Ailee komentáře u knih
Nemůžu říct, že by mě tento díl zrovna uchvátil. Myslím, že tak dobré hodnocení má hlavně díky posledním dvěma tréma stranám. Ó ano, to opravdu navnadí, že?
Ale zpět ke knize. Nebyla špatná a myslím, že jsem si ji užila, ačkoliv jako tradičně jde autorce spíše pracovat se souhrou postav, než s vrcholnou gradací, která má čtenáře vybičovat. Říkám to pořád, ale akční závěr Patricia prostě neumí. A přesto se vždy na její knihy těším. Ale ne sérii s Mercy to zkrátka nemá.
Ač jsem se tentokrát pustila mimo známé vody a zalovila v jiném žánru, musím uznat, že mě to bavilo. Příběh je psaný tak, že jakmile se do něho člověk začte (nebo poslouchá), chce znát jeho konec, a to i když ten zná už skoro od začátku a to i bez spoilerů. Má své kouzlo, které čtenáře prostě upoutá. Co mě na celé knize však mrzelo, byly postavy. Devadesát procent z nich bych propleskla, kdybych se musela zdržovat v jejich přítomnosti, a nejspíš ne jen jednou za den, a i hlavní dva protagonisté mi občas neuvěřitelně lezli na nervy. Jejich "obrat" v osobnosti nebo chování mi nepřišel úplně přirozený. Spíše dosti násilný tak, aby vyhovoval záměru knihy pro (promiňte mi moderní pojem) hate to love zápletku. Přesto nelituju, že jsem se obohatila zas o jednu znalost "klasiky" a můžu ji vřele doporučit i dál.
Tento díl jsem četla skutečně dloooouho. Hodně mi nesedlo, jak se tolik postav najednou mačká na jedné palubě a každá si snaží ukrojit svůj díl pozornosti a hrdinství. Všechno se tím tak nějak rozmělnilo. Teprve když začali víc pracovat jako tým, začalo mě to bavit více. Ale to jejich "já jsem tak neschopný a všichni jsou lepší než já" mě fakt štvalo. Zvlášť když si na svou "neužitečnost" stěžoval (byť v duchu) ale opravdu každý. Několikrát. Pořád tak trochu doufám, že se mi to "nelíbí" jen proto, že jsem to četla během své čtecí krize. Teď se ke čtení vracím s mnohem větší chutí, tak uvidíme.
Za tři, ale hodně slabé tři. Pardon, ale kolik že to Eleně je? Osm? Jasně, proč ne. Já umět to co ona a být tak výřečná v jejím věku, tak dnes kandiduju na prezidenta. Superman, Herkules, Black Widow nebo Hermiona s Eragonem v jednom? Marry Sue jak vyšitá. V osmi, upozorňuji. A že je to určené pro mladší, to opravdu neomlouvá. Zajímavých bylo asi tak posledních 50 stran, zbytek se musel přetrpět a jen obracet oči v sloup.
Děj knihy nebyl sám o sobě kdovíjaké terno, ale díky prapodivnému a neotřelému prostředí zvláštním způsobem vynikl. El je postava s neuvěřitelnou energií, třebaže si vždy pro sebe vybírá tu nejhorší a nejtěžší cestu. I Orion je zvláštní podivín. Ale chodit na takovou školu a přežít ji asi nikdo normální nemůže. Kniha rozhodně zaujme svou neobvyklostí.
Nečekaně milé překvapení a neuvěřitelné zklamání v jednom balení. Asi tak bych tuto knihu popsala. Začátek mi překvapivě velmi dobře sedl, ačkoli by se dalo říct, že je mimo můj okruh zájmu, ale je to tak. Vztah mezi hlavními protagonisty se mi líbil a jejich hašteření a mrzutosti starého pána byly skvělé. Jejich vztah mi přišel uvěřitelný a přirozený. Dokonce i pomalé stupňující se napětí a tajemno byly fajn. Jenže pak se děj obrátil o 180 stupňů. Doslova. A tam, kde by mě osobně měl nejvíc bavit, jsem ztratila zájem. Nemluvě o rádoby "zamilovanosti" dalších protagonistů, které jsem teda nevěřila ani za mák. Záporáci nestojí ani za řeč a copak je to za dobrodružství bez správného záporáka. Takže zatímco bych první třetinu knihy hodnotila pěti hvězdičkami, zbylé dvě dosáhnou s přivřeným okem na tři.
