
Lehce podprůměrná kniha, připomínající koláž rádoby mouder, pasaží z erotických a romantických příběhů. Nic není nové, převratné, všechno jste milionkrát slyšeli nebo četli. Příběh se vleče, je nezajímavý a zdlouhavý. Nebýt Polanského a jeho filmu (který se mi mimochodem taky nelíbil) by kniha nadobro zapadla. Škoda, že se tak nestalo, za přečtení rozhodně nestojí.
Knížka hezky popisuje absurdnost naší doby. Příběh mi přišel průměrný, ale byl hezky zpracovaný. Rozhodně si od autora ještě něco přečtu.
Havel krásně ukazuje, že i forma je u poezie velmi důležitá. Některé básně nemají žádný obsah, přesto na mne působí velmi esteticky a vyvolávají ve mne příjemné pocity.
P. S. Jednu hvězdičku dávám za to, že originál psal na stroji, musela to být děsná piplačka.
Složité na sebe hustěné básnické obrazy, přebujelé metafory a zbytečná ornamentálnost. Tohle všechno překonáte a dostanete se k smyslu básně. Stálo to za to? Ne, žádná z básní mne neoslovila, snad jen Vedro.
Humor jde zcela mimo mě, jaksi se nesměji grotesknímu padání a podobným nesmyslům. Téma hry krásně ukazuje, proč měli komunisti Wericha rádi a proč já jeho hry ráda nemám.
Smutné, pravdivé, plné zajímavých myšlenek. Stojí za to číst.
Trochu ujetá, ale svým způsobem kouzelná kniha. Její filmové zpracování je esteticky působivé, ale dějově ještě nelogičtější.
Kniha mne velmi zklamala. Děj mi nepřijde dostatečný na samostatný román, udělala bych z něj spíš vedlejší dějovou linku do předposledního románu. V Zolových románech bývá většinou spousta postav, až mám problém se zorientovat kdo je kdo, zato tady jich je v podstatě jenom pět. Nejsou nijak zajímavé. Pascal se chová často velmi hloupě a dětinsky, kdyby trochu myslel, polovina problémů by ho nepotkala. Knížka mne velmi zklamala.
Dost mě mrzí, že Václav Hrabě umřel tak mladý a nestihl plně rozvinout svůj talent a vyzrát. Jeho verše překypují touhou po životě, divokostí mládí, prvními láskami, vojnou, jazzem a Prahou. Většina básní mne moc neoslovila a nepřiblížila se mi, možná je to tím, že generaci beatniků moc nežeru, nevím. Některé básně byly skvělé, jiné pouze slibné.
Z odcházení jsem velmi zklamaná. Havlova dramata mám ráda pro jejich humor, hry se slovy a drobné absurdity, tady mi všechno chybělo. Neustále mne z děje vytrhoval Hlas, který svým vyjadřováním hru kazil a shazoval. Kromě odkazu na Zahradní slavnost jsem žádné další aluze nezaznamenala.
Myslím si, že výpověď autorky je velmi důležitá a hodnotná, ale mám k ní určité výhrady.
Úžasná kniha. Škoda, že v české literatuře nevzniklo víc takových děl. Za mě je to nejlepší česká próza, jakou jsem zatím četla.
Prosté jednoduché příběhy, ve kterých se ukrývá nashromážděná moudrost čínských filozofů. Zázračný cop mne příliš nebavil, ale ponaučení se mi moc líbilo. Labužník mne oslovil o něco víc.
Knihu jsem přečetla za den jedním dechem. Některé příběhy mě oslovily méně, některé více, ale každý z nich měl velkou hodnotu svědectví o víře a katolické církvi. Já sama často pochybuji o katolické církvi a tato kniha mi předložila nové pohledy na věc a rozšířila mé obzory. Myslím, že je nutné, aby katolická církev změnila a přehodnotila některé své postoje, kterými ničila a ničí životy svých "oveček".
Kniha O mojí rodině a jiné zvířeně mi přišla daleko zábavnější a poutavější, byla vyprávěna více z pohledu chlapce a události nebyly tak zkrácené a narychlo odvyprávěné a byly zajímavější
U knihy mi chybí celistvost. Těšila jsem se, že v ní budou podrobně a do hloubky zachyceny společenské problémy a postavení žen ve společnosti, místo toho se mi dostalo surového popisu postupně vzrůstajícího šílenství jedné ženy a reakce jejího (spíše bezohledného okolí). Moje výsledné pocity po přečtení jsou spíše smíšené. Kniha je ale rozhodně zajímavá a nelituji, že jsem ji četla.
P. S. Jonghje o stromech očividně moc neví. Oni totiž nežijí jen ze slunce a vody, ale taky ze živin z půdy. To já jen tak pro pořádek :).
Je pro mě těžké hodnotit něco, co ještě nebylo ani zdaleka dokončené. Na rozdíl od Procesu je to na Americe daleko více znát. Kniha se mi nečetla ani snadno ani obtížně, nenudila jsem se, ani se nebavila. Hodně mě mrzí, že není objasněno, jak Karel odešel od Robinsona a Delamarche nebo jak se seznámil s Fanny. Nevím, jestli by se tohle nedokončené dílo mělo vydávat zvlášť, spíš bych ho doporučila jako dodatek ke Kafkově tvorbě, ne jako plnohodnotný román, když vývoj Karla nebyl ani zdaleka dokončen a my viděli z Ameriky tak málo.
P. S. Když jsem kniho začala číst, působila na mne dost silně, protože tři dny po sobě jsem měla zajímavé sny, které v sobě obsahovaly prvky z Ameriky.
Něco tak nudného a zdlouhavého jsem už dlouho nečetla. Velkohubý mluvka zpívá ódy na Ameriku, rovnost, bratrství, přírodu a vyvražďování zvířat. V hloubi duše jsem tušila, že se mi Whitmanova poezie líbit nebude, ale kvůli Laně Del Rey, která ho zbožňuje, jsem se do knihy pokusila začíst. Asi bych musela být nadšený americký nacionalista, aby mne kniha oslovila. Dostala jsem se sotva do půlky, a protože už nevidím žádný další smysl ve čtení knihy, odkládám ji.
P. S. Četla jsem český překlad z Levných knih, takže bůh ví, jestli byl soubor básní úplný.