allebra komentáře u knih
Četla jsem od Ivanky Deváté všechny její knížky, tato mi však připadá jako "nastavovaná kaše", navíc místy s nádechem bulváru. Bohužel se z knížky téměř vytratil humor a cit pro češtinu, kvůli čemuž jsem knížky od Ivanky Deváté vždycky ráda četla.
Na každou novou knížku paní Mornštajnové se těším s velkým očekáváním a jsem ráda, že autorka ani tentokrát nezklamala. Kniha mě úplně pohltila, kdyby to šlo, přečetla bych ji na jeden zátah. Skvěle napsané, chvílemi jsem měla velmi nepříjemný pocit, že jsem jednou nohou v Číně nebo KLDR, až mi přeběhl mráz po zádech.
Příjemné čtení, které mě vtáhlo a přiblížilo atmosféru pařížské tržnice a lidí kolem. Florent si ale moje sympatie nezískal.
Další pohled na 2. světovou válku prostřednictvím zajímavé korespondenční formy.
Úspěšné pokračování historického románu důstojně navázalo na první díl. I tady byla znát autorčina poctivá příprava, díky které jsem si zase rozšířila obzory a nahlédla na dějiny z jiného pohledu. Na čtení jsem se musela tentokrát více soustředit, abych se orientovala ve všech postavách. Těším se na třetí díl.
Zpočátku jsem byla nadšená, později jsem ale nacházela hluchá místa, kdy mě čtení chvílemi přestalo oslovovat. Asi jsem od této knihy čekala něco jiného.
Četlo se velmi dobře, skvěle vykreslené jednotlivé postavy i vztahy mezi nimi. Moje první knižní setkání s Josefem Škvoreckým, jehož styl psaní se mi líbí.
Autorka perfektně vystihla různé charaktery venkovských lidí. Vyrostla jsem sice na vesnici v Čechách, ale s příbuznými na Moravě, rozdíl je jen v nářečí, které mě perfektně přemístilo a vtáhlo do děje. Petra Dvořáková má velký vypravěčský dar, bylo mi líto, když jsem knihu dočetla. Doma už čeká další kniha od této skvělé české autorky, těším se na nový čtenářský zážitek.
Četla jsem všechny autorovy knihy a nebyla jsem nikdy zklamaná. Sice to tentokrát není na plný počet, ale i tak jsem se bavila a žasla nad autorovou nápaditostí. Už teď se těším na další zajímavé čtení od Jonase Jonassona.
Zajímavá kniha o lidech z jednoho městečka, kde jsou osudy většiny lidí propojeny se svéráznou bývalou učitelkou Olive Kitteridgeovou. Nemůžu říct, že by si Olive vyloženě získala moje sympatie, občas se chovala jako slušný prudič, ale na druhou stranu jsem ji někdy chápala. Kniha se dobře četla, takže si určitě přečtu i pokračování.
Trochu jiný pohled na druhou světovou válku. Napsáno velmi věrohodně, při čtení mi kolikrát lezl mráz na zádech. I tady válka brala lidem všechno, od vlastní důstojnosti až po členy rodiny. Přežili jen ti nejsilnější a to ještě museli mít potřebnou dávku štěstí. Hodně silný příběh, který jen tak z hlavy nedostanete. Jsem ráda, že jsem si díky Čtenářské výzvě knihu přečetla.
Na tuto knihu jsem se chystala už dlouho, takže jsem uvítala, když se mi letos hodila do Čtenářské výzvy. K Holdenovi jsem vzhledem k jeho věku, prostředí i době vydání přistupovala s patřičným nadhledem. Nelze si ale nezískat sympatie někoho, kdo má tak hezký vztah k mladší sestře, která svou dětskou bezprostředností okouzlila i mně. Četlo se dobře a nevylučuji, že se ke knize v budoucnu vrátím.
Romantiku si přečtu spíš výjimečně, Hotýlek na Islandu jsem si vybrala, protože mám pro Island slabost a času stráveného s touto knihou nelituji. Příjemné oddechové čtení, taková pohádka pro dospělé, která se hodí pro letní dny.
Kniha nám přiblížila prostřednictvím poměrně podrobně psaného deníku rok života polárníků stráveného v nádherné, ale drsné Antarktidě. Nechyběly ani technické záznamy projektu a krásné fotografie. Na konci knihy jsme se mohli dozvědět spoustu zajímavostí o Antarktidě i shrnutí zmiňovaného projektu.
Yrsa Sigurðardóttir zabodovala i tentokrát. Příběh byl velmi čtivý, napínavý a přiměřeně propletený, s překvapivým závěrem. Opět se potvrdilo, že na všechno (nebo alespoň téměř na všechno) se jednou přijde a zlý skutek bude nakonec přece jen potrestán. Těším se na další pokračování série a věřím, že v ní zase dostane psychožka Freyja více prostoru.
Občas mi trošku chyběla přímá řeč a chvíli mi trvalo, než jsem si na styl psaní zvykla. Pak už jsem se ale nemohla od starého činžáku a jeho obyvatel odpoutat. Líbilo se mi přiblížení budoucnosti jednotlivých postav z domu v závěru knihy a naděje, že zlo bude přece jen nakonec potrestáno.
Tato útlá knížka přibližující veterinářskou praxi doktora Herriota nemá chybu. Návštěvy zvířecích pacientů u často svérázných starousedlíků dávají mladému zvěrolékaři leckdy pořádně zabrat. Kniha je protkaná příjemným anglickým humorem a zaručuje stoprocentní relax. Těším se na pokračování.
Několik knih o holokaustu jsem už četla, ale zase jsem se dočetla o dalších zvěrstvech, která byla praktikována na tzv. "nežádoucích" lidech. Při čtení jsem často nedokázala pochopit, kde se ta krutost brala. Navíc z té prvotní krutosti vznikala často další krutost jako reakce v boji o holý život. Gisella Perl musela popřít svoji profesi, která by měla být posláním, i sebe samu, aby zachránila alespoň část lidských životů. Bylo to náročné čtení, ta autentičnost byla daná i tím, že kniha vyšla brzy po válce. V polovině jsem se už nemohla dočkat, až knihu dočtu a ponořím se do nějakého lehčího žánru. Doporučuji přečíst, nesmí být tyto události zapomenuty, ale určitě se ke knize vracet nebudu.
Kniha se četla velmi dobře, i když jsem měla s hlavní postavou občas problém. Postava byla ale napsaná dost věrohodně a na to, že byla mužská postava stvořena ženou, tak tedy klobouk dolů. Těším se na další autorčiny knihy.
Poutavé vyprávění české rodačky o roce stráveném v drsné, ale nádherné krajině Špicberků, kam přijela za svým manželem (lovcem). V těchto krajinách dostává vedení domácnosti úplně jinou podobu. Christiane formou deníku popisuje krásy i záludnosti dalekého severu, kde opravdu "lišky dávají dobrou noc" a nejednou se člověk musí spolehnout jen sám na sebe. Naštěstí je Christiane praktická žena, která se nevzdává a řídí se selským rozumem. Po roce se s těžkým srdcem a krásnými vzpomínkami vrací do Evropy. Uvítala jsem informace o dalším životě všech, kdo měli v knize své místo.