Proměněné sny

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Deset rozhovorů o iluzích a deziluzích, které přináší víra. Knížka rozhovorů Petry Dvořákové je dobrá. Proč? Především je to v podstatě dokument o jedné křesťanské generaci. Máme před sebou materiál, jehož platnost nepomine, protože prchavá svědectví „zezdola" o církvi v osmdesátých a devadesátých letech budou jednou skutečnou kronikou toho, jak to bylo. Nikoli tedy protokoly ze zasedání biskupské konference či nějaké další dokumenty, které nikdo rozumný nečte. Tyto rozhovory jsou určitou „anatomií" (většinou) mladých křesťanských životů a jejich nehod. Jednotlivá vyprávění přinášejí svědectví o tom, co je to duchovní moc a jakých destruktivních podob může nabýt....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14557/promenene-sny-P6y-14557.jpg 4.1120
Žánr
Literatura česká, Duchovní literatura, Náboženství
Vydáno, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (33)

Kniha Proměněné sny

Přidat komentář
yoda365
19. září

Kniha pro mne byla zajímavým překvapením. Četné otázky, které si dlouhodobě kladu ohledně vzniku a vývoje fenoménu víry u jednotlivců nebo i během historického vývoje, jsou velmi přínosným způsobem zachyceny v knize „Proměněné sny“ formou rozhovorů. Jde např. o mechanismy zjevení, transcendence, okolnosti vzniku zjevení, možnosti jejich porozumění v rámci naší současné úrovně poznání. V rozhovorech „Proměněný snů“ se podařilo zprostředkovat nejen mechanismy vzniku víry u jednotlivců v okamžicích jejich vlastních náročných životních situací (bez přispění "vyšších mocností"), ale také jejich kritické poznání v důsledku jejich vlastních negativních zkušeností v rámci církve a jejích představitelů. Autorka se po zveřejnění této knihy sama stala terčem odvety ze strany církve, případně věřících. Církevní komunita v místě jejího bydliště zadala bez jejího vědomí interát na prodej jejího domu a autorka se nakonec odstěhovala do jiného místa. viz: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123228764-burianuv-den-zen/208562225300018

PetraBery
19. září

Zajímavé rozhovory nejen o víře, církvi a Bohu. Každý jednotlivec nám díky autorce přibližuje svoji zkušenost. Kniha určitě neosloví každého, k zamyšlení ale rozhodně je.


TerezR
03. září

Bude to asi ode me zle, ale cele to bylo jako cist zapisky od lidi v psychiatricke lecebne.

fruitbueno
08. května

Malá velká kniha o tom, že víra a církev není totéž, ba dokonce je mezi nimi ve velké většině téměř nepřekonatelný rozdíl. Některé příběhy byly opravdu zdrcující, jímala mě z nich hrůza, soucit i zhnusení z "bližních našich" zároveň.

Janek
07. března

Předesílám, že jsem praktikující katoličkou. A jsem možná víc, než je zdrávo, kritická k církvi coby instituci. Proměněné sny Petry Dvořákové považuji za důležitou, pečlivou sondu do životů těch, jimž církev nějak (ať už pozitivně, nebo negativně) zasáhla či zasahuje do života. Jde o příběhy plné bolesti, neporozumění i nenaplněné touhy po nalezení smyslu, ať už v náručí církve, nebo za jejími hranicemi. Jenže - často to vypadá, že právě církev je vinna, aniž by autorka či pisatel předmluvy připomněli, že už zázemí, z něhož pochází většina zpovídaných, je nějakým způsobem pochroumané. Nikoli nutně proto, že zpovídaní vyrůstali v (tradičním) katolickém prostředí. Všichni jsme jenom lidé a bez vztahů se neobejdeme.

Rihatama
04. března

Víra v Boha není rozzářenou stálicí na nebeské klenbě. Určitě ne pro každého. Pro mnohé je to přelud či berlička, pro další zdroj síly a naděje a pro jiné pak třeba boj mezi iluzí a deziluzí v závislosti na okolnostech, které člověka v průběhu jeho života utváří. Deset zásadních rozhovorů s deseti svým způsobem bezvýznamnými lidmi, kteří mají společné jedno. Víru, kterou jedni ztrácí, jiní nachází, další o ni usilují nebo ji zatracují. Ať už souhlasím či nesouhlasím s názory zpovídaných, pointou je, že rozhovory se vůbec staly. Dokládají totiž, že skutečná víra není pouze slovo, ale že zasahuje do lidských životů a je součástí jejich radostí či strastí, nadějí či zoufalství. Svou upřímností dali zpovídaní protagonisté příběhům sílu a Petra Dvořáková sice možná neobjevila kolo, ale přece úplně stačí, pokud člověka přiměje k zamyšlení o vlastním životě a životech lidí kolem sebe.

meluzena
11. února

Knížku jsem chtěla odložit, ale pak jsem přece jen pokračovala dalším příběhem (který jako jediný stál za to). Příběhem o ženě, která cele pochopila, že církev není totéž to víra, přestala se sápat po berličce a rozhodla se postavit na vlastní nohy, vidět věci takové jaké jsou, čelit realitě a nikoli plakat či lát nad tím, že církev nefunguje jak má. Což je znak přechodu z naivního a sladce nevědomého dětství do dospělosti (který nesouvisí s biologickým věkem).
Protagonisté ostatních příběhů byli více či méně nezralí jedinci, co se v tom plácali podle toho, jak k nim byly vnější okolností (ne)příznivé, a řečeno kultovní scénou z filmu Matrix: sahali zásadně jen po modré pilulce a ani náhodou po červené.

Ústředním tématem příběhů je zjištění člověka, že církev (nikoli Bůh) není ideální ať svými představiteli jakožto jednotlivci či svými ideály, pravidly a dogmaty nebo jako celek - a jak se s tím kdo popasoval. Kdyby těmto lidem přišla do cesty jakákoli jiná překážka, plácali by se v tom velmi podobně, protože člověk dle své podstaty stejně automaticky "sáhne buď po modré nebo po červené pilulce".
Kniha je tedy vlastně o ochotě uvidět pravdu, tedy o odvaze, resp. jejím až fatálním nedostatku, takže nic nového pod sluncem.

marimat
01. února

Což o to víra v důležitá je.
Zde však bylo spíše ukázáno jak církev manipuluje a zastrašuje, je plná demagogie,předsudků, fanatismu, strnulosti a lží bez jakéhokoliv porozumění a lásky k bližnímu svému.Co všechno se dá schovat za boha.

1