Možná trošku pomalejší a méně děje, ale za to, když přišlo na věc, musela jsem si připomínat dýchat. A konec? Ha, nečtěte, pokud nemáte rovnou po ruce další díl.
Stále to není špatné, ač ohrané a tak říkajíc "na jedno brdo". Přesto to pro mě bude asi poslední díl, který z této série kdy budu číst. Následující má tak špatný hodnocení, že si nebudu kazit svou představu o HU.
Abych byla upřímná, tak vlastně nevím, co o této knize napsat. Jediný důvod, proč jsem ji četla, je čtenářská výzva. Žánr knihy je natolik mimo mou komfortní zónu, že pro mě byla těžko stravitelná. Přesto mě zaujala svým jazykem a stylem navzdory tomu, že "příběh", pokud se tomu tak dá říkat, mě naprosto nevtáhl. Díky tomu jsem snadno při jejím poslechu ztrácela pozornost.
Příspěvek od juliesze je vlastně velmi trefný!
No... už to postrádá šmrnc a originalitu. Ono taky co ještě napsat v patnáctém díle tak, aby to bylo něco nového?
Tři hvězdičky za komplexnost a bohatost, ale veškerá květnatá slůvka jsou k ničemu, když je děj tak stráááášně vleklý a nudný. V tomto případě dávám asi přednost seriálu, kde je i navzdory bohatému světu jen to důležité.
Archiv má u svých čtenářů zjevně rozporuplné názory. Buď ho milují nebo nenávidí. Já se připojuji k té polovině, která ho zbožňuje. Jako poslední/první kniha roku mi skvěle sedl. Postavy byly zajímavé a reálné a co je pro mě hodně důležité, neodhalila jsem viníka moc brzy. Victoria Schwab píše originální a nevšední světy. A moc jí to jde.
Nebylo to špatné, ale nemůžu říct, že bych si k postavám vypracovala nějaký vztah. Byla to jen taková, řekněme, akční hrdinská fantasy. Nic extra komplikovaného, rozuzlení jsem znala už v půlce. Ničím nepřekvapí, ale jako taková jednohubka dobré. K dalšímu dílu mě to asi nedonutí.
Nemůžu si pomoct, ale Královská hraničářka (v originále vedeno jako samostatná série navazující na HU) mě už moc nebaví. Ono samo o sobě je děj už dost ohraný, fóry známé a ty věčně se opakující informace jako "jak už to koně dělávají" nebo že hraničáři se svými koňmi mluví 5x za díl... No HU zůstává srdcovkou, pokračování už trochu prostě vázne.
Veze se to na podobné vlně jako všechny předchozí díly. Nic světoborného a přesto se to čte velmi dobře. Udržuje si to svou úroveň.
Ani špatné, ani dobré. Je to jiné, i když stejné. Jak píše Ronnie, chybí nám tu Will. Je to takové zdlouhavé.
Královská hraničářka je takové opakování prvního dílu Hraničářova učně. Stejné situace, stejné fóry, stejné rady. Na druhou stranu je děj výraznější, ostřejší. Zvlášť konec.
Takové milé doplnění, které se po dočtení HU dotkne i emocí. Rozhodně se vyplatí do knihy pustit.
Sladkobolný díl. Už je z něho cítit, že naši hrdinové skutečně dospěli. Pošťuchování mezi nimi již má jiný tón a není tak dětinské, třebaže narychlo upletený vztah mezi Evanlyn a Elis je trošku... kostrbatý. Závěr mohl být napínavější, ale i tak byl dobrý. Avšak poslední stránky, ač měly být veselé, mě spíše rozesmutnily. Skvělé série zde končí. Jistě, máme ještě "Ztracené příběhy", které jsou skvělým doplňkem, a "Královskou hraničářku". Ta je však již chabou napodobeninou Hraničářova učně.
Rozhodně jsem celou sérii nečetla naposledy.
Tento díl mne bohužel nechytil. Dritzovo putování za nalezením nového domova bylo nevýrazné a sem tam propletené nějakou akcí, aby nebyla nuda, než že by samotná akce děj nějak hlouběji posunovala. Ano, měly své opodstatnění, hnaly Dritze z místa na místo, ale to pro mě prostě není dost.