Odcházení

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Václav Havel v úvodu ke své nové hře píše, že hry jsou určeny na hraní, nikoli na čtení, a divadelní texty skromně označuje za polotovar, ale jeho Odcházení, hru netradičně vydávanou dlouho před jejím uvedením, vidíme docela jinak: jako hluboký, vzrušující, rafi - novaný, ale přitom zábavný text. Ovšem smích, který v nás vyvolává, nakonec mrazí. Po více než dvaceti letech od Larga desolata a faustovského Pokoušení z půli osmdesátých let je dramatikův osobitý rukopis ještě suverénnější, neztratil originalitu a v soudobé světové dramatické literatuře je nezaměnitelný. Setkáváme se znovu s Havlovou pozorností jazyku, s analýzou a zesměšněním fráze, tentokrát fráze z denní politiky, jejíž vyprázdněný obsah zní skoro totožně na obou stranách, jež mezi sebou soupeří o moc. V nové hře je Havel přítomen hned dvakrát: jednak v postavách na jevišti, jednak přímo – tím, jak do děje zasahuje autorský hlas. Ten peskuje herce, aby nepřehrávali, a zároveň zcizuje svůj děj úvahami a pochybnostmi se sebeironizujícím odstupem. Dlouhá prodleva však přinesla novou aktuální lidskou a politickou zkušenost a Havlův dnešní pohled na teatrum mundi zůstává sice stejně groteskní, leč absurdní povaha dnešního balábile je téměř skutečná. Aktuálnost příběhu o odchodu jednoho a příchodu druhého k moci je zasazen do dějinných dimenzí citlivými odkazy ke Králi Learovi a k Višňovému sadu. Odchod bývalého kancléře z vládní vily provázejí zvuky motorové pily, nový majitel devastuje višňový sad ve jménu stejných humanistických a politických hesel, jež mají skrýt prosté kořistnictví....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23288/odchazeni-23288.jpg 3.5193
Nahrávám...

Komentáře (22)

Kniha Odcházení

lencin
28.08.2020

Nová divadelní hra. Odchod bývalého kancléře z vládní vily.
Fráze z denní politijy. Vtipné,absurdní avtragikomické.
(2008)

JulianaH.
21.07.2020

Četla jsem hru v maturitním ročníku (protože se nacházela v jednom svazku se „Zahradní slavností", kterou jsem tehdy měla na seznamu). Byla mnohem méně absurdní, než bych od absurdního dramatu čekala.

Nepochybně mi uniklo hodně narážek, ať už na polistopadovou politiku nebo na další autory vedle Čechova a Shakespeara. Přesto pokládám tohle dílo za klenot. Postavy jsou výrazné, ale uvěřitelné; repliky přirozené, a přitom mají hodně vtipu. Miluji deník „Fuj", ten je geniální. Zaujalo mě i téma: kancléře Viléma Riegera, který odešel z politického života, vzápětí semele aparát jeho státu a „dorazí" ho mezilidské vztahy. Je mi ho upřímně líto.

Nemám ráda, když se hodnocení Václava Havla jako státníka přenáší do hodnocení jeho děl. Bez ohledu na to, co si myslím o jeho politice, jako dramatik má podle mě čestné místo v české literatuře. Dokonce bych řekla, že v českém prostředí je to jediný čitelný autor druhé poloviny 20. století.


Fontak
16.01.2020odpad!

Nesmysl....

Maevie
25.04.2019

Dialogy, narážky, odkazy. Výborně napsaná divadelní hra, která při čtení kolikrát pobaví. Jenže pak si člověk uvědomí paralely se skutečností a situace vlastně už nejsou tak zábavné.

Lamanai
04.01.2019

Není stejné, číst scénář, a vidět hru v divadle. Podle mě docela trefný komentář doby, ve které vznikl. Nedivím se, že se Klaus urazil. Aneb "Klein se nápadně dlouho směje." Možná se brzy bude smát ještě i mladý Klein :-( No, uvidíme ještě. Jinak je zajímavé, že mně naopak Hlas přišel ve hře velmi důležitý a vtipně výstižný (Amalberga níže vyjadřuje názor opačný).

KrystofJuzko
07.07.2018

Na téma odchod Havel pohlíží sebeironicky, smířlivě, pomocí suchého a absurdního humoru. Hra je v typickém tempu Havlových her, nikam se nespěchá, docílí se tak opravdu prožité atmosféry. Havlovy hry by se však neměly číst. Měly by se vidět!

Amalberga
24.08.2017

Z odcházení jsem velmi zklamaná. Havlova dramata mám ráda pro jejich humor, hry se slovy a drobné absurdity, tady mi všechno chybělo. Neustále mne z děje vytrhoval Hlas, který svým vyjadřováním hru kazil a shazoval. Kromě odkazu na Zahradní slavnost jsem žádné další aluze nezaznamenala.

Lexand
23.02.2017

Textu dávám čtyři hvězdičky, provedení, které jsem viděl tak dvě nebo tři. Ovšem film, ten by mohl mít šest.

1